Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Můj syn je svůj...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.12.20 07:09
@Anonymní píše:
@Tarinka Od mala chodil alespon tancovat, ale i tam holky " ja s nim nechci tancovat" protoze byl vecne mimo a tak jsme prestali. Hral fotbal, ale ani tam ho deti nechteli, protoze proste nebyl uplne sportovni. Chodil a docela dlouho rád na šachovy krouzek, ale krouzek zavreli a nez jsme nasli dalsi uz nechtel.
Jinak mu prave stale rikame, opakujeme ze musi davat pozor a ovladat se. Ale jak do dubu.
Kolikrat ze sebe vyžvejknul uplnou blbost, ktera nebyla k tematu a nedavala ani smysl, ze jsem se fakt nedivila, ze ho nechtej prijmout. Ale lito mi to vzdy je.
Zakladatelko, opravdu ho musíte brát takový, jaký je. Mně někdo říkat, že si musím dávat pozor a ovládat se, tak se taky uzavřu. Takže v tomto změnit svůj přístup. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 07:13
@Amelie30 píše:
Osobně se nedivím, že jste u odborníků psychologů neuspěli, drtivá většina jsou odborníci akorát na papíře. Že si koupil telefon za 10 tis., ušetřil si, ať si koupí. V tomhle problém nevidím. Sluchátka na uších, zalézání do pokoje, stydlivost, to je standardní chování u puberťáka. To, u čeho by mi kontrolka blikala, by byla to slova o zbytečnosti. V běžné situaci taky uznávám, nech puberťáka dýchat, ale tohle by pro mě běžná situace nebyla. Neptala ses, proč si to myslí? Pokud má stále kamarády v pc světě, možná mu navrhnout se sejít. Klidne u vás doma. Když ho baví angličtina, nemá nějaký sen se někam podívat? A vesmír za mě úžasná záliba. Pohledat, výlety třeba zaměřit tímhle směrem. Víte, na jakou školu by rád? Každopádně, lehké to nebude, vzhledem ke statusu puberťáka plus povaha introverta. Takže osobně bych šla cestou návrhů, žádného tlačení, s tím, že ho s tátou milujete takového, jaký je. Já jsem citově hodně otevřená, u puberťandy teda musím dávkovat jen jednou za čas, ve vhodných chvílích, jinak oči v sloup a mami nech mě, jsi trapnázakladatelko, držím pěsti.
Konečně normální názor 
Zřejmě ty okolnosti s šikanou tak nějak formovaly jeho osobnost, předpokládám že přestal věřit lidem a uzavřel se do sebe.
To, že učitelka pořád řeší jeho nesoustředěnost asi nemá vliv na jeho výsledky a inteligenci. Vzala bych ho na nějaké testování IQ, mensa, cokoliv. Podpořila bych ho v tom. Podle mě předčasně dospěl a vy už mu v konverzaci nestačíte, okolní svět mu nedává dostatečné podněty a proto se uzavírá do virtuálního světa.
Chybami se učíme. Nech ho, ať si na to přijde sám. Neřešte pořád jeho život, ale ukažte mu že i jiný směr může být v pohodě.
Vím, že tě to trápí, sama to znám, ale můžeš udělat jen to, že pochopíš jak skvělý je v tom co umí.
No a mobil za 10k z jeho peněz je úplně v pořádku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 07:30
Nejvíc na to pomáhá práce. Má doma nějaké povinnosti? Skoro bych tipl, že ne, protože má dvě starší sestry. Prací se naučí řádu, komunikaci, pravidelnosti. Asi to zpočátku bude možná pracnější, než když bys to dělala ty, ale má to fakt velký účinek.
