Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nervozní manžel, dvě děti, práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.11.11 20:45
asi bych odešla,ale lehko se to napíše,hůře se to udělá,pokud je takový od začátku těžko se asi napraví,pokud máš možnost hlídání využij toho a vrať se předčasně třeba do práce,najdi si podnájem stačí 1+1,nenechej sebou takhle cloumat a nadávat si,držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.11 20:48
Jenom mne zaujalo, že ty bez dětí nechodíš ani pro rohlíky a on je každý pátek a sobotu do rána pryč? Co to jako je? Myslím, že některé věci by jsi si prostě neměla nechat líbit 
Problém je asi, že ještě nepracuješ na plný úvazek a jsi na něm závislá finančně 
A to, že by ti sebral děti 
To bych se mu asi vysmála, jak by to zvládnul, když je takový nervák
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.11 20:52
Anonymní, kdybys chtěla, pošli mi SZ. Vím, o čem mluvíš, bohužel… a taky nevím, jak z toho ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.11 20:58
Lehko soudit pres par radku… ale pokud je to opravdu doslova tak jak pises, uz by me nebylo… muzes se snazit zachranit vztah, muzes chtit udrzet rodinu, ale porad tam musi byt tolerance a alespon jakasi ucta a LASKA k detem, kdyz uz ne laska mezi muzem a zenou.
Laska mezi muzem a zenou uz mezi vama neni zadna, tolerance a ucta take ne a laska k detem? Mozna deti ma rad, ale ja osobne si myslim, ze pro ne bude mnohem lepsi, kdyz spolu budete sami a nasledne si treba najdes nekoho, kdo jim dokaze dat vzorec spravneho rodinneho zivota a vztah s otcem to ani nemusi nejak ovlivnit, pokud budete schopni se spolu domluvit. Nejspise ale ty vztahy jen ochabnou, protoze on nema zajem je jakkoli budovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.11 20:59
Holky, je mi to moc líto, držte se 
Ze svého okolí vím, že je strašně těžké s tím cokoliv dělat 
Takže posílám moc a moc síly. Jinak zakladatelko, poradny se neboj, prokouknou ho a pokud ne, stačí ho tam vytočit. Má to příliš zažité, nevěřím, že by se ovládl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mišanila
26.11.11 20:59
Tak to musí být děs s někým takovým žít. Nejhorší na tom je, že takový rodinný model převezmou tvoje děti.
Připadá mi, že tvůj manžel ti takto vlastně skoro k ničemu není, s dětmi moc nepomůže a jen je buzeruje, partnerský život a podpora o ničem, láska asi kdesi daleko a už ani intimní život nefunguje, možná manžel funguje jen jako životel. Řešila bych to u odborníků, v poradně apod, klidně nejdřív sama.
Nevím, jaké máš možnosti, pokud by došlo na rozchod, ale jestli manžel nezmění své jednání, tak bych s někým takovým žít nechtěla. Ale samozřejmě je to nejvíc o tvých finančních možnostech, bydlení a pod. Jestli jsou třeba tví rodiče ochotní ti pomoc, třeba alespoň zezačátku a podobně.
- Citovat
- Upravit
Mišanila
26.11.11 22:40
Tak si říkám jestli nežiješ s mým manželem?!
Mám doma stejného nerváka a pomalu to vzdávám… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.12 20:11
Zakladatelko-je to jako když píšeš o mém otci.Skoro vše bylo na naší matce,on nervozní,vzteklý,ona dělala vše a on na ní šíleně žárlil.Taktéž sama nemohla ani nakoupit,musela nás brát vždy s sebou-co kdyby jí cestou někdo oslovil.
Otec si k nám nikdy žádný vztah neutvořil.Rodiče se rozvedli když mě bylo 13 let,manželství nemělo význam,my jako děti jsme matku prosili,aby otec odešel,nebylo to nic příjemného.
Od té doby se s otcem nestýkáme,ani já,ani bratr,občas ho někde z dálky zahlídnu a vůbec mě nepřijde,že by to měl být můj otec,nemám potřebu s ním komunikovat.A myslím,že ani my mu nescházíme,ani o vnoučata nikdy zájem neprojevil.
