Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojda.. mozna to tu uz bylo ale potrebuju slyset nazory i od jinych… zjistila jsem ze jsem tehotna.. cca 5-6 tyden. Nejdrive jsem byla rozhodnuta ze si prcka necham ale ted si nejsem vubec jista. Jsem sama tatinek mi rekl ze se mnou ani ditetem nechce mit nic spolecneho ze je jeste brzo (jsme spolu 4 roky ale nezijeme spolu). Je mi 24 let mam super praci kde me tedkon povysili a mela jsem dostat uz smlouvu na neurcito v breznu. Rodice mi sice rekli ze se muzu vratit ze to nejak zaridime ale ja proste nevim.. Oni sami maj svych starosti dost a financne to u nasich taky neni uplne vesely. A ted k tomu hlavnimu, na dite se vubec ale vubec netesim. Nepovazuju ho jako vetrelce ale ublizuje mi to ze vim s kym ho mam. Tatinek mi hrozne ublizil a psychicky na tom nejsem uplne nejlip. Cim dal vic premyslim nad tim ze mi bude lip kdyz zadny dite mit nebudu. Zluste mi prpsim poradit a neodsoudit me..
Diky ![]()
Po 4 letech se k tomu otec neumí postavit? Hele, je to jen na tobě jak to ty cítíš. Bude ti tu psát x zastánkyň toho ať si to necháš, jiné že ne. Ale konečné rozhodnutí bude jen tvoje.
Hodně štěstí.
Neporadím, ale řeknu, co bych udělala já. Já bych si prcka za žádnou cenu vzít nenechala.
Rozhodnout se musíš sama. Já bych si prcka nechala, vím, co dokáže udělat potrat s psychikou. Ale to mluvím jen za sebe.
@karol001 No, to je tezke. Miminko za to nemuze, jak se otec zachoval. Nicmene jako biologicky otec nemuze rict, ze ho dite a jeho matka nezajima
A ty si musis uvedomit to, ze at ti partner ublizil jakkoli, je to otec vaseho ditete a s jako takovym s nim budes pres dite spojena po cely zivot.
Ja bych si decko nechala. Myslim, ze uz nejsi ve veku kdy by ses nebyla schopna postarat. A ja bych asi potratu litovala pozdejc..
@cecetka ano zachoval se strasne a prave ze si uvedomuju ze bych s nim musela komunikovat i kdyby jen kvuli penezum a ublizovalo by mi to a nechtela bych to davat za vinu diteti ktery by mi ho pripominalo
Já teda budu zastávat ten názor, že bych si mimčo s chlapem, který mi ublížil ještě před tím, než se mimi vůbec narodilo, nenechala
.
Myslím, že ty se s tím nesrovnáš takže asi ti bude líp bez dítěte
Ahojky, možnosti na výchovu dítěte máš, ale konečné rozhodnutí je stejně jen na tobě. Udělej si seznam pro a proti a zkus si představit život s dítětem a bez za pár let. Potrat je hodně náročný na psychiku a nejde to vzít zpátky. Na pritele se neohlížej ten už ti ukázal jedtli je na něj spolech. Drž se svého rozhodnutí. ![]()
Měli jste se chránit..
a teď si nemusela řešit zda si miminko nechat nebo nenechat.
Pokud se otec jednoho krásného dne k dítěti přihlásí, může matce skrze dítě ubližovat, psychicky deptat a vydírat ji.
Osobně bych si v tomto případě miminko nenechala.
Jsem na tom podobně, neplanovane jsem otěhotněla, těhotenství mi oznámila paní doktorka na běžné gyn kontrole a řekla ať se rozhodnu, zda si dítě nechám. Doma jsme to probrali s přítelem a rozhodli jsme se, že si ho necháme. Ted jsem v 9. tydnu. Jenže, já akorát odešla z práce a po novým roce jsem měla nastoupit jinam, kde mě těhotnou nechtěj, takže hledám praci, kde muzu. Na pracáku mi dali smesnou podporu se slovy ať se o mě postará přítel. Jenže týden na to, co jsme se rozhodli si dítě nechat začal přítel neuvěřitelně denně chlastat, vyhodili ho z práce, na mě je jen hnusnej, leží v posteli a hraje na PC hry a od rána chlastá. Já jsem bez peněz a máme tichou domacnost. Cokoliv udělám je špatně, cokoliv si chci dát k jídlu je špatně, když si chci pustit film v TV je to špatně, ven nemůžu, protoze mám zánět močového mechyre a mám všeho plný zuby. Ale i tak jsem se rozhodla si prcka nechat, ať už ho budu vychovávat sama nebo ne…