Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý večer, prosím o radu, dcera3,5 dělá velké nás chvály. Měsíc byl takový hektický pak 2mesice v pohodě a teď cca 14dni pozoruji zas zhoršení. Schválně mi mimino budí, když kojím skáče u mě malá se mi pak od prsa odtahová už nemůžu na kojit. Schválně kope nohama tak Aby ji bouchla Říká, že ji chce dát pusupusu, pusu ji da ale strašnou silou se k ní přitiskne. Večer když úspavam ukazuju ji potichu ona zaječí ne já chci zrovna teď zpívat, malá je v tu ránu probrána
je to fakt o nervy.. Nepomáhá ani nic v tom stylu, že když bude malá spát budeme si hrát to na ní vůbec nezabírá.. Bohužel jsem už na ni musela párkrát zařval ať ji ne ubližuje nebo ať už je ticho.
Navíc je teď hodně vztekla, ale fakt hodně když ji něco nejde haze kostkami, když ji nejde obléct tričko zeptám se můžu ti pomoct začne kopat nohama a řvát nene.
Dceru samozřejmě miluji jen v těm moment to je k vzteku ![]()
Příspěvek upraven 10.10.15 v 21:07
Hrozne zarli…a mlati to s ni…bud trpeliva..boji se o svou pozici..zkus ji zapojit…do cehokoliv co delas a je dospelacky..pusinkuj ji muchluj az ji to poleze na nervy…uklidni se neboj jen to chce trochu casu…
Podle me teda zarli. nemas moznost byt nekdy jen se starsi? treba odstrikat a nekam spolu vyrazit? chce pozornost a vi, ze na tohle chovani reagujes. urcite to nedela schvalne, jen ji chybis a nevi jak to ma dat jinak najevo. Ukaz ji, ze jsi ji druhym miminkem neodsunula na druhou kolej. Zkus ji nejak navnadit, ze se budete o mimco starat spolu aby ziskala pocit ze ji taky potrebujes…
@Helll tak většinu z toho, co popisuješ mi teď dělá prostřední syn na 6ti týd. mimino a je to hodně náročné. Snažím se kojit a u toho tulit tříleťáka nebo jinak zabavit. Nedávám to jen, když začne mo, jakoby z lásky, mačkat mimino, budit ho apod., to jsem nevrlá. Ale je jasné, že žárlí a potřebuje naopak ujišťovat o lísce, přece jen je to pro děti velká změna. Přejde to. Snažíme se s manželem se střídat u mimina a trávit čas sami se staršími, aniž bych u toho kojila nebo chovala, jdeme třeba do kina apod.
@mrs.gendy píše:
Podle me teda zarli. nemas moznost byt nekdy jen se starsi? treba odstrikat a nekam spolu vyrazit? chce pozornost a vi, ze na tohle chovani reagujes. urcite to nedela schvalne, jen ji chybis a nevi jak to ma dat jinak najevo. Ukaz ji, ze jsi ji druhym miminkem neodsunula na druhou kolej. Zkus ji nejak navnadit, ze se budete o mimco starat spolu aby ziskala pocit ze ji taky potrebujes…
Zkusila jsem ať mi podává plínky, ale ona chce rovnou přebalovací, ale ne panenku, ale rovnou miminko a sama! Když vidím, že ji u toho kroutí nohu tak musím zakročit říkám, že ji pomůžu a už zas je i, že ne, že chce sama a vzteku se.. Pořád ji vymyslím nové aktivity, ale říká mi, že ji to nebaví, že se chce dívat na televizi ![]()
Doporučuju knížku „Sourozenci bez rivality“ ![]()
Co nám teda fakt zabralo, vcítit se do pocitů starší dcery a pojmenovat je.
