Nedostatečná láska k příteli?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
2.7.22 14:43

Nedostatečná láska k příteli?

Ahoj, omlouvám se za anonym, je to pro mě osobní téma. Nejspíš si potřebuju přečíst názory ostatních, abych si uvědomila, kde je chyba. Každopádně k věci. S přítelem jsme spolu 3 roky, mně je 22, jemu 24 let. Před rokem jsme se společně sestěhovali. Na společné soužití jsme se oba těšili, měli jsme vidinu více společně stráveného času času a taky jsme doufali, že se náš vztah posune na vyšší úroveň. Bohužel, u mě tomu tak není. Mám náročnou práci, které se musím věnovat i po pracovní době doma. To by nebyl ani takový problém, pokud bychom víkendy trávili spolu. Problém je v tom, že na víkendy jezdíme každý domů (máme to tak nastavené od vysoké školy). Přítel taky pracuje, takže se stýkáme jen večer. Abych se ale dostala k jádru pudla. Posledních několik měsíců mám pocit, že mě vztah nenaplňuje. Nedokážu s partnerem jentak tlachat na jakékoli téma, cokoli co navrhne on se většinou týká práce, zatímco já mluvím o té své. Prostě se nám obtížněji hledá téma k hovoru. Zároveň nemám vůbec chuť na sex. Ne jen a partnerem, ale ani mě nebaví “sáhnout” na sebe sama. Co se týká nějakých koníčků či přátel, ani jeden nejsme extroverti a neradi jsme ve větší společnosti. Přítel je ale jinak hodný, vždy, když ho o něco požádám, pomůže mi, naslouchá mi, lichotí mi, libido ho nepřechází, spíš naopak. Zkrátka z něj jde vidět, že mě stále miluje. Problém je u mě. Vadí mi stále víc a víc věcí, co dělá. Zkrátka vidím, že už do něj nejsem tak paf. Je mi jasné, že mi spadly růžové brýle, ale já mám zkrátka nejspíš problém s tím přijmout partnera 100% takového, jaký je. Když se ale nad těmi věcmi, co mě vytáčí zamyslím, nejsou to žádné pádné důvody k rozchodu a nenávisti( jako jsou zde na emiminu kolikrá psané :,( ). Prostě mě on sám rozčiluje víc a víc. Asi dvakrát jsme spolu na tohle téma mluvili, já mu řekla, jak to cítím a on se rozbrečel, že o mě nechce přijít a že na tom budeme pracovat. A tak potřebuju radu. Myslíte, že z mé strany je po citech a bude nejlepší vztah ukončit, abych partnera dál netrápila? Nebo na sebe prostě máme jen málo času a proto ta vášeň a láska opadá? Omlouvám se za takovou slohovku ale jsem z toho vážně nešťastná. Cítím, že chyba je ve mě a nevím, jak z toho vybruslit. Říkám si, že jsem mladá na to, abych setrvávala v nešťastném vztahu, ale bojím se, že s mojí povahou bych si na každém muži hledala věci, které jsou špatně. Ještě doplním, že má matka má k příteli chladný vztah, neumí o něm říct nic hezkého a mě pak vrtá v hlavě, jestli její názor není náhodou správný. Otec i sestra nejsou z přítele nijak extra unešení, ale dokáží ho respektovat a bavit se s ním. A já pak přemýšlím nad tím, jestli je chyba v příteli či nikoli a zda si ho já náhodou nepřibarvuji.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
914
2.7.22 14:47
@Anonymní píše:
Ahoj, omlouvám se za anonym, je to pro mě osobní téma. Nejspíš si potřebuju přečíst názory ostatních, abych si uvědomila, kde je chyba. Každopádně k věci. S přítelem jsme spolu 3 roky, mně je 22, jemu 24 let. Před rokem jsme se společně sestěhovali. Na společné soužití jsme se oba těšili, měli jsme vidinu více společně stráveného času času a taky jsme doufali, že se náš vztah posune na vyšší úroveň. Bohužel, u mě tomu tak není. Mám náročnou práci, které se musím věnovat i po pracovní době doma. To by nebyl ani takový problém, pokud bychom víkendy trávili spolu. Problém je v tom, že na víkendy jezdíme každý domů (máme to tak nastavené od vysoké školy). Přítel taky pracuje, takže se stýkáme jen večer. Abych se ale dostala k jádru pudla. Posledních několik měsíců mám pocit, že mě vztah nenaplňuje. Nedokážu s partnerem jentak tlachat na jakékoli téma, cokoli co navrhne on se většinou týká práce, zatímco já mluvím o té své. Prostě se nám obtížněji hledá téma k hovoru. Zároveň nemám vůbec chuť na sex. Ne jen a partnerem, ale ani mě nebaví “sáhnout” na sebe sama. Co se týká nějakých koníčků či přátel, ani jeden nejsme extroverti a neradi jsme ve větší společnosti. Přítel je ale jinak hodný, vždy, když ho o něco požádám, pomůže mi, naslouchá mi, lichotí mi, libido ho nepřechází, spíš naopak. Zkrátka z něj jde vidět, že mě stále miluje. Problém je u mě. Vadí mi stále víc a víc věcí, co dělá. Zkrátka vidím, že už do něj nejsem tak paf. Je mi jasné, že mi spadly růžové brýle, ale já mám zkrátka nejspíš problém s tím přijmout partnera 100% takového, jaký je. Když se ale nad těmi věcmi, co mě vytáčí zamyslím, nejsou to žádné pádné důvody k rozchodu a nenávisti( jako jsou zde na emiminu kolikrá psané :,( ). Prostě mě on sám rozčiluje víc a víc. Asi dvakrát jsme spolu na tohle téma mluvili, já mu řekla, jak to cítím a on se rozbrečel, že o mě nechce přijít a že na tom budeme pracovat. A tak potřebuju radu. Myslíte, že z mé strany je po citech a bude nejlepší vztah ukončit, abych partnera dál netrápila? Nebo na sebe prostě máme jen málo času a proto ta vášeň a láska opadá? Omlouvám se za takovou slohovku ale jsem z toho vážně nešťastná. Cítím, že chyba je ve mě a nevím, jak z toho vybruslit. Říkám si, že jsem mladá na to, abych setrvávala v nešťastném vztahu, ale bojím se, že s mojí povahou bych si na každém muži hledala věci, které jsou špatně. Ještě doplním, že má matka má k příteli chladný vztah, neumí o něm říct nic hezkého a mě pak vrtá v hlavě, jestli její názor není náhodou správný. Otec i sestra nejsou z přítele nijak extra unešení, ale dokáží ho respektovat a bavit se s ním. A já pak přemýšlím nad tím, jestli je chyba v příteli či nikoli a zda si ho já náhodou nepřibarvuji.

