Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
1. domluvte se s partnerem, že sitace není moc udržitelná. Řeš to jinak, než že budeš nadávat na dítě, v tom okamžiku se pohádáte a nic se nestane.
2. promluvte si s dětským/rodinným psychologem, nejdřív bez syna a vymyslete co s tím.
řešte to, čím déle to budete odkládat, tím rozbitější všichni budete.
Hlavně do toho teď neotěhotni, to fakt dělej až poté, co současnou krizi zvládnete.
Tak kluk:
Je potřeba to dešifrovat. Začít spolupracovat se školu, pediatrem, psychologem, případně psychiatrem. Optat se, jak se chová mimo domov, v interakci se spolužáky, kamarády (pokud nějaké má).
Ale měl by to řešit zejména otec a matka dítěte. Ne zakladatelka v pozici macechy.
Kde je otec? Pokud by dítě nemělo nějakou psychickou poruchu, mělo by u mě po některých prasarnach asi vojnu
@Anonymní píše:
Hezký den všem, snad mi někdo pomůže alespoň radou dřív než „zaškrtím“ vyvdané dítě 8,5 let. Neumí nic, neumí jíst příborem, v jídle se hrabe rukama, nic nechce, na všechno říká „fuj ble“. Leží na stole, podpírá si hlavu, kope do stolu. Jídlo hází a plive všude kolem sebe, pod stůl. 3 kolečka okurky dokáže jíst hodinu (opravdu 60 minut), ukusuje po milimetru, 10 minut přežvykuje. Jde na záchod, čůrá si do dlaně a všude kolem mísy, po velké si neutírá zadek. A ve finále si ani ruce neumyje. Hračky neuklizí, s odpadky nezvládne dojít. Venku by ho srazilo auto, nerozhlíží se. Jsem mu neustále v patách a všechno tisíckrát opakuji, nic nepomáhá. Jen mě za to nenávidí. Nemá někdo radu jak na takové dítě aby alespoň v základních věcech fungovalo? A nenadávejte mi prosím, že jsem to věděla na začátku, nevěděla. Nebydlel s námi ale s matkou která se ho „vzdala“, údajně se nezvládne postarat. Moc děkuji za případné rady. Ď.
Podle mě (dedukce podle toho, cos napsala za rodinné okolnosti)má depresi, ta se u dětí projevuje jinak, že jsou mimózové, působí opožděně, nezajímají se o dění okolo sebe, o praktické věci už vůbec ne. Fungovat to nebude, dokud nebude aspoň trochu v pohodě a pak to stejně může jít ztuha. Hlavně mu nic neopakuj stokrát, buď trpělivá, nekruť nad ním očima. Jestli to nedáš, tak se na to vykašli a si najdi si nějakýho perspektivního chlapa. Schopnějšího.
Bingo, jsem vědma! už jen podle nadpisu jsem si vsadila, že to bude nextka.
@Pears206 píše:
Trolling, stejně jako holka, která na sebe v 7 letech převrhne pánev s cibulí
Dnes se tu roztrhl pytel s trolly.
To nevypadá jako špatná výchova, ale nějaká psychická porucha, spíš se divim, že to doteď nikdo neřešil, ve škole si toho snad museli všimnout, obvoďák, psycholog a doufat že se s tím dá pracovat nic jinýho asi nezbývá ![]()
@krukynka píše:
Pokud tam není zdravotní problém přihlásila bych ho na nějaký letní tábor. Ideální příležitost teď. S problémy bych seznámila vedoucí, ale oni si tam s ním poradí.
Jojo vedoucí budou vyloženě nadšení, když maj zodpovědnost za xy dětí a k tomu dostanou jedno absolutně nezvladatelný jako bonus
to je doslova být jednou nohou v kriminále ![]()
Mentálně je nejspíš v pořádku, dle pediatra v normě. Byli jsme už u třech psychologů, všude stejný průběh „si chci hrát“ „ano tak si hraj“, nikde si s ním nepovídali jen s námi. Pokaždé závěr vypadá v pohodě. Nikdo žádné testy na adhd nedělal. Máte možná pravdu, macecha mu dává jídlo, které nemá rád. On totiž má rád jen řízek a čokoládu, nic jiného, fakt nic. Omáčky, přílohy, zelenina, ovoce, ani ťuk. Ve škole podle učitelky funguje, ale na záchodě ho nikdo nehlídá, obědy vrací. Kamarády nemá. Tatínek je v práci, jinak se snaží, ale je na tom podobně jako já. Půjdeme hrát člověče nezlob se, stačí aby nám velkým padla na kostce 6, a Tobik se naštve, jsme podvodníci a nehraje. Nemá žádný koníček, nic ho nebaví, je těžké cokoliv vymyslet.
