Panická úzkost ze stresu

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.10.18 16:49
Panická úzkost ze stresu

Prosim o anonym nebo smazani. Priblizne pred 4 lety mi zacaly problemy s tchyni a svagrovou. Naschvaly, hadky, obvinovani a zlehcovani mych rozhodnuti a nazoru.Ja se nad tim neskutecne uzirala, pred kazdou navstevou jsem byla neskutecne nervozni co zas bude…Litala jsem co 5 minut na zachod. Zacala jsem je definitivne nenavidet a nicila si kvuli nim neskutecne nervy, az to pochopitelne melo dopad na manzelstvi.Po cca 3 letech jsme byly schopne si promluvit, nastavit hranice a v ramci moznosti spolu vychazet. Dodnes to neni ok a lezeme si na nervy ale uz je to snesitelnejsi.Hned po tomto,,usmireni'' mi necekane zemrel tatinek.Bylo to silene a ja se zhroutila. Panika ze se mi muze stat to same me donutila na ruzna vysetreni ale vse bylo v poradku a ja si rekla ze jsem dost mlada na AD a musim se srovnat.Do mesice se to podarilo.Za nejaky cas jsem otehotnela ale od 14tt jsem krvacela a musela lezet. Porad jsem od doktoru slysela jen ze to nepreziju ja nebo dite. V te dobe jsem uz mela jedno ditko doma.Do porodu byl jen strach, stres, hadky s manzelem(uz toho na nej bylo taky moc).Nakonec jsem porodila predcasne ale dite je v poradku.Ja po porodu musela na revizi a tyden do kontroly jsem byla jako uzlicek nervu, ubrecena a znicena at uz je vse v poradku.Kdyz uz se vse zdalo vyresene zacalo mi byt z niceho nic spatne. Hlava jako na pruzine, svirani a paleni na hrudi(jako bych spolkla ohen),nervozita a slabost v rukou, plactivost. Zkoncila jsem na psychiatricke pohotovosti a dostala leky ktere mi nesedly.Bylo mi po nich 1000× hur tak jsem dostala jine Trittico a k nim Neurol na dobu nez AD zaberou.Muj problem momentalne je ze mam sileny strach ze se uz techto pocitu nezbavim, ze mi prasky nepomuzou ze se zblaznim nebo se mi rozjizdi psy. nemoc, ze uz takova budu navzdy. Psychiatr mi rekl ze se mi zadna nemoc nerozjizdi a ze toho bylo na me za posledni roky moc, me nervy uz to nevydrzely a ted je potrebuju srovnat. Nazval to panickou uzkosti a na mou otazku zda je moznost ze se z toho dostanu a treba nebudu ani na prascich rekl ze tomu 100% veri. Obcas mam zachcvev place ze vse uz bude jen spatne, pak mam chut neco rozbit vzteky a pocit ze ve me neco je co potrebuju ze sebe dostat, vybit, pak si reknu ze svet je v necem prece jen hezky ale pak zase to paleni mezi prsy na hrudi a jako bych byla ve sveraku a zase premyslim co bude se mnou. Prosim, zazil nekdo neco takoveho/podobneho? Budu jeste nekdy citit radost a stesti bez zklicenych pocitu a panickych uzkosti? Porad musim byt s nekym nebo neco delat at zamestnam hlavu.Ten pocit at mi je lepe a strach ze uz nikdy nebudu,,normal­ni''ze mi nikdo a nic nepomuze je k zblazneni. Omlouvam se za zmatenost a interpunkci, pisu z mobilu.

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.10.18 17:16

Mam nekdy sanci se z toho dostat,tak ze mi bude dobre?Nebo ze budu dokonce uplne bez prasku?Holky prosim,potrebuju radu od nekoho,kdo to zazit.Jeste dodam ze jsem porad v sestinedeli

 
Emimin7
Echt Kelišová 9358 příspěvků 19.10.18 17:23

Neboj, úzkosti jakkoli hrozné se léčí asi ze všech psych. poruch nejsnáze. Teď máš jen to nejhorší období, takže tvé pocity jsou pochopitelné. Ale lépe bude, je to jen otázkou času.

 
Halamka
Závislačka 3693 příspěvků 19.10.18 17:30

Dostaneš se z toho v případě, že budeš věci házet za hlavu. V životě záleží fakt jen na pár věcech. A to je zdraví své a těch, které miluješ. Ostatní jsou podružnosti a fakt nestojí za sebe ničení.
Nauč se brát vše s lehkostí. Není umyty hrnek? No a, bude za chvíli. Tchyně má kecy? Omezím s ní kontakt a budu ji brát jedním uchem tam a druhým hned ven.

