Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nudný manželský život?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.3.13 00:41
No jo chlap
Mě to příjde celkem normální, až na ten sex. Možná že je moc unavenej, nebo se taky bojí, aby jsi třeba neodmítla. A hlavně z tebe asi necítí žádnou chuť. Měli by jste si o tom promluvit a zjistit v čem je hlavním problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.13 00:45
Co vás spojovalo před dítětem? Na něčem jste svůj vztah museli postavit, tak je třeba oprášit základy a zkusit fungovat dál…
Sexuální odbočku asi budeš muset řešit ty, protože on přece nemůže vyřešit tvůj problém, proč ti sex nic neříká… zvlášť, pokud jsi předtím měla na tuto činnost jiné názory a jinou potřebu… není to sice nejdůležitější část vašeho vztahu (pokud tedy předtím nebyl založen právě na sexu), ale je to část hodně důležitá…
Co se týká toho dalšího, zábavy a tak, pak ano, za svou spokojenost je zodpovědný každý sám a čekat, že mě zabaví jen partner, to taky není dobré… je to takový kolotoč… když se budu umět zabavit sama, budu spokojená a když budu spokojená a v pohodě, tak budu mít i víc chutí do všeho ostatního… a budu vidět svět úplně jinak…
A pak další věc… mluvila jsi o té nespokojenosti s mužem? Jak reagoval? Vnímal tě jen napůl? Nebo čekáš, že to vytuší z tvých gest, mimiky, pohledů, povzdechů? Jestli ano, tak nevytuší… jednak jeho myšlení jde jiným směrem než ženská logika, druhak problémy se mají řešit v okamžiku, kdy nastanou, ne předtím zbytečně, když ještě nenastanou, ne potom po nějaké hodně dlouhé době čekání na zázrak, když už je pak marné něco dělat… takže pokud tě třeba nevyslechne nebo nebude dost vnímavý, napiš mu to… v klidu si to sepiš, ujasni, co mu chceš sdělit a bez zbytečných emocí vypiš vše, co tě trápí, třeba i s náhledem změny, jak by sis to představovala… a dej mu čas to v klidu a o samotě pročíst, vstřebat a případně ti odpovědět nebo to s tebou probrat… na některé muže to jinak nefunguje, psaný projev nekřičí a není plný všech možných i nemožných emocí, takže se lépe vstřebává a dá se k tomu vrátit třeba po nějaké době a popřemýšlet o tom z různých úhlů…
A možná by to chtělo ujasnit pojem „nudím se“… znamená to, že tě nic nebaví nebo že nemáš, čím by ses bavila? Čekáš, že manžel přijde a něco vymyslí, strčí ti to až pod nos a ty to přijmeš (podobně jako přijímáme program nebo film v televizi? Hotová věc, na kterou se podívám a ona mě pobaví, rozpláče dojetím, potěší, rozesměje?), nebo že vymyslí něco, co by se ti mohlo líbit? Nebo už máš jenom všeho dost a nechceš se věnovat ani věcem, co tě dřív bavily a zajímaly a co jsi dělávala předtím?
A částečně to vše může být tím počasím, zimou, to taky nepřidá a člověk už toho má dost, chce jaro, teplo, sluníčko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.3.13 01:02
@Regina Hero Asi jsem se dostala do slepé uličky i proto, že už nastaly asi dvě podobné situace, kdy jsme spíš žili vedle sebe než spolu a já to řešila. Začínala jsem rozhovor, vysvětlovala… On to pochopil, na chvíli se to zlepšilo, ale pak zase pád do zajetých kolejí. A teď už mám naprostou nechuť zase s ním „něco řešit“. Mám pocit, že mě má jistou, a tak na všechno kašle (?). Vím, že velký problém je sexuální nezájem z mé strany. Ale on to bere tak, že jsem unavená nebo nějak nemocná (hormony), a proto nechci sex. A nic nedělá pro změnu, jen čeká, že jednoho dne na něj z ničeho nic skočím či co. Prostě mě nesvádí, nijak. Dělá sexuální narážky a vtipy, ale to je všechno. Nepracuje na sobě, jen chodí do práce, z práce, dřepí u PC nebo TV. Asi si myslí, že jak jsme se vzali, má to v kapse. Mě ale naopak tento pocit jistoty (i když je iluzorní) spíš otupuje a ubíjí. Snažím se se sebou něco dělat, líp vypadat, pracovat i na své psychice. Ovšem nic z toho ho nezajímá a sám nic z toho nedělá.