„Musíš být někdy naštvaná, že se ti narodila ségra. Doteď jsi byla pro nás jediná a teď se o nás musíš dělit. Určitě tě musí štvát, když brečí,…“ Nevěřila bys, jak na to reagovala, i když řekla jenom „Jo“. Šlo na ní vidět, jak jí spadl kámen ze srdce a byla ráda, že jí chápu. A od tý doby za mnou příjde a řekne: „Jsem naštvaná, protože A. brečí“ Jí to stačí, je ráda že jí rozumím, i když s tím nedokážu nic udělat.
Další věc, co by se ti mohla hodit. Když bude mladší ubližovat, zkus jí říct: „Vidím, že tě X naštvala, ale vyjádři to slovy.“ Nebo ať svůj vztek třeba namaluje. S tím zkušenosti nemám, ale věřím že to funguje ![]()
Jsi v těžké situaci, určitě máš všeho plný zuby, ale zkus starší dcerku pochopit a vcítit se do ní
Doteď byla středobod vašeho vesmíru a najednou se o vás musí dělit a všechno se točí kolem miminka, který ona navíc „musí“ mít ráda. Některý děti to nesou hůř, než jiný ![]()
Zkouším synovi vysvětlovat /někdy asi zbytečně), že některé věci miminku dělat sám nemůže, že když byl on miminko, tak jsem ho taky přebalovala jen já nebo táta, snažím se s ním u přebalování hodně povídat a taky spíš upřednostnit potřeby tříleťáka i za cenu, že si mimčo chvilku pořve, aby to nebylo samé „počkej, teď kojím“, „teď nemůžu“, uspávám miminko apod. Mimčo je nováček, tak si snáz zvykne na režim počkání si než batole ![]()
@mischelinka píše:
@Helll tak většinu z toho, co popisuješ mi teď dělá prostřední syn na 6ti týd. mimino a je to hodně náročné. Snažím se kojit a u toho tulit tříleťáka nebo jinak zabavit. Nedávám to jen, když začne mo, jakoby z lásky, mačkat mimino, budit ho apod., to jsem nevrlá. Ale je jasné, že žárlí a potřebuje naopak ujišťovat o lísce, přece jen je to pro děti velká změna. Přejde to. Snažíme se s manželem se střídat u mimina a trávit čas sami se staršími, aniž bych u toho kojila nebo chovala, jdeme třeba do kina apod.
A malé teď do toho asi rostou zuby je pořád u plakala.. Tak musím nosit nejhorší je když máme jít ven mimino brečí Bo má Česku je mu horko. Starší zas je či, že se sama nebude oblékat a ven nechce jít ![]()
@Helll ono to fakt přejde, pro batole je to změna, představ si, že by si najednou tatínek domů přivedl dalšího člověka, že s váma bude žít, taky by ti trvalo to přijmout. Děti reagují vztekem, pláčem, chtějí pozornost. Zkus dát občas povozit mimčo tatínkovi a podnikni něco se starším sama a věnuj se mu naplno, a taky bych úplně nezatracovala tu televizi, když si ji malá sama žádá ![]()
Ještě jsem si vzpomněla, že když se mladší narodila, starší se mi začala odcizovat a do normálu se to vrátilo, až jsem zavedla „5ti minutovky jen pro nás“ Párkrát denně jsem si vyhradila 5 minut, kdy jsem se naplno věnovala jen starší dceři a nikdo nás nesměl rušit. Občas jsem se domluvila s manželem aby pro mě jako přišel, že mě mladší potřebuje a já jsem mu řekla že teď nemůžu, že teď je to můj čas se starší dcerou. Bylo na ní vidět, že z toho má radost, že nedám vždycky přednost mladší dceři před ní.
