Nešťastný manžel

51
10.9.14 12:56

Nešťastný manžel

Ahoj všichni,

s manželem jsme spolu už 8 let, vždycky jsem věděla, že co se týče pocitů, nedokáže se jakoby otevřít, prožívat věci, cítit radost a tak. Vždycky jsem to přičítala dětství, které nikdy neměl nijak dobré, rodiče si nedávali najevo lásku, natož jemu, a tak už od začátku jsem věděla, že má trochu problém se radovat ze života nebo projevovat pocity, ať už jakékoli.

Nikdy jsme to nijak extra neřešili, sám mi řekl, že po tom, co jsem s ním já, je to lepší, protože jsem mu ukázala za život věci, které neznal, nikdy neprožil a je pravda, že z každých takových nových zážitků měl i radost.

Jenže nedávno jsme na to zavedli téma, už nějakou dobu mi připadne jako bez duše, a ukázalo se, že je na tom ještě hůř než jsem vůbec měla ponětí. Mám podezření, že trpí těžkou depresí. Možná frustrací z toho, že se nedokáže radovat, nebo cokoli cítit. Jeden den je stejný jako ten druhý, žije ve svém zvláštním stereotypu. Prý se cítí naprosto prázdný, necítí štěstí, smutek, radost, vůbec nic. Nesnáší lidi kolem sebe, uzavírá se do sebe a na ničem mu nezáleží. Občas když je na tom hodně špatně, mluví jakoby pro něho nebyl problém skončit svůj život. Prý by klidně zažíval smutek nebo naštvání, hlavně aby něco cítil, protože takhle prázný život, jaký prožívá, prý ani není život.

Nevím si rady. Myslím si, že je to na psychologa, ale k tomu by nešel. Snažím se mu pomáhat, mluvit o tom s ním, motivovat ho, poradila jsem mu, aby si našel nějakou zábavu, aby neseděl jenom u počítače a neužíral se tím, aby přestal na tohle všechno myslet, aby se vracel k věcem, co ho kdysi bavily, jenže mám pocit, že jakmile se bude chviličku cítit líp, znáte to, někdy je to horší, někdy lepší, že se na to vykašle a bude zase žít moc automaticky, až do toho spadne zase. :,(

Poradíte mi tady někdo? Třeba kdyby pomohly nějaké knihy? Chce s tím něco dělat, je rozhodnutý, ale bohužel k psychologovi se stydí jít a to mu bohužel nerozmluvím a nůž na krk mu také dávat nechci. :nevim: :nevim:
Prosím prosím, kdyby náhodou někdo přímo věděl, o co se jedná, bude vděčná…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

1036
10.9.14 13:01

Podle příznaků si myslím, že se jedná o depresi. Tu bohužel ani ty ani potažmo psycholog nevyřeší. Nejlépe by bylo zajít k psychiatrovi. Chápu ale, že první vítězství by byl aspoň ten psycholog. Pokud se stydí zajít si pro žádanku k obvoďákovi zkusila bych i nějakého soukromého psychologa s tím, že bys ho i objednala prostě jen by tam (třeba i s tebou) došel. Bylo by dobré kdyby mu někdo aspoň potvrdil, že je třeba léčba. Myslím, že tady by správně nasazené léky mohly hodně pomoct.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
MarkétkaBeruška
10.9.14 13:03

Ty sama víš co dělat - psycholog, myslím že jedině ten je schopný vám pomoct, ale samozřejmě musí manžel chtít ho navštívit. Jiná rada mě nenapadá :nevim: :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
11659
10.9.14 13:03

Tady, ale asi nic jineho nez odbornik nepomuze. Dnes je to uplne bezne. Dotlacila bych ho k tomu dokud neni pozde. Nebo zkuste najit nekoho kdo by dosel k vam domu a nebo, ze ty pujdes s nim a budes mu oporou. Myslim, ze doma sami toho moc nezmuzete. Zvlast kdyz se to stupnuje.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
51
10.9.14 13:07

No to bude asi právě ten problém… on to bere asi jako svou prohru, chce si to vyřešit sám, žádného psychologa nechce, a i přesto, že je jinak ke mě vcelku otevřený, v tomhle je pro mě strašně těžké z něho něco dostat. Hodně si myslím, že mu ubližuje to, že nikam nechodí, nic neprožívá, nic nedělá. Jenže těžko říct, jestli to už spíše není důsledek. Někdy je úplně super, vypadá spokojeně a někdy je několik dnů jak mimo, dokonce i třeba během toho dokáže člověka nepříjemně urazit, aniž by si to vůbec uvědomil a upadne to takové zvláštní letargie…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21332
10.9.14 13:08

K psychologovi, a okamžitě. Čím dýl to bude odkládat, tím horší to bude. Za co by se styděl? To si radši bude dál ničit život? Vám oběma? Když by se to dalo postupně zlepšit?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2243
10.9.14 13:09

