Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Našly jste na RD normální kamarádky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.9.17 12:27
Já to zkusila jednou a byla to trága. Na mateřský jsem neměla přes den nikoho. Kamarádi pracují a bezdětní. No co ti budu povídat po pár schůzkách jsem to ukončila. Nechápu na co hledala kámošku, když vůbec nemluvila a byla prostě divná. Navíc neměli moc peníze ( což mě osobně nevadí a chápu to), ale nedalo se nic podnikat, kde bylo potřeba mít finance. Takže ne nejsi divná. Myslím, že v dospělosti se opravdové kamarádky hledají špatně a spíše asi v práci. Ta spolu lidi tráví dost času a poznají se. S dětmi je to ošemetný, každá máme jinou výchovu, jinej rytmus a celkově náhled na rodičovství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 12:27
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, tak si sem jdu jen tak postesknout a přečíst si vaše příběhy. Přijde mi, že už snad nikdy nepoznám normální holku do nepohody.Jsem společenská, mám 2letou dcerku. Kamarádky si držím 10 let a víc. Víme o sobě snad všechno. Vím, můžu být šťastná že mám alespoň je, ale stejně je mi občas líto, že jsem od té doby, co jsem porodila nepoznala další spřízněnou duši. Když se s nějakou seznámím, nějak si prostě nesedneme. Všimla jsem si, že mluví převážně o dětech a to i po několika schůzkách. Prakticky si nemáme pomalu co říct. Ta poslední, kterou znám rok mě teď zklamala. Hodně mi přirostla k srdci a já zjistila, že pomlouvá a hází na mě špínu. Dost mě to zasáhlo a je mi z toho smutno.Moje kamarádky jsou už pracující, nebo se přestěhovaly, takže se vídáme, podnikáme něco s dětmi i bez nich.Ale je to tak 2× do měsíce. Jsem za ně moc ráda, ale občas si říkám, jestli je chyba třeba ve mě, že si prostě s novou nesednu. Možná řeším blbosti, ale zajímalo by mě, zda jste poznaly nějakou super holku, když jste byly doma s dítětem a zda vám taky vadí, když se pořád mluví jen o dětech. Ta poslední holka mě hodně mrzí, tolik jsem se v ní spletla.
Tak on je problém v tom, že když máš dítě, poznáváš v běžných situacích v zase jen maminy, a ty dnešní skutečně často neumí mluvit o ničem jiném než o dětech. Já měla třeba teď velkou kliku, našla jsem super kámošku přes syna (maminka jeho nejlepšího kamaráda ze školky), ale zjistily jsme, že jsme si hodně podobné jak v přístupu k dětem a výchově, tak i v zájmech, stylu života atd. a jako bonus má i skvělého muže, který si rozumí s tím mým a taky druhou dcerku skoro stejně starou jako i my. Považuju to ale za velké štěstí a náhodu.
