Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejsem oblíbená
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.10.12 18:08
@Emilie píše:
Přesně moje spolužačka! Velmi citlivá, osamocená, respektive my měli o ní dojem, že se jistým způsobem nad námi povyšuje. Byla tak nesevědomá, tak uzavření ve svém nitru, že se nedokázala svěřit nikomu jinému… než Bohu. Jediní její přátelé byl spolek věřících scházejících se na místní faře. Holt trávila čas jinak než my. Nyní to taky vidím jinak než… tehdy. A přesně nyní. Je šťastně vdaná v zahraničí.
To mě taky napadlo, že pokud má někdo problém s vystrkováním z kolektivu, že pak se stane, že bude šťastný někde jinde v zahraničí 
to mě napadlo hned, když jsem úvodní článek přečetla, že by anonymce možná pomohlo odejít do zahraničí a začít nový život tam 
že tady si možná bude připadat pořád utlačovaná. Každopádně přeju hodně síly, ať se vše vyřeší nebo se najde nějaká opora (hodný přítel) který by taky hodně mohl pomoct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
18.10.12 18:21
Ahoj, rozumím a tuším, jaký jsi typ
Můj názor: uzavření lidé bývají hodně nečitelní a hodně lidí se takových lidí bojí. Nerada bych tu mluvila za hvězdy kolektivu (řekla bych standard), ale občas se s takovým člověkem (outsiderem) dám do řeči, navážu kontakt a… kupodivu NIC…buď se ten člověk nerozmluvil nebo jsem se ho nechtíc něčím dotkla a zareagoval neadekvátně podrážděně nebo prostě sám odmítl-nechtěl. Musím přiznat, že druhou šanci jsem jim už nedávala, nebyli pro mně zajímaví - ne tím, že NIC NEUMĚLI nebo byli VE VŠEM ŠPATNÍ, ale protože se oni nechtěli dělit o to, co je v nich hezké a zajímavé
Proč tě mrzí, že s tebou ta 4 děvčata nechtěla být ve skupině? Protože se s nima TAK STRAŠNĚ chceš kamarádit - jsou opravdu tak skvělé? nebo spíš proto, že se ti ZASE potvrdilo, že prostě nezapadáš a tys to stejnak věděla? Co těch 6 dalších? Ti s tebou také nechtěli být, také tě odmítli? Nebo tě přijali a tím pádem jsou pro tebe bezcenní, protože s tebou se může bavit jenom debil?
Ta poslední věta je myšlena s nadsázkou, znám takové lidi (nesebevědomé) - já jsem nic a nezasloužím si tě. Když se snížíš na mou úroveň, ztrácíš pro mně cenu…
Asi jsem ti nedala konkrétní radu, ale třeba jako námět k přemýšlení se ti něco bude hodit 
- Citovat
- Upravit
18.10.12 18:23
@Camael píše:
Třeba je to jedna z těch, které právě opovrhují takovými lidmi.
Hele já za sebe můžu říct, že je to hodně sebevědomím a jak máš ráda sama sebe.
Já to taky díky vzhledu neměla nikdy lehké. Nosila jsem od 1.třídy brýle a navíc jsme se stěhovali, takže v pubertě navázat kontakt se svými novými spolužáky byl celkem oříšek. Já plachá, tiché povahy. Máma ns vždycky oblékala katastrofálně, brýle vždy ty nejlevnější hrůzy. A to byl táta voják, peněz dostatek. Jsem 80.ročník, takže proti tobě trošku skluz, ale i tak.
Po přestupu na střední školu to byl pro mě skoro horor. Byla jsme pořád malé děcko, pubertou skoro nepolíbená, prsa jsem neměla, zájem o kluky také ne. Na disku jsem chodila s holkama, které mě jakštakš vzaly mezi sebe, ale kamarádství to nijak extra nebylo. Ve druháku mi kluk mojí kamarádky řekl, že se mnou nechce být ve společnosti prootöže jsem hnusná. Pamatuju si to dodnes. No abych mu nekřivdila, nedivím se mu. Dávám ti sem své foto teď už pro pobavení, i když tenkrát mi bylo opravdu hrozně.
