Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jste spolu zatím krátce, takže myslím není kam spěchat. A co se týče přítelovy matky, zkus ji pochopit. Chce pro svého chlapečka to nejlepší, já bych nebyla jiná. Dej tomu ještě trošku času, aby si mamka zvykla. Pokud ani toto nepomůže, pak teprve bych problém řešila. Uvidíš jak se zachová až se prcek narodí ![]()
Jsem vdaná 2 roky. (Podruhé)
předtím jsem byla vdaná 7 let… ani jeden z manželů nebyl/není pro mého otce pro mě dost dobrý
Jsme prostě tatínkova holčička a takový, který by vyhovoval jemu neexistuje ![]()
@Anonymní píše:
Jsem vdaná 2 roky. (Podruhé)
předtím jsem byla vdaná 7 let… ani jeden z manželů nebyl/není pro mého otce pro mě dost dobrý![]()
Jsme prostě tatínkova holčička a takový, který by vyhovoval jemu neexistuje
Z pozice rodiče chápu, pro mé děti není nikdo dost dobrý
Z pozice dítěte, nebo jeho partnera peklo
Toto je hrozně těžký!
Názory obou stran jsou pochopitelný, ale zároveň pro všechny zúčastněné velký problém!
Tchyni neres, kdyby sis mela vybrat podle tchyne, tak zustanes na ocet. Pokud s ni nemusis bydlet, tak mas vyhrano. Ma tchyne taky neni buhvi jak idealni, ale kdyz me stve, tak mlcim a nemluvim, az skonci navsteva, tak si zanadavam a jede se dal. S pritelem bych se domluvila, at ti nerika to, co ona vypusti a ty taky omez nadavani pred nim. On je v hrozne situaci, protoze veskere negace na sve dve nejblizsi zeny schyta on
Jestli si tě chce přítel vzít i přes to, co říká jeho máma, tak ji neřeš. Není to příjemný, ale s ní bydlet nebudeš. Třeba když uvidí, jak s tebou její syn šťastný a spokojený, tak sama změní názor.
A jako co je jeho matce po tom jestli se chce třeba stavět na hlavu? I kdybys čekala paterčata (a z toho tři černé), je jí po tom velké houby a měla by si uvědomit, že její syn má už nějakou dobu svůj vlastní život (počítám, že není čerstvě plnoletý nebo tak něco). Vysvětlila bych příteli, že hlavní slovo máte vy dva a jeho matka může tak akorát mít plnou hubu keců, ale na ní žádné vaše životní rozhodnutí nestojí. Takže bych přítele poslala, ať si ji spacifikuje.
O těhotenství mu určitě řekni, třeba ho to nakopne k tomu, aby se svou matkou udělal krátký proces
Ahoj, no tchyne no. tema samo pro sebe:-).kazdopadne by v tom poradek mel udelat pritel. rict jasne a strucne, ze s tebou a malou chce byt rodina a matka by to mela respektovat. milovat se nemusite, ale respekt a slusnost byt by mela. prekvapuje me, ze ti to pritel rika, snad si v tom pripade nestezuje i on ji? prekvapilo me, ze malou si hned zamilovala, vetsinou maji peoblem snyst dite synovi pritelkyne. napadlo me, jestli ty se treba pred ni nechovas tak, jak ji se nelibi- nemusis si to uvedomovat. jinak gratuluji k miminku! a nestresuj se, drzim palce at se to brzo vyresi!!!
Neřeš tchýni. buď si zvykne, anebo ne a ty s tím stejně nic neuděláš… řekni příteli o miminku a užívej si těhotenství-…pokud máš v chlapovi podporu tak je to hlavní…a je úplně jedno co si myslí jeho mamka, či otec či babička, zvlášť pokud se on nechová tak jak oni chtějí… málo kdy se stane, že se tchýni na její snaše vše líbí… takže gratulace k miminku a hlavně si to užívej a nenervuj se…
Moje soucasna nadejna tchyne taky nemohla prekousnout asi pul roku, ze jsem ji odvedla syna, ktereho si vypiplala. Do te doby bydlel u ni a se vsim ji pomahal a tak… a ja ho najednou (z niceho nic) odvedla k sobe a on tam jezdil „na navstevu“ a s necim pomoct, ale cim dal tim min.
