Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, ani nevím, proč to sem píšu, asi se jen potřebuju vypsat. Je mně 20 a mám přítele rok a půl, je to vztah na dálku, ale zvládáme to. V poslední době to ale není úplně ono, alespoň u mě ne, u něj je naopak vidět, jak mě má rád a chce být se mnou. No, já jsem byla před pár dny na oslavě narozenin a byli tam lidi, které jsem už hodně let neviděla, nebo spíš jsem je občas vídala, ale nebavili jsme se spolu. Byl mezi nimi i jeden kluk, do kterého jsem byla ve 13 zamilovaná a vždycky, když jsem ho během těch let viděla, byla jsem z něj mimo. Nějak jsme se spolu na té oslavě dali do řeči a vzpomínali, jaké to kdysi bylo, že byl vždycky rád, když jsem měla dojet a že mu se mnou bylo dobře. My jsme spolu nechodili, někdo nám to totiž malinko zkazil a i teď jsem měla pocit, že má radost, že tam jsem a může se se mnou bavit, pak jsem teda zmínila přítele a najednou na něm bylo vidět, že už se tam ke mě moc nemá. Od té doby na náš rozhovor musím pořád myslet a představuju si, jaké by to bylo, kdybysme byli spolu, ať už tehdy nebo teď. Jsou to jenom fantazie, ale takové, že na toho druhého kluka myslím, i když jsem s přítelem a docela mě to štve a děsí zároveň. Ale nemyslím si, že bych s ním někdy byla. Přítele bych nikdy nepodvedla, taková já nejsem, ale už nějakou dobu uvažuju o konci vztahu, jenže bych to nedokázala, mám ho ráda, on mě taky, jsme nejlepší přátelé, takže rozchod by byl hodně těžký. Ale ta dálka některé věci komplikuje, tak já nevím.. No nic, asi jsem se jen potřebovala svěřit. Jestli mi k tomu ale něco napíšete, budu ráda ![]()
Mějte se hezky holky ![]()
@MikejlaW ve 20 rozchod po roce a pul neni zadna katastrofa. Mozna se ti nakonec ulevi. Klidne bych to po rozchodu zkusila s tim jinym klukem… treba ti utika stesti. Rozhodla bych se hlavne srdcem ![]()
Jsi si jistá, že ten tvůj kamarád by opravdu o tebe zájem měl? asi by bylo nejlepší pořešit svůj vztah s přítelem a pak kdyžtak rozjíždět něco dalšího. máš na toho kamaráda nějaký kontakt? asi bych to udělala stylem tak, že bych dořešila vztah s přítelem, buď bych se plně utvrdila, že ho mám opravdu ráda a vidím to perspektivně do budoucna a nebo bych bohužel dala sbohem a pak bych třeba kontaktovala toho kamaráda, zašla bych s ním na kafe nebo tak něco a zmínila bych se, že jsem singl a už by se prostě vidělo, jak zareaguje on, jestli by do toho šel nebo ne. ale neradím vytrhávat klín klínem. z toho jsou pak průšvihy. přeju pevný rozhodování ![]()
@MikejlaW Ty jo, složitý, složitý.
U přechodu do jiného vztahu nikdy nemáš záruku, že bude lepší, než ten stávající. Pokud tě ale ten stávající nenaplňuje štěstím, pak u toho nového máš alespoň naději, že to tak bude…
Já takhle jednou udržoval paralelní přátelství se třemi slečnami (nespal jsem s nimi), a to kamarádství mi stačilo na to, abych poznal, že dvě z nich ne-e. A s tou třetí jsem už léta a šťastný…
Mám kamaráda se kterým jsme k sobě měli vždycky hrozně blízko, chvilku jsem byla do něj i zamilovaná a on do mě taky. Ale bydlel daleko takže jsme se nevídali a ani jsme spolu nikdy nic neměli. Pak jsme si každý z nás našel partnera, já mám přítele už 4 roky a on přítelkyni asi skoro stejnou dobu. S mím přítelem na to že jsme spolu 4 roky, jsme měli krizí víc než dost, hodně jsme se hádali a ne vždycky to bylo růžové, ale pořád ho miluju a cítím že život s ním má budoucnost. Občas mi napíše kamarád a i když si hrozně moc rozumíme a i se přitahujeme, vím, že by mi život s ním nevyhovoval. Má prostě svoje zásady, některé až moc přehnané, které já bych nedodržovala.
Je třeba si promyslet, jaký by s tím dotyčným byl asi život. B.