Lidé si často ventiluji své problémy na druhých. Ale pořád to jsou jejich problémy, ne naše. Vždy si to říkej, pořád do kola. A žij tak, jak je to dobře. Ne tak, aby bylo dobře druhému. Protože to nikdy stačit nebude.
Musíš najít zpět svou hodnotu. Jsi důležitá a jsi nejdůležitější pro své děti.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.10.18 17:52

@Emimin7 dekuju,treba ted se citim dobre,jen brecim a jsem nestastna co bude a proc to vlastne muselo prijit…
@Halamka presne to o te ventilaci svych problemu na druhe se hodi na mou tchyni.Jinak je pravda ze jsem hodne resila veci do hloubky,mozna az prehnane.Musim toho hodne napravit i u sebe.Hlavne se naucit hazet veci za hlavu.Opravdu si pripadam jako popelnice do ktere jsem problemy a stresy hazela a potlacovala-no a ted to bouchlo.zakl.

 
Emimin7
Echt Kelišová 9358 příspěvků 19.10.18 18:01

Zakladatelko, s tím zapracováním sama na sobě ale raději počkej, až léky zaberou. V tomhle období je lepší nějak relaxovat, nebo se něčím zabavit. Prostě nic nehrotit.

 
Ristrina
Kecalka 199 příspěvků 19.10.18 18:33

Ahoj zakladetelko, neboj se - ne že budeš normální, ty už normální jsi, spousta z nás si prošla podobnými stavy a je to normální, že po to všem, čím sis prošla se cítíš takto!

Pochopila jsem, že léky užíváš. Zmínila jsi i anxiolytikum Neurol. Ten by ti měl ke klidu dopomoci. A pak zaberou léky a bude dobře.

Líbí se mi rada s relaxem. To je přesné. Ještě bych zvážila terapii či alespoň sumarizační vypovídání se, třeba jen tady. Co tvůj partner? Je ti oporou?

Moc ti držím palce! A opravdu bude zase dobře!

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.10.18 19:11

Ahoj, chci tě ubezpečit, že vědomí, že ti fyzicky nic není je základ. Trochu náročnější je nynější nástup podzimu a celkového nepříjemného počasí venku, ale zvládnout se to dá. Základ pro tebe je dostatek spánku, vitamíny na únavu-béčko, chvíle pro sebe, kdy odejdeš se aspoň projít sama bez dětí, třeba jen na půl hodinu. Ono se to nezdá, ale každý potřebuje chvíli ticho a klid, aby mohl ztišit své myšlenky a hlavu. Tobě ti v ní víří pochyby, strach, nedokážeš se uklidnit a je to ještě podpořeno fyzickou bolestí. Hodně pomáhá jóga,nebo aspon se nauč velice klidně dýchat a zkus na nic nemyslet, protože to je opravdu umění jen tak být a na nic nemyslet. Nic si nevyčítej, požádej manžela, aby tě nenavštěvovaly osoby, jejíž přítomnost ti ubližuje, klidně si běž v jejich přítomnosti lehnout, at se jim věnuje manžel. Určitě to půjde zařídit. Nepůjde to možná tak rychle, ale každý den se to zlepší, neboj. Velice dobře pomáhají afirmace typu: Jsem zdravá, nic mě nebolí. Musíš si je říkat nahlas, aby je tvá hlava slyšela. Dělej jen věci, které ti činí potěšení, ostatní odsuň do pozadí, nebo minimalizuj, nebo požádej o pomoc. A nezapomeň: JE TO TVŮJ ŽIVOT, JAKÝ SI HO UDĚLÁŠ, TAKOVÝ HO BUDEŠ MÍT. JSI ZODPOVĚDNÁ JEN ZA SEBE A NECH OSTATNÍ ŽÍT JEJICH ŽIVOT A NEVZTAHUJ SI NA SEBE JEJICH PROBLÉMY. BUD ŠTASTNÁ SE SVOU RODINOU, DĚTMI A NECH SE PROSTOUPIT LÁSKOU. VÍC SE USMÍVEJ, ŘÍKEJTE SI, JAK SE MÁTE RÁDI.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.10.18 19:41

@Ristrina Manzel mi je nastesti oporou.Snazi se mi pomoci aspon v rozptyleni.Ikdyz leky neschvaluje u nikoho,rozhodnuti nechal na me a nerozmlouva mi to.
Moc vsem dekuji za slova utechy.Pomaha to.K psycholozce budu dochazet na vypovidani se a rady jak na sobe pracovat.Urcite to bude beh na dlouhou trat.A doufam ze nekdy budu v pohode i bez leku… :,(

 
Ristrina
Kecalka 199 příspěvků 19.10.18 19:47

Nevyčítej si tolik ty léky. Pokud je užíváš dle předpisu, jsou jen prostředkem, abys měla sílu být sama sebou. Na tom přece není nic špatného.

Je skvělé, že máš takového partnera. A k tomu i odbornou pomoc. Děláš, co můžeš. Tak vydrž, přečkej tohle období (než léky budou účinkovat) a věř, že bude dobře, vážně to tak je…:)

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.10.18 20:47

@Ristrina Muzu se jen zeptat-ty sis necim podobnym prosla,nebo jsi z oboru?Z tveho psani i odbornych nazvu mi to tak prijde

 
Ristrina
Kecalka 199 příspěvků 19.10.18 21:19

Určitě můžeš :) Nechci říct přímo „prošla“, to by působilo jako uzavřená kapitola a já jsem realista. A právě díky lékům jsem překlenula nejkritičtější období a mohu se označit i za optimistku. A to ti říká holka, která ještě nedávno brečela ne do polštáře, ale přímo do peřiny.

