Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mám dva a neměl ji ani jeden
rozhodně mi tato zkušenost neschází a jsem jen ráda, že nás to minulo. A milujou mě moc ![]()
Neboj ještě to muže přijít a nebudeš moc rada, ze za tebou chodí i na záchod. Na dceru to přišlo až teď kolem 16. měsíce a to zatím v celkem slabé formě.
Za to opravdu buď jedině ráda
Pokud spolu máte hezký vztah, tak bych to opravdu neřešila, nejspíš bude prostě společenský a Tobě věří, že ho neopustíš ![]()
Super! Samozřejmě jsem rada a z kluka bych v životě mamanka udělat nechtěla, máme hezky vztah si myslím, je hodně s babičkou s tátou, opravdu bych nedopustila, aby byl jen semnou, ale proste si občas říkám, jestli není něco divně, když si ani jednou nezasteskne
![]()
Začni číst normální romány, nebo kuchřarky, nebo třeba knihy o jaderné fyzice, to je jedno.
Ale přestaň si zaplňovat hlavu pop-psychologií (v tom lepším případě) na téma vývoj dětí, pokud to znamená že tě to zúzkostnuje a nutí zkoumat jak špatná si matka a co všechno tvoje děti nezvládají.
A taky vraž dítko alespoň na jeden večer v týdnu svému muži a vyraž trávit čas s nějakými dospělými kde budete řešit všechno, kromě dětí.
Jako ještě jsou pochopitelné obavy z nějakého nerovnoměrného vývoje, ale nervovat se z toho, že se tvoje dítko nenervuje a má bezpečnou vazbu na matku…
Příspěvek upraven 31.10.19 v 13:00
@Klaraslunicko píše:
Ahojky holky, mám takový asi divny dotaz, ale každá máma, jak má klucika, nehne se od ni, je porad s ni, já tohle nikdy nezažila, malému je 13.mesicu a proste snad za tu dobu neměl separační úzkost, vydrží u každého, samozřejmě jsem rada, jen si říkám, jestli taky není něco špatněnebo jestli já nedělám něco špatně, taky bych někdy chtěla zažít takový to ( maminka, maminku, kde je maminka )
Ahoj,
starší byla pohodář, milovala všechny ženský, chlapy k sobě nepustila. Prostě pohoda. Mladší je mamánek a když nechce, nepustí k sobě ani tátu
a ehm, trošku mi ta první varianta vyhovovala víc, než dvě ručičky na zamlženém skle sprchového koutu, nebo přímo na mě zírající dítě, které se mě na WC ptá „Maš hojínko?“ ![]()
@Ou já se přeci nenervuji
, jen se ptám, zda je to normální, jsem normální matka, která proste občas zapremysli, nic víc, nic min
![]()
@chs.jasmin Malej k sobě taky chlapy nepustí
jen ženský
tátu tak nějak…
U nás to trvalo od 3 do 15 měsíců, kolem 10. měsíce se to ještě víc vyhrotilo. Musím říct, že jsem moc ráda, že už to skončilo.
Moje děti např. měli to nejvíc mamánkovské období mezi 1,5-2. rokem. Takže to klidně ještě může přijít.
@Klaraslunicko bud rada! Neni to o tom jestli delas neco spatne…to je povaha ditete taky.. mam chlapecka,10mesicu…a je to masakr.. mam ho vsude.. ted mame chovaci obdobi..jakmile polozim, rev… Do toho zuby… No uzivam si..
@Klaraslunicko
Zeptej se své mámy, jestli řešila separační úzkost a případně jestli to řešili její kamarádky. Zejména pokud si ty, jako dítě byla v pohodě..
Spíš jsi „příliš on-line matka“, než normální matka. Tedy dobrá matka, ale se zvýšenou hladinou nejistoty, přehršlí protichůdných a často zavádějících informací a s docela vysokou hladinou úzkosti.
Těmi informacemi úzkost nejde řešit, nedá se potlačit pocitem, že existuje nějaký správný návod. Úzkostem je racionalita většinou naprosto šumák.
Adekvátní řešení je úzkosti neživit, nepídit se po nějakém vysvětlení, nedělat to, co úzkost radí, věnovat se něčemu jinému.
Mám kluka a ten ji má už asi půl roku a ver ze to není nic příjemného, když jdeme venku a jen se na nej někdo podívá a začne na nej mluvit a on hned běží ke mne a drží mi nohy. Vecne ho pak musím nosit… jsme někde na návštěvě u rodiny a on se muže zblaznit jen se na nej někdo divá, takže buď rada ![]()
Ahojky holky, mám takový asi divny dotaz, ale každá máma, jak má klucika, nehne se od ni, je porad s ni, já tohle nikdy nezažila, malému je 13.mesicu a proste snad za tu dobu neměl separační úzkost, vydrží u každého, samozřejmě jsem rada, jen si říkám, jestli taky není něco špatně
nebo jestli já nedělám něco špatně, taky bych někdy chtěla zažít takový to ( maminka, maminku, kde je maminka )