Velký problém vidím v tom, že nemáte žádný čas pro sebe. Proč paneboze každý víkend jezdit ke svým rodinam? Skrouhka bych to na jeden víkend v měsíci a ty 3 víkendy podnikání něco společně, a uvidis jestli se láska vrati

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
21624
2.7.22 15:02

Došly hormony zamilovanosti, to je přirozené. Jen k tobě holt nedorazila láska. Tedy něco na čem se dá vybudovat trvalý vztah.

A hlavně jste tedy zapomněli na to, že prostě si musíte na sebe vzájemně dělat čas, plánovat společné aktivity a podobně. Pokud jste přes týden v práci, večer unavení a přes víkend každý zvlášť, tak kde by ten vztah asi tak mohl vzkvétat a sílit?

Samo od sebe se to fakt nestane, samo od sebe to jen uvadne tak, jak to uvadlo vám.

co to jako je, že prostě máte nastavené věci, že se jezdí domů a tečka. Stejně tak nechat si valit do hlavy šrouby od matky a dávat jí přednost před vlastním životem a vlastním názorem, popřípadě to že každý týden musíš být u rodičů úplně nezní jako že se ti podařilo dospět a dozrát - tedy emocionálně se smířit s tím, že je na čase založit nový, svůj domov a s rodiči se dostat na jinou, rovnějšé úroveň. Píšeš pořád jako studentka, co je na mámě závislá, ne jako dospělá žena.

To začni řešit. Vybuduj si svůj život tam kde žiješ. Takhle máš noclehárnu se spolubydlícím a práci a jinak odjíždíš zpět do role malé holky, kterou matka komanduje a nevěří jejímu úsudku a volbám a chce protlačit ty svoje.

