Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Zdravím všechny maminky,
sice je mi jasné, že se tu bude vyskytovat více zkušenosti s nezletilými dětmi, ale každopádně tu nějaké budou. Jedná se mi o radu, zkušenost ohledně soudů o alimentech.
Jsem tedy zletilá studentka, po 2 letech byl konečně vyhlášen rozsudek, kde jsem vyhrála zvýšení alimentů z 2000kč na 3200kč, jistě lze uznat, že se nejedná o nějakou nepochopitelnou sumu a kdybych věděla, jak hrozné to bude, tak bych se do toho nepouštěla…
Ač chování mého otce bylo dost děsné a v podstatě můžu říct, že sem měla podporu soudkyně, tak můj slavný otec podal odvolání… Což už mi opravdu přijde
v podstatě se k tomu nedá vyjádřit…
Máte někdo zkušenost s odvolacím soudem, kdy vám soud výživné zvýšil a druhá strana podala odvolání? Jestli soud rozhodnutí potvrdí-zruší nebo spíše vrací zase zpátky? Něpředpokládám, že by soudkyně městského soudu byla nekompetentní, stává se, že je to zrušeno? První soud jsem byla sama, přibrat/nepřibrat advokata? Zjistím nějak, jestli má/nemá druhá strana advokata? Byl vyřízen odvolací soud rychleji než městskej? Zkrátka bych se chtěla dozvědět cokoli, člověku je taky líp, když to někde vyplivne…
Děkuju moc
@klinerovi píše:
Zdravím všechny maminky,
sice je mi jasné, že se tu bude vyskytovat více zkušenosti s nezletilými dětmi, ale každopádně tu nějaké budou. Jedná se mi o radu, zkušenost ohledně soudů o alimentech.Jsem tedy zletilá studentka, po 2 letech byl konečně vyhlášen rozsudek, kde jsem vyhrála zvýšení alimentů z 2000kč na 3200kč, jistě lze uznat, že se nejedná o nějakou nepochopitelnou sumu a kdybych věděla, jak hrozné to bude, tak bych se do toho nepouštěla…
Ač chování mého otce bylo dost děsné a v podstatě můžu říct, že sem měla podporu soudkyně, tak můj slavný otec podal odvolání… Což už mi opravdu přijde
![]()
v podstatě se k tomu nedá vyjádřit…
Máte někdo zkušenost s odvolacím soudem, kdy vám soud výživné zvýšil a druhá strana podala odvolání? Jestli soud rozhodnutí potvrdí-zruší nebo spíše vrací zase zpátky? Něpředpokládám, že by soudkyně městského soudu byla nekompetentní, stává se, že je to zrušeno? První soud jsem byla sama, přibrat/nepřibrat advokata? Zjistím nějak, jestli má/nemá druhá strana advokata? Byl vyřízen odvolací soud rychleji než městskej? Zkrátka bych se chtěla dozvědět cokoli, člověku je taky líp, když to někde vyplivne…
Děkuju moc
Nic o tom sice nevím (moc jsi toho neuvedla) ale jako zletilá studentka se soudit s tátou o alíky???
Že tě hamba nefackuje. ![]()
Přesně tak, zastavila bych se u toho, že toho moc nevíš a tím bych si dál nedávala právo někoho osočovat. Ptala jsem se na názor, zda-li mám na to právo? Myslím, že ne a tím bych to ukončila. Ptám se na zkušenosti ohledně odvolacích soudů. A můžu naprosto s čistým svědomím říct, že rozhodně nejsem ten, co by se měl fackovat.
tohle nepochopím
@klinerovi píše:
Přesně tak, zastavila bych se u toho, že toho moc nevíš a tím bych si dál nedávala právo někoho osočovat. Ptala jsem se na názor, zda-li mám na to právo? Myslím, že ne a tím bych to ukončila. Ptám se na zkušenosti ohledně odvolacích soudů. A můžu naprosto s čistým svědomím říct, že rozhodně nejsem ten, co by se měl fackovat.tohle nepochopím
Tak přesumovat rozhodnutí odvolacího soudu je jako věštění z křišťálové koule.
