Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyplývalo to celkem jasně
.
Pokud chceš bývalému manželovi dát najevo, že jste stále kamarádi, pošli s ním manžela na šipky nebo na tenis nebo na pivo nebo kde mají styčnou plochu; nebo si domluvte nějaký společný program, až bude mít na víkend dítko.
Pokud dobře chápu, je to skupinová akce, ne že jste roky jezdívali ty s chlopem s Máňou a Pepou a teď byste najednou měli jet s Máňou a Frantou.
Anonymni píše:Zkuste si to otočit - s někým kamarádíte 16 let a pak se k vám všichni otočí zády - nemyslíte, že ten její bývalý to bude brát jako zradu? Myslíte si, že po tom, co ho opustila žena a přátelé jejího nového přijali okamžitě s otevřenou náručí, se na to povznese a řekne si, takový je život?
Na tomhle je určitě kus pravdy…ale pokud chceš něčí zkušenosti, tak moje zkušenosti (nejedna) jsou takové, že tím, že se spravedlivě postavíš za toho opuštěného a tomu druhému to trošku budeš znepříjemňovat a dáš mu svůj názor najevo - tak tím nikomu nepomůžeš a všechno se to obrátí proti tobě! Zaručeně!
Ten opuštěný tvůj postoj nikdy neocení a pokud chvilku ano, rychle zapomene, ten „viník“ si tvoji oposici navěky zapamatuje… a paradoxně - za nějaký čas si rozešlí manželé dají „pac a pusu“, rány se zapomenou, oni se budou přátelit i s novými kamarády …a úplně všichni budou nadávat na tebe, jak jsi byla protivná, nepřející, divná, zákařná…blablabla… A tak to dopadlo vždy.
Jestli si myslíte, že si stojím jen na svém názoru a nehodlám ho změnit, tak se pletete.
Teď se tady konečně objevily příspěvky, které jsem si potřebovala přečíst. Tak to byl důvod, proč jsem tuhle diskuzi zakládala, chápete? Možná by mě časem taky napadlo, že zastávat se odvrženého manžele proti kamarádce, kterou znám od školky je kontraproduktivní apod.
Víte, já vím, že se denně rozcházejí a rozvádějí mraky lidí. Ale když to bouchne tak blízko, tak to taky zasáhne.
Děkuji vám za reakce. Děti spí, co? ![]()
Anonymní, vím, že tohle nechceš slyšet, ale jestli je pro tebe takový problém, že na dovolené by měl být nový partner kamarádky, že z toho nespíš, tak bych asi zvážila, jestli tam jet.
Přece tě nikdo nenutí trávit s nimi dovolenou.
Nesedí ti, co udělala, nevíš, jak se k tomu postavit, tak si udělejte program s rodinou vlastní.
Zlobíš se na kamarádku pro to, co udělala, zkrátka to nemůžeš skousnout, to se stává, že se cesty přátel rozejdou. Život jde dál, když cítíš, že to není to pravé, že s ní a její rodinou už nechceš trávit čas, tak si to přiznej a zařiď se podle toho.
Tuším, kdo si jen tak teoretizuje co by kdyby a z koho mluví ta vlastní zkušenost a umí si to opravdu představit.
Anonymni píše:
Mě tady zůstává nad některýma reakce rozum stát!S kamarádkou se znám od školky. Nejsme sice kamarádky na život a na smrt, ale řekla bych že ji znám dost dobře. Jejího bývalého znám 16 let.
Takže věta, cituji: Myslím že soudit někoho koho ani neznáš je fakt nefér! je dost off topic!
Děkuji teda za reakci karkušovi, to mi teda na mysl nepřišlo a může to i být pravda.
Pokud se znáte tak dlouho tak ti asi nezbejvá než se s tím smířit a přijmout ho.
Tvoje off topic jsi mě asi nepochopila,psala jsem o tom novém že ho neznáš tak ho nemužeš předem zavrhnout.
Jinak mi někoho připomínáš,ale ta má vstup zakázanej,tak to se asi pletu
![]()
Nepochopila jsem, že narážíš na toho nového. Nebylo to tam jasně, tak z čeho?
Koho ti připomínám?
Anonymni píše:Bojím se, že toho nového už teď nesnáším a to jsem ho ještě ani neviděla.
Také se pozastavuji nad tím jak soudíš a hned odrovnáš někoho koho neznáš.
