Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším partnera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.3.25 14:13
@Birds píše: Více
Ja se teda ale docela divim, ze jsou v kontaktu kazdy den, a zadne reseni se nenaslo? Ze musi napsat o radu sem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 15:15
Doporučila bych asi s ním ještě nějakou dobu vydržet a začít si odklánět peníze stranou, pokud to jde.
A pak bych se asi porozlédla po nějakém azylovém domě nebo neziskové organizaci, která by mi mohla pomoci.
Probrala bych doma všechny věco a cennosti, co bych mohla prodat.
A pokud by nevyšel azylák, asi bych se pokusila sehnat nějakou slyšnější ubytovnu… pokud něco takového je.
Zkousla bych hrdost a požadala mamu o peníze.
Drž se
Doufám, že to vydržíš.
Btw. Je dobře že není v rodném
listu. Alimenty by ti nejspíše stejně nedával a takhle alespoň na dítě nemá žádná práva a nebude ti moci dělat tolik zle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 16:32
@arinecka píše: Více
Spíš třeba dcera neřekla mamce úplně všechno. Což je taky možné, protože mít dobrý vztah neznamená „sdělovat úplně všechno“. Máma klidně může vědět, že to má dcera doma na prd, ale netuší, že AŽ TAK naprd a netuší, že se chce dcera sebrat a odejít.
A proč by se nemohla přijít poradit sem, kde je óbr koncentrace maminek s podobným případem. Člověk si rád poslechne radu i od cizích lidí, kdo má jakou zkušenost, kdo se jak zachoval. Pak se nad tím zamyslí a sama si vyhodnotí „jó, tohle dává smysl, tohle bych mohla zkusit…“. Jako proč ne.. já proti tomu nic nemám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.3.25 16:39
Takže říkáš, že byl skvělý, pracovitý a měl super humor. Ale teď se z něj stal agresivní lenoch, který hraje hry, hulí trávu a nadává ti do pič. A to se stalo jen tak? Prostě na nový rok otočil o 180°? To si snad nemyslíš ani ty sama. Spíš tenhle člověk vždycky měl tyhle rysy a náběh na takový pohodlný život a tys je účelově přehlížela, protože naivní zamilovanost.
Další věc… Když jste byli spolu cca přes dva roky před narozením dítěte, měla jsi nějakou práci? Jestli ano, kde jsou úspory, měla jsi žádný peníze bokem, všechno jsi utratila a jela na 0? Jestli jsi neměla práci, proč ses na něj tak upnula, aniž bys měla nějaký plán B?
Navíc…Říkáš, že nikdy nechyběl v práci a byl na ni spolehlivý, takže kde jsou ty jeho peníze? Dává je na nájem, jídlo, účty? Nebo je prohrává v hrách a hulení?
A nakonec otázka, která tě asi naštve nejvíc…fakt je pro tebe lepší žít s někým, koho „nesnášíš“, kdo ti nadává, vydírá tě penězi a kašle na tvoji dceru, než přechodně bydlet u mámy, i když tam není ideální atmosféra? Opravdu ti to připadá jako horší varianta? Vážně? Chápu, že její manžel byl protivný, ale pořád je to lepší než žít s chlapem, který ti ničí psychiku i zdraví.
Takže co teď? Tajně šetřit? To je dobrý plán, ale nebudeš mít na útěk dřív než za dva roky 
- Citovat
- Upravit
15.3.25 16:55
@Anonymní píše: Více
Velmi reálná řeč a velmi dobré podněty pro zakladatelku k zamyšlení. Hlavně to bydlení doma vs. bydlení u mámy.
