Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč už si dávno neodešla? Tohle si necháš líbit ještě jak dlouho? Jestli máš kam jít, tak bych šla hned. Ty můžeš za nevěru? No hezký…já už bych byla pryč…
A co že na něm miluješ? ![]()
Já už bych byla pryč. Ty mu tím jen vyhrožuješ a skutek utek. Tak proč by se mělo něco měnit.
Co nejlepšího udělat pro svou holčičku? Odejít. Tohle není prostředí pro dítě, nedáte ji dobre vzory do budoucna. Vždycky jsem byla zastáncem, že dítě má mít kompletní rodinu, ale přehodnotila jsem to, za každou cenu to za to nestojí.
On si tě absolutně neváží, protože kdyby ano, nenadaval by ti, neponizoval tě…k dceři se také nemá. Co z takového chlapa mas?
Teď záleží jaké máš zázemí, jestli bys mohla být třeba u rodičů než bys dostala alimenty, potažmo nějaké dávky
A že ti říká, že se bude soudit a udělá peklo? Je to manipulátor a už z toho lze usoudit, že mu na diteti nezáleží, protože právě kvůli ní by měl chtít, ať to proběhne v klidu.
A v popsanem vztahu nevěru vidím jako nejmenší problém.
Nenechej se sebou zametat, máš před sebou celý život.
No pokud měl v hlavě jinou, tak je jasný, že ty jsi mu začala vadit a proto se k tobě tak choval. To je u nevěr klasika, jen fikaný doma vyšlapujou aby nebyli podezřelý.
Jak si to vyřešit na to musíte přijít vy sami. Jestli rozchod a nebo uděláte tlustou čáru a začnete se chovat k sobě normálně.
Nechce s tebou být, nemá ani zajem o dítě. Prošlo mu to v pohode jednou, nebude to naposledy a ještě ty vudes verit, že je to tvoje vina? Kde jsi nechala rozum ![]()
Drzet rodinu protože dítě opravdu nemáš cenu, vždyť ma z tebe hadr na boty
@Monchichik Když už jsem byla sbalena že odcházím potom co to prasklo začal bulet a že chce být se mnou.. dneska mě třeba posílal celé ráno do** ať si táhnu.. a teď se chová jak kdyby se nic nestalo.. asi mám v hlavě furt tu blbou naději že kvůli malý by se mohlo nějak zvládnout ale začínám se bát trošku už o svoje psychické zdraví mám pocit že se snad bojím se rozhodnout nevím jak to popsat..a tím že mi na otázku Jestli se mnou chce být odpoví že „pokud se budeš chovat normálně“ mě sází myšlenky zda opravdu nepřeháním.. asi jsem hloupá že 😭 naší už neví co se mnou, pro ně je to manipulátor bez citů a hned by mi pomohli ale bojím se dokáže takovýhle charakter udělat za peklo, však všechno to odnese ta malá která za nic nemůže 😭
@kavenka asi miluju spíš toho kým byl předtím to kdo je teď to už nepoznávám..nedá se sním ani rozumně už domluvit.. nejhorší je že jeho mamka ho ještě omlouvá a ještě ho lituje v podstatě takže to pěkně ještě přikrmuje, všechno jde proti mě ať už řeknu cokoliv.. stydím se i za sebe že za ním dolezu vždy a snažím se doma vytvořit zase nějak pohodu a taky mám hrozne výčitky že já jsem si nezodpovědne udělala dítě s někým takovým, proto mám asi v hlavě vůči tomu vztahu nějakou povinnost že to snad musím trpět.. 😭 asi třeba opravdu potřebuju psychiatra nebo už nevím
@Anonymní píše: Více
Tvá dcera tě bude nenávidet, že jsi jí přichystala tak strašný život. Jen tak dál. A ty ho miluješ a jsi pro něj opravdu jen ta ku.n.da. Takhle se ti to líbí? Kdy už konečně potáhneš? Na co čekáš? Až tě začne bit? Řev je psychické týrani. To nevíš? Máš rodiče, co ti chtějí pomáhat.
Využij toho. A buď ráda, že si hledá jinou. Alespoň se ho zbavíš.
@Anonymní píše: Více
Je mi to opravdu líto ![]()
Ale tohle je toxický. Musíš se sebrat a odejít. Právě kvůli té maličké. To je to nejlepší co pro ní a pro sebe můžeš udělat.
Na co čekat? Až ti jednu natáhne?
@Vada Nežijeme ve společné domácnosti ale je u nás dost často. Nejhorší je že sní jsem měla dobrý vztah a teď zjišťuji že snad i ona se snaží vinu hodit na mě a manipulovat mnou.. Asi bych se měla opravdu zapamatovat.. každopádně mohu se odstěhovat s malou pokud ještě neproběhl soud? Nechci mu ji vzít ani zakázat vídat ale pokud bych to ukončila rozhodně nehodlám setrvávat placnu 3 měsíce ještě ve společné domácnosti protože vím že by hrál na city a dál už chápete asi..
Tohle chování má ze své rodiny. Dokud nebylo dítě, tak se držel, protože tě neměl jistou a byl mezi vámi určitý odstup. Teď se ale ukázal a nic to nezmění. Vysvětlování by bylo na dlouho. Je to člověk, který zažil patologické vztahy v rodině v dětství a ve chvíli, kdy spadne do vztahu, kdy mu je ten druhý víc blízko (ne emočně, ale závisle, typicky žena na MD) tak kolem sebe začne kopat, protože sám neví, co se sebou a čím víc toho po něm budeš chtít, tím bude hnusnější. Vůbec nezná normální a bezpečnou citovou vazbu, takže hodně stručně řečeno, čím víc citů po něm chceš ve chvíli, kdy on nemá úniku, tím víc do tebe bude kopat a nesnášet tě. Lidé svou pravou tvář projeví nejvíce ve chvíli, kdy jsou mimo svůj komfort. Takže TOHLE je on. Nic dobrého už nečekej. Vidíš, co je to zač a jeho slova nebo slzy nic nezmění.
