Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.6.12 09:31
Nejsi blazen, jen fakt nechapu, proc byt v nefunkcnim vztahu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:31
Já nevím jak to napsat přesně ale z toho co píšeš ho tak šíleně nenávidíš, že to je to až hrozný…já nevím jakej on je, hnusný bylo to co jsi psala o sexu, ale jinak jsem až tak nečetla nic hroznýho. Nevím moc co poradit, protože mi přijde že ty máš na něj neskutečnou averzi a hlavně se jí vůbec nechceš zbavit… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:33
Já bych být teou zašla do manželské poradny. Když nebude chtít manžel, tak aspoň sama, může ti to dát na věc jiný pohled. Současná situace je fakt špatná, protože spolu nekomunikujete a manžel se k tobě v těhotentství choval jako hulvát (ani teď to zřejmě lepší není). Samo se to nespraví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:38
Tak nevím, asi bych zkusila tu poradnu, snad tam půjde, když si uvědomí, že by taky mohl přijít konec. Ale nevím, jestli to pomůže, podle toho, co píšeš, sis na něj vypěstovala šílenou averzi a těžko se jí budeš zbavovat. A on tohle všechno ví? Zná tvoje pocity vůči němu? Asi bych si s ním promluvila na rovinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:39
Nejak z toho prispevku nechapu v cem je konkretne chyba? On maka 7 dni v tydnu, aby vas uzivil, mala ho ma rada, nebije te, do hospody chodi, jak to chapu, asi vyjimecne - chapu, ze to asi neklape, ale nejak nemam z toho popisu pocit, ze by to mela byt chyba striktne manzela a ze by mel byt debil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.12 09:42
@Dice Pořád si říkám, že lidi mají horší problémy, že na co si vlastně stěžuju. Pořád bych chtěla slyšet, kdo to manželství vlastně hatí. Jestli on svým papánkovstvím a tím, že mně asni neumí poslouchat, nemůžu se mu s ničím svěřit (v první hádce to použije proti mně), v hádce mi jen tak řekně (klidně i před dcerou, mimochodem, vůbec mu nevadí, že ej u hádek dcera, já jí pak musím dát si hrát vedle do pokojíčku), že mi urve hlavu apod. Nebo to hatím já tím, že už se vůbec nesnažím, když zase jde za svým tátou si pokecat a poradit, tak na něj hned otráveně vyjedu. Vynadám mu za to, že cpe malou čokoládou a je mu jedno, že má krůček k obezitě (sám je obézní, nechci, aby měla problémy dcera). Taky už se k němu neumím chovat a je to chyba, ale fakt si nemůžu pomoc, často si říkám, že si ho už vůbec nevážím.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.6.12 09:44
@xmarge Já vím, manželaksá poradna je snad poslední řešení, ale nechci tam jít sama, jelikož já to zase říkám z té mé stránky, je potřeba to slyšet od obou. Znám to od své matky, taky si pořád stěžovala na tátu u ostatních, říkala, to co se jí hodí, ale nikdo neviděl druhou stránku věci.
- Citovat
- Upravit
nikol.ondrášovka
29.6.12 09:45
Najdi si kamaráda, opravdu jen kamaráda, ono mu to možná otevře oči, u nás to funguje 
- Citovat
- Upravit
29.6.12 09:45
Já bych fakt zašla do té poradny, i sama, ať máš prostě jinej úhel pohledu, fakt máš na něj šílenou averzi a jestli on i to samý cítí k tobě…no tak to je prd 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:47
Presne tak - podle me jste taky ucebnicovej priklad pro poradnu - zadnej velkej objektivni problem, ale pritom vzajemna nenavist. Potrebujete nezaujateho odbornika, ktery nestoji na nici strane…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.12 09:49
@wendy Já vím, taky si říkám, proč si stěžuju. Ale když vidím, jak si jinde manželé dokážou popovídat, říct si důležitéi důvěrné věci. Já z toho nemám nic. Taky doma makám, starám se o dceru, nikoho neotravuju s hlídánám. Starám se o bydlení, zahradu, jsem zapřažená denně. Ale chybí mi vztah, který by snad mezi manželi měl být (a ne, že ten vztak bude mít manžel s tátou a na mně bude kašlat). Prostě mám pocit, že mně bere jako ženskou v domácnosti, matku svého dítěte a někoho, komu může říct, co chce (já ho totiž umím poslouchat). Ale mně už toho partnera nikdo nedává.