Máma by snad taky mohla svého partnera nějak zpracovat, ať se nechová jako blb. Její dcera prostě potřebuje pomoct, tak ať to laskavě zkousne a přemůže se (to je samozřejmě můj úhel pohledu…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 19:35
@Birds píše: Více
Tak dobry vztah vnimam tak, ze si reknou tak nejak vse. Taky to tak s dcerou mam, a neumim si predstavit ze by mi nerekla kdyby mela problem a ze je to natolik vazne ze nevi kudy kam. Ze se pta tady je v poradku, ale nejvic by mohla pomoct prave rodina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 19:46
@arinecka píše: Více
Já tě chápu, ale ty jsi ty. Ty máš nějaké vztahy s rodiči, nějaké vzory, nějaké zvyky a nějaké představy. V každé rodině je to ale trochu jiné. Nejde říct „já to vnímám tak“ a stavět to jako bernou minci. Tady jde o zakladatelku. Dobrý vztah může znamenat pro každého něco trochu jiného podle toho, co v životě zažil a jaké jsou v rodině zvyky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 20:11
A za těch pět let ses ty sama posunula kam? Co jsi dokázala pracovně, soukromé, finančně? Nebo jsi prostě jen bydlela s někým, s kym sis pořídila dítě a byla tak nějak spolehnutá, že to bude dobrý? Co jsi čekala. S chlapem, co si tě nevzal? Co není zapsaný v rodném listě? Co si vedle tebe žije svůj život? Nedělala jsi nic. Neudržovala kontakty, neměla koníčky, nedělala jsi nic, co by ti teď mohlo pomoct. Byla jsi spolehnutá. Teď se ti to vrátilo. Nevíš si rady se životem, protože jsi vsadila všechno na jednu kartu. Na vztah s tím nepravým, se kterým ses dala dohromady s tím, že on se postará.
On je skoro každý vztah na začátku hezký. Ale člověk musí trochu myslet. Na druhou stranu. Jsi mladá, plná síly, nemáte vlastně nic společného, než těch pět let. Je teď potřeba, aby ses vydala dál sama a na nikoho nespoléhala. Zejména ne na dalšího partnera, kterého si honem najdeš a radši s ním hned pořídíš dítě, aby se postaral. Ono by to zase totiž nemuselo vyjít. Jasně, že si člověk chce ten život trochu usnadnit. Bohužel, ta nejsprávnější cesta bývá asi většinou ta nejtěžší. Znám holku, co si vzala podnikatele. Pak si našla jiného. Taky podnikatele. Je spolehnutá. Naoko se má dobře. Nepracuje. Ale…to je teď. Za rok, dva, možná už zítra, to může být jinak. Já bych s ní neměnila. Nemá nic jistého. A navíc, kdyby zůstala sama, neumí se sama starat. Kde ji vezmou do práce, když je dvacet let doma? Kam půjde bydlet? Ženská, která to neměla snadný, byla nucená se postarat o sebe sama. Ženská, která si to od začátku usnadnila, jak mohla, se to teprve musí naučit. Za mě, a nemusíš se mnou souhlasit, je lépe si to nesnadné zažít od počátku. Tedy. Ukončím vzdělání, najdu si práci, ho hledám způsob, jak se osamostatnit. Spolubydlení s kamarádkou. Šetření. Změna práce, samostatný podnájem, směřování k čemukoli, co by bylo moje, třeba i na dvaceti metrech čtverečních. Chápeš mě? Na druhou stranu je i opačný způsob. Miluju. Ve dvou se to líp potáhne. Říkal, že má dobrou práci. No tak se přestěhuju. Co tady. Chceme miminko. Fajn. Stejně nemám práci. Něco se změnilo. Už se mi ten společný život nějak nelíbí. To jsem přece nemohla dopředu vědět. Co teď. No a je to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 22:08
@Anonymní píše: Více
Měla jsem to hodně podobné, s tím rozdílem, že cizinec není. Rozvedla jsem se a je mi hej. Taky jsem se bála, jak to zvládnu, ale jak jsem se vrátila do práce, už to nebylo jestli, ale JAK. Nemysli si, všemi úvahami, kterými si procházíš, jsem si taky prošla. Je to proces. Nevím, kam půjdeš bydlet a co budeš delat. Ale NEBOJ se, ty to vymyslíš a zvládneš to. Stojí to za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.25 08:03
Proč si nedáváš peníze stranou? I kdyby to mělo trvat rok, tak začnu šetřit, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
obet.stalkingu
Další témata z kategorie
- Jak překonat nezájem manžela
- Chce hlavně chlapce
- Emoční nevěra -přiznání
- Necítím to na miminko
- Manžel s úzkostmi - rozchod
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
