Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chmury na mateřské
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.9.17 09:31
Jsem na tom podobně ale ne tak moc tragicky. S dětmi jezdíme na výlety a jsem radeji z domu nez doma. Jezdíme hodne za prarodici(ještě ze jsou rozvedení 
). V pondělí jde starší do školky a v rijnu nastupuje ve dvou letech dcerka. Už bych to další rok asi nezvládla. Ja konečně nastoupím do práce a snad se s toho shonu nezblaznim. Všichni mi říkají ze budu vzpomínat a litovat ze jsem ten rok nevyužila. A popravdě se na to vzpomínání těším
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 09:32
Ahoj, mysím, žepodobnou,,krizi" prožije většina matek.
Myslím, že je to částečné vyhoření z důvodu stereotypu dní s dětmi.
Pomohlo by, kdyby sis začala dělat malé radosti. Určitě je něco, co tě každý den může potěšit, co si můžeš dát jako malý splnitelný cíl a co ti přinese potěšení.
Zároveň je třeba ten stereotyp narušovat - výlety, sehnat hlídání a jít někam sama nebo s partnerem, domluvit se s partnerem, že ty nachystáš překvapení pr něj na sobotu a on pro tebe na neděli. Prostě dodat životu zase takovou tu jiskru.
Samo se to nespraví, ale dá se s tím velmi dobře pracovat. jak jsme psal - neprožíváš nic nezvyklého, není třeba se toho bát, je třeba s tím pracovat a bude líp!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 09:38
Mně bývalo hůř doma, proto jsem se snažila mít pořád nějaký program, ideálně s někým „cizím“… nakonec jsem si tu mateřskou užila i přes počáteční dost bledý stav.
Teď mě to čeká podruhé a už dopředu se toho bojím, jak to na mě zase padne. Přitom se na miminko těším…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 14:49
Já mám čtyřměsíční prcky a pracuji z domova, alespoň 3× do týdne sport, jednou za týden ven s přáteli bez dětí, s manželem na výstavu, do divadla, do kina, na víno… babičky jsou rády za dvě-tři hodinky s vnoučátky + máme chůvu. Samozřejmě jsem krkavčí matka, která nikdy neměla mít děti… miluji je nadevše, ale doma bych zešílela. Takhle mají šťastnou a hodnou maminku, ne uzel nervů a neštěstí, jakým bych byla, kdybych s nimi trávila 3 roky 24 h/denně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.17 10:19
@radkka To, že má žena dítě přece neznamená, že matka nesmí vytáhnout paty z domova. To už je doufám dávno za námi. Štastná máma = štastné děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj maminky, máte to některá podobně nebo jsem už vážně exot. Mám dvě krásné děti, miluju je nadevše, ale péče o ně a celkově ten kolotoč a stereotyp na mateřské mě strašně vyčerpává. Neumím si pomoci, nevidím světlo na konci tunelu, kolikrát jsem otrávená už od rána. Celkově jdu s psychikou poslední dobou dost dolů. Nezvládám řešit situace které život přináší, mám ze všeho strach a úzkost. Ráno se probouzím, bolí mě žaludek, mám průjem, chce se mi brečet. Připadám si hloupá a svému okolí na obtíž. Stršně se mi stýská po tom životě před dětma, chodila jsem do práce, hodně sportovala, chodila do společnosti, bylo to super. Když se dívám na staré fotky, kdo jsem byla, jak jsem byla šťastná, neubráním se slzám. Přitom jsem hrozně ráda a vděčná, že mám rodinu a zdravé děti. Jenže je tu i ta druhá stránka. Přitom okolí mi dost pomáhá a manžel je úplně super. Vím, že nemám právo to tak cítit, ale cítím to tak. Ráda si o tom s někým popovídám. Prosím o zachování anonymity, děkuji