Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel ze spaní mluví často, navíc trpí i sexsomnií. Nejvíc se to projevuje v době, kdy nemá čistou hlavu a málo odpočívá.
Děláš jak kdyby z něho promlouval satan nebo něco. To dela sposta lidi. Manžel taky občas mluvil ze spaní, jeho brácha dokonce chodil po domě a museli kvůli němu zamykat dveře.
@Anonymní píše:
Ahoj holky
Někoho to možná pobaví, ale nejedná se o troll. Bydlím s přítelem 2 roky a nikdy jsem neměla problém s ním usnout. Přítel i když usne občas na zádech, tak nechrápe, jen tak jako podřimuje, nikdy sebou nějak necloumal apod. Cca měsíc a půl zpátky jsem uprostřed noci málem dostala infarkt, protože přítel začal nahlas mluvit. Slovům jsem nerozumněla, byli to náhodné žbrepty, ale mluvil nahlas a dlouho. 2 minuty to bylo určitě a mně to přišlo jako nekonečný. Ležela jsem jak opařená a nezmohla jsem se na nic. Ležel na zádech, máchal rukama a “mluvil”. Pak najednou ticho, překulil se na bok a spal. Já jsem mu to ráno řekla a on z toho měl srandu, že určitě kecám, že se mi něco zdálo apod.
Litovala jsem, že jsem nevzala telefon a nenahrála to, ale opravdu jsem se v ten moment hrozně bála a byla jsem ztuhlá. Proto jsem na něj ani nepromluvila, nevzbudila ho apod.
Každopádně od té doby se to několikrát opakovalo. Včera/dneska si dokonce sednul na postel a několik vteřin ziral do blba. Pak si lehnul jako nic a když jsem na něj promluvila, nereagoval.
Přítel už mi to věří, ale nechce ať to řeším, že o nic nejde. Mě to ale docela děsí, mluvila jsem o tom s tchýní a ta mi řekla, že jako dítě tohle nikdy nedělal. Už to trvá cca ten měsíc a půl každou 3-4 noc.
Ani nevím, co chci vlastně poradit jen je to pro mě něco nového a chtěla jsem o tom diskutovat, máte někdo partnera, který mluví a vstává ze spaní?
A co je na tom tak strašného? Ze spaní snad někdy mluví každý. I sebou mlátí, sedá si, není to nic neobvyklého. Vždyt vůbec nevíš, jestli to neděláš taky.
Nedělej z toho vědu. Ze spaní mluví hodně lidí, zažila jsem to u bráchy, té du syna. Já jsem jako dítě byla namesicna, chodila jsem po bytě, otcirala okna, vyšla z bytu na ulici, curala do rohu… zlatý mluvení ![]()
Nedělej z toho kovbojku. Beztak sama taky mluvíš
je to normální.
Proč se ho bojíš? Ses nikdy nesetkala s náměsíčností? Chudák chlap.
A i když bys ho měla nahraného tak co?
Mě manžel pravidelně ze spaní budí křikem když má noční můry a já ho klidním. Už to mám i tak promakané, že to z jeho bručení poznám předem a probudím ho než mu ten sen vygraduje. ![]()
To dělám taky, v dospělosti už jen sedám na posteli a mluvím. V dětství jsem chodila po bytě, zalévala máminy usušené bylinky a tak ![]()
Nedělej z toho drama. Ze spaní mluví hodně lidí, já třeba občas taky ![]()
A když takhle o sobě nebo o někom blízkém víte, že je náměsíčný, nebojíte se třeba pádů ze schodů nebo z oken? Měla bych asi strach.
Z mluvení samozřejmě ne, ale když už dojde na chození po bytě… ![]()
Naprosto normalni, ze spani jsem delala i horsi veci.
Nejvic se to projevovalo, kdyz jsem se ucila na zkousky, pozdeji pri prepracovani. Chce to dodrzovat dobrou spankovou hygienu.
Přítel docela často mluví ze spaní a trpí sexsomnií. Je to sranda, povídá mi zcela vážně úplný kraviny a ráno se ptá, jestli v noci něco bylo
. Někdy si to vůbec neuvědomuje, někdy částečně.
