Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Netěším se na manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.3.12 14:18
Ahoj, já myslím, že jak ti mladší dítě o fous povyroste, tak se to rapidně zlepší. Že je to únavou z toho zápřahu. Asi bych nedělala nějaká radikální rozhodnutí, aby ti to pak nebylo líto. Já jsem s manžou 11 let, manželé od 2006 a taky dvě děti (2 a 4 roky kluci) a když bylo mladšímu tak nějak jako tvému mladšímu dítěti, tak jsem taky rostla ze všeho, bylo toho moc a manžel to se mnou taky neměl jednoduchý, ale je to čím dál lepší 
. Kluci už jsou parťáci, já mám chvíle sama pro sebe a už zas vidím to „světlo na konci tunelu“ 
. Drž se, bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:20
to se nekdy stava… zkus se nejak zabavit, aby jsi se trochu odreagovala. nebo vezmi deti k prarodicum (sama) a treba Ti pak bude manzel vzacnejsi az se treba 2 dny neuvidite. nebo nekde vyraz s kamoskou, at manzel pohlida deti a taky prijdes na jine myslenky. nebo dejte deti prarodicum a zkuste si udelat romanticky vikend nebo vylet, to by mohlo pomoct.
a neboj az Ti skonci materska, budes mit i jine starosti i hlava stoji a bude zase vsechno OK 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:21
Ahoj a když si představíš, že budeš na vše sama, že muž už nepřijde, ale bude žít někde jinde, už ho neuvidíš…třeba si i někoho najde ..a ty .. sama s dětma , není s kým mluvit a ani sdílet přání starosti, plány … Je ti líp ? než když se muž vrací a leze ti na nervy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:24
Vydrž..třeba až půdeš do práce ,tak se na něj zase začneš těšit, protože budeš mít přes den i jiné vyžití..
Ještě bych ten vztah do kopru neposílala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:28
Zkus se na to podívat z opačného konce…„Hodnotu některých věcí si uvědomíme až tehdy, když je ztratíme …“
Jinak taky myslím, že je to o tom, že jsi s dětma doma na MD
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:28
Mě se to celé jeví jako takovej ten „tunel“ na mateřské - stereotyp a člověk pak vidí trávu růst ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.3.12 14:31
těžko říct - nedovedu si to představit ale když jsem doma celý den sama, manžel přijde až večer tak si to užívám, jsem milejší na děcka, nikdo mě tu nestresuje. Dát hlídat děti manželovi je nemožné - odmítá být s nimi sám, mám si prý volat babičky na hlídání (jednou měl epileptický záchvat a bojí se, že ho to potká znovu když bude s děckama sám). Taky mě hodně za ty 3 roky naštval tím, že i když jsem ho několikrát prosila, ať se ráno věnuje děckám, abych si mohla pospat - tak se to nestalo ani jednou. V podstatě jsem už 3 roky nespala celou noc. Odmítal taky dopřát mi např. jeden den v týdnu, abych se mohla někde odreagovat (např. cvičení, sraz s kámoškama…) - viz. hlídání. Ale já nemůžu pořád otravovat babičky, už tak mi hlídají celkem často. A je mi trapné je volat, když manžel je doma (pracuje doma) a ony mají dojít hlídat. Už se prostě nakupilo moc drobnějších věcí a dohromady je to velká hromada. Navíc se odmítá o čemkoliv bavit, podle něj je všechno v pořádku. Chtěla jsem si s ním sednout a probrat, proč jsem nespokojená a co bych ráda změnila (to samé jsem chtěla slyšet od něj) - reakce hrozná, byla z toho zase jen další hádka. Prý není co řešit, žádné plány dělat nebude atd atd. Už se těším do práce, ale na druhou stranu s jeho přístupem a ochotou starat se o děcka nevím, jak to budu zvládat. Už teď jsem slyšela, že se do vodění do a ze školky budou zapojovat babičky. Místo toho, aby se na prvním místě snažil on si to nějak zorganizovat, tak automaticky on nemá čas a budou se volat babičky - super.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.3.12 14:33
pardno - ne epileptický záchvat, ale astmatický (špatně se mu dýchalo).