Za 3 roky jsem začala nosit kontaktní čočky, celkově se začala zajímat o svůj vzhled a najednou jsem je měla omotané kolem prstu/ty kluky/. Nevím jak moc se o sebe staráš, ale je to i o tom jak se cítíš ty, působíš na venek. Já když vylezu nenamalovaná, v hadrech, tak bych nejraději probodla očima podlahu. Když se vyfešákuju, tak zářím a vidím i reakce druhých. Teď to prosím neberte jako nějaké chlubení, jen chci říct, že to co je ve mě září na povrch. Dávám ti sem i foto před 4 lety pro porovnání.
I u psychologa jsem byla jak zvednout sebevědomí, ale byl to takový blbec, nepochopila jsem jeho metody a už tam radši nešla. V práci se musím pořád přetvařovat, nemám ráda nové a nové kontakty a klienti se každou chvíli mění. NAvíc nabízení produktů je mi též proti srsti, ale dnes už je to skoro všude, člověk tomu neunikne.
Hlavu vzhůru, držím palečky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:29
Máš toho za sebou dosť a všetko to trápenie z detstva si nesie človek so sebou..
Keď chodíš na takú školu, ako chodíš, isto si šikovná a veľmi talentovaná a máš aj zaujímavý pohľad na svet, tak to skús využiť.. Umelci bývajú vždy nejakým spôsobom zvláštni a majú trošku inší pohľad na život a tak to má byť.. tak to využi vo svoj prospech.. Pozri sa na seba do zrkadla a skús sa uzmiať, vystrieť, a povedz si, že si šikovná a nikto Ti to nemôže zobrať.. Vidíš, kam si sa dostala bez pomoci ostatných.. Musíš si zvýšiť svoje sebavedomie a tým prilákaš aj veľa ľudí k sebe..
To, že nie si kamarátka so všetkými vo vašej skupine, no a čo.. Človek nebýva väčšinou so všetkými ten naj kamarát.. Niektorých ma človek obľúbených, niektorých neutrálnych a daktorým sa vyhýba..
Skús zmeniť svoj pohľad na svet, ľudia v škole nevedia o šikane, nevedia, čo máš zažité, možno vidia len utrápenú dušu a nevedia sa k Tebe dostať, možno aj preto chcú do skupiny radšej dakoho iného, že sa boja, že by ste sa nevedeli o dačom rozprávať..
Písala si, že máš aj kamarátky, tak sa zameraj na vzťah s nimi, rozprávajte sa, stretávajte sa, smejte sa spolu a zabávajte a uvidíš, všetko bude lepšie.. Neboj sa na niekoho naviazať.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:34
1024 Mne prídeš na tej fotke úplne vpohode.. Ja som ročník 82 a príde mi, že vtedy bolo v móde tak vyzerať.. Podobné svetre sme mali hádam všetci, v kadejakých rôznych farbách.. CHýba Ti už len taká tá trvala 
tu mala moja sestra Ja by som dakde tiež našla takú nejakú fotku… Mne sa zdá, že v tom čase vyzerali desne všetci, veď nič iné sa ani zohnať nedalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:36
@zulok Nj ale mě bylo 16. Dneska tekhle nevypadá ani 10 letá holka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:42
@_Kaczenkaa_ píše:
Budeš se divit, ale právěže zažila - šikanovali mě na ZŠ, protože jsem byla přesně typ jako zakladatelka, nikam jsem nezapadala, na SŠ si mě nevšímali a co jako…
Kdyby tohle řešila v 15 letech, pochopím to, ale chodí a VŠ, kde by člověk už měl vědět co od života chce a jaký život chce žít, není to myšleno vůbec zle…