A ideálně takové práce, kde musí mimo domov nebo spolupracovat ještě s někým z rodiny. (Menší nákupy, vynést koš, tříděný odpad,…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 07:31
ADHD, Autisticke spektrum? Navstivila bych odborniky a nechala udelat poradne vysetreni. Radna diagnoza muze hodne pomoci,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 07:32
Nedávno jsem četla, že dětem by se cíleně nemělo říkat, že ho máme rádi. Vycítí, že to říkáme schválně, jakoby to nebyla pravda a utvrzujeme v tom i sebe. Spíš se k němu chovat, tak že ho máme rádi.. Škoda, že jsem si ten článek neulozila.. To jen k tomi, jal jsi psala, že ho pořád utvrzujete v tom, že ho máte rádi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 07:33
@Ms.Ragdoll píše:
Podle mě jste divní naopak Vy a ne Váš syn. V tom, jak se o něm občas vyjadřuješ, je cítit trošku nerespekt a ponížovaní z vaší strany (byť je to nevědomě), žádná extra podpora a důvěra v něj, spíš tlak na to, aby byl konečně „normální“ a „zase něco nepo.sral“.A s tou šikanou, co to jako je, že musela zasáhnout až sestra? Jak je možný, že pokud škola nespolupracovala, a vozil se po něm údajně i učitelský sbor, že jste ho tam nechali a nedali ho na jinou?
Je tolik škol, i různě zaměřených, kde by mohl dostat šanci cítit se líp.On vypadá na chytrýho kluka, co je prostě svůj, ale absolutně si nevěří, je z čehokoliv hned ve stresu, protože je přece „ten divnej co udělá vždycky všechno špatně“. I z toho podle mě určitě může, minimálně z části, pramenit ta jeho velká roztěkanost. Z nedůvěry v sebe a své schopnosti.
Je totálně zašlapanej do země, osamělej a nepochopenej. Jak se asi musí cítit, když ani jeho vlastní rodina ho nebere takového jaký je, má ho za asociálního exota a tím to hasne? Nedivila bych se, kdyby byl v depresích.
A navíc si myslím, že to, že si s Vámi nemá co říct, může pramenit nejen z jeho povahy a Vašeho přístupu k němu, ale klidně i z Vaší rozdílné inteligence.
Příspěvek upraven 12.12.20 v 04:29
Vidim to úplně stejně.
Zakladatelko, mě zaráží, jak tu o svém synovi dokážeš psát. Jako třeba, že se ani nedivíš, že ho neberou?! 
Věř tomu, že on to z tebe cítí. Jeho vlastní máma chápe, že ostatní lidi ho neberou, má ho za podivína. Uvědom si, že tím, jak byl u tolika psychologů teď může mít pocit, že je s ním něco špatně, protože rodiče si to o něm myslí. Proč by ho tam přece jinak posílali? Neříkám, že je špatně řešit něco s odborníky. Jen by to možná chtělo podívat se na to z jeho pohledu. Jeden psycholog řekne, že je v pořádku, ale máma mu sežene dalšího. Když i ten řekne, že je vše ok, tak mu zase sežene dalšího. On z toho může mít pocit (a fakt se mu nedivím), že je k ničemu, že vlastní rodiče mají pocit, že není normální. Ber ho takového jaký je! Přestaň o něm smýšlet jak o nějakým mimoňovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.12.20 07:42
No, všechny děti nejsou a nebudou dle tabulek…tvůj syn je toho příkladem. Už mi vadí veškeré honění se po lékařích, jen proto, že je někdo jiný, svůj. Popisu ti mého syna : 14 uzavřený, miluje knihy, maluje, angličtinu, ruštinu, knihy čte v cizím jazyce. Je chytrý, sprt. Nemá potřebu navazovat vztahy, má tedy asi dvě velmi blízké kamarádky, s těmi je v kontaktu. Pokud nemusí někde ven. Manuálně zručný není, pomůže, to ano, ale živit se tím určitě nebude…a v neposlední řadě je Gay 
alespoň tedy tak se nám svěřil. Šikanu zažil již ve školce, tu jsem řešila ihned a rázně. Ve škole už se to zlepšilo, je oblíbený, ale ne tak, jak by sis asi představovala. Byl dvakrát hospitalizovaný (horečky apod) a vždy mi dětská lékařka sdělila, že mám vyhledat psychologa, proč? Protože se s nimi nechtěl bavit a byl neustále v knížkách prostě a jednoduše…každý je jiný! Já doporučuji mít se synem hezký vztah, promluv si s ním, pochop ho, podpor ho…u nás to funguje na 1000% troufám si říct, že si velmi rozumíme. Myslím, že na střední škole bude posun… Hlavně ho netlačí někam, kam nechce…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.20 07:44
Osobně vidím problém ve vás, tlačítek ho někam, kde on nechce a nemůže být. Přijměte ho, takový jaký je. Podpora ho v tom co umí. Ne nemusí být autista, adhd a já nevím co tu vše zaznělo…prostě je svůj a vy mu podkopavate cestu…změnit se musíte vy a to v chování k němu.