Odvolačka to může
Rozhodne pouze soudce.
A nikdo, fakt nikdo ti neřekne, jak to dopadne.
To, že soud v Kolíne dopadl A, a soud v Znojmě jako B nic neříká o tom, jak dopadne soud třeba v Plzni. A ještě i v rámci soudu záleží na soudci, a na celé cause… a tak vůbec.
Ptáš se na něco, na co se nedá odpovědět.
@klinerovi píše:
Přesně tak, zastavila bych se u toho, že toho moc nevíš a tím bych si dál nedávala právo někoho osočovat. Ptala jsem se na názor, zda-li mám na to právo? Myslím, že ne a tím bych to ukončila. Ptám se na zkušenosti ohledně odvolacích soudů. A můžu naprosto s čistým svědomím říct, že rozhodně nejsem ten, co by se měl fackovat.tohle nepochopím
Já vím, že nepochopíš. Píšeš dost sebevědomě. Možná až příliš. ![]()
S odvolacím soudem zkušenost nemám, ale nepředpokládám že bys prohrála. To co máš ty je běžné pro skolkové dítě.
A já sama jsem se taky soudila jako zletilá, od 18 už to podává dítě. Já byla ve 2 ročníku, bydlela jsem s mamkou, otec se nikdy nezajímal, velmi dlouho ani neplatil když jsem byla malá. Takže hanba mě fakt nefackovala, jak tu psala paní výš. Rodiče mají povinnost se starat když děti studují, minimalne počas stredni školy, pozdeji už jsem brigádu taky mívala, ale jen o prázdninách, dojizdela jsem denně na vs a přednášky nebojkotovala.
@andelka83 píše:
S odvolacím soudem zkušenost nemám, ale nepředpokládám že bys prohrála. To co máš ty je běžné pro skolkové dítě.
A já sama jsem se taky soudila jako zletilá, od 18 už to podává dítě. Já byla ve 2 ročníku, bydlela jsem s mamkou, otec se nikdy nezajímal, velmi dlouho ani neplatil když jsem byla malá. Takže hanba mě fakt nefackovala, jak tu psala paní výš. Rodiče mají povinnost se starat když děti studují, minimalne počas stredni školy, pozdeji už jsem brigádu taky mívala, ale jen o prázdninách, dojizdela jsem denně na vs a přednášky nebojkotovala.
No vidí a mě to hrdost nedovolila a postaral jsem se sám o sebe a kupodivu mi to dalo i dost do života. Je to prostě úhel pohledu.
@Fofrník asi. Někdy je hrdost blbost. Přišlo by mi to nefér, i vůči mamce. Dala do toho spoustu energie a sil, kdyz jsem byla malá a nevím proč bych se měla vzdát něčeho na co mám právo. A aspoň jsem ho mohla vidět, dvakrat v životě, u soudu.
Ty peníze jsme potřebovaly, student denního studia si nevydělal moc, spis nic než moc. Je to ale už 15 let zpátky.
Můj otec mě dokonce vydedil prý že jsem se o něj nestarala. Haha, jakoby on jo. Mohla jsem jít do soudu a prokázat že k vydědění neměl důvod. To už byla hrdost a neudělala jsem to, i když to byla křivda. Ale v 18 jako studentka střední školy jsem takhle uvažovat fakt nemohla.
@andelka83 píše:
@Fofrník asi. Někdy je hrdost blbost. Přišlo by mi to nefér, i vůči mamce. Dala do toho spoustu energie a sil, kdyz jsem byla malá a nevím proč bych se měla vzdát něčeho na co mám právo. A aspoň jsem ho mohla vidět, dvakrat v životě, u soudu.
Ty peníze jsme potřebovaly, student denního studia si nevydělal moc, spis nic než moc. Je to ale už 15 let zpátky.
Píšeš, že dlouho neplatil a to je zase něco jiného. To je to jediné co odsuzuji ještě víc než se soudit s rodiči. Proto jsem psal zakladatelce, že o tom moc nevím, jinak bych byl trošku vyhraněnější. Znám víc těch co natahují ruce a mají ramena, že „neprojdou“ dveřma, ale postrádají základy slušného chování k rodičům, než těch druhých.