Kamco já to uhádla hned,taky mě to napadlo.Pokud to tak je,máme se na co těšit:-))
Pavla
Nedočetla jsem diskuzi do konce, četla jsem jen první příspěvek a pár reakcí. Ovšem musím říct, že jsem v situaci, kdy docela chápu, o čem zakladatelka mluví. U mě je to zase tak, že si za mě manžel našel náhradu, zůstal v původním bydlišti, kde se pořádají společné akce a sousedé na ně chtějí i nadále zvát mě a nechtějí zvát tu jeho novou. Když tam přijede, působí to na ně nepatřičně a vzhledem k tomu, že mě opustil kvůli ní, tak ji nemají rádi už z principu, aniž by ji poznali. A nemají chuť se s ní ani seznamovat. Vím,že je to blbej názor, že ona třeba nemusí být špatná, ale tohle jim nějak lidi nemohou zapomenout. To jen, abych „dodala“ náhled z druhého břehu…
P.S. V tomto případě je to kupodivu tak, že i chlapi stojí za mnou a jeho odsoudili.
vulpes: dovolím si nesouhlasit. Velmi si vážím toho, když společní přátelé neudělali čelem vzad a stojí na mé straně. Vím, že po čase to „přejde“, že přijmou manželovu novou. Ovšem oceňuji to, že mu dali najevou svůj nesouhlas s tím, co udělal a nechodí jeho novou hned poplácávat po ramenou a nepodávají si s ní ruce jako by se nic nestalo. Věřte, že pokud v té situaci nejste, připadá vám to, že „přece o nic nejde“. Ale až byste viděly na prahu svého domova jinou a všichni vaši bývalí přátelé a známí s ní seděli u kafíčka a vám by připadalo, že vám „ukradla“ nejen vašeho chlapa, ale částečně i vaše děti a známé, asi byste mluvily zase trochu jinak…
Anonymni píše:Anonymni píše:Bojím se, že toho nového už teď nesnáším a to jsem ho ještě ani neviděla.Také se pozastavuji nad tím jak soudíš a hned odrovnáš někoho koho neznáš.
Kamco já to uhádla hned,taky mě to napadlo.Pokud to tak je,máme se na co těšit:-))Pavla
Nevyjadřuju se sprostě a nikoho neurážím, takže na základě čeho jsem si vysloužila srovnání s někým, kdo nemá na emimino přístup?
Byla jsem odsouzena na základě jedné věty? No to je pěkné. Vy co jste mě odsoudily, jste v takové situaci byly? Neznám ho, třeba je povahově dobrý, uvidíme, jak se bude chovat ke kamarádčině dceři, ale je to člověk, který měl poměr s vdanou ženou!
Představte si svou reakci, kdybyste se dejme tomu dověděly, že je vám manžel nevěrný! Pokud byste si řekly, že je to určitě fajn ženská, jelikož musí být být lepší než vy, když ji teda váš partner za vás vyměnil, tak žijete v nějakém imaginárním světě!
Ulevilo se mi, když jsem si přečetla poslední dva anonymní příspěvky … Měla jsem strach, že v tom imaginárním světě žiju já.
A problémy se spaním nemám, napsala jsem to s nadsázkou a od se toho samozřejmě hned někdo chytil. ![]()
Anonymni píše:
vulpes: dovolím si nesouhlasit. Velmi si vážím toho, když společní přátelé neudělali čelem vzad a stojí na mé straně. Vím, že po čase to „přejde“, že přijmou manželovu novou. Ovšem oceňuji to, že mu dali najevou svůj nesouhlas s tím, co udělal a nechodí jeho novou hned poplácávat po ramenou a nepodávají si s ní ruce jako by se nic nestalo. Věřte, že pokud v té situaci nejste, připadá vám to, že „přece o nic nejde“. Ale až byste viděly na prahu svého domova jinou a všichni vaši bývalí přátelé a známí s ní seděli u kafíčka a vám by připadalo, že vám „ukradla“ nejen vašeho chlapa, ale částečně i vaše děti a známé, asi byste mluvily zase trochu jinak…
Určitě záleží na spoustě okolností…
Když si do party padesátníků, kteří se znají od mládí, přivede někdo z pánů dvacetiletou „náhradu“ za manželku…(nebo paní naopak sladkého kolouška), tak většinou ani z principu nemůžou zapadnout a hlavně to vypadá jako precedens a asi si většina zúčastněných řekne, že „tohle by se teda nemělo podporovat ani tolerovat, co kdyby to pak udělal ten můj taky“.