Manžel minulý týden ve spánku, asi ve tři ráno nutně potřeboval vědět, kde jsou vánoční ozdoby. ![]()
@Elea9 píše:
Manžel minulý týden ve spánku, asi ve tři ráno nutně potřeboval vědět, kde jsou vánoční ozdoby.
Tak chce byt vcas pripraven ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky
Někoho to možná pobaví, ale nejedná se o troll. Bydlím s přítelem 2 roky a nikdy jsem neměla problém s ním usnout. Přítel i když usne občas na zádech, tak nechrápe, jen tak jako podřimuje, nikdy sebou nějak necloumal apod. Cca měsíc a půl zpátky jsem uprostřed noci málem dostala infarkt, protože přítel začal nahlas mluvit. Slovům jsem nerozumněla, byli to náhodné žbrepty, ale mluvil nahlas a dlouho. 2 minuty to bylo určitě a mně to přišlo jako nekonečný. Ležela jsem jak opařená a nezmohla jsem se na nic. Ležel na zádech, máchal rukama a “mluvil”. Pak najednou ticho, překulil se na bok a spal. Já jsem mu to ráno řekla a on z toho měl srandu, že určitě kecám, že se mi něco zdálo apod.
Litovala jsem, že jsem nevzala telefon a nenahrála to, ale opravdu jsem se v ten moment hrozně bála a byla jsem ztuhlá. Proto jsem na něj ani nepromluvila, nevzbudila ho apod.
Každopádně od té doby se to několikrát opakovalo. Včera/dneska si dokonce sednul na postel a několik vteřin ziral do blba. Pak si lehnul jako nic a když jsem na něj promluvila, nereagoval.
Přítel už mi to věří, ale nechce ať to řeším, že o nic nejde. Mě to ale docela děsí, mluvila jsem o tom s tchýní a ta mi řekla, že jako dítě tohle nikdy nedělal. Už to trvá cca ten měsíc a půl každou 3-4 noc.
Ani nevím, co chci vlastně poradit jen je to pro mě něco nového a chtěla jsem o tom diskutovat, máte někdo partnera, který mluví a vstává ze spaní?
Čeho ses tak hrozně bála? Víš kolik lidí tohle dělá? To provádí ze spaní inkvizici nebo proč tak vyšiluješ? Třeba to děláš taky a ani o tom nevíš ![]()
Ahoj holky
Někoho to možná pobaví, ale nejedná se o troll. Bydlím s přítelem 2 roky a nikdy jsem neměla problém s ním usnout. Přítel i když usne občas na zádech, tak nechrápe, jen tak jako podřimuje, nikdy sebou nějak necloumal apod. Cca měsíc a půl zpátky jsem uprostřed noci málem dostala infarkt, protože přítel začal nahlas mluvit. Slovům jsem nerozumněla, byli to náhodné žbrepty, ale mluvil nahlas a dlouho. 2 minuty to bylo určitě a mně to přišlo jako nekonečný. Ležela jsem jak opařená a nezmohla jsem se na nic. Ležel na zádech, máchal rukama a “mluvil”. Pak najednou ticho, překulil se na bok a spal. Já jsem mu to ráno řekla a on z toho měl srandu, že určitě kecám, že se mi něco zdálo apod.
Litovala jsem, že jsem nevzala telefon a nenahrála to, ale opravdu jsem se v ten moment hrozně bála a byla jsem ztuhlá. Proto jsem na něj ani nepromluvila, nevzbudila ho apod.
Každopádně od té doby se to několikrát opakovalo. Včera/dneska si dokonce sednul na postel a několik vteřin ziral do blba. Pak si lehnul jako nic a když jsem na něj promluvila, nereagoval.
Přítel už mi to věří, ale nechce ať to řeším, že o nic nejde. Mě to ale docela děsí, mluvila jsem o tom s tchýní a ta mi řekla, že jako dítě tohle nikdy nedělal. Už to trvá cca ten měsíc a půl každou 3-4 noc.
Ani nevím, co chci vlastně poradit jen je to pro mě něco nového a chtěla jsem o tom diskutovat, máte někdo partnera, který mluví a vstává ze spaní?