- Citovat
- Upravit
12.12.20 07:45
@Katka372 za mě kombinace obojího. Říkat i se tak chovat. Co mám zkušenosti, pak lidé neumí projevit své city ve vztazích a to pak nadělá kolikrát takovou paseku. Ale to už je mimo téma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.12.20 07:47
@Cattus píše:
Konečně normální názorZřejmě ty okolnosti s šikanou tak nějak formovaly jeho osobnost, předpokládám že přestal věřit lidem a uzavřel se do sebe.
To, že učitelka pořád řeší jeho nesoustředěnost asi nemá vliv na jeho výsledky a inteligenci. Vzala bych ho na nějaké testování IQ, mensa, cokoliv. Podpořila bych ho v tom. Podle mě předčasně dospěl a vy už mu v konverzaci nestačíte, okolní svět mu nedává dostatečné podněty a proto se uzavírá do virtuálního světa.Chybami se učíme. Nech ho, ať si na to přijde sám. Neřešte pořád jeho život, ale ukažte mu že i jiný směr může být v pohodě.
No a mobil za 10k z jeho peněz je úplně v pořádku
Vím, že tě to trápí, sama to znám, ale můžeš udělat jen to, že pochopíš jak skvělý je v tom co umí.
- Citovat
- Upravit
12.12.20 07:48
@Anonymní píše:
No, všechny děti nejsou a nebudou dle tabulek…tvůj syn je toho příkladem. Už mi vadí veškeré honění se po lékařích, jen proto, že je někdo jiný, svůj. Popisu ti mého syna : 14 uzavřený, miluje knihy, maluje, angličtinu, ruštinu, knihy čte v cizím jazyce. Je chytrý, sprt. Nemá potřebu navazovat vztahy, má tedy asi dvě velmi blízké kamarádky, s těmi je v kontaktu. Pokud nemusí někde ven. Manuálně zručný není, pomůže, to ano, ale živit se tím určitě nebude…a v neposlední řadě je Gay
Tak tohle se opravdu hezky čte. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 07:57
@Amelie30 píše:
Osobně se nedivím, že jste u odborníků psychologů neuspěli, drtivá většina jsou odborníci akorát na papíře. Že si koupil telefon za 10 tis., ušetřil si, ať si koupí. V tomhle problém nevidím. Sluchátka na uších, zalézání do pokoje, stydlivost, to je standardní chování u puberťáka. To, u čeho by mi kontrolka blikala, by byla to slova o zbytečnosti. V běžné situaci taky uznávám, nech puberťáka dýchat, ale tohle by pro mě běžná situace nebyla. Neptala ses, proč si to myslí? Pokud má stále kamarády v pc světě, možná mu navrhnout se sejít. Klidne u vás doma. Když ho baví angličtina, nemá nějaký sen se někam podívat? A vesmír za mě úžasná záliba. Pohledat, výlety třeba zaměřit tímhle směrem. Víte, na jakou školu by rád? Každopádně, lehké to nebude, vzhledem ke statusu puberťáka plus povaha introverta. Takže osobně bych šla cestou návrhů, žádného tlačení, s tím, že ho s tátou milujete takového, jaký je. Já jsem citově hodně otevřená, u puberťandy teda musím dávkovat jen jednou za čas, ve vhodných chvílích, jinak oči v sloup a mami nech mě, jsi trapná
Až na to vytučněné souhlasím.