A já jsem si řekla, ať si tedy dřepí, nebo ať si mě ignoruje, že třeba přijde čas, kdy toho bude litovat 
Co pro mě znamená nuda? Že jsem věčně s dcerou, musím na ní dávat pozor, věnovat se jí, mám minimum času na „dospělou“ zábavu, i u netu sedím jen v noci. A přitom nejhorší a nejnudnější fáze dne nadejde, když přijde večer manžel domů. V TV běží nějaký sport, já dělám večeři, myju nádobí, ukládám dceru. Akorát se pak těším na další ráno.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.3.13 01:25
Ahoj já to mám skoro stejné, jen že s přítelem jsme 5let a nemáme dítě..a ani svatba ještě neproběhla…Taky se doma nudím,,už půl roku hledám práci a pořád nic! Jsem doma pořád sama, přítel příjde z práce, sedne na pc a je tam do večera, pak se navečeří a obvykle usne u TV, k sexu ho musím nutit a to já jsem náruživá dost, ale mám prostě smůlu..Miluju ho, nebo nevím, jsme na sebe už zvyklí??ale tenhle život už mě nebaví, taky mě ani nepoohladí, neobejme, je to hrozně smutný, ale mě tohle hrozně chybí..Chapu jak se cítíš, ty to máš jiný v tom že mate spolu dítě..ale tak aspon pro něco můžeš žít a radovat se 
i když 
- Citovat
- Upravit
29.3.13 01:26
Krom toho, co radí Regina - dostaneš se občas mezi lidi?
Nejde občas dítě strčit někomu na hlídání (třeba o víkendu chlapovi) a vypadnout? Tvůj popis mi v řadě věcí připomíná i naši domácnost, akorát já náš vztah považuji za velice šťastný a harmonický. Rozdíl vidím v tom, že občas vypadnu (dálkové studium, kostel) a je to balzám na nervy. Jo, nesnažím se se sebou nic dělat, to přiznávám. A nedělám mu snídaně a nádobí meju většinou ráno s dcerou (:
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.13 01:37
Já teda nevím, ale jaké si to uděláš, takové to máš. A pokud míru své spokojenosti měříš podle toho, jak tě potěší nebo uspokojí manžel, pak teda potěš. V první řadě buď ty spokojená sama se sebou. Dělej věci, o tě baví,
Okolí nezměníš. Ale můžeš změnit jak se chováš ty a na to zareaguje tvoje okolí.
Místo sáhodlouhých promlouvacích litanií, které chlapi stejně nebaví, to řeš nějakými činy.
Co tě baví? Dej dítě na hlídní a vyraž mezi lidi - divadlo, kino, nějaká přednáška. Možností je spousta a plakat umí každý. Manžel leží u TV, takže dítě v pohodě pohlídá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.13 07:01
Mně už přítel taky nekupuje dárečky. Třeba jen malou pozornost, nezve na večeře, nepovídá si se mnou. Taky je mi to líto. Mluvila jsem s ním o tom, ale ujištoval mně, že jsem paranoik, že mně pořád miluje. Nemáme doma romantiky. 
Zkusila jsi si s ním o tom promluvit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.13 07:35
Tak pokud se mohu přidat se svým příběhem, v noci jsem myslela na to, že založím diskusi a hle, ona tu podobná akorát vznikla.
