Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tipy na co? Pokud se s vámi nikdo vídat ani bavit nechce, tak to asi opravdu bude ve vás. Přátelé přicházejí celý život, proč jste si nevybudovali jiný okruh?
Co třeba někoho z práce? Nebo choďte na nějaké akce a tam se seznamujte… Jinak nevím…
![]()
Kolik vám je let? Jestli to beru podle věku v textu tk 30? A ty kamaradky nemas? Že vse z pritelovi strany? A to ze nekdo resi ve 30ti hypoteku a deti je normalni..nevim neprestala bych se s nekym bavit ze resi jine tema nez vy. Co vlastne tedy resite vy? Nemel by to byt teda prave impuls se k necemu rozhoupat?
Mám něco podobného, já je nechala žít si jejich vlastní život, mám ted novou práci takže tam jsem si nekoho našla, případně existují takové stránky n fb - hledám kamaradku/kamarada kde se učelově setkavají lidi a jedou na výlety společně a tráví čas..
jakože pokud nechcou, tak nechcou… hledejte dál
@terien Asi ano…jenže my nevíme, proč. Spíše jsme oba tak moc hodní, až blbí…my vždycky každému z nich pomůžeme (nejen jim), jsme tu pro ně, když se s nimi ta přítelkyně rozejde a oni se potřebují někomu vyplakat na rameno, ale jakmile už je to mezi nimi zase ok, tak jako bychom byli vzduch. Přítel má nařízený od covidu homeoffice, já v práci jsem nejmladší a moje kolegyně jsou 50+, (mně je 25), takže se s nimi bavím samozřejmě, ale často řeší své věci ohledně dětí, vnoučat atd., do čehož mě nezapojují. Je to asi v nás, ale nejhorší je, že my nejsme opravdu zlí lidé, jsme oba empatičtí, vyslechneme všechny, pomůžeme, a chceme být tací, jací jsme…Tak jen najít ty, kteří to mají stejně. Tak děkujeme za zpětnou vazbu.
@Anonymní píše:
Kolik vám je let? Jestli to beru podle věku v textu tk 30? A ty kamaradky nemas? Že vse z pritelovi strany? A to ze nekdo resi ve 30ti hypoteku a deti je normalni..nevim neprestala bych se s nekym bavit ze resi jine tema nez vy. Co vlastne tedy resite vy? Nemel by to byt teda prave impuls se k necemu rozhoupat?
Kamarádky mám ze své vysoké školy, která je ale 150 km daleko, já se vrátila zpět blízko mého rodného města. Za kamarádkami jezdím alespon jednou za čtvrt roku, jinak není čas, ještě studují, a já to mám těžké skloubit s prací. V práci jsem nejmladší a ti starší se semnou baví, ale už mají tu svojí skupinu stejnou tak 30 let, tak tam mají svá přátelství a pokud třeba mluvím o nás atd., tak mě setřou, že uvidím, až budu mít děti a budu řešit důležité věci atd…My se s lidmi, kteří mají děti, bavíme, určitě nejsme tací, že bychom se kvůli dětem s nimi nebavili, jen jim nemáme co přispět do diskuze, protože mluví jen o svém synovi/dceři, jak ted začali chodit, atd. atd…my děti mít nemůžeme, tak hold se rozhoupat nemůžeme ![]()
@Blanicka122 píše:
@terien Asi ano…jenže my nevíme, proč. Spíše jsme oba tak moc hodní, až blbí…my vždycky každému z nich pomůžeme (nejen jim), jsme tu pro ně, když se s nimi ta přítelkyně rozejde a oni se potřebují někomu vyplakat na rameno, ale jakmile už je to mezi nimi zase ok, tak jako bychom byli vzduch. Přítel má nařízený od covidu homeoffice, já v práci jsem nejmladší a moje kolegyně jsou 50+, (mně je 25), takže se s nimi bavím samozřejmě, ale často řeší své věci ohledně dětí, vnoučat atd., do čehož mě nezapojují. Je to asi v nás, ale nejhorší je, že my nejsme opravdu zlí lidé, jsme oba empatičtí, vyslechneme všechny, pomůžeme, a chceme být tací, jací jsme…Tak jen najít ty, kteří to mají stejně. Tak děkujeme za zpětnou vazbu.
Naprostá většina mých kamarádek je starší. Jedna z nejbližších o víc než 12 let. Možná jste tak hodní, až jste nudní ![]()
@Anonymní píše:
Kolik vám je let? Jestli to beru podle věku v textu tk 30? A ty kamaradky nemas? Že vse z pritelovi strany? A to ze nekdo resi ve 30ti hypoteku a deti je normalni..nevim neprestala bych se s nekym bavit ze resi jine tema nez vy. Co vlastne tedy resite vy? Nemel by to byt teda prave impuls se k necemu rozhoupat?
