Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím, že spolu trávíte asi málo času a zapadli jste do stereotypu. 14 dní není tak hrozný ![]()
Naplánujte si výlety s dětmi, večery spolu - bez televize, třeba hrejte hry, povídejte si, travte spolu aktivně čas ![]()
Jestli máte hlídání, vyražte si večer někam.
Ahoj, já myslím, že to je v pohodě, píšeš, že jen 14 dní, tak to bych ani neřešila, někdy je prostě takové období, člověk je unavený, má toho, lidově řečeno, dost nebo se mu prostě jen mluvit nechce a někdy vážně není o čem, to bude za chvíli dobrý ![]()
Já bych to zatím neviděla na nějakou větší krizovku. Asi u vás začíná běžný stereotyp. Zkuste si najít společné zájmy, chvíle kdy budete spolu, a jindy, když už si budete lézt krkem, tak naopak si dejte od sebe na chvíli voraz, vyražte každý sám a hned bude o čem povídat.
A máte ještě něco společnýho? Co jste měli společnýho dřív? A co nyní?
A jak ty žiješ? Kdybys šla na večeři s někým jiným, o čem byste se bavili?
Ahoj, já mám podobný problém s přítelem…vsice s pár přestávkama (spokojení) už přez dva roky…dokonce si našel a měl ještě nedavno kamarádku v práci, se kterou si plali,,Zlatíčko,
,
,…„…no já pro něj žila a on tohle…měl hodně práce a když se to srovnalo, tedy jejich kamarádství skončilo..byli jsme zase šťastní…začali jsme stavět dům a otěhotněla jsem…a v půlce těhotenství to bylo peklo…samota mě ubíjela a pak malinkej byl na světě a on byl skvělej tatínek i se snažil mi pomáhat…myslela jsem si, že spolu nejsme skoro, protože má hodně práce…v práci ho nenechaj ani chvilku v klidu a navíc stavíme barák…ale nedokáže se semnou povavit jen tak a zasmát…jejiný co dělá je, že pracuje a jednou týdně jde do páteční hospody…sem tam ho ukecám na večeři, ale to je většinou ticho…teď máme 4měsíční miminko, ale hodně jsem po porodu stloustla a vsice nám sexuální život docela začal klapat, ale příjde mi že semnou řeší převážně praktický věci a malinkýho…snaží se mi dávat pusi atd… snažím si s ním o tomo povídat, ale příjde mi, že je to pořád dokola… Před měsícem jsem zjistila, že mi lhal a ještě s tou koleginí kamarádí a písí si,,Zlatíčko,…“…tak jsem udělala humbuk…je to pro mě hrozné ponížení a já ještě jsme citlivější a navíc mazlivější a myslím, že jsem na něm hodně citově závislá…napsal své kamarádce, že už si nebudou psát i já jsem jí napsala, ale po tolika hlanách a sklamání mu ani nevěřím…jsme jeden velký stereotyp a nevím co s tím…zítra má dovolenou…budeme pracovat na baráku a teď je u souseda na pivu já sama jak kůl v plotě…ptal se mě jestli mi to nevadi…něco v tom smyslu, že bychom měli být taky s někým jiným než spolu, ale my přece spolu skoro nejsme…asi myslí spolu jako na stavbě nebo večer před spaním nebo co…moc mi chybí a nevim co s tím…Poraďte prosím…
Holky, holky, moje extchyně je s mým extchánem už 48 let, celá léta si nepamatuju že by tchán řekl tchyni jinak než maminko, dřeli celá léta v práci, pak na zahradě, doma se viděli v noci a stejně řešili jen jestli maj slepice dost zrní a jestli se připustí černej králík nebo strakatej…kde zaadí jahody a jetli sousedi čekaj už šestýho či sedmýho haranta…pak přišel důchodovej věk a oba najednou zjistili že si nemají co říct, od rána do noci jsou spolu a jen se hádají, zjistili že společný měli akorát děti a teď už je pozdě se rozvádět. Myslím si že to museli cítit už dávno, ale ten slib co si kdysi dali jim nedovolil myslet na to že se k sobě prostě nehodí.