A pro to dítě je opravdu lepší 5 minut soustředěné pozornosti, než půl hodiny hraní si s ním tak nějak napůl při kojení mladšího dtěte ![]()
@Helll píše:
Zkusila jsem ať mi podává plínky, ale ona chce rovnou přebalovací, ale ne panenku, ale rovnou miminko a sama! Když vidím, že ji u toho kroutí nohu tak musím zakročit říkám, že ji pomůžu a už zas je i, že ne, že chce sama a vzteku se.. Pořád ji vymyslím nové aktivity, ale říká mi, že ji to nebaví, že se chce dívat na televizi
A proč je takový problém, aby ti tříapůlleté dítě pomáhalo s péčí o mimino? Tak ji nech zalepit plínu. Bude se cítit důežitá, vybuduje si k sourozenci pozitivnější vztah, než když bude mít s miminem spojené jen tvoje zákazy typu „nedělej, nesmíš, pozor ať neublížíš, nekřič.“
U nás je kluk nadšenej, že může ségru přikrýt (ano, hodí ji deku na hlavu), narvat jí dudlík do pusy, narvat jí tam hrnek na pití, včera ji mixoval a krmil zeleninou, tlačit kočár. A to jsou mu dva a čtvrt. Ano, musím ho trochu korigovat a smířit se s tím, že s tím kočárem občas do něčeho vrazí, hlídat, aby jí tu lžíci nerval až do krku, dudlík příliš neopatlal. Ale on je z toho nadšený.
Zkusila bych ji muchlat předtím, než půjdu uspávat mimčo.
Malýmu jsem co kojení četla, musel být na pohovce na druhé straně, než se kojilo miminko. Když tam pěkně neseděl, nečetlo se. Časem se ujistil, že mám na něho čas a klidně si šel hrát místo čtení. (Ale to neznamená, že nežárlí dodnes.)
Rady od @Pink Lady rozhodně fungují. Vydrž, má na to nárok, je to pro batole náročné.
Žarlivost.. nektere deti nedaji kdyz maminka koji druhe miminko.. jako od zname, ta starsi delala hystericke sceny a brecela ze nechce aby ho kojila..
Nase mala to same, druhe miminko se nam narodila když mela starsi take 3,5let..ona to snasela dobre, snazila jsem ji do vseho zapojir, chvalila ji..ale sem tam presne tyhle naschvaly delala.. to dela jeste ted. Maly ma uz 2r a starsi 5a pul..starala se o nej pekne nez zacal mladsi lozit a brat ji hracky, od te doby hruza..kdyz maleho oblekam(ukáže se zarlivost)a zacne delat sceny, vztekat se ze ji to nejde ze chce taky oblect..kdyz spi, tak dela bordel, kdyz jde kolem neho, tak do nej strka, bouchne ho.. bohuzel sourozenecka zarlivost a rivalita bude..
Zkusit starsi hodne zapojit, obejmout ji, at vi ze ji mate ráda, miminko potřebuje hodne pece a starsi se citi odstrcena
@Svistice píše:
A proč je takový problém, aby ti tříapůlleté dítě pomáhalo s péčí o mimino? Tak ji nech zalepit plínu. Bude se cítit důežitá, vybuduje si k sourozenci pozitivnější vztah, než když bude mít s miminem spojené jen tvoje zákazy typu „nedělej, nesmíš, pozor ať neublížíš, nekřič.“
U nás je kluk nadšenej, že může ségru přikrýt (ano, hodí ji deku na hlavu), narvat jí dudlík do pusy, narvat jí tam hrnek na pití, včera ji mixoval a krmil zeleninou, tlačit kočár. A to jsou mu dva a čtvrt. Ano, musím ho trochu korigovat a smířit se s tím, že s tím kočárem občas do něčeho vrazí, hlídat, aby jí tu lžíci nerval až do krku, dudlík příliš neopatlal. Ale on je z toho nadšený.
Tak to máš svatou trpělivost
. Přiznám se, že mě někdy tečou nervy, když starší „pečuje“ o tu mladší. Jinak @Pink Lady - dobré postřehy
. I mě se budou hodit. Prostřední dcerka reagovala po narození té nejmladší hooodně podobně jako malá zakladatelky. Teď už holky povyrostly, takže si spolu sem tam pohrají. Ale kolikrát je musím porovnávat, když jedna druhé něco provede.