Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neodůvodněné obavy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.7.16 08:13
Když jsem si četla úvod, tak jsem chtěla reagovat tak, že jsi zřejmě příliš zodpovědná a chceš mít vše perfektní.
Ty to ve svém příspěvku uvádíš také, takže příčinu asi znáš.
Co s tím dělat, je hodně těžká otázka.
Já jsem také hodně zodpovědná, občas slyším, tak si to tak neber a nech věci plynout, moc to neumím.
Na druhou stranu mě to ani nijak zásadně nesvazuje, představy „co by, kdyby“ občas mám taky, ale naštěstí ne moc často.
Možná by Ti pomohl dobrý kouč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 08:34
No podejme si ruce:D Jinak ma znama je taky takova a zacalo ji to hodne trapit /ale teda hooodne/ az zasla k terapeutce, ktera ji rekla, ze toto ma vetsina zodpovednych lidi, co musi mit vse perfektni-jsou daleko premyslivejsi, nadmerne se stresuji a napadaji je ruzny scenare atd. Nicmene to s ni cele probrala a trochu potrenovaly-ucel byl, aby ty obavy klidne prichazely, ale ona je bez povsimnuti nechala odejit, nebranila se jim. Protoze cim vice je nebudes chtit, tim vice budou prichazet. Nekdo ti bude radit je vytesnit-omyl, nejde to. Pouze si pripustit-holt me to napada, takze hak se k tomu postavit- naucit se je ignorovat, a bude jich min a min. A asi po3mesicich se zname vyznamne ulevilo, myslenky ma jen sem tam-drive cely dny. Rikala-kdyz to prijde, jedu dle rady terapeutky-hmmm, tak copak tu dnes mame? Jen toto, ja prece umim vymyslet jeste lepsi veci, to je ale slabota:D… uplne presne tento scenar jsem cetla i v jine diskuzi, takze asi vseobecne to radi vice dr, protoze funguje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.7.16 08:40
Holky moc děkuju, jj perfekcionistka a super zodpovědný plánovač se ve mě proste nezapře. Moc díky za rady, vyzkouším to - @nevia: zkusím si tedy obavu připustit a nějak ji nechám odejít plus projevím i snahu o ignoraci a jakoby její umenšení tím, že vymyslím vědomě silnější kalibr pěkného scénáře. To zni fakt dobře a mohlo by to na mě s mou povahou asi i celkem fungovat. 
- Citovat
- Upravit
24.7.16 08:42
Jo a rikala ji, ze MUSI sportovat! Ze je to nutnost, aby dala pohov mozku, aby porad jen nepremyslel-nej je udajne behani. klidne kratce 3×tydne, ale pravidelne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 08:54
@Anonymní píše:
Holky moc děkuju, jj perfekcionistka a super zodpovědný plánovač se ve mě proste nezapře. Moc díky za rady, vyzkouším to - @nevia: zkusím si tedy obavu připustit a nějak ji nechám odejít plus projevím i snahu o ignoraci a jakoby její umenšení tím, že vymyslím vědomě silnější kalibr pěkného scénáře. To zni fakt dobře a mohlo by to na mě s mou povahou asi i celkem fungovat.
No mne to taky pomohlo, kdyz mi to znama rekla! ale teda chvili to potrva, nez se ti to zacne darit - ignorace a usmev nad myslenkou typu:no jo, tam pojdte myslenky, co to bude dneska za kraviny, co me napadnou 
takze s tim pocitej, ze to nebude ze dne na den. A hlavne pry-nebat se tech myslenek-jako co me to napada? Napadat te pry muze cokoliv, nebrat to tak, ze to neni normalni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 09:22
Máš zvýšenou hladinu úzkosti. To souvisí jednak s vrozeným temperamentem, se stylem výchovy a tím do jaké osobnosti ses zformovala. A také s tím, jak umíš zvládat zátěž, relaxovat, vypnout, odlít oné nádobě na obavy, strachy, nejistoty a spol.
Pro začátek se pokus porozumět mechanismu úzkosti - pěkně to vysvětlují třeba Praškovi zde https://www.kosmas.cz/…ost-a-obavy/ Knížka se věnuje až příliš rozvinutým, neošetřeným úzkostem, co se rozrostly do úzkostné poruchy, ale principy jsou stejné i u ještě nepatologických stavů.