A jinak ano, najdi odvahu být upřímná a férová a rozejdi se. Sice to tvého partnera bude bolet, ale umožníš mu tím, aby si časem našel někoho, kdo ho bude milovat. Ty to nejsi, ty mu to nemůžeš nabídnout a zůstávat s někým jen ze soucitu či ze strachu z osamění vůči němu je hodně nefér. I vůči sobě, protože ti to neumožní ty klíčové změny v sobě a ve svém životě, aby si dospěla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16114
2.7.22 15:05

Proč jezdíte každý víkend ke svým rodičům? Nestačilo by to 1× za 14 dní? Bereš antikoncepci? U té je často nechuť na sex.
Najdete si nějaký společný koníček.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19894
2.7.22 15:08

Netravite spolu skoro zadny cas, nic spolu nepodnikate, nemate zadne zazitky. Osobne nechapu potrebu travit kazdy vikend u rodicu, dokonce mi to ani neprijde normalni v tomhle veku. Omezila bych to na jeden obed a odpoledne v mesici. S timhle, pokud nehnete, neni sance na zmenu, pokud o ni stojis.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.7.22 15:24

Nedostatečné láska k příteli - odpověď

Na příteli mi moc záleží, chtěla bych s ním zůstat, jen přemýšlím nad tím, zda tam tu jiskru jde zase obnovit. Spíš mě zajímalo, jestli jste to některá zažily. S těmi víkendy mi to říkal i přítel. Vím, že to není správně. V tomhle je problém s našima, nejradši by mě měli pořád doma, jsem nemladší ze 3 sourozenců a několikrát už s tím měli problém, právě proto, že přítele moc nemusí. A já raději než abych se hádala, tak to ještě pár měsíců nechávám odeznět. Je to pár měsíců co jsem po škole, na které mě finančně podporovali a oni si nezvykli být na víkendy sami. Nechci si tím zničit vztah s nimi. Je to strašně na hlavu, já vím. 8o

  • Citovat
  • Nahlásit
994
2.7.22 15:30
@Anonymní píše:
Na příteli mi moc záleží, chtěla bych s ním zůstat, jen přemýšlím nad tím, zda tam tu jiskru jde zase obnovit. Spíš mě zajímalo, jestli jste to některá zažily. S těmi víkendy mi to říkal i přítel. Vím, že to není správně. V tomhle je problém s našima, nejradši by mě měli pořád doma, jsem nemladší ze 3 sourozenců a několikrát už s tím měli problém, právě proto, že přítele moc nemusí. A já raději než abych se hádala, tak to ještě pár měsíců nechávám odeznět. Je to pár měsíců co jsem po škole, na které mě finančně podporovali a oni si nezvykli být na víkendy sami. Nechci si tím zničit vztah s nimi. Je to strašně na hlavu, já vím. 8o

V první řadě dospěj a nauč se žít svůj život, v tomhle se budovat partnerství nedá. Opravdu nejsi povinna být s rodiči každý víkend nebo poslouchat výčitky, že to je jinak. Upřímně, partnera jako Ty bych nechtěla. Přijdeš mi ještě jako takové „děcko“.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.7.22 15:40

A co jste spolu podnikali předtím, než jste se sestěhovali? Ono to vypadá, že jste spolu moc času netrávili ani předtím, jen jste se vymlouvali na to, že bydlíte odděleně a teď se zase vymlouváte na to, že nemáte čas. :nevim: Moc v tom nevidím, na čem ten váš vztah stojí, co máte společného… Na druhou stranu je tohle celkem ve vašem věku běžné - taky jsem chodila s kluky a nevěděla proč (nebo, věděla, abych nebyla sama) - zpětně to vidím jako promrhaná léta, ale zas bez tohohle zážitku bych si asi nevážila toho co mám teď, brala bych za normální to, co se píše v časopisech, třeba to klišé o růžových brýlích - u toho pravého totiž žádné růžové brýle nepotřebuješ a všechno je růžové samo od sebe (nebo já to zatím mám 12 let, tak aspoň tak :lol:).