@krukynka píše:
Pokud tam není zdravotní problém přihlásila bych ho na nějaký letní tábor. Ideální příležitost teď. S problémy bych seznámila vedoucí, ale oni si tam s ním poradí.
Tak to je super rada-rodiče doma nezvládají dítě, tak ho přešoupnou někomu jinému ![]()
Pokud je kluk rozhozený z rozvodu a z toho, že se přestěhoval od matky k otci, tak ho tohle jen dorazí.
@Anonymní píše:
Mentálně je nejspíš v pořádku, dle pediatra v normě. Byli jsme už u třech psychologů, všude stejný průběh „si chci hrát“ „ano tak si hraj“, nikde si s ním nepovídali jen s námi. Pokaždé závěr vypadá v pohodě. Nikdo žádné testy na adhd nedělal. Máte možná pravdu, macecha mu dává jídlo, které nemá rád. On totiž má rád jen řízek a čokoládu, nic jiného, fakt nic. Omáčky, přílohy, zelenina, ovoce, ani ťuk. Ve škole podle učitelky funguje, ale na záchodě ho nikdo nehlídá, obědy vrací. Kamarády nemá. Tatínek je v práci, jinak se snaží, ale je na tom podobně jako já. Půjdeme hrát člověče nezlob se, stačí aby nám velkým padla na kostce 6, a Tobik se naštve, jsme podvodníci a nehraje. Nemá žádný koníček, nic ho nebaví, je těžké cokoliv vymyslet.
Co to bylo za psychology? Opravdu divný přístup povídat si jen s rodici. A ano, jedno sezení u něj překvapivě nic nevyřeší. Najdete někoho schopného, kdo dělá rodinné terapie a ideálně děti po rozvodu. Možná to bude stát dost peněz, ale ten klid, až najdete jádro pudla někam se pohnete, bude k nezaplacení.
U her koukněte po kooperativních hrách, pokud dítě zatím nezvládá prohrávat. ![]()
Některé děti jsou takhle náročné na výchovu. Tím, že je nevlastní a hlavně tím, že ho máš na krku místo bio matky, to máš strašně ztížený. Nevím co bych dělala. Narovinu nevím, jestli by se mi chtělo vkládat tolik úsilí do výchovy nevlastního syna. Je to velká práce a hodně by záleželo na vztahu s tím dítětem samotným, s jeho otcem a bio matkou.
@Anonymní píše:
Hezký den všem, snad mi někdo pomůže alespoň radou dřív než „zaškrtím“ vyvdané dítě 8,5 let. Neumí nic, neumí jíst příborem, v jídle se hrabe rukama, nic nechce, na všechno říká „fuj ble“. Leží na stole, podpírá si hlavu, kope do stolu. Jídlo hází a plive všude kolem sebe, pod stůl. 3 kolečka okurky dokáže jíst hodinu (opravdu 60 minut), ukusuje po milimetru, 10 minut přežvykuje. Jde na záchod, čůrá si do dlaně a všude kolem mísy, po velké si neutírá zadek. A ve finále si ani ruce neumyje. Hračky neuklizí, s odpadky nezvládne dojít. Venku by ho srazilo auto, nerozhlíží se. Jsem mu neustále v patách a všechno tisíckrát opakuji, nic nepomáhá. Jen mě za to nenávidí. Nemá někdo radu jak na takové dítě aby alespoň v základních věcech fungovalo? A nenadávejte mi prosím, že jsem to věděla na začátku, nevěděla. Nebydlel s námi ale s matkou která se ho „vzdala“, údajně se nezvládne postarat. Moc děkuji za případné rady. Ď.
Do zoo. Chodil bych jej pozorovat. Myslim si, ze bych nebyl sam.