Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci zemřít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.6.17 19:03
Ahoj, mam to taky, panicky zachvat. Je to strasne. Musim myslet na neco jineho. Jsem verici, ale tohle mi nejak moc nepomaha. Nevim co s tim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.17 19:06
@bordeaux-zuzka píše:
Ahoj, mam to taky, panicky zachvat. Je to strasne. Musim myslet na neco jineho. Jsem verici, ale tohle mi nejak moc nepomaha. Nevim co s tim…
hrozné že… mám to už od dětství 
- Citovat
- Upravit
16.6.17 19:09
@Manhattan píše:
Přečti si knížku Andělé v mých vlasech
Tak to jsi mi úplně sebrala 
Přesně tuhle knížku moc doporučuju a pak i její pokračování Schody do nebe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.17 19:11
Mívala jsem to, ale čím jsem starší, tím víc jsem smířená. Stejně to jednou přijde. Snažím se proto žít co nejvíc naplněný život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.17 19:14
Já mám spíš hrůzu, že bych umřela předčasně a nechala tady svý děti. To je pro mě strašná představa. A několik posledních dní nad tím hodně přemýšlím, protože před pár dny se zabila moje kamarádka v autě a nechala tady svoje dvě děti. Ty cestovaly s ní, ale snad by měly být v pořádku.
Myslím, že starý lidi jsou se smrtí tak nějak smířený. Beru to podle svojí babičky, která přežila dědu o pět let, ale od jeho smrti říkala, jak chce jít za ním. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.17 19:19
@Anonymní píše:
Včera jsem opět nemohla usnout, rozbuší se mi srdce, nemůžu dýchat, je mi ouzko..Při představě toho, že jakmile umřeme, tak už nikdy nic nebude. Mívá někdo podobné pocity? Pomohlo by mi vědět, že v tom nejsem sama, ale samozřejmě to nemyslím tak, že někomu přeju ten pocit, to opravdu nikomu.
Nebojím se smrti jako takové. Ale to, že už nikdy nic nebude existovat po smrti, to mě děsí.
Přečetla jsem o tom spoustu článků, prakticky radí jen to, ať začnu věřit v Boha a v posmrtný život atd. jsem realista takže je to pro mě těžké.
U psychologa jsem byla, pořád je to ta stejná rada, myslete na něco jiného a přejde to, ano, opravdu to přejde, ale těch pár minut bezmoci, brrr…
znáte to někdo? Děkuji
Měl jsem. Kdo nezažil fakt hrůzu, nepochopí. Nakonec jsem šel k doktorce. Výsledek: Neurol na 14 dní, laborka: porucha štítné žlázy a následná léčba. Blbý je, že vám to vypálí cejch do mozku, kterej už nikdo opravit neumí. Takže honem..
- Citovat
- Upravit
Cocka nasladko
Anonymní
Anonymní
16.6.17 19:24
Anonym 2. Mam takovy figl na uzkost kvuli ruznym potizim s rodinou financemi atd. Kdyz jdu spat a nejde to kvuli tem spatnym myslenkam predstavim si tezke dvere vyrezavane (detaily jsou dulezity) a ty starosti tam vytlacuju za ty dvere ktery zabouchnu. Ale fakt je dulezity predstavit si ty dvere jestli jsou barevny dreveny nebo jakykoli a ze to tlaceni da drinu pak si predstavim sebe kreslenou copatou nebo tak proste zamestnat mysl me to pomaha a snad jsem se dobre vyjadrila:) spanku zdar protoze kdybych jeste kvuli uzkostem nespala tak pojdu:)
- Citovat
- Upravit
16.6.17 19:24
Ale po smrti přeci je, něco mnohem lepšího než tady na zemi. Tady na zemi je duše proto, aby se učila a zdokonalovala, pak se vrátí do svého světla, aby se zase sama rozhodla, že se znovu narodí a bude dál sbírat zkušenosti. Smrtí přeci nic nekončí, je to věčný koloběh. Smrt je zlá pro pozůstalé, ne pro tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.17 19:25
Toto znam moc dobre panicke ataky me trapi uz delsi dobu:-( beru antd. Jinak to resit neumim:-( 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.17 19:26
Znám. Mám to od dětství a když myslím na smrt (svojí, rodičů, partnera) dostávám panické ataky Doufám, že smíření nějak dojde časem 
- Citovat
- Upravit
16.6.17 19:30
Nevím úplně, jestli psycholog je to pravé. Já se kdysi před šesti lety setkala s jedním čarodějem. moc milý kluk, a ten mě naučil jednu zásadní věc, kterou jsme v naší moderní době odsunuli do pozadí. A to je moc tvého podvědomí, tvé podvědomí dokáže naprosto všechno, co chceš, jen si o to musíš umět říct, jen musíš umět umlčet své vědomí a tomu podvědomí to říct. Ty mu svým strachem říkáš, že se bojíš, že se z toho hroutíš, že z toho nespíš a tvé podvědomí dělá jen to, co ty sama chceš, a tak zařizuje větší strach a méně spánku. Ty mu musíš říct že jsi v pohodě a že spíš, ono pak udělá, že jsi v pohodě a že spíš. Takhle strašně moc jednoduché to je. Jen je složité tomu uvěřit a naučit se to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Včera jsem opět nemohla usnout, rozbuší se mi srdce, nemůžu dýchat, je mi ouzko..
Při představě toho, že jakmile umřeme, tak už nikdy nic nebude. Mívá někdo podobné pocity? Pomohlo by mi vědět, že v tom nejsem sama, ale samozřejmě to nemyslím tak, že někomu přeju ten pocit, to opravdu nikomu.
Nebojím se smrti jako takové. Ale to, že už nikdy nic nebude existovat po smrti, to mě děsí.
Přečetla jsem o tom spoustu článků, prakticky radí jen to, ať začnu věřit v Boha a v posmrtný život atd. jsem realista takže je to pro mě těžké.
U psychologa jsem byla, pořád je to ta stejná rada, myslete na něco jiného a přejde to, ano, opravdu to přejde, ale těch pár minut bezmoci, brrr…
znáte to někdo? Děkuji