  • Citovat
  • Nahlásit
34526
2.7.22 16:12
@Anonymní píše:
Na příteli mi moc záleží, chtěla bych s ním zůstat, jen přemýšlím nad tím, zda tam tu jiskru jde zase obnovit. Spíš mě zajímalo, jestli jste to některá zažily. S těmi víkendy mi to říkal i přítel. Vím, že to není správně. V tomhle je problém s našima, nejradši by mě měli pořád doma, jsem nemladší ze 3 sourozenců a několikrát už s tím měli problém, právě proto, že přítele moc nemusí. A já raději než abych se hádala, tak to ještě pár měsíců nechávám odeznět. Je to pár měsíců co jsem po škole, na které mě finančně podporovali a oni si nezvykli být na víkendy sami. Nechci si tím zničit vztah s nimi. Je to strašně na hlavu, já vím. 8o

no tak s tímhle tvým nastavením ti nebude fungovat žádný vztah, pokud jsi ještě nepřestřihla pupeční šňůru s rodiči, tak s nikým ani nechoď, ani nebydli - nemá to smysl, s „mamánky“ je vztah nemožný

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
172
2.7.22 16:13

Na příteli mi moc záleží, chtěla bych s ním zůstat, jen přemýšlím nad tím, zda tam tu jiskru jde zase obnovit. Spíš mě zajímalo, jestli jste to některá zažily. S těmi víkendy mi to říkal i přítel. Vím, že to není správně. V tomhle je problém s našima, nejradši by mě měli pořád doma, jsem nemladší ze 3 sourozenců a několikrát už s tím měli problém, právě proto, že přítele moc nemusí. A já raději než abych se hádala, tak to ještě pár měsíců nechávám odeznět. Je to pár měsíců co jsem po škole, na které mě finančně podporovali a oni si nezvykli být na víkendy sami. Nechci si tím zničit vztah s nimi. Je to strašně na hlavu, já vím. 8o
Na příteli ti už nezáleží, když jiskra vyhasla. Víš, vztah se musí budovat, opečovávat, laskat, rozmazlovat, krmit!!! Ti rodiče - chápu, fakt. Ale pokud to tak je, musíš si vybrat, když to nedokážeš skloubit, ok? A víš proč přítele vaši nemusí, že jo? Takže blbý, ale ono to asi za pár měsíců „neodezní“, jak by sis přála. Vždy dáš přednost rodičům, pociťuješ vděčnost… Takto to může probíhat klidně ještě 10 let, z tvého textu je to takové - zřejmé.
Držím palce!!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2290
2.7.22 16:17

Potřebuješ si srovnat priority:
přítel, anebo náročná práce i po pracovní době
přítel, anebo rodiče, aby nebyli smutní
přítel, anebo…
přítel, anebo…
přítel, anebo…
přítel, anebo být single

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1809
2.7.22 16:18

Prostě ho nemiluješ. Když to bude ten pravý, tak i po třech letech se nebude moct dočkat, až budeš s ním.
Pokud ti vadí víc a víc, stejně to nakonec dospěje k tomu, že ti přestane vonět a milovat se s takovým člověkem, je fakt na sílu.
Bude to horší a horší. To, že nemá žádnou větší „vadu“ není důvod, abys ve vztahu s ním zůstavala ze soucitu. Postupně se ti totiž zhnusí natolik, že i jeho doteky ti budou neuvěřitelně odporné. A to nechceš. Na takové bázi vztah opravdu udržet nejde. Byla bys nešťastná ty i on.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2290
2.7.22 16:31
@Rosebery píše:
Prostě ho nemiluješ. Když to bude ten pravý, tak i po třech letech se nebude moct dočkat, až budeš s ním.
Pokud ti vadí víc a víc, stejně to nakonec dospěje k tomu, že ti přestane vonět a milovat se s takovým člověkem, je fakt na sílu.
Bude to horší a horší. To, že nemá žádnou větší „vadu“ není důvod, abys ve vztahu s ním zůstavala ze soucitu. Postupně se ti totiž zhnusí natolik, že i jeho doteky ti budou neuvěřitelně odporné. A to nechceš. Na takové bázi vztah opravdu udržet nejde. Byla bys nešťastná ty i on.