Naštěstí jsme si nevzali jeho vroz do manželství,ani jsem neměla tendenci si vybrat podobný typ muže jako je on-můj manžel je pravý opak mého otce.A bratr je sice trochu nervozní-ale má zaměstnání + dva vedlejšáky,takže asi tam bude ten problém-ale pro své děti by dýchal,hodně se jim věnuje,manželce doma pomáhá.
Ale vím,že nám i matce se ulevilo,když se rozvedli a otec se odstěhoval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.12 21:22
Je tu mnoho různých partnerských problémů, a já nejsem výjimkou ale ty případy kdy je nutné odejít z bezvýchodné situace a vztahu který není vzájemný a zkrátka se vyčerpal, nejsou tak časté. Nicméně myslím že toto je ten případ. Mrzí mě to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.12 08:22
jako bych to psala já…trochu jinak a přece stejně..u nás je k tomu ještě teda pití a kamarádi…nemůžu se dočkat dne,kdy odejdu,budu žít v klidu..když člověk žije sám,tak nějak počítá s tím,že si vše sám udělá,když ale žije s tím druhým očekává,že by i něco mohl dělat on…peníze mi nedává,nebo jen minimum,sám jezdí na koncerty,chodí do hospody,plánuje dovolené,ale vše bez nás…taky jsem pořád doufala,že se to zlepší,změní..nezměnilo…taky mi nepomáhal s kočárkem do auta,npř,s těžkými věcmi..vše vždy a zásadně sama,on se k nám neznal..jakmile se mu něco nelíbí,řešení situace-odcházím,dělej si tu co chceš…klasika..o sprostých nadávkách a urážkách před lidmi i doma bych mohla napsat román…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.12 08:29
kukynko- a to co popisuješ se stalo až po porodu, do té doby to byl jistě milující manžel a změnil se až po svatbě???? pokud se choval jak prase už když jste spolu chodili tak nevím, proč s takovým opičákem máš děti a proč s ním ještě si..? akdyž chce, at si jde, no a?? podívej se kolem kolik je svobodných matek, tak budeš sama, sociálka ti dá nějaký příspěvky , časem si najdeš třeba jiného partnera atd.. mně jen udivuje, jak se ti všichni chlapi mění až po narození děcek, do té doby jsou to atraktivní samci, kteří slovo alkohol a hospoda neznají, ale po svatbě se vše mění.. to je ale divný..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.12 08:47
lopata píše:
kukynko- a to co popisuješ se stalo až po porodu, do té doby to byl jistě milující manžel a změnil se až po svatbě???? pokud se choval jak prase už když jste spolu chodili tak nevím, proč s takovým opičákem máš děti a proč s ním ještě si..? akdyž chce, at si jde, no a?? podívej se kolem kolik je svobodných matek, tak budeš sama, sociálka ti dá nějaký příspěvky , časem si najdeš třeba jiného partnera atd.. mně jen udivuje, jak se ti všichni chlapi mění až po narození děcek, do té doby jsou to atraktivní samci, kteří slovo alkohol a hospoda neznají, ale po svatbě se vše mění.. to je ale divný..