Jsme s přítelem 6let, 4roky spolu žijeme, bez dětí. Neklape to dle mě už dýl jak rok, vždy na chvíli lepší dny, pak zase horší. Jde o totéž, co holky předemnou. Přítel hodně pracuje, podniká a tak často dělá i přes den z domova. Já teď téměř rok taky dělala z domova (teď od dubna už budu jezdit do kanclu) = takže mi napadla klasická ponorka.Byt máme velikej, nemusíme se v něm kolikrát ani potkat. Ale teď vůbec nemám pocit, že vnímá, že existuju. Nepohladí, nepřijde sám od sebe se třeba přitulit (sex tak 1×měsíčně a to na můj popud), já za ním tedy ano, aspoň ho obejmout, ale poslední dobou už mě to nebaví, věčně se doprošovat nějaké minimální pozornosti. Mám pocit, že cokoli po něm chci je strašně velkej problém, on prostě má práci, nestíhá…Ale já taky pracuju, navíc máme dva psy, a péče o ně hlavně přes den je z 90% na mě. Že neumí slovně projevovat city, na to jsem si za tu dobu zvykla, ukazuje je jinak. Sice já jsem ta, co to potřebuje slyšet, ale OK, jakýho jsem si vybrala, takovýho mám. Jenže v poslední době mám pocit, že neustále v něčem musím dělat ústupky a přizpůsobovat se. - Nechce svatbu, já ano, OK, byl už ženatý, řekl mi o své averzi hned zkraje, moje chyba, že jsem to neřešila dřív. Musím to být já, kdo si říká o sex a vůbec kontakt. Musím to být já, kdo chápe, že má spoustu práce…mám pocit, že pořád ve vztahu něco musím, a není tam nic pozitivního. Nechci házet vinu na něj, možná je to fakt ponorka a to, že se moc mezi lidi nedostanu (což se zaplatbůh změní). Ještě musím dodat, že zhruba ten rok trpím panickou poruchou a úzkostma, dr.mi i naznačil, že za tím může být nespokojenost ve vztahu. Partner o nemoci ví, umí pomoc, když potřebuju, někam mi odveze…ale už zase vidím, jak ho to obtěžuje. Možná se potřebuju jen vykecat, sorry. Napadlo mě vypadnout aspoň na víkend ted někam sama, přes noc, odpočinout si. Mám jen obavy, že se prohlubuje nějaká neslučitelnost povah a vztah půjde do kytek. Podotýkám nemá cenu s ním o tom mluvit, zkoušela jsem xkrát, že jsem nespokojená, neštastná, co mi vadí, chchi vědět i to, co vadí jemu, ale nikam to nevede. On je v mnoha ohledech skvělý, doma pomůže, uvaří když je potřeba, postará se, nemůžu říct něco špatného. Jen nevím co s tím, aby to mezi námi bylo zase hezký.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.13 07:36
JAk píšou výše..začíná ti z toho hrabat..zkus se nevěšet na manžela.. a čekat až dorazí ale bud trochu akční ty..a stím sexem něo udělej..většinu to bejvá pěknej průšvih když zmizí ze vztahu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.13 08:25
@Anonymní píše:Co pro mě znamená nuda? Že jsem věčně s dcerou, musím na ní dávat pozor, věnovat se jí, mám minimum času na „dospělou“ zábavu, i u netu sedím jen v noci. A přitom nejhorší a nejnudnější fáze dne nadejde, když přijde večer manžel domů. V TV běží nějaký sport, já dělám večeři, myju nádobí, ukládám dceru. Akorát se pak těším na další ráno.
A zkoušela jsi někdy do toho manžela zapojit? Udělat třeba večeři s ním, ty třeba uděláš pomazánku, on nakrájí chleba, zeleninu, namaže krajíce, nachystá talíře? Pomáhá říct chlapovi přímo, co od něj žádáš, ne žádné mohl bys nebo nechtěl bys mi pomoct… a když je každý večer doma, tak přece můžeš dítě uložit (když už to neudělá v ten den on) a jít cvičit, bavit se, s nějakou kamarádkou na kus řeči nebo do kina…
Já si teda nudu představuji naprosto jinak… jako stav, kdy mám všechno hotové, nachystané, uklizené, nemám žádné koníčky, co bych mohla dělat a nemám do čeho píchnout… a neumím si vymyslet žádnou zábavu… ale to je stav, který asi nehrozí 
Chápu i to, že přes týden, když se chodí do práce, tak není čas na nějaké společné aktivity, ale ani dítě není překážkou dělat o víkendech to, co jste podnikali před dítětem… a v té době to bylo jak? To jste neměli žádné společné zájmy, čím jste se bavili? Je i možné, že opravdu ne, ale pak je to spíš k jinému zamyšlení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.3.13 08:34
Tohle přesně je i můj život 
Nechápu reakce, že zakladatelce hrabe 
Manžel ji evidentně totálně ignoruje, jít se někam bavit sama jistě může, ale to už pak nebude ten „manželský život“, že.
Manžela miluje, chce trávit trochu času s ním, povídat si, chce jeho pozornost, však ona ho taky neignoruje.
Myslím, že její požadavky jsou naprosto v pořádku.