Vis, nekterym „tchynim“ to trva kratsi dobu (pul roku, jako u nas), nekterym delsi dobu… proste bud rada, ze mas partnera, co Te miluje a nic vic neres… co se tyka jeho maminky, to si musi vyresit on. Ty res jenom to, jestli se oproti mamce dokaze za TEbe postavit. To je dulezite, aby stal za Tebou.. ![]()
A raduj se z ditete. To je nejvetsi radost… Pises, ze bude nejstastnejsi chlap pod sluncem, tak co chces vic??? ![]()
Ahoj. Hlavně si to tak neber, takové prostě tchyně jsou. Mě tchýně taky nemá ráda. A teprve po pěti letech pochopila, že si nenechám od ní do všeho mluvit, že si žijeme vlastní život a máme svoji rodinu. Takže teď už kvůli všemu neprudí a jen zle kouká
Já už to prostě neřeším. Pro mne je důležitá moje rodina a ne jak se chová tchyně. Pokud za tebou přítel stojí, má tě rád a bude z prcka štěstím bez sebe, tak se nenech zbytečně stresovat tchýní. Byla by to velká škoda. ![]()
A třeba to bude nakonec jinak a tchýně bude šťastná, že bude mít vnoučka. A až uvidí, jak je šťastný její syn, tak tě časem třeba i vezme na milost. Máš skvělého chlapa, který tě miluje a kterého miluješ ty, čekáte spolu miminko, tak teď nemysli na tchýni a raduj se!
Dej ji cas. Neni snadne „schroupat“ novou pritelkyni, fakt, ze ma dite, ted tvoje tehotenstvi. Neznamena to, ze te nema rada, ze te bude nenavidet…Moje tchynka, zlata to zena, na tom zdravotne neni moc dobre a vsechno ji rozhazi. Kdyz svagrova prisla, ze bude mit dite a bude na nej sama (vedela, do ceho jde, chlap nebyl zadny hajzl, celou dobu ji rikal, ze deti nechce), nicmene tchyne to neunesla, onemocnela z toho, pri tom o nic neslo…kdyz si pak svagrova nasla svagra, necely rok po tom se vzali a cekali dite, zase mela problem, vyvrcholilo to scenama na svatbe…pritom svagra zboznuje, berou ji ted i na dovolenou, ale proste potrebovala cas to sesrotovat:-) A v pripade me-no trvalo to dlouho, 4 roky, nez ke me nasla cestu a zvladneme spolu dovolenou
Myslela jsem si, ze me nenavidi, atd…ale proste ji to dlouho trva. Byla jsem z ni na prasky, navstevy pro me byly trauma, mela jsem migreny…no des:-) Ale srovnalo se to. Dokud jsme s muzem jen chodili a on bydlel doma, bylo to ok, ale jak jsme se nastehovali k sobe, des. Vycitala mi, ze ji beru syna od rodiny, ze mu zakazuju styk s rodinou, kdyz jsem ji pozvala na obed, tak demonstrativne nejedla a jeste mi rekla, ze ona to vari lepsi…:-) Vycitala mi, ze se nechci vdavat, kdyz jsme prisli s tim, ze se budeme brat jen ve 4, tak me obvinila, ze je to vsechno muj napad, ze ji ani nedovolim odvest syna k oltari…
Neustala bych to, nebyt manzela, ktery stal za mnou a je strasne tezky stat mezi 2 zenama zivota a neunavne a trpelive korigovat jejich vztah. Taky mi strasne pomohl obed s kamaradem, jehoz manzelka nenavidi jeho maminku a dava mu to sezrat, pomohl mi ten chlapsky pohled-to, ze mi rekl, ze miluje obe zensky, ze je nestastny atd. Pochopila jsem, ze se musim snazit kvuli manzelovi, ne kvuli sobe a pak mi pomohlo si rikat, ze je tchynka nemocna a ze jeji zivot je jeji rodina, ze je na ne upnuta proto, ze ona o svou celou rodinu v 5 letech prisla a nikdo z sirsi rodiny se o ni nepostaral a musela do ustavu…
