Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@kocourGarfield píše:
@markytka3 tak zase tady se doporučuje dělat sport rodič dítě, že ma v tom to dítě vzor. Tak když dělají spolu sport, tak to zřejmě nenaplňuje ani jednu.
ale matka je neschopna si najit nekoho na pokecani, tak nuti dceru do sportu, aby si s dalsimi rodici mohla poplkat… verim, ze kdyby tomu dala volny prubeh, holka se najde sama sebe
Zakladatelko, po přečtení diskuze mi z toho vychází tancování. Zkus ji nějak namotivovat, zatancujte si spolu třeba podle nějakého videa na youtube a pak se jí zeptej, jestli by to chtěla zkusit.
S dcerou provozuj procházky a víc se nestresuj.
@Anonymní píše:
No dobře, ale když tady všichni píšete, že mám nechat dceru dělat, co ji baví a sport zařadit do rodinného programu, tak mě zrovna sportovní aktivity taky nebaví. Nebo resp. nebaví mě s ní. Za celou dobu jízdy na kole nezavře pusu a skuhrá, v bazénu promodrá během deseti minut… Takže já nemám právo na to dělat co chci a ona ano?
Tak to s necim spoj, jdete na kolo, dejte si nejaky cil, ze nekam dojedete, tam si neco date, at se na neco tesi a ne jen jezdit, kdyz ji to nebavi. Pokud je ji v bazenu zima a je gned modra, kup ji neopren. A jako pises, ze tebe to taky nebavi, tak nechapu, proc ji k tomu tak nutis, ona to asi z tebe citi, ze te to nebavi, tak to pak nebavi ani ji.. ![]()
@Anonymní píše:
Jo. To dává logiku. Dcera nechce sportovat, protože se stydí za matku, která nesportuje.
Nikdy jdi neviděla „tlustého“ rodiče na sportu svých dětí? Já mraky. Hlavně tedy klidně tatínky co by kdysi sportovce, pak už to úplně nešlo a děti dělají ten stejný sport. Hlavně u těch malých je to časté.
@Anonymní píše:
Ano, začala ve třech, proto fotbal (nic jiného nebylo). Teď je jí sedm, je v první třídě a čtení a psaní zatím nic moc.
a nebylo by lepsi se s ni spise ucit nez ji tahat mermomoci po sportech… i tak mi ta casova osa nesedi
@mag píše:
Presne tak to bylo u nas. Plavala od kojeneckeho veku. S nami na bezecke zavody, kola lyze, ja behala, ona se mnou jezdila na kole, bezky, tury po horach… a pak prisla puberta
Jako dela atletiku. Ma trenink 4× tydne 2 hodiny, k tomu chodi do gymu, ale ostatni je za trest. Plavani nenavidi (a to si myslim, ze mela vetsi talent nez na atletiku), kolo ani nahodou, dovolena v Alpach je zlo, behat se mnou odmita
Takze jako vest ke sportu to jo, ale nemyslet si, ze jim ta laska vydrzi navzdy.
Hele ja myslim, ze puberta je proste takove krizove prechodne obdobi a dite na nejaky ten sport zase navaze v dospelosti, pokud rodice svou premotivovanosti v nem tu lasku ke sportu totalne nezabijou. To je treba pripad meho manzela, jako dite velmi nadejny bezec, ale jeho otec to v nem svou premotivovanosti absolutne zabil. Ale zas aspon jezdi na kole
Ja jsem zase pripad promrhaneho talentu, alespon dle slov me fyzioterapeutky. Pochazim z rodiny podobneho zalozeni jako je tady zakladatelka, sport je nuda a zbytecna namaha a mama se akorat vzdy divila, proc u zadneho sportu nevydrzime..no proc asi, ze. Takze jsem si k tomu nasla cestu az v dospelosti, jen je skoda zjistit, ze kdybych k tomu byla lepe vedena, mohla jsem to i nekam dotahnout. Ano i ted jsem dobra, regionalne vzdy koncim na bedne, ale v celorepublikovych zavodech narazim na limity toho, ze jsem jako dite vubec nesportovala a to se jen velmi tezko dohani. Nas syn zatim vypada, ze podedil dobre bezecke predpoklady po nas obou a mohlo by to k necemu byt, ale nechci to u nej pokazit jako tchan u manzela. Proto ho ke sportu motivujeme, od mimina mu to prezentujeme jako beznou soucast zivota a uvidime, jak to s nim dopadne, nutit ho ale rozhodne nechci.
@Anonymní píše:
Jo. To dává logiku. Dcera nechce sportovat, protože se stydí za matku, která nesportuje.
tak odpovedi se ti dostalo, skoro nikdo nenuti dite do sportu, kdyz nechce, ja i vloni jela lyzovat do alp jen s jednim, protoze druhy nechtel (a taky jsem na ne sama) a letos se tam tesi tak, ze uz jedeme za 11 dni
@ugluk píše:
Připadáš mi jako takový ten rodič, co cukr v žádném případě pro děti ne a pak si před nima sedne a cpe se čokoládou. Dítě vidí tlustou matku, co je pro ni ideální sport ten, co si k němu může sednout na kafe, a přitom mu vysvětluje, jak je pohyb důležitý, vždyť je to nesmyslPokud jsi tlustá, je ideální si najít nějaký pohyb, který by tobě byl sympatický, a provozovat ho s dítětem.