No dnes si říkam, že kdyby vychovali stejně svého syna tak by asi neutekl hned jak zjistili našemu dítěti vrozené postižení…asi měli víc na práci ty králíky a slepice, než vlastní děti…
@S.Ivanka píše:
Holky, holky, moje extchyně je s mým extchánem už 48 let, celá léta si nepamatuju že by tchán řekl tchyni jinak než maminko, dřeli celá léta v práci, pak na zahradě, doma se viděli v noci a stejně řešili jen jestli maj slepice dost zrní a jestli se připustí černej králík nebo strakatej…kde zaadí jahody a jetli sousedi čekaj už šestýho či sedmýho haranta…pak přišel důchodovej věk a oba najednou zjistili že si nemají co říct, od rána do noci jsou spolu a jen se hádají, zjistili že společný měli akorát děti a teď už je pozdě se rozvádět. Myslím si že to museli cítit už dávno, ale ten slib co si kdysi dali jim nedovolil myslet na to že se k sobě prostě nehodí.
No dnes si říkam, že kdyby vychovali stejně svého syna tak by asi neutekl hned jak zjistili našemu dítěti vrozené postižení…asi měli víc na práci ty králíky a slepice, než vlastní děti…
@martina0310 píše:že když si nemáte co říct, tak to ještě není to nejhorší, když někdo napíše že si 14 dní nemá co říct s manželem…přijde mi to jako depka, vzali se??? Asi věděli proč, buď to překonají, nebo ne. Ten druhý případ je myslím až to poslední. Slíbili si v dobrém i ve zlém?? Tak to mají vydržet, ne hned při první depce házet flintu do žita. Nestěžuji si ani na tchánovce ( oba obdivuji) ani na svého ex ( na každou sv..i se vaří voda) beru život jaký je a jsem šťastná.promin, ale nejak sem nepobrala co tim chces rict? Jestli zanadavat na ex, nebo na jeho rodice, nebo co?
Dobre poledne preji.
S muzem si nemame co rict. Vlastne zjistuju, ze je mi lip, kdyz neni doma. Nejak neni o cem mluvit.Jsem na RD, takze se bavime o synovi a ja se ze slusnosti zeptam, co bylo v praci.Ani me to pritom nezajima.Jen mam potrebu neco rict, kdyz on mlci.
Jsme kazdy jinde…Vic si pokecam i s cizi babickou v kramu nez s vlastnim muzem. Posledni dobou je porad smutny, otraveny, nema radost ze zivotaa me to depta.Uz se mu snazim i vyhybat.
Depta me zit v takovemto,,vztahu". Mame stejny projekt-dite. Jinak mam pocit, ze kazdy ma sve povinnosti a zadne radosti z naseho svazku.Uz nejsme partneri, jsme rodice. Popovida si nekdo? ![]()
Ahoj, presne tenhle pocit jsem mela cca pred mesicem. Na slevomatu jsme si zakoupili 2denni pobyt a vyrazili mimo domov-dost to pomohlo
byl takovy vzdycky?
I my máme stejný projekt. Teď jsme dokonce rozjeli odlišný projekt - renovace baráčku. Ale mě ta společná komunikace už vlastně docela vážně nebaví. Člověk si tak odvykl…
Možná jsem si i vypěstovala alergii. Řídila jsem se heslem, jak on na mě, tak já na něj a komunikace úplně vymizela. Totálně ![]()
@januschka
My jme byli před rokem na víkendovém pobytu (bez prcka). Tam jsme nějak „komunikovali“, protože jsem ssebou neměli Tv, PC…
Ale nemělo to žádný efekt. U nás už to asi jiný nebude ![]()
@januschka Driv jsme si mely co rict.Ted uz me ta konverzace o nicem nebavi. Nesveruju se mu uz ani s duvernostma.Vic vi moje kamosky nez on. Nemam chut se s nim bavit.Je podrazdeny a fakt s nim neni o cem mluvit.
My se také občas bavime jen o dcerce, ale je tam porad láska a neumím si představit ze by tu nebyl i když spolu zrovna nemluvíme. Mate to taky tak, nebo už je vám i jedno jestli tam je a laska?
Ahoj holky, pěkné sobotní dopoledne přeji. Potřebuji prosím prosím radu nebo nějakou zkušenost, případně aspoň názor, co si o tom myslíte.
Nevím co se stalo, ale mně tohle nebaví, nevím co dál.
Je to asi 14 dní, co si s manželem nemáme absolutně co říct, my přijdeme s dětmi z venku, on z práce, poblbne si s dětmi, spolu nijak extra nekomunikujeme, kromě otázky jak jsi se měla/ jak jsi se měl ty v práci, bla bla, když jdou děti spát, sedíme na gauči, nikdo nemluví, koukáme na TV. Včera jsme si spolu vyšli na večeři, ale taky nic, povídali jsme si chvíli a prostě nemáme si co říct kromě debaty o dětech jak nám rychle rostou
Když se ho zeptám, co se děje, jestli je vše v pořádku, řekne že jo, že se nic neděje a tím to hasne