Vyplatilo se, tvhyne si na me zvykla, dneska me vsude vychvaluje, kdyz ji pozvu na obed, bere si i zbytky domu
Ne vzdy je to ruzovy-samozrejme jsou veci, ktery ji na me vadi a naopak…za me teda radsi vydrzet, byt trpeliva-nedelas to kvuli sobe, ale kvuli muzovi, svemu diteti i tomu nenarozenemu ![]()
Ahoj, tchýni neřeš, hlavní je, co si myslí tvůj přítel
Užívej si těhotenství a chovej se hezky k příteli. A když tchýně uvidí, že je její syn šťastný a v dobrých rukou, tak svůj postoj k tobě změní ![]()
Mám to podobně
Moje tchýně taky nechtěla, aby si mě manžel vzal a abychom měli děti. Původně jsem si myslela, že nechce, aby si vzal mě. S odstupem času mi připadá, že nechtěla, aby se oženil vůbec. Na svatbě se tvářila spíš jako na pohřbu a pak mi řekla, že já jsem jí ukradla syna a že ona je se svou tchýní na nože a nevidí důvod, proč já bych to měla mít jinak
No, časem si tak nějak zvykla a snažíme se, abychom spolu vycházely.
V první řadě se omlouvám za anonymitu. Ale kdyby nahodou se tohle melo dostat ven nerada bych mela problemy s partnerem. Jde o to ze jsme s parnerem spolu kratce od července 2011. Poznali jsme se v zamestnani v lednu 2011. Od roku 2010 od unora jsem mela pritel se kterym jsme se k sobe dost brzo prestehovali, ale prestalo to klapat. On se zacal hodne plest do toho kdy male tata mel mit malou a tak. Coz jsem na zacatku rekla ze je ma vec. V dobe kdy jsem potkala nynejsiho pritele jsem tudis meli oba partnery. On je hodne rodinny typ sam nema deti ale malou bere jako svoji, maji uzasny vztah. Ale tim jak ma doma dobre vztahy doma i rek ze mam protele a pritom jsme se zacinali schazet. Pritel vse zjistil ja byla hrozny srab tak jsem i chtela aby mi na to prisel a odesel, tohle ma velka slabost
No a maminka nynejsiho pritele me nema rada. Hrozne me to trapi. Meli jsme se i brat, chceme spolu ditte, ale jeho matka vse kazi. Vim ze on me miluje, ale nechci ho propravit o jeho rodinu, proste kdyz neni o jejicch je zle. Na svatbu mu rekli, ze se uplne zblaznil a milion duvodu proc to chci ja. To ze to byl jeho napad uz nikdo neresil. Upozornuji ze nema zadne penize ani majetek, jsem s nim ze ho miluji a vse krom tohodle nam klape. Jsem tolerantni clovek az moc asi. Snazim se to v sobe dusit a nehadat se.
?
Ale vcera jsem si delala tehotensky test a jsem tehotna. Takze vubec se netesim, jsem znicena, vynervovana a nemam ani chut muto rict, vim ze on bude ten nejstastnejsi chlap pod sluncem, ale prave uz ted vim co bude nasůedovat jak to rekne doma:(
Mate nekdo podobnou zkusenost? Jak to resite nebo jste resili
U jeho rodicu jsem byla i s malou kterou si zamilovali hned po mesici chozeni, ted uz k nim nejezdim, predemnou se ona predtvaruje a pak od meho vim co o me rikala a jen na tajnacku chodim brecet do koupelny. FCakt nevim jak vic jim dokazat ze jsem ta prava pro jejich syna?! Mam tohle za potrebi? Ja se tak tesila na normalni uplnou rodinu,,ale asi nikdy mit nebudu