Nečekaně těhotná - mohl se ten test splést?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
773
21.2.17 17:59
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Týden zpátky jsem v šoku našla dvě čárky na těhotenském testu, těhotenství jsme neplánovali. Je mi 26,s přítelem jsme čtyři roky a samozřejmě jsme děti do budoucna chtěli, ale třeba za rok nebo dva, až dodělám školu (letos končím), až něco odpracuju, až někam vycestujeme…
Přítel už o tom ví, musí se mu nechat, že to vzal o moc statečněji, než já :-) Já mám děti strašně ráda, ale teď jsem úplně rozhozená. Na jednu stranu mi to asi pořád nedochází, ale přepadávají mě i chmury-jestli to zvládnem, jestli jsem něco nezanedbala (těsně před čekanou MS jsem vypila dvě sklenky vína…), jestli na to jsem připravená apod. Pak jsou zase chvilky, kdy je všechno lepší. Chtěla bych se zeptat, jestli měla některá z vás podobné nálady. Dost mě to děsí, normálně jsem dost vyrovnaná a takovéhle výkyvy nálad vůbec neznám. Jsem ve stresu i z toho, jak to oznamíme rodičům, přitom to není žádné drama-máme vlastní byt. Vůbec se v sobě nevyznám, je to normalni? Děkuji za názory a zkušenosti :kytka:
A omlouvám se za anonym… :oops:

ja jsem otěhotnět chtěla a stejně ten strach ve mě byl…je to asi normalni pocit z něčeho noveho. Ted mam doma dvouletacku, na cestě dalsiho prcka a v 8m těhotenství mě čekají statnice takže všechno se dá. Ja při matersky sem tam pracovala, studovala a dělala do mateřskyho centra. zaroveň se i věnuji dceři. všechno jde když se chce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
773
21.2.17 18:00
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Týden zpátky jsem v šoku našla dvě čárky na těhotenském testu, těhotenství jsme neplánovali. Je mi 26,s přítelem jsme čtyři roky a samozřejmě jsme děti do budoucna chtěli, ale třeba za rok nebo dva, až dodělám školu (letos končím), až něco odpracuju, až někam vycestujeme…
Přítel už o tom ví, musí se mu nechat, že to vzal o moc statečněji, než já :-) Já mám děti strašně ráda, ale teď jsem úplně rozhozená. Na jednu stranu mi to asi pořád nedochází, ale přepadávají mě i chmury-jestli to zvládnem, jestli jsem něco nezanedbala (těsně před čekanou MS jsem vypila dvě sklenky vína…), jestli na to jsem připravená apod. Pak jsou zase chvilky, kdy je všechno lepší. Chtěla bych se zeptat, jestli měla některá z vás podobné nálady. Dost mě to děsí, normálně jsem dost vyrovnaná a takovéhle výkyvy nálad vůbec neznám. Jsem ve stresu i z toho, jak to oznamíme rodičům, přitom to není žádné drama-máme vlastní byt. Vůbec se v sobě nevyznám, je to normalni? Děkuji za názory a zkušenosti :kytka:
A omlouvám se za anonym… :oops:

ja jsem otěhotnět chtěla a stejně ten strach ve mě byl…je to asi normalni pocit z něčeho noveho. Ted mam doma dvouletacku, na cestě dalsiho prcka a v 8m těhotenství mě čekají statnice takže všechno se dá. Ja při matersky sem tam pracovala, studovala a dělala do mateřskyho centra. zaroveň se i věnuji dceři. všechno jde když se chce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9793
21.2.17 18:09
@hudečice píše:
Tak je fajn, že máte kde bydlet. Ale pokud studuješ a nemáš odmakáno, budeš dostávat jen minimum na rodičáku. Přítel vás 3 uživí?
A 2 sklenky vína nehrají roli. :kytka:

Může doložit vyměřovací základ otce dítěte, pokud ten má odpracováno a nemusí mít rodičák minimální.

Zakladatelko, myslím, že takové pocity jsou normální, je to velká změna :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.2.17 18:20

Ani nevíš jak ti rozumím. Já jsem nečekaně těhotná, ale na rozdíl od tebe mi ke 40 chybí jen pár let. A hlavně po potvrzeném přechodu, který byl potvrzen i z hormonálního profilu. Byl pro mě obrovský šok, při pravidelné roční prohlídce, že jsem v tom. Teprve čekáme na genetiku a pak se teprve bude řešit co a jak dál. Všichni ve směs ode mne dávají ruce pryč. Lékař mi dal noc na rozmyšlenou jestli budeme pokračovat nebo to ukončíme. Zatím anonymně, nikdo to neví, protože netušíme jak to vše dopadne.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.2.17 20:05

