Panický strach z nemocí

44
3.3.12 20:11

Panicky strach z nemoci

Ahoj,posledni dobou mam panicky strach z nemoci.Dneska jsem byla na pohotovosti se zubem a plno lidi v cekarne chrchlalo.Mam hruzu ze jsem neco chytla.Porad se sleduju.Tenhle sileny strach uz mam asi 3mesice.Je to cim dal tim horsi.Mam jit k psychiatrovi?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
31594
3.3.12 20:14

Pokud se to stupňuje, tak ano, může jít o nějakou poruchu. Čím dřív, tím líp ;) Psychiatr tě neukousne a když se povede, budeš mít klid, někdy i duše chytí chřipku a je potřeba ji vyléčit :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
234
3.3.12 20:45

Ahojda, já osobně si myslím, že bys k psychiatrovi zajít měla. Mluví ze mě vlastní zkušenost. 3 týdny po porodu se u mě začaly objevovat strachy, které se postupně stupňovaly. Měla jsem různé rituály, které jsem musela dodržovat, jinak jsem byla přesvědčená, že se něco stane. A tak bych mohla pokračovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31594
3.3.12 20:50

Mě to trochu připomíná Nicholsona v Lepší už to nebude, jak si vždycky musel rozbalit úplně nový mýdlo :mrgreen:
Já vím, že ti to teď asi nepřijde vtipný, ale zkrátka to není nic, za co by ses měla stydět, ale zároveň to nesmíš ignorovat, protože čím hlouběhi do toho zabředneš, tím hůř se z toho budeš dostávat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44388
3.3.12 21:10

Může jít o úzkostnou poruchu, ale taky nemusí jít o nic.
Jsi nějak jinak nemocná, náchylná k infekcím, chronické onemocnění?
Víš, já trpím úzkostnou poruchou hlavně z nemocí u sebe, dětí a taky mám strach, že se někde nakazím, v chřipkových epidemiích se snažím nejezdit MHD, chodit do supermarketů a jiných semenišť bacilů(já to mám doporučeno, ale ne vždy se to dá v praktickém životě dodržet, někdy prostě musím). U mě je to pochopitelné, mám srdeční vadu, ale stabilizovanou, nemoci zvládám naštěstí v rámci normy(s ATB, vše se musí doléčit), tak se snažím nepropadat panice a nedělat si to ještě těžší.

ALE, teď jsem chodila se synem na logopedii, ordinace je hned vedle ordinace dětského lékaře a já jsem prosila logopedku, aby nás objednávala přesně na čas, že nebudu v čekárně čekat a taky až na odpoledne, kdy jsou nemocní pacienti pryč a jsou tam poradny pro kojence, druhý důvod byl, že jsem nechtěla syna brát dopoledne ze školky.
Normálně jsem ji o to poprosila a ona mě pochopila(jsem ještě k tomu těhotná,o ATB opravdu nestojím) a nikdo ze mě „hysterku“ nedělal ani já toto sama nepovažuju za hysterii, spíš za reálné riziko, že v dětské ordinaci můžu něco chytit.

I když chodím se svými dětmi, tak hned na ráno, kdy tam ještě většinou nikdo není(máme to za rohem) a když chodím sama se sebou, tak se u praktického objednávám(máme to umožněno), a to i za netěhotna, bacily fakt nehodlám dýchat.

Já to ale tak mám od mala, protože napřed na mě museli dávat pozor naši, abych neonemocněla a vyhýbala se infektům, co to jde a teď musím dávat pozor já sama, už ne tak úzkostlivě, ale přece jen.

Pokud je to ale něco, co nebylo a najednou máš tyto nepříjemné pocity, taky bych zašla k odborníkovi, dokáže pomoct :kytka:
Mě tyto stavy v jednom období „přerostly přes hlavu“, protože musím dávat pozor na infekty z tohoto důvodu, ale v mém případě naštěstí není důvod panikařit.

Pokud to byla přímo zubní pohotovost, tak pokud vím, nemocné pacienty ošetřují jen ve velmi akutním případě, pokud to byla normální pohotovost, tak tam bych se smířila, že můžu chytnout cokoliv.

Řešením jsou roušky, já se to nestydím používat v čekárně u lékařů, pokud jsem úplně zdravá a musím počkat mezi evidentně chrchlajícími lidmi nebo dětmi.
Je fakt, že kamkoliv přijdu, monitoruju situaci, snažím se, abychom neseděli vedle nikoho v těsné blízkosti, snažím se odhadnout, jak vážně jsou nemocní lidé,co čekají s námi(třeba na ORL) atd. Ale já u tohoto žádné nepříjemné pocity teď nemívám, prostě to beru tak, že to dělám pro své zdraví - většinou chodím na ORL s nemocným dítětem, takže z hlediska dítěte je to v té chvíli asi jedno a děti jsou naštěstí brány přednostně :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44388
3.3.12 21:13

