Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - co dál, jak dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.3.25 13:38
- Citovat
- Upravit
28.3.25 13:42
@Anonymní píše: Více
Aha, takže jsi jí nic vlastně neřekl. No, tak teď už to neříkej. Zamkni si to na sedm západů a nech si to jako sladké tajemství, i když momentálně s hodně hořkou příchutí… Když jí to teď řekneš, bude po svatbě a nejspíš i po celém vztahu. Holt se stalo, zpátky to nevezmeš. Snaž se udělat přítelkyni, časem manželku, šťastnou a spokojenou, tím to napravíš nejlíp. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.3.25 13:44
Díky…ještě se s tím musím vyrovnat sám a hlavně si sám odpustit, protože se skrze to hrozně trápím a pořád nad tím přemyslím
- Citovat
- Upravit
28.3.25 13:47
@Anonymní píše: Více
O prstýnku to není. Byli jste ve vztahu. Když nedáš prstýnek tak jsi svobodný? To je jen tvoje výmluva, jak si to omluvit. Zkus popřemýšlet proč k tomu došlo. Aby se to po čase neopakovalo. A jsi si jistý, ze se nemůže časem dozvědět pravdu od někoho jiného? Od ní, kamarádů?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.3.25 13:51
Snažím se nějak uklidnit a nevím jak, každopádně myslím že ne, nemá se to jak dozvědět
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.25 13:52
Už jsem to tady psal a vím že už se to opakovat nikdy nebude, protože na to prostě nemám povahu a je mi to proti srsti, ale už se stalo a snažím se s tím nějak vyrovnat.
- Citovat
- Upravit
28.3.25 13:57
@Anonymní píše: Více
Téhle výmluvě tvoje hlava neuvěří. Vztah se po svatbě nepromění v něco krásného, kde je všechno jinak. Musíš odpustit hlavně sám sobě a jít dál. Pocit viny je něco, s čím se pracuje blbě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.3.25 13:59
To se snažím a nevím jak na to, zatím to zkouším uzamčit v sobě, ale myslím že se budu muset někomu svěřit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.25 14:02
Jde mi o to, jestli jí to vše vysypat nebo si to už po takové době nechat pro sebe a poprat se s tím.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.25 14:16
Já tedy s většinou nesouhlasím. Jestli jsi jí neřekl celou pravdu, tak má podle mě právo to vědět. Třeba kdyby věděla, že ses s někým vyspal, tak by ti ano neřekla. A na to má podle mě právo. Já bych to na jejím místě tedy vnímala tak, že jsi mě požádal o ruku z černého svědomí a teď se mi snažíš dělat radost, abys sobě ulevil. Pokud ona byla tak hodná, že ti odpustila, ale neví celou pravdu, tak bych jí to rozhodně řekla ještě před svatbou. Já bych třeba s chlapem, který mi zahnul nebyla. Ale to je můj pohled na věc. Snažím se s ní nějak ztotožnit a asi bych to v její situaci brala tak, že pokud jsi jí řekl, že ses třeba líbal s někým jiným a než to zašlo dál, tak jsi to ukončil a odešel. Tak bych si možná ještě řekla, že mi tím vlastně dokazuješ, že ti můžu věřit a asi bych ti tu šanci ještě dala. Ale pokud bych zjistila že jsi slaboch, co podlehl, tak bych ti rozhodně ano neřekla a nepřijde mi k ní fér aby si tě brala a toto jsi ji tajit. Navíc jsi jí vlastně lhal.
- Citovat
- Upravit
28.3.25 14:19
@Anonymní píše: Více
Pokud jí to neřekneš bude svatba a vztah bude pokračovat. Když jí to řekneš, je možné, že svadbu odložíte nebo dokonce zrušíte a ona to ukončí. Pokud to zvládnete stejně to vztah poznamená.
Proč jí to chceš říct? Není to podvědomě o tom, že si už vztahem s ní nejsi jistý a chceš to rozhodnutí o ukončení hodit na ní? Nebojíš se toho závazku a svatby?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.3.25 14:34
Jsem si s ním rozhodně jistý a vím že si jí chci vzít a mít s ní budoucnost, ale to vnitřní zklamaná ze sebe samého a že jsem jí takhle dokázal ublížit mě hrozně zžírá
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.25 14:37
A jsem si jistý i tím, že se to stalo jednou a vím že už to víckrát neudělám a vzal jsem si z toho poučení
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.25 15:05
Výčitky svědomí jsou daň za ten přešlap. Taky jsem šlápla vedla. Já co jsem se dušovala, že já nikdy a nechápu jak někdo tohle může udělat. Jsem ve vztahu 15let, ještě školní láska. Jeden rok byl takový krizový a prostě se to nějak podělalo, byl by to na vypisování dlouhý příběh. V té době jsem výčitky neměla, mozek si to nějak nepřipouštěl. Když to skončilo, nastavila jsem si v hlavě, že se to vlastně nestalo. Vzala jsem si z toho ponaučení, teď už opravdu vím, že to znova neudělám, protože mi to za to nestálo, to chvilkový sebevědomí a pocit, že je do mě zase někdo zamilovaný a mnou okouzlený se mi draze vykoupilo bolestivým rozchodem s tím druhým. Byla to chyba, nelituju jí, ale samu sebe jsem hrozně zklamala. Celý život si zakládám na tom, že jsem slušný a hodný člověk a přitom vlastně nejsem.
Vím, že bych to nikdy doma nepřiznala, pokud by se to nedozvěděl od někoho jinýho.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.25 16:33
No, tak já to mám asi stějně jak ty, myslím si, že jsem hodný a slušně vychovaný člověk a možná proto mě to taky tak trápí, tohle se ti tedy stalo s bývalým přítelem?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
A navíc ještě tenkrát neměla prstýnek na ruce