Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Muž s parkinsonem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.6.18 14:18
Ahoj, snad jen - v dobrém i zlem ve zdraví i v nemoci. Zkus to vzít z druhé strany. Představ si, ze tvůj muž by chtěl opustit tebe a vzít ti dítě. Ty jako nemocná zůstanes sama. Na dovolenou jed s dítětem a třeba kamarádkou. Jsou tábory pro maminky s dětmi. Domluvte se s manželem, ze na gauci s nim permanentně cas trávit nebudeš. Mluvila jsi s nim o svých pocitech. Toto onemocnění ma velmi negativní dopad na psychiku člověka. Tímto mu hodně ublížis.
Myslím ze potřebuješ mít cas pro sebe trávit ho aktivně a zajímavějším způsobem. Ale určitě to není potřeba každy den. Hodně mluvte
S tím sexem nevím snad možná existuji i jiné způsoby sexu které by manžel mohl fyzicky zvládnout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.18 14:20
Já tě neodsuzuju, tvůj život nežiju, rozumím ti, ale já třeba bych svého muže kvůli nemoci opustit nedokázala a věřím, že i on by ve stejné situaci zůstal se mnou. Ale my jsme spolu prožili už moc let 
Ty si ještě asi moc mladá a neumíš si představit žít život s někým, kdo už vlastně ani nežije. Je to těžké. Je to na tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.18 14:26
Jo, je to od tebe sobecké. Představ si, že bys onemocněla ty a manžel se na tebe kvůli tomu vykašlal. Nejvíc mě dostalo, že sex trvá maximálně 30 minut 
Dýl to snad nikoho ani nemůže bavit… Můj tatínek má parkinsona a ač s mamkou už po těch desítkách let vztah hodně upadnul, tak musím naštěstí říct, že je to naopak víc stmelilo. Však nemusíš trávit všechen čas s mužem u televize, ale chod na akce s jinýma maminkama, u nás v okoli je takových babskych skupinek, co podnikají nejrůznější výlety, mraky a není to z důvodu, že by měly nemocné muže, ale jsou třeba hodně pracovně vytížení nebo ty chlapy vůbec nemají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.18 14:32
Na jednu stranu chápu že se nechcete vázat na nemocného manžela, na druhou stranu on za svou nemoc nemůže. Spíš to chce zjistit na co máte nárok (příspěvky na péči, odlehčovací služba, …) a domluvit se s mužem jak si představuje vaše další fungování jako rodiny. Péče o nemocného je vyčerpávající, je dobré mít v merku i alternativy kdy již domácí péče nebude možná. Určitě to zvládnete a pro vaši dcerku to bude aspoň návod, co a jak udělat až jednou budete potřebovat péči vy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.18 14:35
Chápu že i pro tebe je to velký šok, ale přece jste si něco slíbili, ve zdraví i v nemoci… najděte společné možnosti trávení času a na akčnější koníčky si najdi kamarádky třeba. A jeho vyhecuj na boj s nemocí, rehabilitace a tak. Chudák, Parkinson je hnusná nemoc, hlava v pořádku a tělo přestává fungovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rokris
26.6.18 14:50
No, je to sobecké. Člověk si druhého bere i s rizikem, že může vážně onemocnět. Pokud je partner starší, asi se s tím musí počítat o něco víc. Můžete si tu přečíst názory, ale radu asi těžko. Pro mě by byl člověk, kterého jsem si vzala tak důležitý, že bych s ním došla na konec cesty. Stál mi přece za to, abych si ho vzala. 
- Citovat
- Upravit
26.6.18 15:03
Pro zakladatelku
S touto nemoci mame v rodině celkem zkušenost (u starších ročníku tedy) a chápu vás,jak je to obtížné.
Na druhou stranu na tuto nemoc se neumírá a vhodnou úpravou životního stylu lze mít pěkný a smysluplný zivot. Ve vašem případě to samozřejmě bude chtít určitě osobní ústupky,nebo tedy zmiňovaný odchod.
Ale proč to vzdávat bez boje??!! 
Doporučuji najít dobrého neurologa,spolupracovat s psychologem (i ve vašem případě). Podivejte se na web Společnosti Parkinson,mají své publikace i odborný casopis,nabízejí konzultace,společná setkání i pomoc.
Zkuste se informovat na možnost hluboké mozkové stimulace,pokud už vám nebyla nabídnuta,případně získat kontakty na pracoviště v Praze,Brně nebo Olomouci.
Stejne tak ma manžel možnost pravidelně získat pobyt v lázních a rehabilitacnich zařízení napr.Berounska nemocnice tyto klienty také přijímá a nastaví rehabilitacni plán.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.18 15:06
Jinak to zhoršení muže být i jen docasne,ta nemoc sice postupuje,ale je to v určitých vlnách. Jakákoli zátěž se muže na stavu projevit…třeba i radostná vec jako narození potomka a pece o nej muže vyvolat zhoršení.
Manžel ma diagnózu jak dlouho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rokris
26.6.18 15:08
@viola1122 píše:
S touto nemoci mame v rodině celkem zkušenost (u starších ročníku tedy) a chápu vás,jak je to obtížné.
