Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chce to jen cas, nic jineho, ale funguje to. Nebo si ty myslenky zakazovat vuli. Kdyz si na nej vzpomenes, okamzite tu myslenku presun jinam a nepodporuj ji. To, ze bude u vas ve firme pracovat, je ale prekerka
doporucuji s nim uplne minimalne komunikovat, pozdravit a nic vic pokud lze. Nicmene ti naprosto naprosto rozumim
a neber si to osobne, buhvi co za tim je - a je to jedno. Je to jeho vec, stejne by ti nikdy pravy duvod nerekl. Drzim ti palce!
Snažila bych se si ho znechutit tím, že neměl ani odvahu jednat na rovinu. Utekl jak malý kluk. To nechceš.
Nicméně vím, že hlava a city jsou dvě rozdílné věci a chápu tě. Buď profík a res s ním jen práci, nic osobního.
@Denny.5 píše:
Co někdo jiný?
No právě, to je kámen úrazu. Nabídky byly, ale nikdo mi prostě neseděl, byla jsem v podstatě 7 let úplně sama, takže člověk byl hladový nejen po tělesné blízkosti, ale i po tom ostatním. Když jsem konečně natrefila na něj, na člověka, který splňoval téměř vše, spadla jsem do toho logicky rovnýma nohama. Vůbec mi k němu nejde, že se takto odmlčel, nějaké zdvořilostní právy občas napíše, sem tam flirt, ale to mi samozřejmě nestačilo. Nějak automaticky to hodil do polohy „pouze přátelé“, a zapomněl se nějak zmínit.
Obávám se, že nikdo jiný mi nebude dost dobrý, tak jako to bylo v minulosti. Také jsem uvažovala nad převozníkem, ale zjišťuji, že muži v mém věku, jsou z 90 % pupkáči, fotři od rodin, co se celý dny válejí na gauči, v tom lepším případě sekají zahradu a tak nějak… o sebe prostě nepečují.
Nehledě na to, že čím větší lempl, tím větší nároky. Lahváče má přirostlého k ruce, ale kouká po vysportovaných třicátnicích, takže zjišťuji, že v padesáti už jsem vlastně za zenitem a musím koukat na muže od 65 výš nebo co.
A on je zadaný nebo svobodný?
To, že ses přestala ozývat vzal úplně v klidu a ani se nesnažil to nějak nahodit zpátky? Pokud ne, tak si myslím, že z jeho strany je to fakt konečná.
Jediné, co pomůže, je jiný chlap. Začala bych asi aktivně hledat, nečekat, až tě něco cvrnkne do nosu, ale jít tomu naproti. A koníček, ke budeš mezi lidmi, ideálně nějaká parta turistů apod., abys nebyla sama.
@Anonymní píše:
No právě, to je kámen úrazu. Nabídky byly, ale nikdo mi prostě neseděl, byla jsem v podstatě 7 let úplně sama, takže člověk byl hladový nejen po tělesné blízkosti, ale i po tom ostatním. Když jsem konečně natrefila na něj, na člověka, který splňoval téměř vše, spadla jsem do toho logicky rovnýma nohama. Vůbec mi k němu nejde, že se takto odmlčel, nějaké zdvořilostní právy občas napíše, sem tam flirt, ale to mi samozřejmě nestačilo. Nějak automaticky to hodil do polohy „pouze přátelé“, a zapomněl se nějak zmínit.Obávám se, že nikdo jiný mi nebude dost dobrý, tak jako to bylo v minulosti. Také jsem uvažovala nad převozníkem, ale zjišťuji, že muži v mém věku, jsou z 90 % pupkáči, fotři od rodin, co se celý dny válejí na gauči, v tom lepším případě sekají zahradu a tak nějak… o sebe prostě nepečují.Nehledě na to, že čím větší lempl, tím větší nároky. Lahváče má přirostlého k ruce, ale kouká po vysportovaných třicátnicích, takže zjišťuji, že v padesáti už jsem vlastně za zenitem a musím koukat na muže od 65 výš nebo co.