No tak pak nechapu jak muzes napsat to co si napsala. Nicmene ano odbornou pomoc muze vyhledat a ano chodi na VS ale proste si uz nevi rady tak hleda tady nejakou podporu.To ale taky neznamena ze nevi co chce od zivota
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:44
@zulok píše:
1024 Mne prídeš na tej fotke úplne vpohode.. Ja som ročník 82 a príde mi, že vtedy bolo v móde tak vyzerať.. Podobné svetre sme mali hádam všetci, v kadejakých rôznych farbách.. CHýba Ti už len taká tá trvala
Jojo, trvalou jsem nosila. Nechala jsem si jí udělat o prázdninách, než jsem šla do prváku, vzala jsem si ještě dvozcentimetrové podpatky a nalakovala rudě nehty a namalovala rty, a jaká jsem byla „velká holka!“ 
Akorát že v mém případě mi asi ani v těch brýlích a svetru s netopýřími rukávy sebevědomí nechybělo… … ovšem co není, může být, že. Třeba za dvacet let. Čili… dnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:45
Dnes nevyzerá, ale to bolo vtedy.. Vezmi si, aký je dnes výber a aký bol vtedy a koľko stáli rifle… a za tých čias sa veľa šilo.. Dnes sa dievčatá oveľa skôr zaujímajú o módu, o všetko, je to dobou..a dnes vyzerá 10 ročné dievča na 15 a 15ročné aj na 30..
Ja tuším ani farebnú fotku nemám, len čiernobielu, ale hentaké svetre si pamätám, ja som nosila aj taký biely s netopierými rukávmi..
Ale pozri, ako si sa vtedy krásne usmievala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:48
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za anonymitu, ale je to pro mě citlivé téma.Snad pochopíte.
Jsem teď na vysoké škole, mám denní studium. Když jsem byla na základce, na prvním stupni mě šikanovali. Respektivě ve 4. a pak v 5.třídě. Byla jsem zakřiklá, špatně oblečená, chodila věčně pozdě do třídy. Naše matka mě a mé sourozence týrala a zanedbávala, ale to je na jinou kapitolu. Myslím si, že kvůli tomu nás(i mou sestru)děti týraly. Byli jsme jiné(plaché, zakřiklé, špatně oblečené) a děti si smlsnou na odlišných spolužácích. Na druhém stupni se to už trochu srovnalo, tam jsem měla i nějaké kamarádky a na střední škole v 1.ročníku taky. Když jsem přestoupila na jinou střední školu(ten obor mi nešel a nebavil mě),začalo peklo znovu, ale snad ještě horší. Nazvala bych to psychickou šikanou. Probíhalo to asi tak, že jsem 2 roky seděla v lavici sama(hned po příchodu do nové školy mi učitelka nařídila, že budu sedět sama a pak se to nějak zaběhlo, dnes bych si radši k někomu sedla),v tělocviku mi nikdy nikdo nenahrál, nikdo si mě nevybral do skupiny, když se měl hrát třeba basket a dva hráči si vybírali. Zůstala jsem vždy poslední a byla mi hanba. Přitom hraju dobře, hrávala jsem volejbal).Ve třídě se se mnou téměř nikdo nebavil, až pak ve 4.ročníku jenom některé holky, asi poznaly, že nejsem tak špatná. Nejhorší bylo, že jsme dojížděli na tu školu do jednoho většího města motorovým vlakem
a ty spolužáci, co jezdili se mnou, si ke mně nikdy nesedli, vždy jsem jela sama.Oni byli třeba o dvě sedačky dál a vesele se bavili.Oni jezdili spolu tam i zpátky vždycky. Byl to fakt strašný pocit a strašně nerada na to vzpomínám.