A špatně snáším, když jsou nemocné děti, při každé horečce mám strach z něčeho vážného.
Ale čím jsou starší, tak to snáším lépe já a tím jsou naštěstí méně nemocné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.3.12 21:32

raději anonymně…

Já mám tyto stavy od doby, co jsem otěhotněla. Moc jsem se bála, že něco chytnu a horečka bude riziko pro mimi. Bylo opravdu vymodlené. Raději jsem nikam moc nechodila a pořád si stříkala do nosů Vincentku :) Ale po porodu to neskončilo, to jsem zase měla strach, že nemoc přenesu na malýho. Čím je větší, tím je to snad lepší. Ale do supermarketů s ním v období chřipek nechodím, u doktorky na nic nesmí šahat, nikdo nemocný k nám nesmí, atd… To že bych měla jít k psychiatrovi jsem neřešila. Čekám, že to nějak s časem přejde samo.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.3.12 21:40

ahoj anonymní, mám úplně to samé, též vymodlené dítě…jako bych to psala já…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.3.12 21:46
Tak to jsem ráda, že v tom nejsem sama. A řešíš to nějak? Já teda ne, okolí už mne zná. Někteří snad i chápou. Kdo ne, ať si trne nohou :mrgreen: Ale někdy jsem fakt šílená. Když se potkám s někým nemocným, pořád přemýšlím, nad inkubační dobou a než uplynou 2 dny, tak na to pořád myslím, jestli náhodou nebudu nemocná…
Anonymní píše:
ahoj anonymní, mám úplně to samé, též vymodlené dítě…jako bych to psala já…
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.3.12 07:27

anonymní

neřeším to nijak, okolí si už zvyklo, alespoň doufám a kdo si myslí, že to přeháním je jeho problém, už jsem i pár návštěv poslala domů , ale to mi přišli fakt třeba s akutním průjmem nebo nachlazení jako trám, dříve jsem se držela, ale teď už prostě se nestydím a pošlu je pryč…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.3.12 19:46

měla jsem to samé, řešila jsem to Psychyatrem.. diagnoza - Panické poruchy (panická úzkost)… určitě běž on ti pomůže a vše vysvětlí

  • Citovat
  • Upravit
Iveta89
22.5.12 22:16

Strach o děti

Ahoj,mám problém,chci ho vyřešit…Mám dvě děti,a mám o ně šílený strach až přehnaný,stačí my aby jen ze spaní zakašlali a už šílím,přemýšlím nad tím a bojím se že budou zvracet nebo že jim něco je nebo že se něco stane,pak jen sedím a jsem hodně špatná.Už nevím co stím,vím že to není normální,normální je strach ale ne až takový.Řeknu si no co tak se pozvrací a uvidíme ale neuběhne chvilka a šup jsem v tom znovu.Už nevím jak dál hrozně mě to trápí,musím stím k psychiatrovy?Potřebuju se toho pocitu zbavit nebo zešílým.Přitom my děti tak často nemarodí já nevím jak dál,řekněte my jak to probíhá u psychiatra nebo něco my poraďte jak bych se toho mohla zbbavit…prosím :,( :,(

  • Citovat
  • Upravit
5345
22.5.12 22:59

k psychologovi bych šla určitě…sestra tam chodila asi dva měsíce, měla teda jiné problémy.
pak byla úplně jiný člověk.
takže zahoď stud, a vyraž…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2458
22.5.12 23:36

No ono to můžou mít z části na svědomí i hormony, úzkostné poruchy mohou často končit až panickou poruchou. Co se týče nutkavého opakování nějaké činnost tak to se nazývá obsese(posedlost), kompulze(nutkání) čili obsedantně- kompulzivní porucha. Mívá různé podoby například někdo si ze strachu z nemoci pořád myje ruce i stokrát za den.
Co se týče strachu z nemoci, nevím jestli ti to pomůže, ale nějaký kontakt s nimi být musí aby fungoval imunitní systém, spíš onemocníš když se budeš všemu vyhýbat a žít ve sterilním prostředí než když budeš žít normálně. U dětí to platí dvojnásob.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2458
22.5.12 23:44

Ještě dodám že tyto poruchy jsou z velké části dobře léčitelné psychofarmaky v kombinaci s terapií. Ostatně na internetu je dnes už dost informací, stačí zadat do googlu obsedantně kompulzivní porucha.
Jen ještě pro přesnost, každý člověk má někdy nějaká nutkání, úzkosti či podobné, nemusí to vždy znamenat psychickou nemoc, potíž je v tom když už to člověku začne otravovat život, ale vše musí posoudit odborník.
Pokud se nemocný rozhodne problém řešit, tak výběr psychiatra je klíčový, ne každý lékař pacientovi sedne a bohužel se často stává že pacient odchází zklamaný a rezignuje, což je škoda, proto je potřeba nevzdávat to a hledat toho správného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.