To s tema pupkacema a jejich narokama, sedi
Doporucuji lovit o neco mladsi muze, staci kolem 45…urcite ne 65 a vys, to zase tolik naroky nesnizuj
Tady ti teda chlapi reknou, ze o 50tku zadnej mladsi, mit zajem nebude, ale neni to pravda, to jen oni si leci sve komplexy
Jinak, co se toho zapominani tyce, tak pul roku je jeste malo, dej tomu cas…ja na milence zapominala neco pres rok, to odeznelo to nejhorsi, ale uplne pryc, to bylo az po vice jak 2 letech…nejlepsi lek, je nova laska, ta u me prisla tenkrat 3 roky po rozchodu a to jsem si pak na nej fakt uz nevzpomnela…paradoxne on na me ano a v te dobe, mi zacal psat, ze by se chtel zase vidat
Vtipalek, ja na nej budu 3 roky cekat ![]()
@bigl píše:
A on je zadaný nebo svobodný?
To, že ses přestala ozývat vzal úplně v klidu a ani se nesnažil to nějak nahodit zpátky? Pokud ne, tak si myslím, že z jeho strany je to fakt konečná.
Jediné, co pomůže, je jiný chlap. Začala bych asi aktivně hledat, nečekat, až tě něco cvrnkne do nosu, ale jít tomu naproti. A koníček, ke budeš mezi lidmi, ideálně nějaká parta turistů apod., abys nebyla sama.
Když jsme spolu začali, byl zadaný (ovšem nežili spolu). Někdy v listopadu se rozešli, teď je asi „sám“. Jestli má nějakou novou nebo ne, to nevím.
Jinak občas se ozval s tím „jak se máš“, že ho mrzí, že nepíšu, kdy mě uvidí, ale já to vnímám pouze tak, že si mě chce namotat na občasný zásun, nic víc. Jen jednou jsem mu na to odepsala, že nespím s někým komu jsem fuk, na to jen odepsal, že fuk mu rozhodně nejsem, jak jsem na to přišla…ale jak říkám, podle mě jen pokusy o postel. A takových vztahů jsem měla…nepotřebuji další.
Musíš byt silná, hlavně nepodlehnout. Chovej se profesionálně! Samozřejmě on si toho všimne, že nemáš zájem a může to zase na tebe zkoušet! Takže bacha na něj. Vím, citům neporučíš, sama se v tom plácám, ale šla bych opravdu dál..není čas, ztrácet čas.. ![]()
Ale holky kde to žijete?
![]()
Vždyť když člověk jede metrem, tak samé vyzobané slunečnice nad 40 co se na ně nedá koukat, ale starší prošedivělí muži v obleku, samej Clooney. ![]()
Nechápu. Vždyť i Sonarka má staršího chlapa a Kosmírka asi o 17let. ![]()
A předtím holky říkaly, jak se jim nelíbí starší muži… ![]()
No vida ![]()
@Anonymní píše:
No právě, to je kámen úrazu. Nabídky byly, ale nikdo mi prostě neseděl, byla jsem v podstatě 7 let úplně sama, takže člověk byl hladový nejen po tělesné blízkosti, ale i po tom ostatním. Když jsem konečně natrefila na něj, na člověka, který splňoval téměř vše, spadla jsem do toho logicky rovnýma nohama. Vůbec mi k němu nejde, že se takto odmlčel, nějaké zdvořilostní právy občas napíše, sem tam flirt, ale to mi samozřejmě nestačilo. Nějak automaticky to hodil do polohy „pouze přátelé“, a zapomněl se nějak zmínit.Obávám se, že nikdo jiný mi nebude dost dobrý, tak jako to bylo v minulosti. Také jsem uvažovala nad převozníkem, ale zjišťuji, že muži v mém věku, jsou z 90 % pupkáči, fotři od rodin, co se celý dny válejí na gauči, v tom lepším případě sekají zahradu a tak nějak… o sebe prostě nepečují.Nehledě na to, že čím větší lempl, tím větší nároky. Lahváče má přirostlého k ruce, ale kouká po vysportovaných třicátnicích, takže zjišťuji, že v padesáti už jsem vlastně za zenitem a musím koukat na muže od 65 výš nebo co.
Někteří 60+ jsou pořád super, a ti budou hledat mladší. Pokud jste fit a staráte se o sebe, tak takového určitě najdete
lepší než průměrný padesatnik. Lemplove svými vysokými nároky jen maskuji to, že je vlastně žádná nechce. I kdyby je o dost snížili.