@andelka83 píše:
Můj otec mě dokonce vydedil prý že jsem se o něj nestarala. Haha, jakoby on jo. Mohla jsem jít do soudu a prokázat že k vydědění neměl důvod. To už byla hrdost a neudělala jsem to, i když to byla křivda. Ale v 18 jako studentka střední školy jsem takhle uvažovat fakt nemohla.
No konec konců to byl jeho majetek a jeho peníze tak má nárok si s nima udělat co chce. Podle zákona sice tak úplně ne, nicméně morálně myslím ano.
@Ellusa píše:
Já jsem se sice taky jako dospělá na VŠ nesoudila o zvýšení výživného, ale netroufnu si soudit jiného za to, že to udělal. Navíc situaci dotyčné a její důvody neznáme - je to její věc. Tady na emiminu se řeší mnohem víc morálně sporné věci než toto
Já jí ale nesoudím. Jen prezentuji svůj názor. Jinak stebou i souhlasím. ![]()
@Fofrník neplatil roky, zdrhnul do zahraničí, mamka ho hledala přes všechny možné organizace, o soudech které řešila jsem se dozvěděla až později a i kdybych chtěla nemohla jsem říct, ja nic nechci, diky za snahu. Tez jsem si u soudů užila svoje, ale aspoň jsem zjistila jaký otec je a viděla ho aspoň dvakrát v životě.
Kdybych s otcem žila, meli jsme vztah a měla jsem možnosti jak studovat a finančne to zvládat sama, tak si to taky ušetřím. Ale znám právě spíš ty případy, kdy otec nefunguje vůbec a jeho existenci dokazují složenky, ze kterých se zaplatí aspoň jízdné nebo kolej. U 18 leteho dítěte tu hrdost odnese jenom ten rodič, ktery se stará a s dítětem žije.
Kdyby šlo o desetitisíce, ok, ale 3200 není fakt moc.
@Fofrník píše:
No konec konců to byl jeho majetek a jeho peníze tak má nárok si s nima udělat co chce. Podle zákona sice tak úplně ne, nicméně morálně myslím ano.
Něco jako morálka mu bylo cizí, jinak by to nemohl udělat. Pro mě osobně to bylo těžké, vis jako, nechat na sobě to obvinění, vzdyt jsem ho viděla 2× v životě, ani jsem nevěděla kde bydlí.. Byla to nespravedlnost, ale co už. Nad tímhle už jsem mohla mávnout rukou, mela jsem po promoci, cekala první dítě.. už to byla minulost.
@andelka83 píše:
@Fofrník neplatil roky, zdrhnul do zahraničí, mamka ho hledala přes všechny možné organizace, o soudech které řešila jsem se dozvěděla až později a i kdybych chtěla nemohla jsem říct, ja nic nechci, diky za snahu. Tez jsem si u soudů užila svoje, ale aspoň jsem zjistila jaký otec je a viděla ho aspoň dvakrát v životě.
Kdybych s otcem žila, meli jsme vztah a měla jsem možnosti jak studovat a finančne to zvládat sama, tak si to taky ušetřím. Ale znám právě spíš ty případy, kdy otec nefunguje vůbec a jeho existenci dokazují složenky, ze kterých se zaplatí aspoň jízdné nebo kolej. U 18 leteho dítěte tu hrdost odnese jenom ten rodič, ktery se stará a s dítětem žije.
Kdyby šlo o desetitisíce, ok, ale 3200 není fakt moc.
Život prostě není fér. Vymahatelnost práva (alíků) se blíží nule a 3200 není opravdu moc. Ale pokud platí alespoň co má tak bych to právě neřešil. Dvanáct stovek za to prostě nestojí. Je hodně těch co nedostávají nic (bez ohledu na rozsudek) a to je teprve neštěstí. Alespoň nebude muset mít holka morální kocovinu až bude „taťka“ potřebovat za 20-30 let pomoci a ona na něj hodí bobo. Ale stím zase musí počítat on. ![]()