To že je kluk mimo nemusí přeci vůbec znamenat, že má poruchu. Ty víš v čem a jak vyrůstal? Já se jen dočetla, že je to (jediný) bratr tří sester. Druhý nejmladší. A také to, že jeho šikanu nevyřešil otec, ale rázná starší sestra. Já osobně si umím představit, že ten kluk v podstatě fyzicky žije ve světě plném estrogenu a cítí (naprosto oprávněně), že tam samozřejmě nepatří… A do toho puberta. 
Navíc má dvě starší sestry. Dospělé, takže minimálně o 5let starší. Nedivila bych se, kdyby od nich byl od malička hodně opečovávaný a byl díky nim i ušetren různých činností a povinností (nákupy, domácí práce, samostudium, „sebeochrana“.. ) a vlastně za sebe nemusel bojovat Kde by měl v tom případě nabrat sebevědomí?
A další - neumím si představit, že mu jako dítěti jeho rodiče nějak cíleně pomáhali budovat ten jeho mužský svět. Nijak ve zlém. Je mi jasné, že se museli starat ještě o tři další děti (ženského pohlaví!). Zajímalo by mě, jestli to nějak řešili, jestli jako malý si kluk zval kamarády, řádil s nimi a dělal klukoviny a lumpárny? I co pozoruji u známých, kteří mají starší (i jen jednu jedinou) holčičku, tak se ty mladší kluci často drží víc zkrátka, takové to typické klučičí chování se moc netoleruje a často úplně potírá (a k tomu se často řeší, jestli to není porucha).. 
Ono můžeme si o rovnosti - stejném přístupu - k oboum pohlavím nalhávat co chceme, ale holčičí a klučičí světy prostě jsou opravdu úplně jiné.
To se zbytečností mě zarazilo taky. Těžko říct, co tím chtěl říct, ale určitě je ve věku, kdy se nejspíš cítí ztraceně. Může to být póza, ale i volání o pomoc, řešit by to chtělo a v tomto případě bych to řešila určitě… 
Na místě zakladatelky bych asi vyhledala pomoc psychologa/rodinou poradnu - jen ne pro syna, ale pro sebe. A probrala s ním, jak jsme syna vychovávali, jak se k němu chovali, jak ho vnímáme, jak se k němu chovat dál.. Jen to bude chtít hodně otevřenosti a upřímnosti sama k sobě. Vždycky je mi líto, když se děti honí po různých poradnách, k psychologům, nedejbože je zavřou až na dětskou psychiatrii a přitom vlastně nikdo pořádně neřeší tu rodinu a její fungování.
A do té doby je (podle mého názoru) potřeba přijmout fakt, že je takový, jaký je, neohýbat ho a neočekávat, že bude jako sestry. On není špatný, je jen jiný, než si vy představujete a očekáváte. Musí vědět, že ho máte rádi a přijímáte ho i když je mimoň 
Ale rozhodně bych ho v tom nenechala se rochnit a tolik ho nechránila - musí zažít nepohodlí, výzvy, prostě vystupovat z komfortní zóny. Musí se poučit z vlastních chyb a nést odpovědnost. Bez toho sebevědomí pro dospělost nenabere…
Každopádně moc držím palce ať to zvládnete! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 08:03
@niko999
Přesně. Kdysi mi jeden psycholog řekl, že 5% jsou u dětí poruchy a 95% případů vyhnívá uvnitř rodiny.
Ale samozřejmě je jednodušší diagnostikovat dítě, než si přiznat, že mi něco dlouhodobě nefunguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.20 08:04
@Amelie30 píše:
Tak tohle se opravdu hezky čte.
To jo… Taky bych pod to nejraději dala alespoň 10 srdíček… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