Ostatní kamarádky se všechny odstěhovaly do velkých měst a už tam zůstaly, mají své životy, občas si napíšeme, ale to přátelství už tak nějak vyšumělo…Přítelovi kamarádi zůstali právě většinou v tomto městě, tak proto se stýkáme s nimi.
@terien Tak asi záleží i na tom, jaké ty kamarádky jsou, jestli mají stejné zájmy, atd…takže ne všechny kamarádky o 12 let starší si můžou s někým mladším rozumět
záleží, jaké mají hodnoty, povahu atd.
@Blanicka122 píše:
@terien Tak asi záleží i na tom, jaké ty kamarádky jsou, jestli mají stejné zájmy, atd…takže ne všechny kamarádky o 12 let starší si můžou s někým mladším rozumětzáleží, jaké mají hodnoty, povahu atd.
Tak jasně, že jo. Ale kamarádství je taky vztah, na kterém se musí pracovat, aby fungoval.
Určitě nejste nudni! Jen jste zatím nenarazili na ty správné lidi (páry), časem se určitě někdo najde nebo co třeba jak jsou teď ty pub kvízy poptat někoho do týmu a třeba tam se seznámíte… nebo nějaké deskovky… Anebo to nechte plynout a užívejte si výlety atd ve dvou… hlavně že si rozumíte spolu vy dva ![]()
Zkuste se pridat do tech stranek na fb jk tu psal nekdo ☺️ nebo zkuste nejakou zajmovou aktivitu a tam se seznamit postupem casu.
skoda tech pritelkyn, jeste muzete tkusit se priste s tou kamaradu pritelkyni vzdy seznamit sama, zkusit ji pozvat na kafe/nakupy/vystava…treba to byly zrovna nejake plache holky
a pro zacatek muzu poradit jen delejte s partnerem veci spolu ruzne at se nenudite/ nezevšedni vam to - sport, kultura, deskové hry doma atd:)
Mám velmi podobný problém. Jsem po rozvodu, takže jedinou interakci, co teď mám je v práci. Nejbližší vztah mám se svoji asistentkou, která je o 20 let mladší, a která mi na otázku jak si užila víkend řekne, že dobře, měla se fajn. ![]()
Když mě doprovází, vůbec nemluví, je to snad ten největší introvert na světě. A to máme spolu i 2-3 hodinové lety po EU několikrát do měsíce. A ona prostě mlčí. S ní se nedá rešit nic než práce. Kterou teda dělá výborně, takže nemohu požádat o replacement. ![]()
Opravdu Ti rozumím, někdy to nejde ani v té práci, a po práci nemáš čas ani ty ani ostatní.
Ahoj. Je tu jedna věc, co nás trápí. S přítelem bydlíme ve větším městě. Dříve jsme měli jednu zájmovou skupinu, kde jsme se věnovali společnému koníčku. V té skupině byli lidi různých věkových kategorií, ale my jsme byli mezi těmi staršími (30 let). Jenže lidé postupně začali odcházet na vysoké školy do velkých měst (Praha, Brno), které jsou od nás hodně daleko a už tam zůstali, našli si partnera a zpátky se nevrací. S některými se snažíme být v kontaktu a píšeme jim, nabízíme se, že se za nimi stavíme nebo je zveme k nám, ale bohužel vždy (týká se to kluků) nám odpoví, že záleží, jestli bude chtít jejich přítelkyně a že se nějak domluvíme…ale už se neozvou zpátky…Když je někdy potkáme samotné, tak jsou moc fajn a baví se s námi, zajímají se, ale když jsou s partnerkami, tak nejeví žádný zájem. Tak nějak jsme si zvykli, že asi holkám vadíme…Ale mě to hodně trápí, protože jsme měli s nimi hezký vztah a tím, že jsou daleko, tak se to ještě zhoršilo. Do našeho města se mladí lidé už většinou nevrací, takže nemáme kolem sebe moc nikoho, s kým bychom se mohli seznámit. Přítelovi kamarádi z dětství už mají děti a když jsme se třeba párkrát viděli, tak řešili opravdu jen starosti s dětmi, hypotéku atd., což se nás ještě netýká a neměli jsme si s nimi co říct. Akorát jsme si vyslechli typické věty, kdy budeme mít děti, že už na to máme čas atd., což je pro nás nepříjemné. Lidé nemusí vědět, že to třeba není naše vůle, že děti nemáme, ale že to prostě nejde. Oba jsme velice společenští, máme rádi lidi kolem sebe, milujeme procházky přírodou, hudbu…Stýkáme se s jedním kamarádem, kterého zná přítel z dětství, je moc fajn, ale když přítel něco vypráví nebo chce něco říct, tak ten kamarád začne najednou o jiném tématu a někdy nenechá přítele ani doříct větu, tak nevíme, jestli mu nevadíme…Díky za tipy.