Jinak mě taky hned v prvním příspěvku pobavilo, že fotbal je nebezpečný, tak dítěti nabídneš jízdu na koni
No právě - když jsem byla malá, byla jízda na koni můj největší sen a řekla bych, že většiny holčiček. Ale respektuji její názor na všechny sporty. Čokoládou se cpeme obě. Dcera po ní hubne a já tloustnu. Že je pohyb důležitý nevysvětluji. Mně jako jediný sympatický pohyb mi přijde štípání dřeva, starání se o zahradu, pokládání dlažby (prostě ten, po kterém něco zůstane).
@markytka3 tak mně bylo s lidmi na trénincích taky dobře. Většina z nich se stala našimi známými i mimo. Přijde mi to celkem přirozené, když se vidite x týdně po dobu x let. A tedy aktivní sportvci tam nebyli všichni ani omylem. Když kluci odcházeli hrát vyšší soutěž a domovský tým opustili, tak jsme to s kamarádkou obrečely, i když to samozřejmě bylo v pořádku a přirozený postup. Prostě se z toho
stala za ty roku veliká rodina. ![]()
Nevidím na tom nic špatného.
Kluci se shazejí " na sport " někdy do dneska, protože se rádi vidí.
My s některými rodiči taky.
To s tím jestli mám chuť navazovat vztahy jinde nemá nic společného.
@kocourGarfield píše:
@markytka3 tak mě bylo s lidmi na trénincích taky dobře. Většina z nich se stala našimi známými i mimo. Přijde mi to celkem přirozené, když se vidite x týdně po dobu x let. A tedy aktivní sportvci tam nebyli všichni ani omylem. Když kluci odcházeli hráz vyšší soutěž a domovský tým opustili, tak jsme to s kamarádkou obrečely, i když to samozřejmě bylo v pořádku a přirozený postup. Prostě se z toho
stala za ty roku veliká rodina.
Nevidím na tom nic špatného.
Kluci se shazejí " na sport " někdy do dneska.
My s některými rodiči taky.
To s tím jestli mám chuť navazovat vztahy jinde nemá nic společného.
ano, taky jsem obrecela, kdyz jsme takove rodice opousteli, a dodnes s laskou vzpominam na tech 7 let, ale nedrzela jsem diteti ruku na krku, ze musi sportovat, abych ja mela takovehle kamaradky… takhle jsem to mela na mysli. ted jedno ditko zaclo pred mesicem laskovat s jinym sportem a uz mezi rodici jsem jako ryba ve vode,… jak pises, je to prirozene a skvele
@markytka3 píše:
tak odpovedi se ti dostalo, skoro nikdo nenuti dite do sportu, kdyz nechce, ja i vloni jela lyzovat do alp jen s jednim, protoze druhy nechtel (a taky jsem na ne sama) a letos se tam tesi tak, ze uz jedeme za 11 dni
Tak to by mě fakt zajímalo, kam jsi toho druhého dala.
@Anonymní píše:
Tak to by mě fakt zajímalo, kam jsi toho druhého dala.
domluvila jsem mu spani u kamarada, i u babicky, ale chtelo zustat samo doma (12 let), tak bylo samo doma. byly to jen 3 noci z toho jednu meli spani ve skole
@Anonymní píše:
No právě - když jsem byla malá, byla jízda na koni můj největší sen a řekla bych, že většiny holčiček. Ale respektuji její názor na všechny sporty. Čokoládou se cpeme obě. Dcera po ní hubne a já tloustnu. Že je pohyb důležitý nevysvětluji. Mně jako jediný sympatický pohyb mi přijde štípání dřeva, starání se o zahradu, pokládání dlažby (prostě ten, po kterém něco zůstane).
Ty máš koukám pozoruhodnej i přístup k výživě ![]()
@Anonymní píše:
No dobře, ale když tady všichni píšete, že mám nechat dceru dělat, co ji baví a sport zařadit do rodinného programu, tak mě zrovna sportovní aktivity taky nebaví. Nebo resp. nebaví mě s ní. Za celou dobu jízdy na kole nezavře pusu a skuhrá, v bazénu promodrá během deseti minut… Takže já nemám právo na to dělat co chci a ona ano?
A co tanec? To by ji nebavilo?
Chodí na dramatak a na vytvarku?
Moje dcery dělaly jedna gymnastiku a tanec a druhá jen tanec, k tomu ZUŠ a bylo to až až.
Starší dcera je už na VŠ, ta už jic nedělá, ta mladší už nechtěla pokračovat na ZUŠ, chodí k tancování na dva jazyky.
Jinak bych zvažovalanjeste atletiku, gymnastiku a ten tanec.