Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Cca od peti let a nechaval manzel, kdy sjel napr. do kramu pro snidani nebo pro mne na metro, takze nikdy vice nez 20 minut.
Ted ji bylo sest a pul a manzel mne vezl na vanocni vecirek, byla doma s mobilem u tv, zamcena a dvakrat jsme ji volali a jeste pry otravovali, byla doma asi trictvrte hodky, ale je klidna a rozumna, stejnak z toho ale nemam dobry pocit…
Mám pětiletou a nenechala bych ji. Ne že by nevydržela sama, ale co kdyby se něco přihodilo? Tipuju, že tak od druhé třídy by to šlo, ale spíš hádám, zatím nevím.
Já jsem poprvé nechala asi ve 4 a půl, když byla nemocná a malý bráška potřeboval ven. Ležela v posteli, poslouchala pohádky na CD nebo se dívala na DVD na NTB, měla jsem ji na chůvičce (chvilku jsem tedy byla mimo signál). Byla v pohodě, nebála se, z postela nevstala, pak dostala malou odměnku. Teď je jí skoro 5 a půl a nechávám ji samotnou, když není ve školce, a já musím odvést brášku na hlídání a zase pro něj dojít, tj. 2*20min. Vždy si maluje, hraje s panenkami, prostě klidová činnost na místě. Hodně jsme o tom mluvili, co smí, co nesmí, co by se mohlo stát. Zatím mě nikdy nezklamala, snad to vydrží. Ale nechávám jí odemčené dveře a zamčenou branku, kdyby třeba začalo hořet nebo nastala situace, kdy je potřeba, aby se dostala ven. Nebojí se, myslím, že je na sebe pyšná, že má naši důvěru. Je ale celkově hodně rozumná a klidná, pokud tedy není s bráškou (2roky)
.
Tak já zatím nemůžu soudit ale když si vzpomenu když já byla malá tak to bylo docela normální ale to bala jiná doba.To jsem byla ve čtyřech letech sama venku celý den a chodila se domů jenom najíst a napít ale chodilo nás ven víc a bylo jiná doba.
Ted asi fakt tak od těch 5 let ale jenom na chvilku.
Já zatím nechávám doma leda když jdu před dům
Ale manžel jednou provedl když bylo malému necelých 2 a půl že ho nechal na zahradě a jel si pro cocacolu (aniž by mi něco řekl, já byla doma) - protože sousedi jsou přece na zahradě a koukaj na něj. Jestli si myslel že sousedi budou skákat přes plot, projdou zamčenejma vratama až malej spadne do bazenku nebo na sebe shodí dříví…?
Ale taky jsem o tom dneska uvažovala, počítám že se odvážím tak od 5-6 let (ukončenejch).
inko, aby mě někdo neudal ![]()
2 roky a 2 měsíce - cca 5-7 minut, čistili nám před domem silnici a já musela narychlo přeparkovat auto, aby nám je neodtáhli. Pustila jsem mu DVD, dala ho do jídelní židličky, před něj piškoty a šla jsem. Doma vše zabezpečené, ale stejně jsem měla strach…
pak jednou cca 10 minut, když spal - a já vím, že spaní má tvrdé, potřebovala jsem rychle do banky.
Jinak mi to přijde dítě od dítěte, stát se může kdykoli cokoli i staršímu dítěti. Jinak si myslím, že cca od první třídy by měly být všechny děti už relativně samostatné a rozumné…
Já jsem dceru poprvé nechala samotnou přesně v 5letech, na poště mi rozbili dárek a abych to stihla, tak jsem tam musela ten den. Jela jsem když spala, nebylo to dlouho, ale mezitím přijel na otočku domů manžel, který to netušil, takže zakódoval alarm. Kdyby se holka jenom otočila, tak spustila pekelnou sirénu. Naštěstí má dobré a klidně spaní, ale orosila jsem se ![]()
Podruhé když jsem akutně potřebovala na nákup, to jí bylo 5 a 3/4 byla zima a měla neštovice. Pustila jsem jí DVD a vysvětlila únikovou trasu, pro případ požáru - dveře vedoucí na zahradu. Když jsem přijela, tak stála /podotýkám poměrně dobře oblečená/ za vratama, že se už nudila, takže taky nic moc výsledek. ![]()
Další pokus byl až v první třídě, kdy jsem v době nemoci musela pro oběd, ale to už bylo v pohodě. Teď je ještě o rok starší a už se fakt nebojím vyjet na nákup apod.max.do 1hodiny, ale využívám to jen, když je nemocná.
Pokud chceš údaj, tak za mě 6let, ale myslím, že je to hodně individuální, dle toho, jak je dítě všetečné, jak ho zabaví DVD, aby nevymýšlelo blbiny, jak moc zmatkuje apod. Třeba ta moje neleze do výšek, na DVD vydrží koukat několik hodin v kuse a ještě jí nikdy nenapadlo si jít třeba něco uvařit a jiné nepřístojnosti. Jediné, co je průšvih, je nuda, která jí přepadá náhle. Teď mě její nemoc stála 2 sady DVD z Lidlu po 79Kč, abych mohla pro oběd, nakoupit, sehnat dárek pro kamarádku ze školy apod. S novými filmy mám téměř jistotu, že jí nenapadne mi jít naproti apod.
K.
Kamča.dalmatinka píše:
Tak já nechám až tak od 15 18 let
Jo, taky mám takovou představu.
![]()
Já si myslím, že tu věkovou hranici je třeba stanovit nejen podle toho, zda dítě v klidu usedí před dvd, ale hlavně podle toho, zda si dokáže poradit samo bez rodičů. Takže já si odskočím do obchodu, cestou mě srazí auto, udělá se mi zle, že mě odvezou do nemocnice, cokoli podobného, dítě zůstane samo doma déle, než jsem čekala. Poradí si? V kolika letech? Proto si myslím, že druhá třída. Dcera v pěti letech taky vydrží u pohádky, pak se tedy musím rozhodnout - zamčít? Není úniku. Nezamčít? Někdo sem vleze…nebo ji napadne nějaká blbost a ona mi třeba půjde z dlouhé chvíle naproti. Prostě si myslím, že v tomto věku není na děti spoleh. Takže je to jen o tom, že člověk doufá, že všechno proběhne v pohodě, bez zádrhelu. Myslím, že základem by mělo být, že dítě umí použít telefon, klíče (dcera někdy odemkne, někdy jí to nejde, ve strachu pochybuju, že by to zvládla), venku se zorientuje a jde třeba správně k sousedům, které zná apod.
Vyhnout se nedá úplně všemu (např. se mi stane něco doma), ale hlavní je minimalizovat riziko.
I když teda to musí mít těžké ty, co mají chlapa třeba řidiče kamionu, co není týden dva doma, bez babiček či hodné sousedky, jídlo se koupit někdy musí a dítě je zrovna nemocné… Můj názor vychází samozřejmě z toho, že můj chlap sice jezdí domů až večer, ale každý den a když jsou děti nemocné, tak se během dne staví v obchodě. Takže mně se to mluví. ![]()
Já zatím můžu pouze teoretizovat,ale četla jsem doporučení,že přibližně od 5 let.Musíme ale zabezpečit,aby se nic nestalo a opravdu jen na chvilku,čtvrt,půl hodinky.
Ono taky záleží,jaké je to dítě,jestli klidné,rozumné,poslechne,nechá si vysvětlit..Určitě bych nenechala doma samotné dítě hyperaktivní nebo podobně.
Adámek byl několikrát chviličku sám doma,když jsem šla dolů pro poštu nebo někdo zazvonil,musela jsem něco vyřídit,pověsit prádlo na dvůr - bydlíme ve druhém patře bez výtahu.Emču jsem si vždy samozdřejmě brala s sebou.Jednalo se tak o dvě,tři minutky.Seděl buď u dVD nebo si hrál s hračkami,nic jiného.
I když jsem taky úzkostlivá,plánuju v tom pokračovat a tak ho postupně zvykat a přesvědčovat se,jestli to zvládne.
Využiju tématu a zeptám se..Mám známé,je jich takových víc,mají jedno dítě ve školce a miminko nebo malé batole..
Někdy chtějí jít pro dítě do školky po obědě a mladší dítě zrovna spí.V klidu a v pohodě je nechají samotné spát doma v postýlce.Nechtějí je budit.Jedna známá toto dělala už od tří měsíců miminka.Samozdřejmě občas,školka je asi 10 minut cesty,celkově byla pryč tak 20 minut.Nechci nikoho soudit,ale měla bych strach nechat doma spát samotného zamčeného kojence,zvlášť v paneláku.Nejen k vůli SIDS,ale může se i začít dusit,můžu se někde zdržet,můžu čekat na starší déle než jsem počítala.Může třeba - krajní situace,začít v paneláku hořet,unikat plyn.Nikdo neví,že v mém bytě spí zamčený kojenec.
Sama za sebe říkám,miminko bych vzbudila a vzala s sebou.I za cenu,že bude protivné celý den.Taky vodíme Adámka do školky,ale dál.Občas Emču vzbudit musím a není to žádná katastrofa.Neriskovala bych.
Já bych doma Emču nenechala spát ani teď v roce,ani kdybych šla do obchodu za roh.I když riziko Sids a dušení je minimální,bála bych se.Nechala jsem ji tak jen,když jsem šla v létě pověsit na dvůr prádlo - bydlíme v bytovce z pěti byty.
Co si o tom myslíte?
tohle je těžký, nevím… 20 minut je málo i hodně. Když v noci spíš, taky nehlídáš 100%…
Jestli si je někdo jistý, že dítě má tvrdé spaní… a i dítě, který řve čtvrt hodiny, to přežije…
Mně třeba malý blinkal, to už bylo horší. Navíc tvrdě rozhodně nespal, u nás by to nešlo.
kdyby šlo o cestu do školky - upravila bych režim, šla v té době na procházku s kočárkem, nakoupit. Prostě bych to spaní mimina spojila s venkovním provětráním, dala dítě do šátku… 3měsíční miminko je hodně malinkatý, já osobně bych to neriskla.
My nemáme ty babičky, chlap v práci od rána do večera, ale cestou z práce se stihne stavit do obchodu. Čerstvý chleba máme z domácí pekárny a nic jinýho není potřeba akutně kupovat.
Ahoj. Zajimalo by me, od kolika let jste nechaly sve dite na chvili samo doma. „Chvili“ myslim ctvrt, pul hodiny - urcite ne vic nez hodinu. Skocit si k sousedce, na rychly nakup apod.
Vubec nemam tuseni, v kolika letech je uz na to dite dostatecne pripravene. V peti, sesti nebo jeste dele?
Dekuji za reakce, Anna.