Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Šla bych tancovat ![]()
To je jako bys mu zakazovala fotbal nebo hokej ![]()
Argument taky docela chápu, zkus si s ním o tom promluvit, přece jenom to není tanec u tyče, ale společenskej, že. Buď ať ho to začne bavit, nebo ať se snaží pochopit i tebe. Nepředpokládám, že z tancovaní musí nutně mezi tanečníma kolegama být něco víc
![]()
Nedělala bych nic, normálně bych tancovala… Já s chlapem taky nechodím hrát hokej
a on vůbec neumí plést, šít, háčkovat… ![]()
Argument je sice smysluplný, ale tancovat bych šla. Nemůžeš přeci za to, že on k tanci nemá vztah a pokud je to koníček, který ti opravdu chybí, tak tím, že nepůjdeš to budeš stejně dávat vnitřně za vinu jemu.
Ale zkus s ním o tom ještě promluvit, popřípadě se ho zeptat, za jakých podmínek by mu nevadilo, že tancuješ (třeba mu vadí profi-kolegové, ale co třeba někdo, kdo to nedělá závodně?)
Tancuj. Mého muže to naštěstí baví… nicméně kdyby ne, taky by to asi neviděl rád. Netanečník (rozuměj profi) to nepochopí, že je to jen „divadlo“…
Je šílené, že něco takového dovede vyslovit a ještě se za to ani nestydí.
Jsi oprávněna mít bez konzultace s ním jakýkoli koníček, který neohrožuje tvoji bezpečnost a který neohrožuje nad únostnou míru rodinný rozpočet nebo čas trávený dohromady.
Zkusila bych mu to znova vysvětlit…
já byla „na druhé straně“, manžel závodně tančil - a když jsem s ním začala chodit, tak mi tehdy mamka řekla, že ale musím počítat s tím, že tančí a je to jeho součást… párkrát jsem si na to vzpomněla - hlavně když změnil partnerku (předtím tančil s mou dobrou kámoškou, pak ale začal tančit se starší holkou a na to jsem si teda musela chvíli zvykat) a pak když začali trénovat 7× do týdne…
pokud je to něco pro tebe tak důležité, tak by to měl partner respektovat… možná bych to zkusila přes to, že přece on má jiné kvality, pro které s ním jsi - a nebo přes jeho koníčky (hele, tebe naplňuje letecké modelářství nebo sbírání známek, mě naplňuje tanec, potřebuju ho, abych byla sama se sebou spokojená)
a teda jeden postřeh z druhé strany - tančit s tanečníkem je někdy na hlavu
ani nepočítám, kolikrát jsme se na plese pohádali, protože jsem se „na něj moc věšela“, protože jsem chtěla tancovat čaču na něco, na co se přece čača tancovat nedá a tak ![]()
To je sice pravda, ale můj ex byl právě můj taneční partner. Chodila bych za jedním konkrétním chlapem. Podotýkám, že přítel se s ex zná a ví, že jsem byla z jeho tance hotová.
Tancování je dost kontaktní, tancem se svádí. A přítel to ví.. Rozumím mu. ![]()
A on by se kvůli mě svých koníčků vzdal..
No já ho chápu, i když je mi jasné, že to není fér..Přece jen tento temperamentní tanec je něco jiného než hrát s kámošem fotbal..je to koníček, kde jsi s opačným pohlavím v tělesném kontaktu..
Zkus si představit, zda bys neměla obavy, být to obráceně - on tanečník s cizí tanečnicí a ty poleno..
![]()
Já tenhle argument nechápu..nejsem ničí věc a nikdo mi nebude kecat do mých koníčků.. ![]()
A nějaký jiný druh tance by ti nevyhovoval? jazz, moderna, něco při čem nepotřebuješ partnera? Je pravda, že zrovna latina je takový dost sexy tanec, já být vůj muž a vědět, že tvůj ex byl tanečník a že teď chceš zase s nějakým tanečníkem něco mít, taky bych se těžko přesvědčovala, že jen a jen na pracovní úrovni
Ale chápu i tebe, tanec je droga ![]()
No tak pokud to k životu „potřebuješ“ tak asi není co řešit. Pokud to partner není v žádném případě ochoten akceptovat, asi se musíš rozhodnout co v životě potřebuješ více. Jestli jeho, nebo tanec. (osobně si ale myslím, že by to skousl). Myslím, že nemá cenu odpírat si koníček, který Tě dělá v životě šťastnou, pokud k tomu není závažný důvod a žárlení partnera pro mě (osobně) důvod není.
@peggy.sl píše:
Já tenhle argument nechápu..nejsem ničí věc a nikdo mi nebude kecat do mých koníčků..
A co Salsa? Tu můžeš tancovat i samotná, když to příteli tak vadí. ![]()
Ahoj holky,
omlouvám se za anonym, ale nejedná se pouze o mě.
Přes deset let jsem tancovala závodně latinu, pak jsem toho kvůli škole musela nechat. Poznala jsem svého přítele, sestěhovali jsme se a já z nehýbání ztloustla jak prase. Před časem jsme s přítelem absolvovali základní taneční a zjistila jsem, jak moc mi tancování chybí. Problém je v tom, že s přítelem tancovat nemůžu, nebaví ho to. Když bych tedy šla tancovat, tak jedině s někým z kolegů z profi tanců. Jemu se ale nelíbí, že bych tancovala s někým jiným. Cituji: „Jen se mi nelíbí, že budeš s někým, kdo bude perfektně umět něco, co obdivuješ a co je mimo mě.“
Já tenhle argument chápu, rozumím mu.. Ale já tancovat potřebuju… Co byste dělaly?