- Citovat
- Upravit
15.3.12 14:37
Já z toho cítím takové to, že nejsi poskojená ty, ale hledáš to „venku“ a ono se vždy kolem někdo „najde“. Já bych začala u sebe. Jak jseš spokojená na mateřské co by se dalo změnit a pod. Mně to nepřijde, že vám nefunguje vztah, neukončovala bych to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
15.3.12 14:40
No to je trochu sobeckej přístup od něj,…Ani se ti nedivím, že máš všeho plný zuby…
Neumím si představit, že bych volala rodičům, aby přišli, když můj muž je doma a odmítá hlídat…
A pokud se s ním ani o tom nedá mluvit… Já nevím, že jsou měkteří chlapi tak sobečtí a rozmazlení
- Citovat
- Upravit
15.3.12 14:40
Když jsem začala číst, úplně jsem se lekla - taky jsme spolu 12 let, od 2007 manželé, děti 3 roky a 16 měsíců Ale máme se pořád rádi. U nás bylo náročné období když bylo mladší cca půl roku, byla jsem hodně unavená a vadilo mi všechno… Ale jak malá roste, líp organizuju čas, víc stíhám, občas už i někam vypadnu a je to po všech stránkách lepší a lepší Být sama doma s dětma je občas na bednu, tak vydrž, určitě je na něm něco, co se ti líbilo a proč sis ho brala. Až se dostaneš do normálního života, třeba to zase uvidíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:40
No pokud muž nechce komunikovat je to těžký ..to fakt chápu. Hele pokud chce své otcovtsví - tj hlídání a spol delegovat na babičky, pak bych já osobně reagovala tak že dobrá - ale s babičkama si to vyřídíš, vyjednáš Ty , já ne ..mě je hloupý říkat babi pohlídej, protože můj muž není schopen co by rodič … tímhle bych určo začala .. trochu ho přitlačit víš ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:45
Zakladatelko, nevidím to jinak, než ho po příchodu z práce pozdravit ve dveřích s tím, že jsi domluvená s kamarádkou a že určitě zvládne pohlídat vaše společné děti dvě hodinky. Nedát mu šanci reagovat, vlepit pusu a říct „čau, opravdu spěchám, už jdu pozdě“ Nezbyde mu nic jiného, než se s tím poprat
Jinak vydrž, všechno bude lepší. Je to jen krize pramenící z mateřské
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.12 14:46
Mišela1 píše:
Já z toho cítím takové to, že nejsi poskojená ty, ale hledáš to „venku“ a ono se vždy kolem někdo „najde“. Já bych začala u sebe. Jak jseš spokojená na mateřské co by se dalo změnit a pod. Mně to nepřijde, že vám nefunguje vztah, neukončovala bych to.
No jo, to je pravda, ale zase na druhou stranu- stokrát nic umořilo osla se říká …vem si že by Ti chlap nedopřál ani jedno odpoledne týdně př na cvíčo s tím že hlídat nebude a basta … to je na palici. mě by to teda žralo hodně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, zjistila jsem, že jsem asi alergická na manžela, vůbec se na něho netěším. Jsme spolu cca 12 let, z toho manželé od 2007, 2 děti (starší má 3 roky, mladší 16 měsíců). Začal mi lézt na nervy v okamžiku, kdy já jsem začala být na mateřské a on dost často pracoval z domu. Nyní jsou to 3 roky a já zjišťuju, že se na něho vůbec netěším. Těším se, až konečně vypadne z domu a já budu mít klid. Když je doma, vadí mi úplně všechno (je dost hlučný, pořád se musí nějak projevovat). Už se ani netěším na sex, dokonce se mi stává, že se těším až to skončí. Dost často se v poslední době taky hádáme. Dokonce jsem začala myslet na to, že by bylo lepší jít od sebe - abych měla konečně klid. Jenže on se jinak stará - pomáhá s chodem domácnosti, s péčí o děcka je to horší (pomazlit a vrátit), nekouří (přestal), nepije, nebije mě - ale já prostě nejsem spokojená, nejsem šťastná. Máte to tak taky někdo nebo jsem jen já divná?