Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Gabiko, díky, určitě vyzkouším!
To věšení hlavou dolů - to bude přímo řičet nadšením, takové blbnutí má moc rád.
A plavání na zádech se brání, jakmile si to uvědomí.
Docela úspěch má teď jeden cvik z rehabilitace - malý leží na zádech a já nad ním pohupuju míčkem, zavěšeným na provázku. On se do něj snaží kopat, já dávám míček trochu na stranu, trochu nahoru, krásně si tím procvičuje břicho - a pořád se u toho chechtá. ![]()
Ahoj, to vůbec neřeš, že malej nelozí po kolenách. Je to většinou předstupeň vstávání a chůze. Pokud to děťátko přeskočí, není opožděné a rozhodně nepotřebuje nějak speciálně cvičit, aby lezlo. Prostě je to velkej šikula a zvládne dřív chodit a lezení nebude potřebovat. Tak hlavu vzhůru a pokud možno najít lepší Mudru.
Titty píše:
Gabiko, díky, určitě vyzkouším!To věšení hlavou dolů - to bude přímo řičet nadšením, takové blbnutí má moc rád.
A plavání na zádech se brání, jakmile si to uvědomí.Docela úspěch má teď jeden cvik z rehabilitace - malý leží na zádech a já nad ním pohupuju míčkem, zavěšeným na provázku. On se do něj snaží kopat, já dávám míček trochu na stranu, trochu nahoru, krásně si tím procvičuje břicho - a pořád se u toho chechtá.
No vidíš, s tým míčem si mi pripomenula ďalšie cviky.
Položiť na chrbát na takú tú veľkú loptu na cvičenie a váľať do strán, aby zapájal šikmé brušné svalstvo. ![]()
Ale jo, klidně mu pokaždé řekni: " Kluku jeden ušatá, koukej jít na kolínka!!!!!!!!!!!!!!! "
![]()
To mi připomnělo kamarádku, které taky řekli, že kluk nesmí přeskočit fázi lezení a že ho mají nějak donutit lézt po čtyřech. Takže celá rodina lezla po zemi, štěkala, mňoukala a dítě na ně koukalo jak na debily. Lézt ho to stejně nenaučilo, pak je poslali k nějakému specialistovi a ten se vyslovil, že je to hovadina, že dítě je zdravé a že se jednou lézt naučí. Dnes je z něj zdravý puberťák ![]()
Některé ty doktorky mě fakt vnáší do říše fantazie.
já si osobně nedokážu představit, jak to dítě donutit lézt.
Spíš bych pochopila ty cviky, které shora popisovala Gabika.
Ale donutit dítě lézt ![]()
To mi připadá stejný jako kdysi tady byla diskuze, že zase doktorka přikázala, aby klučinovi zabránili stoupat si v postýlce (v šesti měsících).
Jak na to… vzít obinadlo… přivázat za všechny čtyři konč… eeee - nerada bych byla nařčena z navádění k týrání proboha
nebo spíš námořnický lano??
![]()
Ahojky
Vobec sa pre to netráp.Samik už vedel chodiť kolem nábytku a nevedel si
nuť.Aj keď som ho po:,–(ila ja,tak padal.Dr. mi na to povedala,že každé dieťa je ine a že niektore etapy proste preskočia.Skus tie cviky ako ti tu poradili.
A k bačkorkám: četla som,že sa maju dávať hneď keď sa dieťatkop postaví na nožičky.Aby nemali ploche chodidla.Najlepšie su sandalky s otvorenou špičkou.V tych obyčajných bačkorkách sa malemu strašne potili nožičky,tak ich mal furt mokré
Kúpili sme sandalky a ma ich doteraz.
pa Lucka
Dekuji moc kazdemu z Vas.
Cviky urcite vyzkousim, dekuji moc. Ja bych ho klidne i „nutila“ formou hry… Jenze muj chlapecek je cely tata… Je nejradeji sam… Nema moc rad, kdyz mu do hrani zasahuju, takze mam vlastne takoveho „samorosta“ ale cviky urcite dostaneme, jen nevim, jestli se budeme smat ![]()
Jeste jednou moc moc dekuji.
Jeste k tem backurkam. Nekde jsem cetla, ze, kdyz date backurky, muzete mu tim znicit pater… nevim… ![]()
Lucie
Já jenom k těm bačkůrkám, k lezení už toho bylo dost
- na to jsou opravdu rozdílné názory, četla jsem třeba článek renomovaného ortopeda, že kotníčkové boty určitě ano, jakmile si dítě začne stoupat a obcházet nábytek, na druhou stranu se píše i to, že se děcko má naopak nechat jenom v protiskluzových ponožkách - a vyber si.