@Anonymní píše:
@Regina Hero Asi jsem se dostala do slepé uličky i proto, že už nastaly asi dvě podobné situace, kdy jsme spíš žili vedle sebe než spolu a já to řešila. Začínala jsem rozhovor, vysvětlovala… On to pochopil, na chvíli se to zlepšilo, ale pak zase pád do zajetých kolejí. A teď už mám naprostou nechuť zase s ním „něco řešit“. Mám pocit, že mě má jistou, a tak na všechno kašle (?). Vím, že velký problém je sexuální nezájem z mé strany. Ale on to bere tak, že jsem unavená nebo nějak nemocná (hormony), a proto nechci sex. A nic nedělá pro změnu, jen čeká, že jednoho dne na něj z ničeho nic skočím či co. Prostě mě nesvádí, nijak. Dělá sexuální narážky a vtipy, ale to je všechno. Nepracuje na sobě, jen chodí do práce, z práce, dřepí u PC nebo TV. Asi si myslí, že jak jsme se vzali, má to v kapse. Mě ale naopak tento pocit jistoty (i když je iluzorní) spíš otupuje a ubíjí. Snažím se se sebou něco dělat, líp vypadat, pracovat i na své psychice. Ovšem nic z toho ho nezajímá a sám nic z toho nedělá.
A já jsem si řekla, ať si tedy dřepí, nebo ať si mě ignoruje, že třeba přijde čas, kdy toho bude litovat
Co pro mě znamená nuda? Že jsem věčně s dcerou, musím na ní dávat pozor, věnovat se jí, mám minimum času na „dospělou“ zábavu, i u netu sedím jen v noci. A přitom nejhorší a nejnudnější fáze dne nadejde, když přijde večer manžel domů. V TV běží nějaký sport, já dělám večeři, myju nádobí, ukládám dceru. Akorát se pak těším na další ráno.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravím. Mám takový (ne)malý problém. Doma se hrozně nudím a mám pocit, že kdybychom s mužem neměli společné závazky, nic by mezi námi nezbylo. Já se starám o domácnost a dítě, trochu pracuji z domova, žiju tak nějak „svůj“ život. On chodí do práce, ráno odejde, večer se vrátí. Večer dcera usne, muž sedí u PC, já k němu většinou dřepnu také, pak jdeme spát. A pak se to opakuje.
Nevím, jestli je to i tou nekonečnou zimou, ale já mám pocit, že je den jeden jako druhý, a že si s mužem nemám moc co říct. Tedy já bych ráda, ale nějak ztrácím pocit, že má zájem. Sex nám od těhotenství a porodu neklape, mě vůbec nezajímá, nic mi to neříká. Je pravda, že porod byl těžký, potom poporodní deprese, to k tomu asi přispělo. Ale nebaví mě ani teď, i když deprese ustoupila a únava už není tak hrozná. Chci to řešit s doktorem, ale nějak ve mně narůstá vztek, že toto je také věc, kterou musím řešit já. A přitom to jakoby není můj problém, nejsem to já, kdo sex vyžaduje.
No to byla taková sexuální odbočka. Vadí mi, že muž pro mě neudělá nic „navíc“. Nepohladí, neuvaří kafe, neuvaří večeři, nekoupí dárek, nepozve na večeři, na kafe, nic… Já šlapu doma jako hodiny 24 hodin denně, on pracuje, já vím. Ale o víkendu spí do aleluja, já zase funguju dle dcery, vařím mu ráno čaj, připravuju snídani.
Poslední dobou se stává, že mu něco říkám a on mě vůbec neposlouchá, protože později se mě na to ptá. Věci mu jsou jedním uchem dovnitř, druhým ven.
Já se dříve snažila něco pro nás dělat, mluvit, připravovat program. Ale už mě to nebaví. A přitom muže miluju a chtěla bych, aby se probral. Nevím, buď je zabouchnutej někde jinde a já ho už absolutně nězajímám, nebo je to ignorant od přírody.
Já už ani nevím, co je ve vztahu dvou dospělých lidí normální a co ne. Někdy skoro pochybuju, že nějaký vztah máme. Jeho zajímá hlavně sport v TV, a když máme jednou za rok hlídání, radši půjde někam na zápas, než abychom šli někam spolu my dva.
Já jsem pořád s dcerou a věnuju se věcem, kterým se věnovat můžu s ní, no moc toho není. Možná mylně vyžaduji zábavu od muže? Já už se v tom nějak přestávám orientovat.
Omlouvám se za litanie a za anonymitu, ale snad chápete a děkuju za případné rady.