Na hádku musí být dva. Jakmile se začneš obhajovat a třeba právem bránit, udělá z toho psycho hádku. Nevěř, že mu otevřeš oči, tvé argumenty ho vůbec nezajímají. Potřebuje si jenom vybít vztek. Nedovol mu to a dovol sobě z toho jít pryč.
@kavenka to zaplať pánbůh ještě nikdy neudělal pouze mluví že bych potřebovala rozbít hu*u, že budu mít s každým chlapem problém že mě nikdo nedá atak dále.. a pak přijdou výhružky že jestli si myslím že bude cizí chlap sahat na jeho dítě tak ať na to zapomenu. A přesně to jsou prostě výhružky kterých se bojím čím mě asi vždycky územní a já zůstávám.. 😞
Sbalit kufry když nebude doma a ať si klidně buli i z balkónové římsy.. defce, máš svou hrdost a pokud to nechceš udělat pro sebe tak to udělej pro dceru.. násilné jednání není jen o matce, to se může přenést i na dceru v budoucnu.. a to předpokládám nechceš..Aby jí nadával, ponižoval a ona měla jen to nejnižší sebevědomí a ještě navíc mít za „vzor“ takového otce.. podle otce si bude hledat svého partnera a to chceš? Aby jí její muž pak následně slovně urážel, ponižoval a nedej bože něco horšího..jsou to vzorce které prebirame od svých rodičů a prarodičů..tomu se nevyhneme ale ovlivnit to lze a to tím, že uděláš radikální řez za tím co už znáš a víš sama že nechceš..
Ahoj, potřebovala bych poradit nebo spíše slyšet názor nestranný..
Jsem s přítelem 6 let máme 18 měsíční holčičku. Dítě bylo plánované z obou stran. Po porodu ale nastalo doma peklo.. ze začátku bych to nazvala klasickým poporodním „dusnem“ to samozřejmě není důvod hned bortit rodinu. Ale bohužel to začlo přecházet fakt v psycho hádky. Přitel se mnou mluví jak s kusem hadru. Vše co udělám je vždycky špatně, neustále mě ponižuje a shazuje. Jeho výbuchy vzteku probíhají tak že mě řekne že jsem Pca, knda vypatlaná, že se mám sbalit aa táhnout což vždy když to chci udělat, to najednou už zase nechce.. když se z těch slovních útoku začnu bortit a brečet tak mi ještě řekne že jsem psychopat a patřím na blázinec ani nevím jak ale vždy se to vmžiku obrátí proti mě a já nevím co pak stím.. nedávno se to i vysvětlilo proč to chování přišla další bomba, praskla na něj nevěra. Která trvala 3 měsíce, úplně mě to odrovnalo protože upřímně jsem vůbec si nemyslela že by zašel tak daleko když máme vysněnou holčičku… Důvod nevěry mi bylo řečeno že si za to můžu sama tím jak jsem se prý chovala že měl ze mě nervy a ona byla na něj milá.. ( podotýkám byla to mladá slečna bez povinnosti) že já jsem špatná že mi vadilo že s malou tráví tak půl hodiny denně jinak většinu času tráví se svýma kamarádama a z práce tedy vůbec nechvátá domů… Samozřejmě vážím si toho že nosí domů peníze a že nás živí a že díky němu máme střechu nad hlavou ale přeci do práce chodí každý chlap když je žena doma na mateřský a stará se o společné dítě… Jenže problém je v tom že on po práci zaleze na svoji dílnu kde tráví čas kamarádama a omlouvá to neustále tím že jsem nevděčná a že mi je všechno jedno.. ale na milenku samozřejmě čas měl… A malou se v podstatě vůbec nestará nebere jí nikam ani na procházky vždycky si hraje jenom na super otce na půl hodiny a to je celé z toho důvodu vznikaly tedy doma ty hádky a proto si můžu prý za nevěru.. kvůli své dceři jsem se rozhodla že to zvládnu a zkusím to přejít abych jí nebortila rodinu ale ráj trval doma pouze tři týdny a začínalo to pomalu na novo.. teď cokoliv řeknu a zeptám se kam jde nebo co bude dělat tak okamžitě prý podezírám to je ale přece normální ne že důvěra se nějakou chvíli musí zpátky budovat že to nejde ze dne na den?! Mám pocit že se teďka ta nevěra proti mě používá jako zbraň a já nemůžu nic zpochybnit protože v tu chvíli jsem okamžitě hned hysterická a ničím tím jeho život prý.. samozřejmě když nadhodím že ho nechám svobodným a může si dělat co chce a odejdu a malou si budeme střídat tak začnou výhružky soudama a že bude dělat peklo a tak dále a tak dále.. shrnula jsem fakt jenom pár detailů protože je toho mnohem více ale to bych tady psala dlouho… Podle mého toto není vztah Podle mě je to jenom o tom že to stojí na tom že já ho miluji a on to ví a spoléhá na to že neodejdu.. ale zajímalo by mě opravdu co bych měla teďka správně udělat pro dobro své dcery protože toto už mi nepřipadá normální..nebo třeba jsem opravdu jenom hysterická.. nejhorší je že doma na mě řve jak mám táhnout že je mu to jedno a když řeknu že půjdu že už se nechci hádat že na to nemám přijde odpověď " ty to tak chceš odejít já tě nedržím, dělej si co chceš" ale na otázku zda se mnou chce být neodpoví..asi se zblázním brzo😭