On třeba vůbec žádnou vadu nemá. Otázka je, proč se zakladatelka i po práci věnuje práci a proč rodiče neumí odstřihnout od pupeční šňůry. Podle mne je ještě mladá, nevyzrálá. Evidentně na vztahu nepracuje, myslí si, že zamilovanost je láska, což není a zamilovanost zákonitě za pár měsíců odeznívá. Jestliže neví, tak doporučuji, ať se rozejde a svého přítele dál netrápí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1809
2.7.22 16:35
@Anonymní píše:
Na příteli mi moc záleží, chtěla bych s ním zůstat, jen přemýšlím nad tím, zda tam tu jiskru jde zase obnovit. Spíš mě zajímalo, jestli jste to některá zažily. S těmi víkendy mi to říkal i přítel. Vím, že to není správně. V tomhle je problém s našima, nejradši by mě měli pořád doma, jsem nemladší ze 3 sourozenců a několikrát už s tím měli problém, právě proto, že přítele moc nemusí. A já raději než abych se hádala, tak to ještě pár měsíců nechávám odeznět. Je to pár měsíců co jsem po škole, na které mě finančně podporovali a oni si nezvykli být na víkendy sami. Nechci si tím zničit vztah s nimi. Je to strašně na hlavu, já vím. 8o

teď jsem dočetla:
stejný problém s našima jsem měla taky. Co tví starší sourozenci? Ti nestudovali a rodiče je nepodporovali? Ona ta vděčnost rodičům se dá prokazovat i jinak.
No a celkem obidvuji tvého přítele, že ty víkendy, které trávíš věčně s rodiči, dává.
Ono něco jiného je, kdyby věděl, že ho vaši berou. Představuju si, že mám chlapa, jehož rodiče mě nemusí a on k nim jezdí každý víkend, to tomu vztahu taky moc nepřidá. Navíc, jestli si vaši na úkor přítele každý víkend přisadí. Vědomě tví rodiče pracují na tom, aby ti rozvrátili vztah-to mi věř. A pokud tedy nemá přítel žádné „vady“, jak sama píšeš, tak je to od vašich pěkná hnusárna.
Až přijdou moje děti s partnerem, taky se mi nemusí hned extra zamlouvat, ale abych jim takhle rozvracela vztah, to doufám, že nikdy neudělám.
Ty můžeš být děcko ve svém věku jaké chceš, ale od rodičů tohle moc košer není. To mi věř. A určitě moc dobře vědí, co dělají. Ty jako mladá-vzhledem k tomu, že máš míň životních zkušeností(a nemyslím to ve zlém)-nemusíš vůbec tušit, že s tebou rodiče takhle manipulují.
Dej si pozor, aby ti rodiče svým přstupem nerozvrátili i ostatní vztahy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1125
2.7.22 17:27
@Rosebery píše:
teď jsem dočetla:
stejný problém s našima jsem měla taky. Co tví starší sourozenci? Ti nestudovali a rodiče je nepodporovali? Ona ta vděčnost rodičům se dá prokazovat i jinak.
No a celkem obidvuji tvého přítele, že ty víkendy, které trávíš věčně s rodiči, dává.
Ono něco jiného je, kdyby věděl, že ho vaši berou. Představuju si, že mám chlapa, jehož rodiče mě nemusí a on k nim jezdí každý víkend, to tomu vztahu taky moc nepřidá. Navíc, jestli si vaši na úkor přítele každý víkend přisadí. Vědomě tví rodiče pracují na tom, aby ti rozvrátili vztah-to mi věř. A pokud tedy nemá přítel žádné „vady“, jak sama píšeš, tak je to od vašich pěkná hnusárna.
Až přijdou moje děti s partnerem, taky se mi nemusí hned extra zamlouvat, ale abych jim takhle rozvracela vztah, to doufám, že nikdy neudělám.
Ty můžeš být děcko ve svém věku jaké chceš, ale od rodičů tohle moc košer není. To mi věř. A určitě moc dobře vědí, co dělají. Ty jako mladá-vzhledem k tomu, že máš míň životních zkušeností(a nemyslím to ve zlém)-nemusíš vůbec tušit, že s tebou rodiče takhle manipulují.
Dej si pozor, aby ti rodiče svým přstupem nerozvrátili i ostatní vztahy.

Tohle je pravda pravdouci, sobecti rodiče až za roh, fuj, že se nestydí, ve svých letech by už mohli mít v tomto trocha rozumu, ale jak vidno, není to o věku.
A ty zakladatelko takhle jednou splaces nad vejdelkem, resp. nad svým životem.

Buď se teda rychle jako dospělá žena vzpamatujes a vůči rodičům se jasne vymezis anebo už nikdy dalšího co by sveho partnera netrap, s timhle se rozejdi a ty si dal žij a chovej se patologicky- jak malé děcko svých rodicu NAVZDY. Amen.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat