Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
S člověkem, který se nechová hezky se zvířatům, bych nikdy nebyla. To o něm ledacos vypovídá. Řekl Ti to jasně, tak nemáš nad čím váhat. Sbohem a pápá. Máš rozhodně na víc.
Už jen z toho, co píšeš bych odešla, to nebude moc dobrý člověk, když už teď ma v hlavě, že by ho mlátil atd. Podle toho, co píšeš si mladá kočka, upřímně bych se nezahazovala s tímto. Podle mě, na tebe čeká někde hodné chlapík, který s tebou moc rád to dítě mít bude. Samozřejmě je to na tobě, ale můj názor je takovýto.
Já vím, ale je to těžký. Hodně jsem mu toho odpustila až to nechápu. Teď jsme to mezi sebou měli fakt hezké a proto asi neumím se rozejít v dobrém i když se milujeme… asi nevím jak to udělat a jak se odhodlat. Trápí mě to hrozně..
@Anonymní píše:
Ahojte,předem se omlouvám, že přidávám anonymně, ale mám strach, že to uvidí někdo o kom nechci aby to četl.
Mám problém s partnerem. Známe se už od střední a po 4 letech přátelství jsme se dali dohromady a jsme spolu 3 roky. Vztah to nebyl růžový, ale časem se všechny problémy vyřešily - no alespoň jsem si to myslela. Přišlo téma na dítě a poprvé mi sám od sebe řekl, že žádné nechce, že to není nic pro něj, není rodinný typ a takové řeči. Taky se mi přiznal, že to věděl celou dobu (mě tvrdil že zatím nechce, ale bude chtít 2) no a že mi to neřekl, protože se bál abych neodešla. Taky mi řekl, že si myslel, že se to změní, ale nezměnilo a když jsem našla tohle téma, že za dva roky až dodělám školu tak chci dítě tak proto mi to už řekl. Taky že by nebyl dobrý táta určitě, že by ho liskal, protože by řvalo. Ke zvířatům se taky nikdy nechoval hezky, proto žádné nemáme.
Teď nevím zda ve vztahu zůstávat a doufat, že se to změní a nebo jej opustit a odstěhovat se. Miluju ho, ale nedokážu si představit, že bych nikdy neměla děti, nebo mi řekl za 4 roky, že dítě nechce… a nedejbože kdyby se to nahodou stalo, co pak….
Co by jste prosím dělaly? Zkoušely to ještě a zůstaly ve vztahu? Nebo by jste odešly? Mám možnost jít za necelé 2 týdny licitovat byt a odstěhovat se, ale nevím co mám dělat. Nechci jej opustit, ale nevím prostě co dělat… docela mě to zasáhlo, že na mě hrál boudu 3 roky.. Mockrát děkuji za vaše rady.
Ukončila bych to.
Bojim se začínat něco nového, ze to sama nezvládnu a bojim se toho jak se budu citit. Nevím jak se mám tvářit ještě do te doby, jestli s nim ještě mluvit o tom chovat se jakoby nic.
Odejdi a už se nikdy nevracej. Tohle se nezmění. Jestli chceš děti, odejdi. Čím dřív, tím líp.
Když ti sám řekl, že děti nechce, tak to neříká jen tak. Pokud byste přesto děti měli, nebude to dobré pro nikoho z vás. A pak odcházet je teprve těžké. Vím o čem mluvím…
@Anonymní píše:
Jsme se dali dohromady a jsme spolu 3 roky … Přišlo téma na dítě a poprvé mi sám od sebe řekl, že žádné nechce …
Jistě jste spolu zažili hodně hezkého. Snad on věřil, že se časem vpraví do role budoucího otce. Nevyšlo to. Do budoucna je Tvůj osobní plán nekompatibilní s jeho plánem. To nemá žádné řešení.
Přestaň mlátit mrtvého koně. Ten už se nezvedne a nikam Tě nedoveze. Konečná.
@Anonymní píše:
Bojim se začínat něco nového, ze to sama nezvládnu a bojim se toho jak se budu citit. Nevím jak se mám tvářit ještě do te doby, jestli s nim ještě mluvit o tom chovat se jakoby nic.
Rozchod. Ať to máš i od chlapa.
Chápu, že to může být těžké, rozejít se s někým, koho miluješ.
Nicméně tohle je nekompatibilita v budoucích plánech a časem bys si vyčítala, že jsi zůstala i když jsi přesně tohle věděla.
Kdyby mi holka oznámila, že nechce nikdy děti, můžeme spolu ještě chvíli být. Ale budu vědět, že společná budoucnost nás nečeká a časem se stejně rozejdeme.
Ber to pozitivně. Rozejdete se vlastně v dobrém - oba víte proč. Časem můžete být i dobrými kamarády…
Dost záleží, kolik mu je let. Jestli jste stejně staří („známe se od střední”) a tobě zbývají dva roky do ukončení VŠ, tak je mu kolem 23-24 let. V tomhle věku drtivá většina chlapů děti nechce a velká část z nich to podává (a je i přesvědčena), jakože nikdy. Většina z nich k tomu dozraje, obvykle kolem věku 35 let (a někteří i mnohem později, mám kamaráda, kterého touha po doposud až extrémně intenzivně odmítaných dětech přepadla po padesátce). A v tu dobu bude tobě stejně.
Druhým pointem této problematiky bývá, že dost často „nechci děti” znamená „nechci je s tebou.” Tihle muži dost často po deseti a víceletém vztahu, který se rozpadl kvůli jejich nechuti ke svatbě a zakládání rodiny, šťastně vedou do roka k oltáři zcela jinou (těhotnou) nevěstu.
Otázka zní, zda chceš jít do rizika, čekat do 35 let a pak zjistit, že tvůj chlap patří do té výjimky, která prostě děti doopravdy nechce vůbec, nebo je prostě nechce mít s tebou.
Pokud máš jasno, že děti chceš spíš dřív než později, jděte od sebe. Ta sázka na nejistotu je pro tebe moc riziková a v tomhle věku chlapi nemění názor za rok, dva, ale spíš tak za deset let…
No, je to složitý, ono se to lehce řekne „pošli ho do oběhu“, ale chápu, že v praxi to je těžký, obzvlášť jestli máte jinak fajn vztah. Ale pokud se neshodnete v takhle zásadní věci, co s tím…
Píšeš, že máš ještě 2 roky školy, takže budeš hodně mladá. Osobně moc nerozumím tomu, že si chce někdo udělat dítě hned po škole, naopak mi přijde lepší jít na chvíli do praxe, vybudovat si trochu pozici, vydělat nějakou korunu, ale to je mimo téma. Zatím bych se teď soustředila na školu a pomalu si chystala zadní vrátka k odchodu. Pokud Tě úplně netlačí věk, nemusíš to rozlousknout hned.
Ahojte,
předem se omlouvám, že přidávám anonymně, ale mám strach, že to uvidí někdo o kom nechci aby to četl.
Mám problém s partnerem. Známe se už od střední a po 4 letech přátelství jsme se dali dohromady a jsme spolu 4 roky. Vztah to nebyl růžový, ale časem se všechny problémy vyřešily - no alespoň jsem si to myslela. Přišlo téma na dítě a poprvé mi sám od sebe řekl, že žádné nechce, že to není nic pro něj, není rodinný typ a takové řeči. Taky se mi přiznal, že to věděl celou dobu (mě tvrdil že zatím nechce, ale bude chtít 2) no a že mi to neřekl, protože se bál abych neodešla. Taky mi řekl, že si myslel, že se to změní, ale nezměnilo a když jsem našla tohle téma, že za dva roky až dodělám školu tak chci dítě tak proto mi to už řekl.
Teď nevím zda ve vztahu zůstávat a doufat, že se to změní a nebo jej opustit a odstěhovat se. Miluju ho, ale nedokážu si představit, že bych nikdy neměla děti, nebo mi řekl za 4 roky, že dítě nechce… a nedejbože kdyby se to nahodou stalo, co pak….
Co by jste prosím dělaly? Zkoušely to ještě a zůstaly ve vztahu? Nebo by jste odešly? Mám možnost jít za necelé 2 týdny licitovat byt a odstěhovat se, ale nevím co mám dělat. Nechci jej opustit, ale nevím prostě co dělat… docela mě to zasáhlo, že na mě hrál boudu 3 roky.. Mockrát děkuji za vaše rady.
Příspěvek upraven 08.02.24 v 19:39