jak my mame vedet co ti bylo?
Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Nervový kolaps
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.8.17 20:09
Záleží jaká intenzita stresu Tě polozi na lopatky. Něco jako síla bolesti. U každého jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.17 20:13
Zeptej se podrobně psychiatra, který ti předepsal léky. Máš právo na informace, tak se ptej. 
Copak ti nic neřekl?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.17 20:15
Nezvládáte zátěž a neumíte si udělat pořádek v hlavě.
Pokud to chcete změnit a naučit se fungovat jinak, tak jen lék nezaberou, je potřeba vstoupit do psychoterapie, prozumět tomu, co se ve vás dělo a děje a začít hledat jiné cesty jak se chovat k sobě a k druhým, aby se podobné stavy neopakovaly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.17 20:19
Já pořád přemýšlím jak se někdo může pohadat se znamyma že to s nima sekne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.17 20:26
@Ou Vy jste psychoterapeut/lekar nebo Vam je tema jen blizke? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.17 21:20
Stres ve spojení s vyšším tlakem a nejezením plus ten cukr.. no po troškách se to nashromáždilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.18 16:12
Ahoj o víkendu jsme se s partnerem pohádali, je to dlouhodobější tyto naše problémy. Partner má stres v práci a chodí domu nervózní. Já jsem na syny a domácnost sama. V sobotu to vygradovalo tak, že jsme se pohádali a já sebrala kluky a chtěla jsem jed k rodičům. Bohužel se mi v půli cesty stalo to, že jsem nemohla dál řídit. Prostě mě mravenčili ruce políval mě studený pot a chtělo se mi zvracet a bylo mi na omdlení. Prostě jsem nebyla schopná jed dál. Jsem už delší dobu neustále ve stresu a unavená. Po hodině jsem tedy dorazila domů, ale musela jsem se projít a nějak to vstřebat. Mohlo jít o nervový kolaps? Nemám s tím zkušenosti od té doby špatně vidím a jsem ještě více unavená než kdy před tím. Nevím jestli jde o nějakou virózu nebo už jsem opravdu labilní. Máte s tím někdo zkušenosti? Děkuji 
- Citovat
- Upravit
27.8.18 17:42
Tak asi s největší pravděpodobností to byly nervy. Proto by neměl tak rozlobený člověk sedat za volant.
Zkuste se nadopovat hořčíkem, klidně ze začátku vyšší dávky. Ale priorita je urovnat situaci. Chlap ať se jde odreagovat sportem nebo procházkou, žádná práce nestojí za zničené nervy a dusno doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.18 18:23
To bude asi tim jedem 
@Anonymní píše:
Ahoj o víkendu jsme se s partnerem pohádali, je to dlouhodobější tyto naše problémy. Partner má stres v práci a chodí domu nervózní. Já jsem na syny a domácnost sama. V sobotu to vygradovalo tak, že jsme se pohádali a já sebrala kluky a chtěla jsem jed k rodičům. Bohužel se mi v půli cesty stalo to, že jsem nemohla dál řídit. Prostě mě mravenčili ruce políval mě studený pot a chtělo se mi zvracet a bylo mi na omdlení. Prostě jsem nebyla schopná jed dál. Jsem už delší dobu neustále ve stresu a unavená. Po hodině jsem tedy dorazila domů, ale musela jsem se projít a nějak to vstřebat. Mohlo jít o nervový kolaps? Nemám s tím zkušenosti od té doby špatně vidím a jsem ještě více unavená než kdy před tím. Nevím jestli jde o nějakou virózu nebo už jsem opravdu labilní. Máte s tím někdo zkušenosti? Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 06:59
Měla jsi panickou ataku nic víc, není to nebezpečné, ale člověk má pocit, že umře, pak to odezní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 14:25
@LennyL1 píše:
Měla jsi panickou ataku nic víc, není to nebezpečné, ale člověk má pocit, že umře, pak to odezní
Děkuji za reakci. Bude se to často vracet? Nechce se mi věřit, že budu prožívat takto každý stres. Nikdy před tím jsem problémy se zvládáním stresu neměla…
- Citovat
- Upravit
29.8.18 05:42
Bohužel nejspíš ano. Mně se to stalo poprvé, když jsem byla se psem na ranní dlouhé procházce, bylo mi skvěle, měla jsem super náladu a najednou jsem se nemohla nadechnout, bušení srdce, pocení, pocit na omdlení, špatně jsem viděla, nemohla jsem ovládat nohy, jako bych chodila po vodě. V tu chvíli jsem si byla jistá, že mám infarkt. S vypětím všech sil jsem se doplazila domů a jak pracovaly nervy a rychle jsem dýchala, tak se ten stav čím dál zhoršoval. Nakonec jsem dostala křeče, celá jsem se zkroutila. To už byla na cestě záchranka. Museli mě odvést do nemocnice, protože mi nebyli schopni napíchnout žádnou žílu. V záchrance mi doktor vysvětlil, že to byl záchvat paniky, který může poprvé vzniknout nedostatkem hořčíku a vápníku v těle. Já jsem v té době kojila a hodně sportovala a tělo už to nedalo. V nemocnici na mě ale přišel další příšernej záchvat, museli mi dát několik prášků na uklidnění. Udělali všechna vyšetření a odeslali na psychiatrii. Vůbec jsem to nechápala. Tam si mě doktorka vyslechla, vůbec nic mi nevysvětlila, dala mi domů dva prášky na uklidnění a nazdar. Nikdo mi neřekl, že se to bude opakovat. Takže jsem musela přestat ještě ten den kojit, odjela jsem na noc k našim se uklidnit a manžel odjel s dětma ke svým rodičům. Druhý den jsem umývala nádobí a bum, další záchvat, z ničeho nic. Ale tak děsnej, že se naši tak vyděsili a volali mi opět záchranku. Doktorka co přijela, mě totálně seřvala, že jsu případ pro psychiatra a proč je otravuju s panickým záchvatem. Jenže na začátku to člověk vůbec nechápe, že to nic není a musí se uklidnit. Zkrátím to. Rozjelo se to postupně do takové míry, že jsem měla několik záchvatů denně, a kdekoli se mi to stalo, tak už jsem tam nebyla schopná jít. Takže jsem nemohla do obchodu, do tramvaje, prostě nikam. Zkoušela jsem to zezačátku jen s Neurolem a studovala, co to ta panická porucha nebo latentní tetanie vlastně je. Po měsíci jsem to vzdala a začla brát antidepresiva. Ty zabraly asi za měsíc, do toho ještě hodně hořčíku. Brala jsem je asi půl roku, pak jsem je vysadila a i když se ty ataky občas vracely, tak už je dokázala zvládat bez léků. Základ je nebát se těchto stavů, tím strachem jim dodáváš sílu. Když budeš mít zase podobný stav, řekni si v hlavě, ježiš, zas seš tady, okamžitě zmiz, nejsu na Tebe zvědavá. Dýchej naprosto klidně, snaž se soustředit na něco jiného. Teď u sebe pro jistotu nos Neurol nebo Lexaurin, abys měla tu pomyslnou berličku. Základem ale je, že to není nebezpečné a nemusíš se těchto stavů bát, jsou pouze extrémně nepříjemné. Mně se to vrátilo teď po deseti letech, když jsem ležela v nemocnici. Ale teď už vím o co jde, tak mě to tak nestresuje, ale je to i tak děsně nepříjemný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
