Odplenkování tříletého syna – stále protestuje, nevím, co dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Hlavně mu už plenku nevracej! Tím mu uděláš ještě větší binec v hlavě. Zkus vydržet, myslím že se blíží doba, kdy mu to najednou přepne v hlavě. S pediatrem jsi to zatím asi neřešila, aby případně doporučil nějaké neurologické vyšetření. Ale ono prostě v těch 3 letech +- se to u dětí zlomí, můj syn taky vzdoroval nočníku, až někdy před 3. narozeninama ze dne na den šlus. Dcery byly v tomhle mnohem šikovnější, chápaly brzy, že pocit nucení čurat znamená doběhnout k nočníku a udělat to tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
docela prekerka. No, pleny bych asi sundala když u nich dělá scény a na gauč a postele bych pořídila potah a pod něj jednorázové podložky. Nočník někde na očích a nenutila bych ho. My pustili pohádku, nočník před tv a ono se to někdy povedlo samo. Dělá jsem, že to nevidím. A další věc byla kamarádka. V létě závodily, která se dřív vyčůra do trávy.
Pak už asi jedině nějaky psycholog?
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
A zkusila ses ho zeptat, co mu na tom přebalování tak vadí? Nešlo by se s ním domluvit, že si tu plenku sundá sám?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Neřeš to a bud v klidu, nedávej plínu, jen levné slipy a tepláky z aukra a nechávej ho aspoň pár minut v mokrém ať si to uvědomí. A ty se hoď do pohody, nic jsi nezavinila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@teroonka píše: Více
Asi mas pravdu, ted uz musim nejak vydrzet a cekat. Je hrozne blby ze je ted zima, coz doma, to se nejak udela jak pises. Ale procuravani do oteplovaku je v pytli no. I kdyz, kdyz o tom tak premyslim, pocurava se mnohem vic doma nez venku a ten minuly tyden mel rymu, tak jsme byli zavreni
- Citovat
- Upravit
@Mosie píše: Více
Jo. A je jak zaseknuta deska ted uplne stejne jako pred tim pulrokem, nechci plinku vymenit, chci pocuranou. Proc nerekne. Vysvetluju ze to nejde, ze ho bude bolet zadecek (coz se deje), proste jen neee a vyvadeni jak kdybych mu sla delat buhvi co.
- Citovat
- Upravit
@PavelChytry píše: Více
Jo to mam sadu teplaku ze sinsay a to je mi uplne jedno. On i rekne ze je pocuranej, ale je to desna prca 
- Citovat
- Upravit
Ale kdyz pak proste slysim jak nekdo do dvou tydnu odplenkoval dvoulety dite co predtim nevedelo co je nocnik, tak jsem trochu zoufala 🤦♀️
- Citovat
- Upravit
To je blby, tezko radit..napada me, zkousela jsi ho v tom pocuranym treba nechat? At si to sunda sam az ho to bude studit a odnese to do pracky sam a prevlece se..asi bych zkusila tohle, pokud nezabira nic z toho co jsi uz zkusila. Proste neco ve stylu uz si velky kluk tak bez bud na nocnik, nebo na wc, nebo se bez prevlic sam. Ja to delat porad nebudu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Muj syn uspesne chodil na nocnik jen kdyz byl nahy, s teplakama to udelal do nich, kdyz jsem ho neodchytla vcas. Casem se to zlepsilo na polovicni az 3/4 uspesnost, ale stale to bylo nevyzpytatelne, takze ven jedine s plenou, bylo to vloni v toto obdobi. Ale chodili jsme curat i tak, nechtela jsem plena = pocuram se. No a celou dobu jsme to takto delali, seplo mu to asi az po trech mesicich, mel tedy tesne pred tretima narozeninama. Nekomu to proste trva dele, tolik bych to nehrotila, za mesic uz bude treba nez plen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A co zkusit ho naučit se sám přebalovat?
Pořídit kalhotové pleny. Ty by měl možnost si ji sám sundat a nandat.
To by mohl zvládat sám si sundat a nandat.
Naši dysfatici měli pleny i do 3.5 let a ve výsledku to bylo jedno. Měsíc sem měsíc tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Grety píše: Více
Jo, tak se prevlekl sam s drzkovanim, dosel si do skrine pro cisty, hodil do pracky spinavy. Ale krome chvile jecrni a ksichtu mu to vlastne bylo jedno.
A tu plinu on by si asi vymenit zvladl, roztrhnout si ji umi kdyz jde treba do vany, natahne si i trenky tak proc ne plinu, ale on je proste nejak sprajcnutej ze ji menit nechce, zustal by mi v pocurany celej den asi dokud by neprotekla…
- Citovat
- Upravit
Teď na zimu už to půjde těžko. V létě by byl nekompromisně nahatej!
Napadla mě taková drasťarna. Třeba když zjistí, že to zebe venku…
Na balkoně třeba ať je to blízko…
Nemůžeš mít k tomu třeba. Pro tu situaci nevhodný přístup?
Nám takhle pomohla kamarádky mamka. Dcera dělala scény kvůli čepicím, nechtěla je a doslova je rvala z hlavy. Tetka nastoupila. Důrazně řekla, že bude mít čepici protože fouká. Nasadila a měli jsme vyřešeno. Já se jí nezastala. Tetku jsem neokřikla. Jednoduše jsem v tom dceru nechala. Bylo po problémů. Od té doby čepice nosí.
Tak třeba když na něj nastoupí důrazně někdo, koho skoro nezná, někam ho to posune. 
- Citovat
- Upravit
Můj ještě ve 2 a pul letech měl totální šprajc a nočník odmítal s hysterakem…postupně se to podařilo zlomit a tesne před 3.narozeninami se odplenkoval (na noc furt má)…nám pomohla silná motivace: krásné nálepky s auťáky, co si.mohl lepit na nočník, pak jsme přidali pohádku (jinak pohádky nemival) apod, prostě potřeboval tu motivaci, aby překonal nějaký blok v sobě…jedna kamarádka zas tvrdila, že kluci jsou soutezivi a musí se i z nocniku udělat hra…ona používala cosi, co dala do nocniku a když to kluk pocural, tak se to zbarvilo nebo něco takového.
Hlavně klid a necist moc příběhy lidi, co dítě oplenkovali v roce, ve dvou letech a jak to bylo easy. Někdy je to fakt boj. Do školy snad už v plenkách nepůjde. Nejtěžší je asi obrnit se proti kecum straší generace (pro mě to tak bylo). Prostě každé dítě k tomu někdy dojde, někdo dřív a jiný později. 
- Citovat
- Upravit
Ahoj, vim ze je tu diskuzi hodne a vetsinu jsem cetla. I spoustu clanek, poslouchala podcasty a zaplatila webinar. Vyzkousela vsechno, co jsem se dozvedela, a mam pocit ze u nas selhalo uplne vsechno. Nevim co delam spatne, citim se jako naprosto nemozna matka a ted nevim, jak dal, abych z toho neudelala synovi trauma.
Mam trileteho kluka. Jinak je sikovny, v nicem nezaostava, nemam na co bych si stezovala. Jedine snad ze je dost tvrdohlavy a umi byt hodne vztekly, ale to je proste povaha, my s manzelem jsme takovi oba, takze je jasne odkud to ma, ale zas to neni tak, ze by se s nim nedalo domluvit. Jsme vetsinu dni uplne v pohode, scen malo, nejhorsi vzdor asi za nami, jako rodina neresime zadne vaznejsi problemy, s manzelem vztah skvely. To vztekani u syna od miminka hodne bylo pri vecech, ktere se musi dit, at chce nebo ne, a nic z nich z jeho pohledu nema, hlavne prebalovani a oblekani. U oblekani uz je to minulost, tam davno pochopil, ze ven do zimy je potreba se oblect, kdyz je spinavy tak prevlect atd, davno to umi sam jen s malou dopomoci. U prebalovani zustaly az do konce sceny naprosto pekelne, kdy se brani vsi silou, stipe, skrabe, kope, neni ho mozne nicim presvedcit, uplatit, odvest pozornost nic. Protoze my z toho tekly nervy a kazilo nam to dny uz od sameho rana, v jeho 2,5 jsem se rozhodla ze nejake seznamovani s nocnikem stacilo a zkusime se dobrat odplenkovani.
Pojala jsem to tak, ze nejprve zkusime vzdycky na nocnik po spanku, pred odchodem nekam, po navratu, pred spanim. Aby si to zafixoval spolu s dalsimi pravidelnymi cinnostmi. Jenze skoro nikdy se nic nepovedlo, ani rano ne, protoze bych ho na ten nocnik musela strcit v te vterine, kdy se probudi, a to zas silne protestoval a ani ja to kolilrat nezvladla otevrit oci a hned skakat k nocniku. Postupne protestoval cim dal vic, ze si tam sednout nechce. Mama mi rikala no jasme, proc by mel chtit, kdyz jemu to v tech plenkach nevadi, nechape proc by to mel delat. Zacinalo leto, tak jsem ho zkousela doma i venku treba na louce nechavat bez. Cural pri behani, ani o tom nevedel. Tak jsem mu aspon nejak vysvetlila co to ke kdyz cura a zavedla podle zkusenosti tady odmeny za nacurani do nocniku. Byl z toho akorat vztek a sceny, protoze vedel ze odmeny pro neho mam a chtel je, vyvadel ze nedam. No ale postupne jsme se dobrali k tomu, ze kdyz jsem ho pravidelne treba po hodine davala na nocnik nebo zachod, cural tam. Zezacatku teda taky cural i uplne nevyzpytatelne mezi tim, takze to byla docela hruza. Ale prislo mi zr se nekam posouvame, nakonec ty intervaly uz vetsinou na hodinu stacily, takze jsem to vetsinou vychytala. Za pul roku snahy jsme se ale nedobrali k tomu, aby si sam rekl, to udelal asi trikrat. A bohuzel jsme stale tam, ze kdyz to trefim a dam ho a on zrovna neprotestuje, klapne to, ale staci ze interval neodhadnu a cura do kalhot. Je mu to jedno, maminka prevlece. Vyprat to jde klidne se mnou, to mu taky nevadi. Nektere dny jdou, nektere jsou horor, peru treba sestero obleceni. Zkousela jsem bez spodniho pradla, s nim, treninkove kalhotky, dole bez, je to stejne. Nehybeme se z mista. Minuly tyden mi vytekly nervy kdyz mi trikrat za dopoledne rekl ze se mu na nocnik nechce a tri minuty potom byla louze na gauci, rekla jsem mu, ze kdyz nam to zatim teda nejde, dame jeste plinu a nauci se to pozdeji. Jako asi to tak teda je, ze neni jeste zraly. Jenze…vratily se zpatky sceny s prebalovanim. Dneska rano mi tu vyvadel tak, ze me nakopl do licni kosti, dela se mi monokl. Pritom jinak je to vazne pohodovy kluk, chodi do DS a nestezuji si na nej v nicem. A ja vubec nevim co dal. Prijde mi ze obe cesty jsou pro nas neschudne. Necham plinu a budeme se nelolikrat denne rvat, nenecham a bude mi procuravat vsechno, navic v zime je to s oblecenim celkem problem…