Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No a nechceš si dá k narozeninám dárek a prostě se na to vykašlat a pokusit se vrátit sama k sobě a tam, kde si měla zázemí a budoucnost?
Nebo si daruj alepsoň tuhle knížku
Asi to zas taková láska nebude, alespoň ne ze strany tvé lásky
Za mě je otázka, jestli má něco proti narozeninám, a nebo pro Tebe nehne prstem ani normálně…?
A stojí ti tahle osoba za to? Nechceš tedy odjet třeba na víkend za svou rodinou a přáteli a oslavit to tam? Opravdu není dobrý nápad se všeho vzdát kvůli někomu, kdo o to ani nestojí.
Mně jsou mé narozeniny ukradené, manželovi ty jeho taky, máme to vyřešené…ale pokud by pro něj byly důležité, chtěla bych mu udělat radost…jak důležité jsou pro ni Tvá přání?
@Anonymní píše:
@Ba-stet nehne po mě prstem ani normalne..
Takže máme odpověď. Jsi mladá a zasloužíš si někoho, kdo z Tebe bude paf ![]()
@Anonymní píše:
@Ba-stet nehne po mě prstem ani normalne..
Tak to není láska. Vrať se domů a splň si své sny.
Ja myslela, ze tohle je domena chlapiku, ze jsou tak natvrdle i zeny, hruza…
Nebyla bych s clovekem, kteremu bych nestala ani za kytku a pusu.
@Anonymní píše:
@Ba-stet nehne po mě prstem ani normalne..
Tak v tom případě už by to dávno nebyla moje láska.
Já bych se na ni vykašlala a odjela narozeniny oslavit ke své rodině a kamarádům. Určitě budou rádi, že tě uvidí. A když tam vydržíš delší dobu, poznáš, jestli se ti za přítelkyní vůbec bude chtít vracet…
Vrať se domů a pošli ji někam. S takovým člověkem bych nebyla a už tuplem se pro něj neobětovala.
Jela bych oslavit narozeniny k rodině a k přátelům. Klidně přes půlku republiky.
Naděl sama sobě k narozeninám ten nejlepší dárek - sbal se a jeď domů. Takového člověka vedle sebe nepotřebuješ. Ponižuješ sebe sama a je to i nefér k lidem, kteří tě opravdu mají rádi. Udělej to pro sebe a přestaň dávat čas a city někomu kdo si to nezaslouží a kdo o to ani nestojí.
Zdravím. Vím, ze to sem úplně nepatří, ale potrebuju se vypsat. Za par dni slavím své 25. narozeniny. Je to již přes rok co jsem se za svou láskou prestehovala na druhou stranu republiky a vzdala se tak všeho co jsem milovala. Rodiny, nejlepších přátel, mé vysněné vysoké školy, mých zájmu. Všeho jsem se vzdala pro ni. Budou to již druhé narozeniny strávené s moji láskou. Minuly mi ani nepoprala, ani nic nedala k narozeninám, mrzelo me to, hodně a šla jsem ven s jejími přáteli. Nyní budou ti její přátele v práci a ona si taky vzala směnu v práci přesně na moje narozeniny, ze prý je to naprosto obyčejný den a ze to odmítá slavit, ze radši bude vydělávat peníze, to je důležitější. A dárek ať prý žádný nečekam, ze nemáme peníze….. řekla mi, ze když chci, ať si oslavu pripravim sama i dort, ze pak přijde a něco ochutna, ale neslibuje, ze prý bude unavená. Hodně me to mrzí.. její narozeniny jsem připravovala já, sezvala jsem všechny její kamaradky a jedlo se, půli az do rána.. a hezky dárek jsem ji dala… ale já jako bych ji byla ukradená…. Hlavně, ze jedné její nejlepší kamaradce, se kterou predtim něco měla, jsme chystaly oslavu a daly ji i krásný dárek… pořad ji přemlouvam ať to spolu oslavime, tukneme si, pogrilujem.. a ona, ze ne, ze už jsem s tím otravna, ze opravdu nemá záje, ze jestli chci, tak ať si to oslavim sama někde bez ni.. moc se bojím, ze na narozeniny budu sama..