@MikejlaW píše:
Ahoj, ani nevím, proč to sem píšu, asi se jen potřebuju vypsat. Je mně 20 a mám přítele rok a půl, je to vztah na dálku, ale zvládáme to. V poslední době to ale není úplně ono, alespoň u mě ne, u něj je naopak vidět, jak mě má rád a chce být se mnou. No, já jsem byla před pár dny na oslavě narozenin a byli tam lidi, které jsem už hodně let neviděla, nebo spíš jsem je občas vídala, ale nebavili jsme se spolu. Byl mezi nimi i jeden kluk, do kterého jsem byla ve 13 zamilovaná a vždycky, když jsem ho během těch let viděla, byla jsem z něj mimo. Nějak jsme se spolu na té oslavě dali do řeči a vzpomínali, jaké to kdysi bylo, že byl vždycky rád, když jsem měla dojet a že mu se mnou bylo dobře. My jsme spolu nechodili, někdo nám to totiž malinko zkazil a i teď jsem měla pocit, že má radost, že tam jsem a může se se mnou bavit, pak jsem teda zmínila přítele a najednou na něm bylo vidět, že už se tam ke mě moc nemá. Od té doby na náš rozhovor musím pořád myslet a představuju si, jaké by to bylo, kdybysme byli spolu, ať už tehdy nebo teď. Jsou to jenom fantazie, ale takové, že na toho druhého kluka myslím, i když jsem s přítelem a docela mě to štve a děsí zároveň. Ale nemyslím si, že bych s ním někdy byla. Přítele bych nikdy nepodvedla, taková já nejsem, ale už nějakou dobu uvažuju o konci vztahu, jenže bych to nedokázala, mám ho ráda, on mě taky, jsme nejlepší přátelé, takže rozchod by byl hodně těžký. Ale ta dálka některé věci komplikuje, tak já nevím.. No nic, asi jsem se jen potřebovala svěřit. Jestli mi k tomu ale něco napíšete, budu ráda
Mějte se hezky holky
Pokud sama cítíš, že váš vztah na dálku není to pravé ořechové, ve dvaceti není ještě žádná katastrofa prostě takový vztah slušně ukončit. Pak budeš mít svobodný prostor začít jiný, a třeba lepší vztah s někým jiným, a tvůj přítel taky.
Vztah na dálku je vždy problém. Pokud cítíš, že vztah není to, co si představuješ, tak to ukonči, nezávisle na tom, zda výjde něco jiného. Jseš mladá a nemá cenu se upínat na něco, co už asi nefunguje. No a nebo, pokud ho máš ráda a problém je jenom ta dálka, tak se přestěhuj a zkuste to spolu. Ono vidět se každý den, či spolu bydlet je něco jiného, než prožít víkend jednou za 14 dní. Rozhodně si nepřipouštěj špatné svědomí, když mu dáš vale.
Lepší teď, než pak s dítětem, společným majetkem atd.
@allluck Ne, tím si jistá opravdu nejsem. Spíš to myslím tak, že s přítelem to není úplně ideální a to, že jsem měla možnost se takhle bavit s někým jiným, navíc když jsem k tomu člověku kdysi něco cítila, mému nynějšímu vztahu moc nepomáhá, protože to bylo něco jiného a tak nějak zajímavějšího.
@jenika1 O společném bydlení jsem uvažovala, ale nakonec jsem došla k závěru, že bych to tu nezvládala, taky kvůli jeho rodině. Ne, že bych s nimi měla nějaký problém, jen by to chtělo víc soukromí. A asi bych se taky z přítele asi zbláznila, někdy se chová nemožně. Proto taky už nějakou dobu o tom rozchodu uvažuju, ale nějak na to nemám.. Ale brzo si zase budu muset najít práci a to už pak asi nebudu mít tolik času za ním jezdit, takže tím se to možná nějak vyřeší.. ![]()
@MikejlaW píše:
Ahoj, ani nevím, proč to sem píšu, asi se jen potřebuju vypsat. Je mně 20 a mám přítele rok a půl, je to vztah na dálku, ale zvládáme to. V poslední době to ale není úplně ono, alespoň u mě ne, u něj je naopak vidět, jak mě má rád a chce být se mnou. No, já jsem byla před pár dny na oslavě narozenin a byli tam lidi, které jsem už hodně let neviděla, nebo spíš jsem je občas vídala, ale nebavili jsme se spolu. Byl mezi nimi i jeden kluk, do kterého jsem byla ve 13 zamilovaná a vždycky, když jsem ho během těch let viděla, byla jsem z něj mimo. Nějak jsme se spolu na té oslavě dali do řeči a vzpomínali, jaké to kdysi bylo, že byl vždycky rád, když jsem měla dojet a že mu se mnou bylo dobře. My jsme spolu nechodili, někdo nám to totiž malinko zkazil a i teď jsem měla pocit, že má radost, že tam jsem a může se se mnou bavit, pak jsem teda zmínila přítele a najednou na něm bylo vidět, že už se tam ke mě moc nemá. Od té doby na náš rozhovor musím pořád myslet a představuju si, jaké by to bylo, kdybysme byli spolu, ať už tehdy nebo teď. Jsou to jenom fantazie, ale takové, že na toho druhého kluka myslím, i když jsem s přítelem a docela mě to štve a děsí zároveň. Ale nemyslím si, že bych s ním někdy byla. Přítele bych nikdy nepodvedla, taková já nejsem, ale už nějakou dobu uvažuju o konci vztahu, jenže bych to nedokázala, mám ho ráda, on mě taky, jsme nejlepší přátelé, takže rozchod by byl hodně těžký. Ale ta dálka některé věci komplikuje, tak já nevím.. No nic, asi jsem se jen potřebovala svěřit. Jestli mi k tomu ale něco napíšete, budu ráda
Mějte se hezky holky
vztah na dálku vydží jen vyvolení, to si zapamatuj navždy…je jen malá sorta lidí, kteří tohle všechno dokážou absorbovat a dočkat se…
![]()