Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Panicke ataky kvůli škole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.11.21 19:28
panicke ataky kvůli škole
Zdravím,
píšu sem poprve a asi i mimo téma, ale už opravdu nevím co mám dělat…
Je mi 14 let, studuji 8 leté gymnázium a asi před 3 dny se mi začali projevovat panický ataky a úzkosti ze školy. Když myslim na skolu, nebo cokoliv okolo toho, nebo i když v ni jsem, začnu se trepat, cítím navaly zimy i horka a nemuzu téměř dýchat, není to nic příjemného. Svěřila jsem se mamce, která vypadala, ze mě chápe ale po dnešku se zda ze ne… Navrhla jsem ji, ze by mi pomohl přestup na jinou skolu, jelikož už ze samotné budovy mám strach, cítím zkratka, ze potrebuju zmenu prostředí, načež mi mamka řekla, ze jsem rozmazlena, tvrdohlava a ze před problemy utikam. Nevim, ale když mám možnost problem řešit jednoduchým způsobem a nemusim vyvíjet jinou psychickou aktivitu, která mi víc a víc ubližuje, tak ho tak chci řešit. Nicméně toto bylo zamítnuto, alespoň mě objednala k psycholozce, tak jsem zvědavá, nechci do sebe ale rvat prášky, to v žádném případě. V pondělí jdu do školy a nevim jestli to další den zvladnu, opravdu mi není dobre… Kdyby jste měli někdo nějakou radu, nebo by jste jen chteli vyjádřit váš pohled na věc, byla bych Vám vdecna, dekuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.11.21 19:34
@chiara0000 trvá to 3 dny a ty chceš zdrhnout? Divné..co se tam stalo, že tak najednou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 19:40
To máš teda dost brzo. Já to poprvé chytla ve 23 letech. Pomohla mi změna životního stylu, prostě jsem odešla na farmy do klidu a pohody. Teď mám vlastní a nic mě nestresuje. Prostě nesneseš ten příšernej nápor, co se od tebe očekává. Bohužel jsi ještě mladá, zkus to přetrpět a vol opravdu zaměstnání, kde bude svatej klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 19:51
Ahoj, mám dceru ve stejném věku jako jsi ty. Kdyby mi tohle řekla určitě bych hned uvažovala o přestupu na jinou školu, s psychikou není radno si zahrávat. Pro mou starší dceru je studium na gymplu taky docela psychicky náročné, ale dává si odměny, cíle na které se těší… Tak nějak tu náročnost vyvažuje něčím příjemným.
Jen jsem ti chtěla říct ať si stojíš za tím, jak to cítíš ty, to je nejdůležitější.
Popovídat si s psychologem pro tebe může být taky přínosné. Může ti otevřít oči, aby sis uvědomila jestli vůbec chceš na tuhle školu chodit, jaký má pro tebe přínos, proč se tam necítíš a tak. Držím palce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 20:11
@martina.se sama moc nevím, nemam zrovna dobré známky z matematiky, i když se denně dlouho učím, stále mi to nejde. Normálně bych si z toho nic nedělala, ale teď poprve se to začalo projevovat takto 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Alriga
19.11.21 20:29
No spíš potřebuješ začít řešit tu úzkostnou poruchu, když uděláš to co po tobě úzkost chce, půjdeš jinam, tak paradoxně nebudeš mít klid, ale začneš se být ještě víc.
To že tě máma tlačí k tomu neutíkat, ale řešit to je ve své podstatě správná cesta, jen to holt není pohodlné, no.
Péče psychologa je dobrý nápad -uvidíš jeslti to zvládeně jen psychoterapi.
Jo a pořiď si tuhle knihu, je dost praktická
https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/
A konkrétní rady?
Nauč se dýchat do čtverce - praktikuj ráno a večer a pokaždé, když cítíš, že na tebe leze úzkost.
https://www.youtube.com/watch?…
Stáhni si appku nepanikař a používej ji.
https://nepanikar.eu/
Jinak co je za tou panikou? Šikana od spolužáků? Strach z pedagogů? Strach ze selhání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 20:34
@Ou dekuju moc řekla bych ze strach z pedagoga a ze selhání, ano. Taky mám často flashbacky do minulosti, kdy mi bylo dobre a jakmile na to zacnu myslet, stane se mi to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 20:43
@chiara0000 jo- tak to fakt není úplně důvod měnit školu, ale učit se strachu čelit.
Dunu si viděla?
Někam na to zajdi a opakuj si benegesritskou litanii proti strachu (mimo jiné)
Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 20:49
Změna školy nepomůže. Rozjeté panicke stavy a úzkosti si přeneses s sebou na novou školu.
Je potřeba řešit příčiny a naučit se s těmi panikami pracovat.
Existují speciální terapeutické stacionáře určené pro uzkostne-panicke potíže. Časově po několika hodinách denně obvykle na 3 týdny. Zkus s mamkou najít něco takového na letní prázdniny.
Paní psycholožka by mohla poradit, kam se přihlásit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.21 20:58
Mas ve skole nejake kamaradky? Jako mne na gymplu hodne pomahalo, ze jsme tam byly parta par holek, kazde neco neslo, o prestavce jsme pokecaly, zasmaly se, daly cigaro…a cliveka ty blbe znamky vladtne ani moc netizily 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.21 15:41
Ahoj, mela jsem to uplne stejne s prechodem do seste tridy. Do dneska nevim, proc se to delo a uplne jsem se v tom utopila. Leto predtim bylo blby, rodice se dost hadali. Asi jsem se bala selhani (byla jsem jednickarka), ze se mnou bude nekdo nespokojenej, bala jsem se negativni reakce lidi, kdyz by se mi neco nepovedlo… Kazdy den jsem chodila na autobus s revem, brecela jsem pred skolou a nepomahalo vubec nic. Ze vseho strasne vyklepla. Nakonec jsem skoncila na detsky psychiatrii na tri mesice a pomohly mi prasky. Reakce moji mamky na muj stav si pamatuju, ze byly hlavne ke konci docela negativni. Ze zacatku se snazila podporovat, jezdila se mnou po psychiatrech, kineziologie,…urcite se snazila. Ale ke konci uz i toho na ni bylo asi dost a kdyz jsem chytla ten svuj zachvat a brecela jsem, ze se bojim, tak zacala na me kricet, at se pocernim. Dodneska tyhle stavy jeste trochu mam, jen se to stocilo na jinou sferu, ale s praskama (beru slabe) se asi citim lip. Nedokazu ani rict, coto vyvolalo a rozhodne jsem nemela napady na reseni a co bych chtela (asi taky proto, ze mamka byla dost „zamitavajici“, kdyz jsme prisly s necim, co se nehodilo do kramu). Ty evidentne nad tim premyslis a chces s tim neco delat. Ja nakonec byla vuci vsemu letargicka. Takze verim, ze neco s psycholozkou a rodici vymyslite. Kdybych mela takove dite, tak se asi dnes snazim dat na to, jak to citi a co chce, i kdyz to neprinese ovoce. Ale zkusit by se to melo. Je fakt super, ze nabizis reseni sama. Delej, jak to citis. Ja necitila nic. Jsem presvedcena, ze to zvladnes 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.21 20:25
Jo…ale tim nerikam, ze bys mela prejit a neresit to. Urcite si to budes nosit dal, pokud to nebudes resit. Ja jsem na skole nakonec zustala, protoze ani moc jina moznost nebyla a byla jsem na zkousku i na jiny skole, ale bylo jasny, ze by to nebylo jiny. Chce to taky dobrou spolupraci se skolou a mluvit s nima. Myslim, ze v jejich zajmu bude ti pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