Bohužel tím jak jde o hluboké mechanismy, tak ne vždy stačí jen rozumové pochopení, byť bez něj to moc nejde a často je potřeba propátrat emoce a bolavé věci z minulosti. A bezpečnější to bývá s průvodcem a to s průvodcem vzdělaným, cvičeným a se systémem kontroly - tedy s kvalifikovaným psychoterapeutem/psychoterapeutko, než někým z té široké nabídky léčitelů/koučů/alternativních terapeutů a spol.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 17:53
@Ou píše:
Máš zvýšenou hladinu úzkosti. To souvisí jednak s vrozeným temperamentem, se stylem výchovy a tím do jaké osobnosti ses zformovala. A také s tím, jak umíš zvládat zátěž, relaxovat, vypnout, odlít oné nádobě na obavy, strachy, nejistoty a spol.Pro začátek se pokus porozumět mechanismu úzkosti - pěkně to vysvětlují třeba Praškovi zde https://www.kosmas.cz/…ost-a-obavy/ Knížka se věnuje až příliš rozvinutým, neošetřeným úzkostem, co se rozrostly do úzkostné poruchy, ale principy jsou stejné i u ještě nepatologických stavů.
Bohužel tím jak jde o hluboké mechanismy, tak ne vždy stačí jen rozumové pochopení, byť bez něj to moc nejde a často je potřeba propátrat emoce a bolavé věci z minulosti. A bezpečnější to bývá s průvodcem a to s průvodcem vzdělaným, cvičeným a se systémem kontroly - tedy s kvalifikovaným psychoterapeutem/psychoterapeutko, než někým z té široké nabídky léčitelů/koučů/alternativních terapeutů a spol.
Taky to vudum na uzkostnost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.16 10:03
Ahoj, ano, jsi uzkostnejsi, tak jako plno lidi.Ale hlavne se prosim te nezacinej rypat ve clancich ci tematech uzkosti tady na emiminu ci kdekoliv jinde. Znama je terapeutka a kdysi rikala, ze tyto diskuze jsou nejhorsi, spousta laiku si hraje na odborniky a i treba nechtic ti podrazi nohy misto aby pomohla. Reseni, co je tu zminovano-naucit se prijmout v klidu myslenku, co prijde, at je divna ci otravna jak chce - ano prisla, a co? Tak je tady a zase ji necham odejit, aniz bych na sobe shledavala neco divnyho a te myslence podlehla- je vynikajici a jediny logicky reseni neznis jako clovek, kterej by se z tech myslenek hroutil /to je pak teprve na odbornika/ cili za me-nerypat se v tom hloubeji, ale brat to jako svou soucast, kterou se pokusis treninkem sama ci s odbornikem odstranit, a nepatologizovat se a nezacit si hledat diagnozy! Neni proc.Jsi normalni akorat trochu uzkostnejsi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
neonka
25.7.16 10:24
@ragnar
A jeste doporucuji knihu Lecebne kody. Pomaha udajne na plno veci, napsal Dr, jde o takovy domaci trenink
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
poslední dobou mívám někdy takové jakoby neodůvodněné obavy z toho co bude - abych to nějak konkretizovala, třeba mi hlavou běží myšlenky o tom, co by se mohlo stát, jak bych to jako teoreticky řešila, prostě takové to co by kdyby…řekla bych, že k obavám objektivně nemám důvod - nejedná se ani o obavu pořád tu samou. Jednou se mi honí hlavou, co bych dělala kdybych přišla o práci, jak bych zajistila rodinu. Jindy zase třeba řeším jakoby nesmyslné možné pracovní problémy (které v tu chvíli ještě třeba ani reálně neexistují, ale já si je už živě představuju
. Jindy zase třeba nějaké úplně nepravděpodobné věci - třeba co bych dělala kdybych byla vystavena nějaké extrémní situaci atp. Nevím, vlastně jestli chci nějakou radu, nebo tak, ale možná by mě zajímalo, zda jste to tak některá také někdy měla, případně co vám „zabralo“ jako prevence před těmito „praštěnými“ myšlenkami.
Z obecného pohledu bych řekla, že mi v životě nic zásadního nechybí, práci mám, jsme zdraví, vztahy v rodině celkem ok, přátelé též ok, koníčky mám taky - no prostě nevím, co se to děje.
Vím, že v práci jsem považována za „přehnaně zodpovědnou“, je fakt, že jsem asi trochu víc perfekcionistka a takový mega plánovač a zodpovědný tahoun - tak tohle tomu třeba také trochu „napomáhá“.
Moc díky za případné rady, jak takové myšlenky odehnat nebo jak s nimi bojovat.
Vždycky si to snažím racionálně zdůvodnit, že není třeba se bát něčeho co ještě nenastalo, ale holt myšlenky jsou někdy fakt dost dotěrné.
Btw. anonymně vkládám proto, že sem chodí část rodiny, která zná můj nick a toto si o mě zde přečíst fakt nemusí (nemají o tomto z mé strany asi ani tušení, neprobírala jsem to s nimi, nechci je zatěžovat…:)