Hlavu vzhůru
rozumím ti a to jsem o generaci mladší. Jedno víme jistě, že o tebe nestojí, to je holý fakt, bohužel. Takže na tomhle můžeš pracovat a hledat v jinych vodách. Ono ti ani nic jiného nezbývá, když nechceš být stále sama. Souhlasím, výběr mizerný. Ale furt lepší, než se plácat s někým, který tě nechce. Máš na víc.
I když teď jsou to pro tebe otřelé fráze. V září bych ho pozdravila ze slušnosti a nic..věnuj se práci a bav se.. ![]()
@Anonymní píše:
@sonnaaa přijde mi, že to snáším hůř, než v pětadvaceti…
Jak dlouho jste se neviděli a jak často předtím než se začal odmlcovat,
@Cizinka 999 dřív jsme se vídali tak 2× do týdne, zejména o víkendech kvůli práci. Po 2 letech ten kontakt začal řídnout. Nejdřív jednou to týdne, pak 1× za 3 týdny až nakonec byly třeba 2-3 měsíce bez kontaktu. Zkoušela jsem s ním o tom mluvit, na to mi řekl, že vše je jen o komunikaci (!) a že nemá problém vídat se častěji, že bude rád, ale postavil to nějak samovolně na tom, že já ho budu uhánět. To se snažil si to vždycky nějak zařídit, ale toto je opravdu nedůstojné, i když jemu to asi dělalo dobře ![]()
Tak jsem se zkusila úplně odmlčet a on sám žádnou aktivitu, mimo těch pár zpráv, nevyvinul. Dle mého takto opravdu zájem nevypadá a abych za ním pořád lezla a doprošovala se, to opravdu ne. Jednou řekl, že myslel, že já o tolik kontaktu nestojím, tak netlačil, ale to jsou podle mého názoru jen takové kecy.
Téměř na prahu padesátky to potkalo i mě, pubertální problémy.
Jednu dobu jsem randila s mužem, bylo to po delší době samoty a opravdu s láskou vzpomínám na to období zamilovanosti. Svět se najednou zlepšil, všechno bylo veselejší, těšila jsem se do práce, všechno šlo od ruky. Konečně chlap, jak má být! Po 2 letech jsem začala pozorovat, že můj milý se mi méně a méně ozývá, schůzky jsem pak už musela iniciovat výhradně já, na některé moje pokusy o zprávy už pak ani neodpovídal, začalo to téměř zavánět ghostingem až na výjimky, kdy chtěl sex samozřejmě. Jelikož mám 2/3 života za sebou, tak jsem si řekla, že na toto už opravdu nemám čas, jenže další rok mi trvalo, než jsem si to v sobě nějak srovnala a rozhodla se, že takto to dál nejde. Prostě jsem po těch letech nechtěla být zase další roky sama, ale čekat jak puberťačka u telefonu až se milostpán ozve, tak na to už jsem stará k. áva. Nehledě na to, že jsem měla podezření, že za tímto náhlým nezájmem o mě stojí jiná žena, jak to tak bývá.
Omezila jsem tedy sociální sítě, přestala ho sledovat. Ani jsem mu nic neříkala, v podstatě se mnou sám přestal komunikovat, tak jsem jen převzala jeho styl. Na narozeniny a svátek už mu nepřeji, dělám, že prší. Přátel moc nemám, celý život byla mým koníčkem práce, občas chodím posedět s kolegy, děti už jsou z domova a na starou matku nemají čas, jak to tak bývá. Pes je starý, dalšího už nechci, dala jsem se proto na sport, snažím se minimálně 4× do týdně fyzicky zničit, ale prostě NIC nepomáhá. Co čert nechtěl, můj „milý“ od září nastupuje k nám do projekční kanceláře jako konzultant! Takže na něj ještě povinně bud koukat
Od mého rozhodnutí uplynulo už 6 měsíců a já nezaznamenávám žádný posun. Na sílu jsem si našla koníčka, abych tedy jakože „něco“ měla, ale je to k ničemu. Velkou úlohu samozřejmě hraje to, že on je pro mě nedostupný, proto mě to tak dráždí, navíc zapracovalo i ego (nikdy ve svém životě jsem nedostala košem).
Máte někdo ze svých zkušeností tipy na odmilování se? Čím blíž je září, tím víc jsem nervóznější.