No a pak je druhý extrém, jako se to stalo třeba mně - že se ukáže, že bývalý manžel nikomu v partě vlastně moc nesedl a tolerovali ho jen kvůli mě a vlastně se jim všem moc ulevilo, když jsem ho opustila a mého nového (normálnějšího) partnera přivítali s nadšením
…a mezi tím je spousta dalších variant, jako třeba případ Tvůj, nebo zakladatelky..... a zkušenosti jsou nepřenositelné a stejně si každý musí najít tu svojí cestičku ![]()
Ahoj zakladatelko,
psala jsem i neanonymně ale tohle teda napíšu radši skrytě,
v něčem souhlasím s vulpes a něco teda mám z vlastní zkušenosti.
Měla jsem taky kamarádku od školky což znamená něco přes 20 let, vdala se o dost dříve než já, má děti o dost starší než já i když je mladší a od doby co jsem se vdala to začalo skřípat, protože nebyli schopni přijmout mojeho muže, a od doby co máme dítě i my tak už se to pokazilo úplně, protože mám jiné priority i názory na rodinu než ona, dokud jsem neměla rodinu a byla svobodná tak jsme jí vlastně všechno tolerovala od výchovy ( nevýchovy ) děcek přes pořádek (nepořádek) domácnosti, protože mi pořád jen říkala počkej až budeš mít děti… a bla bla bla no mám rodinu, dítě a mám pořádek, dítě vychovávám jinak než ona a pochopila jsem že ty chyby jsou hold v kamarádce, protože jsme obě dospěly do určitého věku a cesty a názory se rozcházely čím dál více a s mým mužem si čím dál více nerozumněli, takže po více jak 20 letech se jakékoliv styky a spojení zrušilo a konec. To ti píšu, jen proto aby sis uvědomila, jestli opravdu nemáš strach i z toho že kamarádství může skončit, ano může a nic se nestane, jen to zabolí, ale přátele si hledáme pořád a v dospělosti si myslím že jsou trvalejší, protože už jsou právě srovnané trochu názory na život a když je lidi mají podobné tak je to super. Prostě to tak neber a uvidíš co se z toho všeho vyklube, já bych jela na dovču si jí užívat a né řešit problémy. Prostě uvidíš jestli ti nový chlapík sedne nebo ne, nech se překvapit a třeba budeš hodně mile překvapená.
Ještě jsem chtěla připsat že v tom čase když to už hodně skřípalo se mě do cesty připletla nová kamarádka, se stejně starým dítkem, stejnými názory i tak nějak vším okolo od zálib po všemožné prkotiny a je nám super. Hold se lidi mění a není dobré pořád jen myslet na to že to kamarádství trvá 15 nebo 20 let, protože už fakt nejsme děti ani takové 17 leté slečny co mají většinou názory na život stejné. Přeju krásnou dovču a nelámat si hlavu „prkotinama“ co stejně nejdou vyřešit předem.
Ahoj,
já mám dvě zkušenosti:
rozešla jsem se s přítelem, našla si nového a jeli jsme s mojí partou na chatu, ptali se me jaký je? Já jsem říkala pohodář v klidu. Tak některým se to moc nelíbílo, ale jeli jsme. Celkem tam měli být noví 2partneři. Nakonec mi dost lidí řeklo, že je to super kluk a popovídali si s ním víc, než s druhým, který byl všemi schvalován. Takže opravdu, bych posoudila, jestli si s ním mám co říct nebo ne.
Druhý- kamarádka se rozešla s manželem(nefungovalo to tam a vydžela teda dost dlouho) a nějak jsem toho nového přítele nedokázala zkousnout.Prostě mi nějak „neseděl!“. Jednou jsem šla k ní na návštěvu a ejhle, byl tam taky. Nakonec jsme se velice dobře bavili i s ním a řekla jsem si v duchu, že jsem byla trochu hloupa a nezkoušela toho člověka trošku poznat. Byl-je to člověk vtipný, chytrý a společenský. Takže se s ním dá hovořit tařka o všem. Byla jsem ráda, že jsem ho mohla poznat a mám na něj jiný názor!
Z toho důvodu, bych to zkusila a jela na dovolenou. Tam se otukate a když, tak se nemusíš bavit jenom s ním, ne? ![]()
Kač