Klasické bačkůrky bych ale nedávala. Já jsem dceři kupovala v jejích 9 měsících (taky už chodila) ve zdravotních potřebách zavřené botičky s pevným kotníkem, pokud máte doma teplo, tak bych koupila zdravotní sandálky, ty mají taky oporu kolem kotníku. Jsou sice oboje příšerně drahé na tu dobu, co prckovi budou „akorát“, ale zdraví je holt přednější. Takové ty klasické látkové bačkůrky, jak se nosí třeba do školky, prý opravdu můžou působit problémy.
Jinak dcerka výhradně lezla asi jen necelý měsíc, kolem nábytku nikdy nechodila, přilezla si ke mě, vstala a odtáhla mě za ruku, kam zrovna potřebovala. Sama bez té ruky se bála, i když se mě držela třeba jen za 1 prst. Takové živé chodítko prostě měla
. Kažý prcek je holt jiný, a nechápu, jak by to někdo chtěl předělávat.
to nechapu
Je to moje prvni ditko a musim se priznat, ze nastudovano toho mam opravdu mraky
Ovsem realita je proste pokazde jina…
Ja jsem Danyse nikdy nenutila, aby si stoupl, nebo chodil. Ale take dela to, jak rikas. Kdyz uz chce mermomoci chodit, stoupne si u choditka a tlaci ho pred sebou (jsem mu vzdy za zadkem, protoze mam strach). Jako chovani u nas absolutne nema sanci, jen kdyz se vzbudi, tak nez se rozkouka. Jinak je to opravdu „samotar“. I kdyz me to mrzi, nepredelam ho. Muj pritel byl pry jedno a to same… ![]()
Mrzi me, ze se mnou doktorka jedna jako se spatnou mamou, ktera neco dela spatne
Do teto doby jsem s ni nemela problemy, ale je to jedina „dostupna“ doktorka, ktere nevadi v nouzi prijet a je vzdy na telefonu. Ta ke ktere jsme chodili drive, zemrela. Nevim, co si o tom mam myslet. Ale nemyslim si, ze by Danys vypadal, ze mu neco chybi…
Moje straší dcerka začala nejdřív stoupat, pak chodit kolem nábytku a pak teprve lozit po kolínkách souběžně s prvími pokusy o krůčky - když to nevyšlo, tak to dolezla. Do té doby k přesunu používala plížením vpřed. Bačkůrky bych dávala (sandálky s pevným kotníčkem - chodíme s malou k ortopedovi na sledování - zůstal jí jeden faldíček na jedné nožičce, tak jsem to s ním probírala) Chození bosky je super, ale jen po nerovném povrchu - kamínky, písek a samozřejmě tam, kde se nemůže zranit, ale na koberci, dlažbě, linu určitě boty.
Ten tunel na lezení je dobrý, to většinou děti baví (i ty prďochy), ale jinak si nedovedu představit, jak to dítě donutit lézt. V 1,5 roce už dovede trochu pochopit, že si hraje třeba na pejsky, ale ani ne ročního prďolu?!?!
Titty - 1. cvik (u nás najpoužívanejší) opri si dieťa jeho chrbtom o svoje brucho, pridržuj ho jednou rukou v oblasti panve. Druhou rukou ho za hlavičku skloň do hlbokého predklonu a nechaj samého sa zase vztýčiť. Opakovať cca 10×, prípadne menej, ak nevládze. Dva-trikrát denne. Fakt sme videli výrazný pokrok.
2.cvik - ten bol trochu „drsnejší“
Chytíš dieťa za nohy, takže visí hlavou dole (tvárou k tebe) a hojdáš - striedavo púšťaš raz jednou, raz druhou rukou. Vyzerá to drsne, ale deťom sa to vačšinou páči, len netreba preháňať s dĺžkou cvičenia
Deti si pri tom pekne spevňujú trup.
3. cvik - plávanie na chrbte - necháš ho ľahnúť na vodu a pridržiavaš v panvovej oblasti. Spevňuje brušné svaly - detom sa to vačšinou nepáči, je to pre ne makačka.
Viac si už bohužiaľ nespomínam, predsalen už sú to skoro dva roky. (ak si spomeniem, napíšem) Akurát viem, že sme cvičili fakt menej než mesiac a výsledok bol viditeľný.
Gabika