Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Odmítá mámu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
9.4.07 22:35
Odmítá mámu
Ani netuším jak nazvat téma, ale jsem nějaká špatná.
Je mi docela líto, že mě prcek (16m) docela přehlíží. Vlastně ho vůbec nezajímám. Celý týden jsem s ním doma sama, tak to je OK, ale o víkendech máme doma taťku, babičku a dědu a to je prostě až trapné, jak mě ignoruje. Navíc málo mluví, ale už říká, tata, děda a baba. Máma skoro vůbec. Na všechny se natahuje, když ho vezmu a chce ke všem ostatním. Chápu, že se užijeme dost v týdnu, ale je mi to prostě líto. Na mě vlastně dělá jen od ostatních papá, jako, že můžu jít.
Taky jsem si všimla, že co máme sami docela zažité, tak v cizí přítomnosti sabotuje a dělá scény. Třeba, když jdeme ven, tak normálně řeknu, jdeme pá, malý s sedne, já mu obleču bundu, natahuje ručičky a počká až ho obuju. Když je to v cizí přítomnosti, tak dělá fakt scény.
No to druhé beru tak, že se předvádí, nebo ho baví zrovna jiná činnost s někým jiným. Ale to první je mi moc líto. Za tento prodloužený víkend, který byl jinak super, se prcek ani jednou nepřišel potulit, nechce mi dát pusu a nic.
V sobotu hlídali babička s dědou, když jsem se s taťkou vrátili, byli na zahradě. Malý nás neviděl přicházet a když jsme ho zavolali, tak vystartoval a utíkal za tatínkem. To beru, ale on za mnou vůbec nechtěl.
Co dělám blbě mi asi nepovíte, ale není to tak i u vás?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.4.07 22:43
Ahoj.
Chapu, ze jsi z toho asi spatna, ale zkus to vzit z druhe stranky. Aspon nemas problem nekam si zajit, rozptylit se, kdyz na tobe maly tak nevisi… co by za to kdejaka maminka dala 
.
A neboj, je to jen obdobi, ktere brzy prejde… myslim, ze nedelas nic spatne, holt deti jsou deti
Drz se!
H.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.07 22:50
No vidíš, co já bych na chvíli dala za „mamánka“.
Hodně chodíme do společnosti, mám hodně kamarádek se stejně starými dětmi, tak chceme, aby se děti vídali a zvykali si na společnost. Už od malička byl Šimon takový vůdce party, nikdy se nebál a je dost společenský.
No a kolikrát, když se někde bouchne a začne plakat, tak nehledá mě, ale nepohrdne kteroukoliv cizí maminkou, to ostatní děti vůbec nedělají.
Jinak je to zlatíčko, ale mě je to tak líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.07 23:06
Ahoj Veero,
asi Ti zase tolik neporadim, sama deti jeste nemam… Ale me kamaradce se deje neco podobneho. Kdyz je s malym sama, je to zlaticko, klidne se prituli, ale pak prijde tatka z prace a maminka skoro neexistuje… Myslim, ze to chce asi cas. Mluvily jsme o tom s vyse zminenou kamaradkou a shodly jsme se na tom, ze je proste na maminku zvykly a ostatni jsou mu vzacnejsi. Pokud se o samote s tebou chova hezky, nebala bych se toho. Vazne… Je ve veku, kdy chce vice poznavat svet. Drzim palecky. A kdybych neco noveho zjistila, dam Ti vedet…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.07 23:30
Holky, dík, tak nějak se mi ulevilo, když jsem to sem napsala.
Pořád nad tím přemýšlím. Malý dostal jednou přes ručičku, když trhal nějakou pokojovku, to bylo tak jen lehoučce, ale pochopil. Jednou jsem ho dost neuváženě plácla po prdelce. To mi pak bylo líto, prostě jsem si před koupáním hráli a dost řádili, pak jsem řekla, že půjdem koupat a začala uklízet hračky a on, jak byl rozjetý mě, když jsem čupěla zády k němu a uklízela hračky, kousnul do boku mezi teplákama a trikem. Vyhrkly mi slzy bolestí, chytla ho za ručičku a plácla po plence, dost. Pak mi to všechno docvalko, že on za to vlastně nemůže, že je jen tak rozjetý z toho hraní. Normálně nekouše. Jenže to už plakal a bylo pozdě. No a pak ještě jednou na popud kamarádky, když lez opakovaně na schody. Jinak vše řešíme domluvou, hlas myslím nezvyšuju, zatím mě nijak nevytáčí.
Tak nevím, tento vzdor to asi nebude.
Taky věřím, že by mi holky řekly, kdyby se jim na mé výchově něco nezdálo, doposud jsme to tak řešily.
Ještě abych vysvětlila, mě asi spíš děsí to, že já nemám moc v lásce svou mamku. Dost na nás křičela, pro ránu nešla daleko a byla neobjektivní. Tak se bojím, aby ten malý neměl nějakou stejnou averzi na mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.07 01:04
Ahoj Veero!
Ja jsem te chtela uklidnit. Mame 3 letou holcicku a kdyz byla stara asi jako tvuj klucina, mela jsem s ni uplne stejny problem. Dokonce jsem taky tenkrat na toto tema zakladala diskuzi, jestli je to „normalni“. Bylo mi to taky moc lito a pripadalo mi, ze ma kazdyho jinyho radsi vic nez me.. 
Jenom, kdyz se mnou byla sama, bylo to ok anebo kdyz byla nemocna, tak si pamatuju, ze chtela take vetsinou jen me. Ale jinak jsem ji v cizi spolecnosti naprosto nezajimala.
NEBOJ, je to opravdu jen prechodne obdobi! Uz si nepamatuju jak dlouho to trvalo, ale kazdopadne je to davno pryc. Sice z ni vylozene mamanek neni, ale rozhodne uz davno nemam ten pocit, ze by mela rada vsechny vic nez me. Je to muj mazlik. 
Ty jsi s malym cely den, tak neni divu, kdyz je pak s tatkou, tetou nebo babickou, kteri si s nim hraji a blbnou, ze jim v tu chvili da pred tebou prednost. To je podle me uplne normani.
I kdyz to ted tak mozna nevypada, bud si jista, ze na prvnim miste jsi vzdycky TY, tedy maminka.
Tady se mi podarilo najit tu moji pres rok starou diskuzi, tak se muzes mrknout.
https://www.emimino.cz/modules.php?…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.07 07:45
Ahoj
Michal byl trošku menší extrém, ale taky když přišel někdo jinej - babička, táta, teta… tak jsem ho přestala zajímat, nikam se mnou nechtěl jít a když dotyčnej odešel tak začal brečet a chtěl za ním…
V jeho 19 měsících jsme začli chodit do „zpívání“ - všechny děti u maminek - Michal veprostřed místnosti, mě tam celou hodinu naprosto nepotřeboval, obcházel si děti koukal na miminky, za mnou došel jen se napít…
Bylo a stále je príma že ho může téměř kdokoli známý pohlídat, protože z toho má očividně radost, že narušil ten stereotyp s mámou.
Ale jamile je nemocný, jakmile má pocit nejstoty, jakmile mu něco nejde hned je u mě. Začal být ted trošku víc bojácný… takže ve zpívání se ode mě nehne a chce pořád chovat..
Myslím že je to dáno vývojem… v těch 16 měsících jsi pro něj stereotyp a nějak ještě nemá „obavy“ o tvou přítomnost…
Určitě se to poddá a musíš to brát tak, že opravdu má dítko rádo změnu a těší se i na příbuzné… Však až se naučí mluvit tak tě určitě bude obdarovávat větami jak tě má rád… A že neumí říkat máma… nebo že to neříká..... u nás to proběhlo taky v poslední fázi… já s ním byla pořád doma a pořád jsme vykládali co táta co babi co děda… takže je logické, že první začne říkat táta…:o)
Je fakt že jsou děti samostatnější a ne moc tulící a pak tuleni..... My máme ty spíš netulící (no nepočítám Matýska to je tuleň jak hrom… už od malilinkatýho človíčka… a strašně moc se odlišuje v povaze od bráchy)
Tak nevěš hlavu, ber to jak to je, uvědom si že spousta maminek to má podobně… (jen mě napadlo, já když Michal nedával najevo lásku, tak jsem ho "obtěžovala " já… x-krát denně jsem mu dala pusu, objala ho a řekla mu jak ho mám ráda..... někdy mě odstrkoval ale já se nedala… ted chodí on a zezadu mě obejme nohu a řekne to sladké rád))))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.07 11:01
Tak dnes ráno mě prcek dostal, sám od sebe přišel a dal mi pusu, pak už si mě klasicky nevšímal, ale i tak to bylo krásný. A to byl ještě doma táta. Jakoby věděl, že jsem ho tady včera pomlouvala.
Taky jsem si uvědomila, že jak pořád válčíme s tím spaním, tak když dojde na pláč, tak ho taťka neutěší, to chce vždycky ke mě. Tak aspoň něco. Mám radost, že je takových dětí víc. Dík.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