- Citovat
- Upravit
29.6.12 09:51
Já měla taky takovou půlroční aversi k manželovi… možná je to taková ponorka? Takové to, že už se s ním (vedle něj) dusíš… a všechno co řekne nebo udělá je ti prostě proti srsti? Samozřejmě, že kdyby se choval jak má tak by to nevzniklo… Nemáš se třeba jak odreagovat, zajet si s kamarádkama ( i s dětma nebo bez) někam na víkend na chatu, udělat si babskou jízdu? A pak mu říct všechno co cítíš a co ti vadí? U nás to došlo tak daleko, že jsem se chtěla rozvést a nemohla jsem se s ním normálně bavit… ale řekl mi (když už jsem byla rozhodnutá odejít) že se nechce rozejít, že se začne chovat jinak! A taky že jo… Nevím, samozřejmě můžu být mimo mísu, jen píšu jak jsem to měla já. Taky jsem nesnášela sex s ním atd. probrečela jsem ségře na rameni hodiny a hodiny, on pořád žádný problém neměl, to jen mi furt něco vadilo, ale jakmile pochopil, že mi to opravdu OPRAVDU vadí, zamyslel se nad svým chováním… přeju ti to taky. My jsme teď spolu hodně za dobře a já si ho vážím víc než předtím, že se uměl postavit čelem a že řekl rozhodně, že se nerozejdem, že to zachráníme! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:53
Mate proste mezi sebou uz vykopane prilis hluboke zakopy…ta navsteva poradny neni zadna hamba - je to proste system reseni, kdy nekdo nezaujatej zhodnoti situaci, takhle si kazdej sedite v tom svem zakopu a uzirate se myslenkama, jakej je partner mizera a jak s nim hrozne trpite…proste potrebujete nekoho kdo vas vytahne ven…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.12 09:53
Já si myslím, že je to hodně o tobě, roky v sobě potlačuješ všechny negativní pocity a kupíš a kupíš, to je špatné! Pokud chceš vztah zachránit, tak začni u sebe, dostaň to ze sebe pryč, začni uvažovat-smýšlet jinak, prostě přepni program v hlavě na jiný kanál 
Jasně, že jádro pudla je i u něj, začal se podle tebe chovat jako „debil“, ty ses uzavřela, tvoříš si svůj vlastní svět a už se vezete oba.
Podle mě šanci máte, nevím jestli pomůže poradna, ale pomoci si můžete i sami vzájemně, když vše proberete, a potlačované emoce vyventilujete na povrch…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky. Píšu samozřejmě anonymně (to asi chápete), spíš se potřebuju trochu vypovídat než požádat o radu. Mám sice velkou rodinu a známé, ale jsem tak trochu po tátovi introvert a nechce se mi je zatěžovat a stěžovat si (v tom je dobrý můj manžel). Už s emi to v sobě nechce moc dusit, jinak asi za chvíli vybouchnu, tak je pro mně anonymní diskuze to pravé. Už 10 let znám svého manžela, s kterým jsme se brali, když jsme byla těhotná. Do té doby jsme měli nějaké neschody atd. Vždycky to skončilo usmířením a tím, že se budem oba snažit. Ale nikdy to nebylo časté. Když jsme otěhotněla, tak se manžel začal chovat, jako blb. Chodila jsem do práce do poslední chvíle a argumentovala tím, že sestra taky dělala spoustu věcí. A pak, když jsem si chtěla odpočinout na gauči, přišel a hnusně mi řekl, jdi raději něco dělat. Samozřejmě po mně chtěl pořád sex, i když jsem to měla zakázaný a ještě jsem se s ním musela nervovat u jeho učení. A pak porodila předčasně. Choval se jako debila a tím to začalo. Vypěstovala se mi na něj averze a teď ho nemůžu ani vystát. Jsem ráda, že dělá 7dní v týdnu (v práci, na stavbě, melouchy). A jsem naštvaná, když jde domů dřív. Mám ráda svůj klid a sním o normálních chlapovi. Nemám chuť se na něj smát, ani mu mazat svačinky. Když si to vše vyříkáme a vypadá to, že to zase bude dobrý, jsem s malou na zahradě a on jde hned za tátou si s ním popovídat (zapomněla jsem zmínit, že bydlíme s jeho tátou a přítelkyní), a pak se staví u mně mi říct jen ahoj, pohladí malou a jde zase makat. Což mně zase znovu vyprudí, jelikož má typické chování papánka (jednou se ho přede mnou zeptal, jestli má jít na dvě do hospody - 30-ti letý chlap). Já mám také svoje chyby, beru si věci až moc k srdci, dám najevo, že se mi něco nelíbí a pak se hned hádám. Ale už mám vyzkoušené, že ani po dobrém doluva s ním nejde. Manžel si jde raději pokecat s tátou než se mnou. Když jsem se mu s něčím svěřím, tak mně odbyde nebo řekne něco špatného o mé rodině. Takže mu už raději o své rodině nic neříkám. A sex s ním opravdu nenávidím, je mi při tom fakt odporněj a slizkej. Tak hrozně bych chtěla od něj pryč, ale jsem na rodičáku a sama bych nás neuživila. Mám tátu, který se rozvedl s mámou a užívá si svůj klid, jeho fakt otravovat nechci (zaslouží si klid). A k mámě nechci už vůbec, jelikož kontroluje i to, jestli správně myju nádobí. Také s emi nechce brát tátu dceři, protože je hroznej smíšek, je tu spokojená a má ho ráda. Určitě by s etím pak změnila. Tak si říkám, že nejlepší je to přežít, když už si člověk udělá dítě, nemůže přece koukat jen na sebe. Ale taky se nemůžu přetvařovat. Přemýšlela jsem o manželské poradně, ale pochybuju, že by tam manžel šel a že by nám to pomohlo, když už se sami nedokážeme domluvit. Hádáme se už tak 5 dní v týdnu, 2 dny spolu dokážeme vyjít a jsem na sebe i milí. Třeba je problém ve mně, jak to pořád zmiňuje (ženská má přinášet to domácí teplo a být nad věcí, mám ho hladit a říkat mu, jak je šikovný atd). Já prostě nikdy nebudu taková domácí puťka, jakou by chtěl
PROSÍM BERETE TO S REZERVOU, POTŘEBOVALA JSEM SE JEN KONEČNĚ NĚKDE VYPOVÍDAT, ŘÍCT TO PSYCHOLOGOVI NEBO NĚKOMU ODBORNÉMU, TAK TAK UŽ MÁM NĚKDE NÁLEPKU BLÁZNA.