To jde videt, ze toho asi zase tolik nevis - protoze ano, nekdy se chlapi meni az s ditetem, nekdy ano, je to chyba zeny, ze si s nim dite udelala umyslne, nebo si to neplanovane ditko nechala, kazdopadne to nic nemeni na tom, ze takovy chlap je hovado…
Asi si nedokazes predstavit, co to je pro matku se rozhodnout a s detmi odejit do „nejistoty“ i kdyz je to nekdy to nejlepsi rozhodnuti!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.12 08:50
lopata píše:
kukynko- a to co popisuješ se stalo až po porodu, do té doby to byl jistě milující manžel a změnil se až po svatbě???? pokud se choval jak prase už když jste spolu chodili tak nevím, proč s takovým opičákem máš děti a proč s ním ještě si..? akdyž chce, at si jde, no a?? podívej se kolem kolik je svobodných matek, tak budeš sama, sociálka ti dá nějaký příspěvky , časem si najdeš třeba jiného partnera atd.. mně jen udivuje, jak se ti všichni chlapi mění až po narození děcek, do té doby jsou to atraktivní samci, kteří slovo alkohol a hospoda neznají, ale po svatbě se vše mění.. to je ale divný..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, chtěla bych poradit,můj manžel je velmi nervozní člověk,byl už před svatbou,ale hodně se to vystupňovalo narozením dětí,takže na ně často ječí, jakmile se hádají, nebo dohadují,někam jdeme,něco se děje,je totálně vynervovaný, i sprostě jim nadává,nebo nás pak už jen ignoruje,dělá,že k němu nepatříme, sedíme třeba v restauraci, děti,znáte to, už už chtějí jíst,servírka jídlo nepřináší, děti se ptají,kdy to už bude, je jim 6 a 2, děti slezájí a vylézají na židle, breptají, polejou se,někdy se jim podaří ušpinit ubrus,manžel naštvaný,že jsme nikam neměli chodit,že je to hrozné…Obvykle mě pak někde nechá stát se dvěma dětma a odejde…Když se něco doma stane,křičí i na mě, bohužel často i sprostě a pak tvrdí,co dělám,že proč by na mě neječel,takže já teď chodím do práce na pár hodin,hlídají mi jen moje rodiče,protože jeho rodiče se sekli, lítám jak hadr na holi sem a tam, a peníze potřebujeme,obvykle teda pracuju v noci z domova,do toho mám celou domácnost, nebo chodím do práce s mladším synem,což je opravdu horor, druhýho ráno odvezu do školky,v poledne pro něj chodím do školky,velký nákupy dělám já,uklízím já, vařím já, všechno já,někdy manžel děti pohlídá,ale vždy je to s riskem,že na ně bude řvát,cokoliv ho vytočí,došlo to tak daleko,že s ním už několik měsíců nespím,doslova se mi zhnusil,kdo by mohl mít sex s chlapem,který na něj ječí „ty krávo pitomá“, „tě žničím,připravím Tě o děti“ potáhneš a tak podobně,což už na mě několikrát řval, co na tom,že se pak někdy omluví…Nakonec dělám všechno sama,aby byl klid,všechno dělám s dětma sama, on si po práci chodí plavat nebo do posilovny,já jsem pořád s dětma doma, manžel situaci vyřešil tím,že o víkendu s náma je a chvilku si děti vezme,ale když s náma někam jde,je pořád nervozní,vynervovaný,na nás na všechny ječí, říká,že je všechno moje chyba, a večer zmizí,za kamarádama, údajně…Každý pátek a každou sobotu večer je pryč,buď prý v kině nebo u kamarádů,chodí domů ve 4 ráno,si říkám,jestli tu svou nervozitu neléčí s milenkou,ale není o nic příjemnější než dřív…Nevím co dál,jsem s dětma neustále sama,všechno s nima zařizuju já,od doktora, po školku,nákupy,úklid…Někdy,když má dobrou náladu, si s dětma i hraje,ale víceméně přijde z práce,hodí ksicht a já jdu raději s dětma ven…Jak vím z doslechu,choval se tak i k bývalé přítelkyni,se kterou byl 11 let,ho nakonec vyhodila…,děti neměli…Tak nevím,promluvit se s ním nedá, když půjdeme do poradky,udělá ze mě právu,je to manipulátor a má skvělý odhad na lidi a na první dojem působí opravdu úžasně, i já na to skočila…Nevím co s tím…Snažím se na to nemyslet,najít si na té věci něco pozitivního,naše děti,svoji práci,drobné radosti,ale jak přijde z práce a vidím ten jeho zhnusenej ksicht,jsem už naštvaná,takže si v poslední době do něj taky rejpnu..Navíc je hzorně žárlivý,bez dětí nechodím ani pro rohlíky,mohla bych tam třeba potkat nějakého milence…,Jak byste reagovali vy?Nemít děti,nepřemýšlím a zdrhnu…