Teď jsem na vysoké..myslela jsem si, že tam chodí rozumní lidé a s tímhle se už nesetkám. No, baví se se mnou naštěstí všichni, mám i pár dobrých známých, měla jsem i kamarádky, ale přešly na jiný oborA co chci říct..mám specializaci na výtvarku a je nás tam 11.Když máme něco dělat ve skupinách, tak zase-je určitá skupina 4 holek, která se mnou nechce být..Jednou jsem se chtěla k nim přidat do skupiny, ale řekly mi, že už mají plno a ať jdu jinam.Tak jsem šla. A hned po mně přišla jiná spolužačka, která s nima taky chtěla být, ale tu nevyhodily, že mají plno, ale klidně si jí tam nechaly. Doteď na tu scénu nemohu zapomenout a je mi to líto! S těma holkama se vidět musím. Jako nic mi nedělají, nenadávají nebo tak, ale cítím, že mě nemají rády. Občas dokonce když něco řeknu, mám pocit, že ze mě dělají blbce a mám si své názory strčit někam. Jsou i jiné holky, co se se mnou baví, ale nejsem v žádné větší skupině, kde bych měla kamarádky, se kterými bych chodila pařit, dávala si sebe a jejich fotky na facebook a scházela se s nimi.
Ještě podotýkám, že jsem asi více citlivá než ostatní a víc si všechno beru.Je mi líto, že nemám vlastně žádné kamarádky(s chlapama si rozumím asi více)a nejsem oblíbená ani ve škole.
Děkuji za dočtení a budu ráda za vaše příspěvky a komentáře.
Bývala jsem na tom v kolektivu úplně stejně, měla jsem na škole pár kamarádek, ale jinak jsem moc oblíbená nebyla - bývala jsem šílenej extrovert, bála jsem se jít i na úřady nebo k doktorovi. Mně hodně pomohlo, že jsem odjela na pár měsíců na zahraniční stáž a byla jsem odkázaná jenom sama na sebe. Vrátila jsem se jako jiný člověk, zvedlo mi to sebevědomí a je to znát i na vztazích s ostatními lidmi. Další zlepšení přišlo s mateřstvím, nevím proč, ale je to tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
18.10.12 18:49
@1024 týjo, to je dobrý já jsem r.82 a jak píše zulok, tak barevný džíny a ty příšerný svetry měl kdekdo, pravda v 16 už vlastně ne, takže… ehm… chápu, že jsi to měla těžký
Já zas chodila s houslema a flaušovým kabátem a baretem, víte jak se mi děcka smály a pořvávaly? u nás se nosily jenom lyžařský bundy s pruhama. Asi do těch 16 jsem trpěla jak zvíře, pak jsem si našla partu na orchestru a bylo to lepší
- Citovat
- Upravit
18.10.12 18:50
Milá zakladateľka, to sebavedomie vie narobiť šarapatu a bola by si prekvapená, že hlavne tí, čo šikanujú, majú so svojím sebavedomím najväčšie problémy.. Cítia sa menejcenní a tak sa snažia zaujať tým, že druhým ubližujú.. Máš niečo viac, ako možno ostatní, talent a vzdelanie a buď na to hrdá..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:55
@zulok To máš pravdu, dnes vykouzlit úsměv je pro mě nadlidský výkon.
@Kačus82 Právě,mě to nebylo jedno, ale prostě jsem na víc jaksi neměla, netušila jsem jak to dělat, jak se upravit, oblečení kupovala máma. Holky si česaly ofiny, balily kluky a já pořád čekala na MS, která přišla až skoro v 17 letech, takže fakt zaostalec hadr. Ségry spolužačka si myslela jestli prý nejsem dokonce retardovaná. Vrátit bych se rozhodně nechtěla ani omylem, ale mládí bych brala
Proto se snažím aby dcerka chodila pěkně oblíkaná, apod. Léčím si na ni své dětské komplexy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:57
Kačus82, ja som zas chodila s kufríkom od priečnej flauty.. a oblečko to, čo po dvoch sestrách, sem tam dačo nové ušité.. Nebolo peňazí..
Ale tak, teraz je to iné, ale zas mládež zas majú iné problémy, možno kto am aký telefón a čo ja viem čo, vždy sa dačo nájde..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