@miskakr děkuju za uklidnění, o finance zas tak strach nemám, přítel má velmi dobrou práci a ja při vysoké pracuji také, umíme se postarat. Spíš jsem vylekaná z těch pocitů, co se mnou mlátí, nikdy jsem se tak necítila… Chvíli radost, chvíli strašný zmatek a strach.
Obdivuju tě, státnice s dvouletým prckem a v 8. měsíci, respekt! :palec:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.2.17 20:14
@Anonymní píše:
Ani nevíš jak ti rozumím. Já jsem nečekaně těhotná, ale na rozdíl od tebe mi ke 40 chybí jen pár let. A hlavně po potvrzeném přechodu, který byl potvrzen i z hormonálního profilu. Byl pro mě obrovský šok, při pravidelné roční prohlídce, že jsem v tom. Teprve čekáme na genetiku a pak se teprve bude řešit co a jak dál. Všichni ve směs ode mne dávají ruce pryč. Lékař mi dal noc na rozmyšlenou jestli budeme pokračovat nebo to ukončíme. Zatím anonymně, nikdo to neví, protože netušíme jak to vše dopadne.

Tak moc přeji, ať to dopadne jak nejlíp může. Já ještě u doktora nebyla, ale věřím, ze ta nejistota je strašná! :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.2.17 22:03

Ahoj holky… přidám se. Dnes jsem zjistila, že jsem těhotná… pro mě naprostý šok, protože v mém okolí se to hemží neplodnými matkami a lidmi, kteří se snaží hrozně dlouho, tak jsme si s přítelem řekli, že to necháme náhodě a když to vyjde třeba do roka, budeme rádi, měli jsme spoustu plánů ještě, vlastně ani nevím co jsem si myslela :mrgreen: jsem moc ráda, ale mám takový divný strach… vyšlo to hned na poprvé. Nechce se mi tomu věřit.

Anonymka v šoku :lol:

  • Citovat
  • Upravit
5742
21.2.17 22:09

.

Příspěvek upraven 08.08.25 v 19:29

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
773
22.2.17 13:10
@Anonymní píše:
@miskakr děkuju za uklidnění, o finance zas tak strach nemám, přítel má velmi dobrou práci a ja při vysoké pracuji také, umíme se postarat. Spíš jsem vylekaná z těch pocitů, co se mnou mlátí, nikdy jsem se tak necítila… Chvíli radost, chvíli strašný zmatek a strach.
Obdivuju tě, státnice s dvouletým prckem a v 8. měsíci, respekt! :palec:

Začala jsem před dcerou, na rok přerušila a vratila se když bylo dceři 9m. zarekla jsem se že to dam!!a druhý prcek přišel o malinkou dřív ale nevadí aspoň mi s dvěma mozky pujde lépe :-) někdy je to boj ale mam super babičky a partnera

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1894
22.2.17 13:22
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Týden zpátky jsem v šoku našla dvě čárky na těhotenském testu, těhotenství jsme neplánovali. Je mi 26,s přítelem jsme čtyři roky a samozřejmě jsme děti do budoucna chtěli, ale třeba za rok nebo dva, až dodělám školu (letos končím), až něco odpracuju, až někam vycestujeme…
Přítel už o tom ví, musí se mu nechat, že to vzal o moc statečněji, než já :-) Já mám děti strašně ráda, ale teď jsem úplně rozhozená. Na jednu stranu mi to asi pořád nedochází, ale přepadávají mě i chmury-jestli to zvládnem, jestli jsem něco nezanedbala (těsně před čekanou MS jsem vypila dvě sklenky vína…), jestli na to jsem připravená apod. Pak jsou zase chvilky, kdy je všechno lepší. Chtěla bych se zeptat, jestli měla některá z vás podobné nálady. Dost mě to děsí, normálně jsem dost vyrovnaná a takovéhle výkyvy nálad vůbec neznám. Jsem ve stresu i z toho, jak to oznamíme rodičům, přitom to není žádné drama-máme vlastní byt. Vůbec se v sobě nevyznám, je to normalni? Děkuji za názory a zkušenosti :kytka:
A omlouvám se za anonym… :oops:

pokud letos skončíš a najdeš si aspoň nějakou práci po škole hned/eventuelně už pracuješ tak budeš mít aspoň nárok na mateřskou a zkrácenou verzi rodičáku… pokud totiž studuješ a po studiu hned nastoupíš do práce a studium jsi zdárně absolvovala ale nevychází ti těch 270 dní za dva roky na mateřskou, tak se k tomu počítá i studium- bere se to tak, že jsi neměla šanci odpracovat protože jsi studovala a školu dokončila. Já sice absolvovala loni ale i tak jsem se domluvila i na práci při mateřské po porodu. S tím že budu dělat nezbytné věci ale budu mít dál praxi a budu dělat na částečný úvazek. S návrhem jsem přišla já ale ve firmě to bylo přijato nadočekávání dobře a ani neváhali. Lepší než shánět záskok.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.2.17 14:30

Zdravím, mám na vás dotaz. S přítelem se nám narodila dcerka (4m). Hned po šestinedělí jsem nasadila antikoncepci, ale jsem poněkud zapomela a tak se mi sem tam stane, že si ji vezmu o 1-2 hod. později. Menstruaci jsem dostala asi měsíc po porodu, potom druhou přesně v termínu (i když plně kojim) ale teď skoro dva měsíce nic. Myslíte že bych mohla být znovu těhotná? Docela se toho bojím, aby jsme to zvládli finančně. A navíc jsem první těhotenství zjistila až ve druhém měsíci. Nebylo na mě totiž vůbec nic poznat. Moc děkuji za odpovědi a omlouvám se za anonym.

  • Citovat
  • Upravit
3383
22.2.17 14:41
@Anonymní píše:
Zdravím, mám na vás dotaz. S přítelem se nám narodila dcerka (4m). Hned po šestinedělí jsem nasadila antikoncepci, ale jsem poněkud zapomela a tak se mi sem tam stane, že si ji vezmu o 1-2 hod. později. Menstruaci jsem dostala asi měsíc po porodu, potom druhou přesně v termínu (i když plně kojim) ale teď skoro dva měsíce nic. Myslíte že bych mohla být znovu těhotná? Docela se toho bojím, aby jsme to zvládli finančně. A navíc jsem první těhotenství zjistila až ve druhém měsíci. Nebylo na mě totiž vůbec nic poznat. Moc děkuji za odpovědi a omlouvám se za anonym.

Já menses jsem dostala hned po zkončení šestinedělí, i když jsem ještě kojila. HA antikoncepci jsem nasadila až po zkončení kojení(po půl roce) předtím jsme používaly kondom. Tak ono se říká, že po porodu je tělo jako pohnojené :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.3.17 14:17

Ahoj holky, obnovuji téma. Jde o to, že je mi 18 a jsem těhotná (6. týden). Selhala antikoncepce. Mám teď maturovat. Chtěla jsem jít na VŠ, studovat, někam se podívat, začít pracovat…ještě na dítě minimálně 5 let počkat. Přítel je hodný, nebere to jako problém, je rozhodnutý se o nás postarat - už pracuje. Bydlet budeme mít kde, peníze taky budou, sice ne hodně ale budou. Jde spíš o mojí duševní stránku. Cítím, že není ten správný čas, že na to nejsem zralá, že je strašně brzy, nevím co bude dál, bojím se že to nezvládnu, necítím se dospěle, i když jsem si to myslela, cítím se sobecky - bojím se co bude s „mým“ životem…jsem v koncích. Potraty odsuzuji ale sama nevím, co dělat. :( Co byste mi poradily?

  • Citovat
  • Upravit
5935
29.3.17 14:21
@Anonymní píše:
Ahoj holky, obnovuji téma. Jde o to, že je mi 18 a jsem těhotná (6. týden). Selhala antikoncepce. Mám teď maturovat. Chtěla jsem jít na VŠ, studovat, někam se podívat, začít pracovat…ještě na dítě minimálně 5 let počkat. Přítel je hodný, nebere to jako problém, je rozhodnutý se o nás postarat - už pracuje. Bydlet budeme mít kde, peníze taky budou, sice ne hodně ale budou. Jde spíš o mojí duševní stránku. Cítím, že není ten správný čas, že na to nejsem zralá, že je strašně brzy, nevím co bude dál, bojím se že to nezvládnu, necítím se dospěle, i když jsem si to myslela, cítím se sobecky - bojím se co bude s „mým“ životem…jsem v koncích. Potraty odsuzuji ale sama nevím, co dělat. :( Co byste mi poradily?

18 let není taková tragédie, maturitu mít budeš, VŠ můžeš dělat dálkově.. jestli máš oporu v příteli a v rodině, tak to určitě zvládneš. Ber to tak, že o nějaké věci asi přijdeš, ale dítě ti to vykompenzuje

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29.3.17 14:21

Neodsuzuj potrat a běž na něj. Dle popisu se na mateřství ještě necítíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 166 recenzí

Digital

  • (4.2) + 99 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty