Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj. Chápu tě. Řekla bych ti, že je to normální, ale taky je normání, že těhotná je citlivka a všechno ji hned trápí. Ale když ti manžel říká, jak ho vzrušuješ, tak tomu věř. Zkus si užívat pěkných velkých prsou a bříška. Mysli na svoje přednosti! Užívej si volna pro sebe, vyraž ven na sluníčko na procházku. Ježiš, po porodu to dáš dolu. Budeš lítat kolem miminka, nestihneš se najíst, budeš procházkovat- zvlášť v létě! Přece si nebudeš kazit tohle krásný období takovejma myšlenkama ![]()
Jee jak ja ti rozumim. Ja se tak tesila, az budu tlusta a tak…no pak jsem pribrala 25kg a pripadala jsem si odporna. Zacala jsem se trosku vic malovat, abych aspon trosku vypadala a pro lepsi pocit to pomohlo.
Neboj, zrejme si tak pripadas jenom ty sama. Ja kdyz se ted podivam zpetne na fotky, tak to takova hruza nebyla. Ono ti stejne nezbyva, nez vydrzet ![]()
Nainuva píše:
Ahoj. Chápu tě. Řekla bych ti, že je to normální, ale taky je normání, že těhotná je citlivka a všechno ji hned trápí. Ale když ti manžel říká, jak ho vzrušuješ, tak tomu věř. Zkus si užívat pěkných velkých prsou a bříška. Mysli na svoje přednosti! Užívej si volna pro sebe, vyraž ven na sluníčko na procházku. Ježiš, po porodu to dáš dolu. Budeš lítat kolem miminka, nestihneš se najíst, budeš procházkovat- zvlášť v létě! Přece si nebudeš kazit tohle krásný období takovejma myšlenkama
ano ano, jsem na tom úplně stejne, musís myslet na to, ze to po porodu das dolu
kojeni by ti melo pomoci, co ty vis, mozna nechas vsechno u porodu ![]()
Taky jsem mela v planu pred otehotnenim zhubnout, no vule tady ale nezasahla
taky mam celulitidu, ale pritelovi to nevadi, takze proc se stresovat ![]()
nejkrásnější období života ženy ![]()
klid po porodu nebudeš mít na zrcadlo čas
Já vím, že se těžko radí, ale zkus se na vše dívat pozitivněji. Myslím, že i ten negativní pohled může věci (fyzické projevy) zhoršovat. Mysli na to, že všechny takové tvé negativní pocity a stresy se projevují také na miminku a zkus si naordinovat pozitivní pohled. Odpočívej, jez zdravě a na to jak vypadáš nehleď. Uvidíš, že až budeš mít miminko v náručí, tak ti bude úplně jedno, jak vypadáš a tvému manželovi, pokud je jen trochu normální, taky. Na druhou stranu si nemaluj, jak to bude s miminkem jednoduché a pohodové. Ty první dny a týdny a hlavně noci jsou opravdu ale opravdu těžké. Zvyknout si na neustále nevyspání, na pocit, že vše děláš špatně, že nerozumíš, proč pláče, že neumíš nakojit… No zkrátka připrav se na to, že to bude v každém případě těžké ale zase v každém případě to stojí za to!!!
Tak takle přesně teď vypadám já - přesně, jak popisuješ. Změna prsou, stehen, váhy atd. atd. Jenže Ty jsi těhu a je to opravdu normální, řeknu-li to Tvými slovy. Já už mám ale doma 16timěsíčního piškota!
Vykašli se teď na svoje tělo a nálady, obojí se po porodu zase změní a na obojím můžeš po porodu zapracovat. Teď si užívej těhu, když už Ti není zle a těš se jen a jen na toho malého kulíška, kterého za pár měsíců budeš držet v náručí. Věř mi, stojí to za to.
No právě, krásný období by to bylo, ale bez zrcadel! Ani moc času na procházkování není, zařizujeme komplet RD od hrníčků přes TV po nábytek, takže lítáme po obchodech a hádáme se o sedačku. Pak sedím u PC a plánuju rozmístění, furt něco měřím…takže jako zábavu mám, na to zkouškový ve škole…ale oni si ty myšlenky cestu najdou. Bojím se, co s psychikou udělá porod.
Taky nechápu, proč se tomu říká nejkrásnější období ženy. Asi jen proto, aby se ženská nelekla. Já měla to samé, až na to, že jsem na to kašlala a nějak jsem se tím přestala zaobírat, že mám stehna o 30kg větší. Před těhu jsem měla 48kg, při porodu 88kg. Docela šílený skok, nechápala jsem, jak jsem to přežila. Ale neboj, po porodu to půjde dolů. Do té doby bude asi o t rošku hůř ještě, ale to zvládneš. Ke konci to už přestaneš asi řešit. Možná né.
jizvíková píše:
nejkrásnější období života ženyklid po porodu nebudeš mít na zrcadlo čas
jizvíková píše:
klid po porodu nebudeš mít na zrcadlo čas
Nebo dítě zapatlá zrcadlo. ![]()
Tak se zrcadlům vyhýbej. Hele, skoro všechny těhulky takovýma změnama projdou. A je pravda, že co jsem slyšela od kamarádek, většinově se shodnem, že muže to vzrušuje, žena jim příjde „vzácná“
A co si třeba udělat den a chodit na nějaký těhu cvičení, nebo plavat? Pro dobrý pocit a ten jeden den v týdnu by to šlo, ne? ![]()
Ahoj, promin, ale ja jsem se pri cteni docela usmivala. Z tveho popisu je videt, ze je u vas i s tebou vse uplne v poradku, „jen“ s tebou cloumaji hormony
. Pises tak hezky jednim dechem o pupincich na obliceji a jak asi budes platit hypoteku, kdyz te manzel opusti
. Neboj, on te ma urcite rad a opoustet te nebude! Cekate mimi, proste mas par kilo navic a sama sobe se ted uplne nelibis, ale my zensky se vzdycky tak zkoumame… Chlap tech zmen na tobe vidi jen desetinu. A urcite to moc neresi, protoze vi, ze to je proste tehotenstvi. A ze ma obcas blbe vtipky- on si neuvedomuje, jak jsi ted citlivejsi a ze to vic prozivas. Neboj, vsechno je v poradku, tes se na miminko ![]()
normální depka, zase bude dobře
hele já byla v těhotenství tak hnusná, že nemám ani žádné fotky, beztak bych se na ně nedívala, natož abych je někomu ukazovala
Nabrala jsem dvacet kilo (resp. 30, deset dolů a třicet nahoru) a nechala je v porodnici, vlastní rodiče mě nemohli poznat
Ty kozy a sex jsou hrozný no, holt až dokojíš. O chlapa se neboj, všechno si vynahradíte
A ty betynka a maminky a bůhvíco ještě zahoď, to je hrozná vymejvárna
Holky já nejsem blázen, já vím, že je to normální, ale děsně mě to s..e!!!! Od 4hod. nespím a studuju lymfodrenáže a plánuju, jak na ně pak vyrazím, těhu cvičení už taky mám v plánu, potřebuju vidět taky jiný šeredky, abych se trochu uklidnila!!!
Miminko jsme moc chtěli oba. Já nastudovala spoustu materiálů a věděla, do čeho jdu, jaké budou změny, co jíst apod. Nyní jsem v 25tt.
Zvracela jsem do 5. měsíce. Do dnešního dne jsem přibrala 7kg. Před porodem jsem měla 73 při 173cm a chtěla trochu zhubnout, nestihla jsem.
Včera jsem se viděla v zrcadle! Vše, co jsem nastudovala, vše, s čím jsem počítala…jakoby se nestalo!! Mám sama k sobě neskutečný odpor! Mám velká tlustá stehna, vnitřní strany stehen se mi třou při chůzi o sebe a nepříjemný to je hlavně po koupání, kdy jsem jen v županu. Zadek a stehna samý hrbol a to prosím i když stojím, je to hodně vidět. Obličej samej vřed, velký červený boláky, který si nemůžu ani vymáčknout a můžu jen čekat až zbělá, a na potvoru zbělá vždy, když jsem např. ve škole apod. Používám pudr, resp. používala jsem do té doby, než jsem zjistila, že se to po něm jen zhoršuje.
Po 5ti měsících zvracení můžu konečně jíst a mám chutě, ovšem ač sním cokoli, trpím nadýmáním. Manžel mi často ráno říká, že jsem zase proprděla celou noc. Do toho všeho chrápu, mám věčně rýmu, furt pšíkám a leze na mě těhotenská demence. Manžel si ze mě utahuje, že mi po porodu koupí takové ty pracovní sešity pro předškoláky „Učíme se počítat“. Nemůžu si vybavit názvy věcí, např. hořčice „to koření“, karoserie auta „lodička“.
Prsa jsem měla hezké dvojky, teď mi vadí jak jsou větší a nateklý. Prostě mi překáží!
Co se týká jídla, občas si dopřeju, ale jím velké množství zeleniny a ovoce a přesto jsem mezi svátkama za 14 dní přibrala 2kg!!!!
Asi mě budete odsuzovat, proto také ta anonymita. Stydím se za to. Já jsem vždy své kamarádky uklidňovala slovy „je to normální, jsi přeci těhotná“, byla jsem maximálně připravená na vše, vše jsem četla a nastudovala a k čemu? Skutečnost je jiná, když se teď vidím, s tím vším, co jsem očekávala (celulitida, akné), je mi do breku. Bojím se, co se s tělem bude dít dál a jak nakonec budu vypadat. Jak budu vypadat, až se vrátím z porodnice? Co manžel? Budu ho přitahovat?
Lze říct, že můj manžel je zlatíčko, říká, jak jsem roztomilá, jak mi těhotenství prospívá, jak ho vzrušuju (sexu máme poskrovnu, nemám na něj chuť), ale co po porodu?
Když tak čtu, jaký jsou některý chlapi svině a podvadí ženu běhěm jejího těhotenství a po porodu ji opouští… Co bych jako pak dělala? Máme úvěr na barák, jeden na něj a já jako spoludlužník a jeden na mě a on jako spoludlužník. Jak bych to pak platila? Z čeho bych živila sebe a dítě? Kde bych žila, když dům je jeho a nezahrnuje se do SJM.
Nějak to na mě všechno padá!!
Bojím se, abych pak chtěla ještě další děťátko, když teď se na těhotenství dívám takhle! Manžel by chtěl 2-3.
Na druhou stranu se na mimi moc těším, jak bude vonět, jak se bude smát, jak ho budu v noci utěšovat a moc se těším na to, že mu budu moci být oporou, když se bude bát, nebo ho bude něco bolet, bude se mi choulet v náruči a já ho budu ochraňovat.
Ani nevím, co od tohoto slohu čekám, možná uvolnění z toho, že jsem se vypovídala…