Na tvém místě bych se moc neupínala na hledání přítel, máš přebytek času? Však vidět se s dobrou kamarádkou dvakrát do měsíce je naprosto super. Lépe si zachovat pár dobrých kamarádek, než mít mraky známých, jen abys neměla volná odpoledne 
Příspěvek upraven 07.09.17 v 12:27
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 12:27
Ja jsem poznala.Ano,bavime se o detech, ale bavime se i o vsem ostatnim. Odkud jsi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 12:32
Poznala jsem na RD hned několik fajn kamarádek, ale trvalo to. Ze začátku jsme se vždycky bavily o dětech, o čem taky jiném, když se pořádně neznáte a ty děti vás spojují? Až časem, po několika setkáních se začala objevovat další společná témata. Pak jsme seznámily i naše muže a stýkáme se jako celé rodiny. Je to hodně dílo náhody, jestli narazíš na někoho, s kým si sedneš a vydrží to víc než těch pár počátečních schůzek. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 12:33
Ahoj, od té doby co jsem na RD tak jsem nikoho normalniho nepotkala takze nejsi sama, moje kamarádky jeste deti nemaji(nevim na co čekaji ale kazdeho vec) a kdyz jsem nekoho potkala a byla s nima venku tak se mluvilo jen o detech, jak je cukr škodlivy pro deti, jak je super latkovat a tahat 1rocni dite v manduce 
.Samé bio matky nebo mám na to štestí asi, mám ráda srandu a chci se práve trochu odreagovat, pokecat atd…no ale neni a kym moc 
.Minule se známá dívala kolik má ovocná kapsička co dávám malému cukru…no prostě všecho moc škodí, já syna také stravuji zdravě ale občas mi dám i koblihu a pribiňáka. Moc se dneska vše řeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 12:47
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, tak si sem jdu jen tak postesknout a přečíst si vaše příběhy. Přijde mi, že už snad nikdy nepoznám normální holku do nepohody.Jsem společenská, mám 2letou dcerku. Kamarádky si držím 10 let a víc. Víme o sobě snad všechno. Vím, můžu být šťastná že mám alespoň je, ale stejně je mi občas líto, že jsem od té doby, co jsem porodila nepoznala další spřízněnou duši. Když se s nějakou seznámím, nějak si prostě nesedneme. Všimla jsem si, že mluví převážně o dětech a to i po několika schůzkách. Prakticky si nemáme pomalu co říct. Ta poslední, kterou znám rok mě teď zklamala. Hodně mi přirostla k srdci a já zjistila, že pomlouvá a hází na mě špínu. Dost mě to zasáhlo a je mi z toho smutno.Moje kamarádky jsou už pracující, nebo se přestěhovaly, takže se vídáme, podnikáme něco s dětmi i bez nich.Ale je to tak 2× do měsíce. Jsem za ně moc ráda, ale občas si říkám, jestli je chyba třeba ve mě, že si prostě s novou nesednu. Možná řeším blbosti, ale zajímalo by mě, zda jste poznaly nějakou super holku, když jste byly doma s dítětem a zda vám taky vadí, když se pořád mluví jen o dětech. Ta poslední holka mě hodně mrzí, tolik jsem se v ní spletla.
našla jsem jich víc, s jednou se stýkám pořád, s druhou si jen píšem, ptž obě máme práci a nějak se nemůžeme strefit.
no a třetí jak jsem začaka chodit do práce a mít i jiné starosti (i radosti), tak mě nařkla, že jsem se změnila a utnula kontakty.. 
(no, nezměnila jsem se, jen mám víc sebevědomí, větší fofr a i jiné zájmy než děti)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 12:56
Já mám štěstí, že jsem je našla v sousedkách na sídlišti. S některými toho podnikáme víc, s jinými aspon vypijeme kafe před barákem a poklábosíme. Ted už i o práci, škole, protože všechny máme děti podobně staré a již jsme opět v pracovním procesu. Naši chlapi se taky kamarádí, sportují spolu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.9.17 12:59
Pro me je tezke se v jistem veku seznamit s nekym, kdo me opravdu zajima a jsme na stejne vlne. Nastesti mam hodne pratel z doby studii, ty nejlepsi mam uz pres 20 let. Ono to u me nesouvisi s RD a detmi, je to obtizne obecne. Za poslednich pet let jsem poznala jen dve holky, ktere mam opravdu rada a chci s nimi veci sdilet. To neni moc, protoze zen v mem veku jsem poznala hrozne moc, ale prislo mi to o nicem.
- Citovat
- Upravit
7.9.17 13:08
Tady z emimina jsem se s několika i sešla. S některými jsem si holt osobně nesedla. To se stává. Naopak přáteli jsme se nedávno stali dvě rodiny - rodiče spolužáků ze školy. Tak dlouho jsme si vyměňovali praktické ifnromace (bydlíme nedaleko), až jsme zjistili, že si vyhovujeme i jinak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.9.17 13:21
Zkoušela jsem to, našla jsem pár maminek s podobně starými dětmi (miminky), akorát to většinou vyšumělo nebo jsem zjistila, že nemáme podobné nebo stejné zájmy. Hledala jsem někoho na výlety, nějakou akčnější maminku a většinou to ztroskotalo na tom, že největší vzrušení pro ni byl „výlet“ do nějakého mateřského centra nebo kafe v nákupním centru po nakoupení akčních plenek v Albertu.