Na druhou stranu na tuto nemoc se neumírá a vhodnou úpravou životního stylu lze mít pěkný a smysluplný zivot. Ve vašem případě to samozřejmě bude chtít určitě osobní ústupky,nebo tedy zmiňovaný odchod.
Ale proč to vzdávat bez boje??!!
Doporučuji najít dobrého neurologa,spolupracovat s psychologem (i ve vašem případě). Podivejte se na web Společnosti Parkinson,mají své publikace i odborný casopis,nabízejí konzultace,společná setkání i pomoc.Zkuste se informovat na možnost hluboké mozkové stimulace,pokud už vám nebyla nabídnuta,případně získat kontakty na pracoviště v Praze,Brně nebo Olomouci.
Stejne tak ma manžel možnost pravidelně získat pobyt v lázních a rehabilitacnich zařízení napr.Berounska nemocnice tyto klienty také přijímá a nastaví rehabilitacni plán.
Trochu mě zarazilo, že se tady paní třeba vůbec neptá, jak by mohla pomoct, rovnou na to, zda manžela opustit.
- Citovat
- Upravit
26.6.18 15:12
@rokris tak v takových vážných životních situacích člověku běží v hlavě lecos.Ted ma zodpovědnost i za malé dite a určitá rozhodnutí ovlivní zbytek jejich života. Já chápu,ze je to velice psychicky náročné pro všechny zúčastněné a úděl na cele roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.18 08:12
No já slibovala v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví, ale vím, že pro spoustu lidí to nic neznamená, ale je to smutný. Navíc sis vzala o dost staršího chlapa, tak jsi přece musela počítat s tím, že ta nemoc může nastat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rokris
27.6.18 11:04
@Verunecka289 píše:
No já slibovala v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví, ale vím, že pro spoustu lidí to nic neznamená, ale je to smutný. Navíc sis vzala o dost staršího chlapa, tak jsi přece musela počítat s tím, že ta nemoc může nastat
Přesně tak.
- Citovat
- Upravit
27.6.18 14:06
Ahoj, já mám aktuálně pohled z druhé strany. Momentálně lítám po doktorech se svými problémy, asi už mám řešení, sice jinou nemoc, ne tak hroznou, ale úplně zdravý člověk taky nejsem. A když byly ve hře i různé horší nemoci, manžel jen řešil, ať si zařídím vyšetření co nejdřív, vzal si dovolenou celý den, abych se nemusela nervovat, že dlouho sedím v čekárně a on musí do práce. Přemýšlel, jak zařídit bezbariérový byt, jak by to bylo v budoucnu s dětmi. Z legrace říkal, že mě půjde reklamovat 
Ale že by mě kvůli nemoci opustil, to sám odmítl, prý co by z toho měl.. Na jednu stranu tě chápu, na stranu druhou, snaž se ty pochopit svého manžela. Představ si, že onemocníš, nemůžeš plnohodnotně žít se svou ženou , nemůžeš se starat o dítě, třeba bys časem chtěla další dítě a to taky nepůjde a víš, že bude hůř. Do toho všeho, tvoje jediná a největší opora, tvůj manžel, se tě rozhodně opustit kvůli tomu stejnému, co tebe ta trápí. Je to podpásovka. Chápu, že chceš jiný, lepší život, ale to tvůj muž chce určitě taky. Na dovolenou vem rodiče nebo kamarády, na sex pomůcky a travte spolu čas třeba v divadle, kině, krátkýma procházkama, koukejte se spolu na filmy a diskutujte o nich, jeďte na odpočinkovou dovolenou se někam válet, rekreovat, plavat, cokoliv, co on zvládne Možností je milion, rozvod je až ta poslední.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Prosím o názory všech.. začínám být bezradná
Mám manžela o 14 let staršího- máme spolu 2 letou holčičku. Manželovi v době mého těhotenství diagnostikovali parkinsonovu chorobu. V té době jsem si myslela že všechno zvládneme, nedokázala jsem si představit co to bude obnášet.
Bohužel po narození dcerky se manželův stav zhoršil, nemůžeme jezdit na dovolené, protože by to "neušel ".. nejradši je teď doma na gauči a odpočívá. V sexu je to také o dost horší- máme sex cca jednou za 3 měsíce a to jen za pomoci viagry. Navíc vždy max 30 minut.
Problémů je spousty, ani je nechci všechny vypisovat. Problém mám v tom, že začínám uvažovat že ho opustím. Neumím si představit že už nikdy nebudu naplno žít, budu se starat o dítě a posléze i o muže. On se postupem času o dítě nebude moci plnohodnotně starat, tak se mi vkrádá myšlenka, jestli by i jemu nebylo lépe kdyby měl holčičku v péči jen občas. Mám svého muže moc ráda, chci mu pomáhat, ale zároveň chci žít jiný život pro sebe i pro dítě.
Odsoudily byste mě nebo je to aspoň trochu srozumitelné a pochopitelné?
Máte někdo s touto nemocí zkušenost?
Děkuji