A skutečně vím, že mi pomohly AD. V minulosti jsem se nárazově nebránila ani zmíněným neurolům, ale u anxiolytik je velké nepříjemné nebezpečí vzniku závislosti (při překročení doby užívání nad šest týdnů) a tak jsem je vyřadila. Brečela jsem, málem jsem se modlila, a pak jednoho krásného dne jsem se po mnoha a mnoha letech poznávala. Díky AD. Vědět to, šáhla bych po nich už dříve.

Nedovolila bych si tě tady marně utěšovat, kdybych to neznala. Někdo by mohl namítnout, že se to liší případ od případu a samozřejmě má zkušenost se od té tvé může lišit. Ale prostě vím, jak mi bylo. Jak jsem nevěřila, v zoufalosti začala užívat AD, bylo mi nejprve zle z AD!, chtěla jsem se na vše vykašlat, ale vydržela jsem (zpětně se divím a děkuji si, že jsem AD zobala pravidelně i přes ukázkové vedlejší příznaky) a stálo to za to!

Moc ti přeju, aby se to obrátilo i u tebe. Prosím, tak už se zbytečně neboj. Chápu tvé obavy, byla jsem stejná… Stigma AD je i dnes dost degradující. Ale zcela zbytečně.

PS: Ještě bych dodala, ať se co nejlépe seznámíš se svými léky. Příbalový leták ti nemusí být zrovna biblí, ale hodilo by se připravit na vše. Ať nejsi např. zaskočená, když se tvůj stav dočasně zhorší, bude ti špatně a podobně. Spousta lidí příbalák nečte preventivně, ale u AD je vzhledem k možnosti dočasné emoční rozkolísanosti podstatné vědět, že cca po třech týdnech až měsíci dochází po období (možného) propadu ke kýženému zlepšení. Je to taková základní informace, tak se kdyžtak nezlob, že ti tady píšu věci, co znáš.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.10.18 09:07

@Ristrina Myslis to tak ze nez zaberou AD tak mi bude hur?To mi je uz ted.Proto ten Neurol.Taky mam strach ze zavislosti.A na predchozi AD jsem taky mela nezadouci ucinky.Myslela jsem ze zesilim

 
Emimin7
Echt Kelišová 9358 příspěvků 20.10.18 09:11

Jak mas silny ten Neurol? Na tom hodne zalezi. Je tam cislo, treba 0,25.

 
Ristrina
Kecalka 199 příspěvků 20.10.18 09:56

Budu mluvit na základě obecných pravidel + vlastní zkušenosti. Ano. Bude (je) ti hůř. AD už pozměňuje „špatnou“ chemii, patří to k tomu. Je to nejnáročnější fáze!! - bereš AD aby ti bylo líp, a ono je to přesně naopak. Tady musíš zatnout zuby a vydržet. Pak kóónečně nastane ten den D a je dobře. Byť člověk nevěřil a chtěl se na to vykašlat (logicky, když je mi z něčeho zle fyzicky i psychicky, nebudu se dál mučit - ale v případě AD je to prostě součást léčby). Očistec.

Pokud máš strach ze závislosti. Přečti si příbalák a diskuze na téma Neurol. Fakt s ním pozor. Max šest týdnů! Jinak si zahráváš!

Zmiňuješ, že je ti pořád strašně, zabírá ti teda vůbec ten neurol? @emimin se ptal na gramáž, možná je tvá dávka slabá, stejně tak můžeš být už rezistentní (tělo si na anxiolytika zvyká rychle). Ale tady fakt pozor! My ti neporadíme, zavolala bych na tvém místě doktorovi a probrala to s ním.

Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Velká fotosoutěž: Fisher-Price je u konce. Kdo se může těšit na výhru?

Milé maminky, od 24. 9. 2018 do 9. 12. 2018 jste mohly přidávat fotografie... číst dále >

Konec ftalátům i salmonele. Co přináší Evropa vašemu miminku?

Slýcháte kolem sebe občas lamentování, že přivést děti do dnešního světa je... číst dále >

Články z Expres.cz

Workoholik Kopřivová si po návratu do Čech stěžuje: Potřebuji siestu!

Návrat do České republiky jí příliš nesvědčí! Veronika Kopřivová (27), známá... číst dále >

Největší sériový vrah? Pilčík brutálně vraždil emigranty, na holčičku sestrojil mučicí stroj

Spousta lidí jeho jméno nezná, přitom jde dost možná o vůbec největšího... číst dále >

Články z Ona Dnes

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do... číst dále >

Chtěla jsem se zbavit manželovy milenky. Krize je za námi, doufá Jana

Příběh o manželově nevěře, podobný tisícům jiných, vypráví osmatřicetiletá... číst dále >