Moje představy byly spíš někam vyrazit do lesa, do hor, třeba tam, kam se dá dojít i s kočárkem, nechodit jen dokola po městském parku. Pokud jsem chtěla někam, kde se platilo vstupné, tak to byla taky katastrofa. Teď už nemám miminka, tak vyrážím i s dětmi s kamarádkou ze školy, se kterou jsme se daly znovu dohromady po pár letech skoro nevídání a nebo jezdíme s přáteli, co máme stejného koníčka.
- Citovat
- Upravit
7.9.17 13:27
Já jsem se přestěhovala přes půl republiky a našla kamarádky až právě díky dětem. Ale je to tím, že jsem se za každou cenu nesnažila mluvit o něčem jiném. Prostě to tak vyplynulo a časem se z některých staly nejlepší kamarádky, se kterýma si říkáme skoro všechno. Taky jsme se dlouho bavily jen o dětech, přijde mi to normální, když někdo ty děti má
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 13:48
Já jsem jednu našla. Vozíly jsme spolu kočárky, chodily cvicit, bylo to hodne fajn, pak to šlo vše do kelu, jak deti rostly. Naprosto jsme se rozcházeli ve výchově. Došlo to do stádia, kdy její kluk bil děti vcetne meho. Ona mu nikdy nic neřekla. Ostatní matky mu daly na pr.del, kdyz hodil motorku a rozbrecel třeba jejich kluka. To mě se pricilo bit cizí dítě, kdyz matka sedí a cumi na lavičce… navic ji ostatní maminy mezi sebou začaly pomlouvat… No, dopadlo to tak, ze muj se zacal bat i jinych deti a stranil se jich. Před měsícem jsem to stopla a světě div se, syn se opět zapojuje mezi děti. Byvaleho „kamarada“ potkal a začal okamžitě řvát jdi pryč jdi pryč… 
2,5 roku a nemůže ho ani cítit. Nedá se nic delat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 15:06
Já ano, díky regionální nosící skupině. Ano, bavíme se o dětech, ale i o všem ostatním. Je to fakt super 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 17:31
Já moc nových kámošek na RD nepotkala, jenom asi dvě. Je to i tím, že nemám moc ráda mateřská centra a podobné zařízení, více matek pohromadě mi mnohdy připomíná slepičinec. Ale dost mých dobrých kamarádek, co znám ještě ze školy, má teďka také děti, takže samy s dcerou nejsme, scházíme se docela často, jenom jsme vyměnily vinárnu za hřiště
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj maminky, tak si sem jdu jen tak postesknout a přečíst si vaše příběhy. Přijde mi, že už snad nikdy nepoznám normální holku do nepohody.Jsem společenská, mám 2letou dcerku. Kamarádky si držím 10 let a víc. Víme o sobě snad všechno. Vím, můžu být šťastná že mám alespoň je, ale stejně je mi občas líto, že jsem od té doby, co jsem porodila nepoznala další spřízněnou duši. Když se s nějakou seznámím, nějak si prostě nesedneme. Všimla jsem si, že mluví převážně o dětech a to i po několika schůzkách. Prakticky si nemáme pomalu co říct. Ta poslední, kterou znám rok mě teď zklamala. Hodně mi přirostla k srdci a já zjistila, že pomlouvá a hází na mě špínu. Dost mě to zasáhlo a je mi z toho smutno.Moje kamarádky jsou už pracující, nebo se přestěhovaly, takže se vídáme, podnikáme něco s dětmi i bez nich.Ale je to tak 2× do měsíce. Jsem za ně moc ráda, ale občas si říkám, jestli je chyba třeba ve mě, že si prostě s novou nesednu. Možná řeším blbosti, ale zajímalo by mě, zda jste poznaly nějakou super holku, když jste byly doma s dítětem a zda vám taky vadí, když se pořád mluví jen o dětech. Ta poslední holka mě hodně mrzí, tolik jsem se v ní spletla.