Diagnóza se přes net stanovuje těžko, ale podle toho, co píšeš, to na depresi skutečně vypadá. Chce to psychiatra. Není potřeba žádná žádanka od obvodního, jen ho objednat (pozor, čekací doby jsou relativně dlouhé) a dovést ho tam. Je to doktor jako každý jiný, není ostuda k němu jít jako není ostuda jít na ORL nebo kamkoliv jinam. Netuším, jestli je možnost i někoho, kdo by došel k vám domů, nikdy jsem o tom neslyšela, i když by to byl aspoň pro první návštěvu ideál… Opravdu ti nezbude nic jiného, než ho k návštěvě nějak dotlačit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
51
10.9.14 13:09

A holky, myslíte, že bych mohla jít k tomu obvoďákovi za něho a mu to všechno zařídila? Protože on má někdy i problém s tím, že není schopný si sám někam zavolat, něco zařídit a tak, takže si myslím, že kdybych přišla domů už s hotovou věcí, že se jde prostě k doktorovi ten a ten den, že by třeba šel, protože by mu nic jiného nezbylo…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2243
10.9.14 13:10

Ještě mě napadá, zkusit na netu najít diskuze lidí, kteří depresí trpí, je to anonymní, třeba by si početl, zjistil, že v tom není sám, že léky umí pomoci, že s tím jde žít a může zase cíti pocity. Něco se dá najít na www.rodina.cz, určitě i jinde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
51
10.9.14 13:12

Já vím holky, já si moc dobře uvědomuju, jak nebezpečné to je… ničí nám to život oboum, protože i pro mě je těžké někdy pochopit jeho jednání a uvědomit si, že se chová jinak, než zdravý člověk, a že to neznamená, že mě nemá rád… Chci mu pomoci, a to možná co nejrychleji, dřív, než bychom založili rodinu, to je potom taky hodně těžké období si myslím na psychiku…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
529
10.9.14 13:13

@Tinnien Podle toho, co popisuješ, tak mi to přijde taky jako deprese. Já jsem podobný typ člověka, dřív jsem všechno dusila v sobě, vnitřně se trápila, nesnášela jsem všechno a všechny, neskutečně mě štvala ta rutina - vstát, práce, nakoupit, uvařit a každý den znovu a znovu..Nedokážu poradit nic jiného, než psychologa :kytka: Nebo aspoň pro začátek můžeš zkusit koupit přírodní přípravky na úzkost a deprese, např. L-tryptofan, NovoPassit nebo něco podobného, protože je mi celkem jasné, že chlapa jenom tak k psychologovi nedotáhneš (on přece pomoct nepotřebuje, že?) :nevim: Zkus ho třeba i vytrhnout z té rutiny, začněte dělat něco nového (já jsem například začala běhat a tím jsem si vybíjela tu negativní energii shromážděnou za celý den). Přeju hodně sil a štěstí, ať je manželovi líp :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21332
10.9.14 13:13

@Tinnien podle mě ne. Ke svému lékaři se svými problémy musí dotyčný sám.
U nás to bylo tak, že z té letargie ho dostalo až to, že už jsem dál nemohla. Rozchod ho probral, uvědomil si jak se celé roky choval a co to způsobilo, přiznal si že má a měl problémy, a na rodinné poradně ho mediátor „dokopal“ k objednání se k psychologovi. Bohužel dřív neměl motivaci ani chuť. Musí chtít sám, ne ho strčit do ordinace a myslet si že to zabere. Musí spolupracovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11659
10.9.14 13:15

Ja si myslim, ze jako manzelka bys to zaridit mohla. Pokud mate chapaveho obvodaka. Ale neodkladejte to. Je sice pekny, ze manzel nechce, ale za par mesicu muzes mit doma trosku co se nezvedne z postele. A medikaci uz se nevyhnete. Nevim jak na tom realne je, ale i to se bhzl stava :(((

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1036
10.9.14 13:19

@Šarlota4 Zrovna jsem to chtěla napsat, pokud máte obvodního/ní který pro to bude mít pochopení, že si tam nepřišel sám tak tu žádanku asi vystaví. My tam máme třeba bábu co tak divně zírá jen když chci napsat rehabilitace na záda :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2144
10.9.14 13:21

Jeden můj známej na tom byl podobně. Až se jednou zhroutil, šel do nějaké léečebny nebo co to přesně bylo, byl tam asi měsíc. A tam mu zjistili, že nemá v mozku skoro žádné endorfiny, proto se nedokázal nikdy z ničeho radovat ani prožívat emoce. Teď mu ty endorfiny dodávají uměle a je na tom líp. Příjde mi že je na tom tvůj muž stejně, než že by měl deprese. Když neuměl cítit emoce už od mala :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama