Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
předem se omlouvám za delší příspěvek, ale kratší verze nejde, bez toho aniž bych
popsal náš partnerský vztah a problémy v něm. Mne (J.) je 36 let, partnerce (D.) 28.
Jsme spolu 10 let, a za tu dobu jsme řešili spoustu potíží, některé úspěšneji, jiné jsme
dodnes nevyřešili. Teď bydlíme 3 měsíce odděleně (každý v jiném bytě), a řešíme,
jestli má náš vztah nějaké pokračování. Zítra máme sraz, kdy musíme dořešit co dál.
1. Primárně máme problém s různou představou o životě. D. 1-2× týdně chodí s kamarádkama
posedět (po práci, co má do 18h), ale poměrně často se vracela domů až po půlnoci.
Když jezdí domů takhle pozdě, tak se o ni bojím, a stejně nemůžu spát. Budím se,
i poté co domů dorazí. Před rokem jsme se dohodli, že OK, ať se jde s kamarádkama bavit,
ale domů dorazí alespoň posledním (půlnočním) metrem, v nejhorším případě, ať si vezme
taxi. Odděleni jsme po poslední hádce, kdy přišla domů v noci (okolo 3h ráno), kdy ji
ujela poslední tramvaj, pak jela jinou, a ta ji odvezla jinam. To už mi došla trpělivost.
Všechny její kamarádky jsou single, tak ani nemá vzor v partnerském soužití, což ji
pravděpodobně ovlivňuje. Já jsem spíše introvert, nepotřebuji chodit tak často mezi
lidi, stačilo by mi jednou za měsíc, tak tuhle potřebu moc nechápu. Hlavně ne, proč
až tak do noci.
2. Jako další problém řešíme její nevěru. Po dialogu se mi přiznala, že mi byla nevěrná
(jsou to 3,4 roky zpět). Říkala, že to bylo jen jednou. Prvně mne to hodně ranilo,
ale pomohl mi kamarád a kamarádka, a myslel jsem, že jsem to překonal. Na D. jsem
požadoval celé to ukončit, s tím, že časem se rána zahojí. V tomhle jsme si nějak
nerozumněli, protože partnerka to pochopila tak, že se s ním jen nebude vídat, ale že si s ním může semtam napsat SMSku. Mne samozřejmě o SMS sama od sebe většinou
neříká, protože, když na to přijdu jsem zase vytočený, a vše se mi vrací zpět. Ona říká, že je to její dobrý kamarád, nic s ním už nemá a píšou si jen k svátkům/narozkám/vánocím.
Ale pro mne to znaměná, že si skoro každý týden na to vzpomenu, a nedá mi to zapomenout,
když si občas píší. Tady bych ocenil, kdyby mi napsali na tohle svůj názor ženy
(ideálně v jejím věku, nebo starší, zkušenější). Chlapi mi sem prosím nic nepište,
protože když jsem to probíral s chlapama, tak mi všichni řekli, že by to nerozdejchali.
3. Z 2. plyne moje žárlivost, což je vlastně převlečená nedůvěra. Když ji chodí
zprávy, tak ne všechny mi říká (sama od sebe). Chápu, že člověk chce mít i nějaké
soukromí, ale myslíte si, že by si partneři měli říkat vše? Tedy i kdo a co jim
kdy píše? Já už z toho začínám blbnout, a asi vidím trávu růst, ale jednou
nabouraná důvěra se hojí těžko. Já ji říkám téměř vždy co mi kdo pošle, ikdyž
taky občas zapomenu. Takže se to asi stát může.
4. Soužití. Jak už jsem psal, náš život vypadá, 5× v týdnu práce do 18h. Víkend
volný. Víkendy trávíme celé spolu, ale já bych s ní raději trávil i více času z týdne.
Tím trávit beru třeba i udělat uklid během týdne a mít pak třeba víkend celý volný.
Ji moc uklízení a vaření neba, a v týdnu je po práci unavená.
Můj život mi přijde strašně stereotypní, a chtěl bych odejít z Prahy a postavit
si dům. Rád kutím, tak bych se mohl realizovat, D. je spíše městský typ, takže má ráda
kina, divadla a zábavu, ale říká, že by si život v baráku dokázala představit.
Jen nevím, zda-li by to opravdu zvládla. Přeci jenom je to velká změna. Myslíte
si, že může městský člověk (typ) být pak spokojený v jiném. Jí to extra neláká,
a spíš by to udělala kvůli mě. Já zase ji do toho nechci násilím nutit. Tak mám
velké dilema co dál.
5. Aby to nevypadalo, že ji jen haním, sám mám taky máslo na hlavě. Prý mi pořád
všechno na ni vadí, a pořád si stěžuji. To je asi pravda, když nevidím za co moc
chválit. Mimochodem, přijde vám normální, že se perou záclony jen 1× ročně? Prý na chlapa řeším moc věcí, když já nemám rád svinčík. Teda ne že bych někdy nenechal použitý
fusekle pod stolem.
Asi jsem náročný, tak tohle je moje vada. A taky, že ji nepodpořím.
Když se dohadovala s nějakou ženskou, tak jsem ji řekl, že je to její chyba, že se s ní neměla co víc dohadovat takže se pak nemůže divit, když jejich hádka graduje.
Já beru podporu jako na jiné úrovni, a tohle mi přijde jako malichernost, ale pro ni
je to důležité. Já to nedokážu pochopit, taková banalita, každou chvíli je někdo nepříjemný,
ale fakt nevidím důvod proč bych měl stát v tomto za ní. Neřeknu, kdyby došlo
k nějakému fyzickému napadení, ale takto. Nerozumím tomu.
Jinak zbytek vztahu je super, rádi oba cestujeme, turistika, kola, lyžování,
1× ročně nějaká delší exotická dovolená a poznávačky jiných kultur. Taky je chápavá
(není to žádka blbka) a dá se s ní mluvit na téměř jakékoliv téma. Když potřebuji
s něčím pomoct, tak to zařídí. V kvalitou sexu jsem spokojen, ikdyž ho není mnoho
(prý moje chyba, že se málo snažím, tak ho je málo. Ale je to těžké, když ji vidím
večer unavenou, nebo nutně řešící jiné věci - nerad někoho někam tlačím, a sobotní
ranní stereotyp mne zvláště moc neuspokuje).
Ani nevím na co se vás ptám, když na fóru řešíte důležitější věci (např.
partnerské problémy a dítě k tomu), ale zajímaly by mne názory, jestli a jak řešíte
podobné věci. Hlavně bych ocenil názory žen, třeba se na problémy koukám moc
chlapsky, a nedokážu vidět věci tak, jak je vidí ta moje. Ideálně co dělám špatně a jak to napravit?
Předem všem díky.
Dela z Tebe idiota. Bud chlap a vyser se na ni bez breku…
Ta Tě má teda na háku a pěkně z Tebou zametá, asi to v tom nevidíš, ale některý situace chovaní jsou stejný u všech žen. Má Tě jako pojistku a řekl bych, že z její strany mezi Váma už nic moc není…
No asi se chce bavit, kdyz chodi ve 3.rano domu! Ja jdu taky pokecat z holkama ale ja sem typ ktery je ze svou laskou skoro porad a nejracci!!Muz mi je prednejsi!!
Vidim docela zasadni problém. Jako bezdetna bych taky nechtěla sedet doma. Taky jsme furt nekde byli bud každý zvlast nebo spolu. Jako byli jsme mladi.Tak jsme nevideli důvod proc sedet doma…
Ja u vás vidím jako problém ten věkový rozdíl a váš vztah mi přijde prechozený. Ona je s Tebou od 18, to je celá věčnost. Buď se posuňte dál nebo běžte od sebe.
Mně to připadá, že se k sobě moc nehodíte, promiň… nejde o to, že ona se chce bavit a ty sedět doma, ale o to, že jí to netoleruješ, když je to její přirozenost… ona přece taky toleruje to, že sedíš doma, ne? Dále mi přijde hodně zásadní rozdíl mezi tím, jak chcete v budoucnu bydlet - ty dům za městem, ona vlastně ve městě. Každá varianta udělá druhého nespokojeným. Myslím, že ona už tuší, že to není ono a proto možná i ta nevěra a následné vypisování, které, a to s tebou souhlasím, by se dít nemělo. Ale jí je asi celkem jedno, co si o tom myslíš ty. Mám fakt pocit, že ona to balí… už delší dobu. Asi by sis měl uvědomit svoji cenu a najít si holku, která to bude mít trochu víc podobně jako ty… a záclony fakt neřeš, to je podle mě fakt nesmysl ![]()
@introvert78 myslím, že by jste měl jít každej svojí cestou. Byli jste spolu dlouho a je vidět, že každý máte jinou představu jak žít, každý chcete něco jiného, pokud to spolu slepíte, tak si myslím, že jen ztratíte další čas.
Jo a k tvému dotazu - městský typ opravdu nemůže být spokojený v domě na venkově, kde nic není, co by ho bavilo (kino, bary, kámošky) Bývalý přítel mi říkal, že by tam taky rád žil, ale on byl jako tvoje přítelkyně, měl rád město a na venkově by se nudil, přestože mi říkal opak… věděla jsem, že by ho to za chvíli přestalo naplňovat a rozdělilo by nás to…
Tak jako chlap chlapovi ti reknu jedno-rozluc se s ni dokud nemate deti, protoze pak to bude teprve maso… nehodite se k sobe, vas vztah je prechozeny a ona se k tobe chova jak k debiovi a ty ten debi jsi ze jsi ji jeste nekopl do hyzde a nenasel jsi jinou zenskou.. precti si co jsi napsal a pak sem napis jestli si s takovym clovekem dokazes predstavit dalsi zivot.. a neboj, zenskych je jak much, nemusis se bat, ze zustanes sam.. fak kamarade, delas ze sebe vo*a… vim, ze se tim ridit nebudes, budes to chtit,,nejak zalepit,, a nedejboze ji udelas decko a pak teprve budes nahranej.. dokud muzes, rozejdi se bez problemu, fak ti to doporucuju…
muzu ti sem napsat negativa
takye kamarade, byt tebou tak ji zitra reknu ze koncis, zvednu se a hrde odejdu… ver tomu, ze pokud to neudelas ty tak to udela driv nebo pozdeji ona, takze se tomu stejne nevyhnes… budes sice par tydnu v haji, ale to e da prekonat a najdes si normalni buchtu, ktera te bude milovat takoveho jaky jsi..hlavne si nenamlouvej ze ji milujes, protoze laska by mela byt oboustrana, coz v tomhle pripade neni.. a kdyz uz bydlite oddelene, tak si tipnu ze se se spacim kamaradem dal schazi.. fakt, nebud pakos a ukonci to…
Jste každý jiný a evidentně nemáte chuť dělat kompromisy, nechala bych ji jít a našla si někoho, kdo se k 5obě hodí, kdo s tebou bude šťastný doma v domečku, uklízet, založit rodinu a ne si užívat po barech ![]()
@introvert78
ad 4 - městský typ si nikdy pořádně na vesnici nezvykne a ani obráceně.
Jinak D mi přijde trochu nevybouřená a není se co divit, od 18let v jednom vážném vztahu, to vidím jako potíž.
Celkově nejsou J. a D. moc kompatibilní a bylo by lepší, kdyby vyráželi společně jen za turistikou. Buď rád, že nemáte děti, to by bylo děsný, dej šanci sobě i jí na lepší život, fakt Vám to neklape.
Taky si myslím, že s J. nebude vůbec jednoduchý partnerský život, komplikovaná povaha, ale určitě chodí po světě ženská, která J. ocení a bude ho mít ráda jak je a naučí se s ním žít.
Upřímně s těma SMS to přeháníš fakt hodně, aby Ti z toho nešíblo. Chápu, že nevěra je průlom důvěry, ale jsou to 4roky, nemůžeš po partnerce chtít, aby žila jen svoji vinu.
Tak ona se mu priznala ze to bylo kdysi… asi mu nebude vykladat ze minuly tyden ho tam mela zase… boze!!!
@introvert78 píše:
Ahoj,
předem se omlouvám za delší příspěvek, ale kratší verze nejde, bez toho aniž bych
popsal náš partnerský vztah a problémy v něm. Mne (J.) je 36 let, partnerce (D.) 28.
Jsme spolu 10 let, a za tu dobu jsme řešili spoustu potíží, některé úspěšneji, jiné jsme
dodnes nevyřešili. Teď bydlíme 3 měsíce odděleně (každý v jiném bytě), a řešíme,
jestli má náš vztah nějaké pokračování. Zítra máme sraz, kdy musíme dořešit co dál.1. Primárně máme problém s různou představou o životě. D. 1-2× týdně chodí s kamarádkama
posedět (po práci, co má do 18h), ale poměrně často se vracela domů až po půlnoci.
Když jezdí domů takhle pozdě, tak se o ni bojím, a stejně nemůžu spát. Budím se,
i poté co domů dorazí. Před rokem jsme se dohodli, že OK, ať se jde s kamarádkama bavit,
ale domů dorazí alespoň posledním (půlnočním) metrem, v nejhorším případě, ať si vezme
taxi. Odděleni jsme po poslední hádce, kdy přišla domů v noci (okolo 3h ráno), kdy ji
ujela poslední tramvaj, pak jela jinou, a ta ji odvezla jinam. To už mi došla trpělivost.
Všechny její kamarádky jsou single, tak ani nemá vzor v partnerském soužití, což ji
pravděpodobně ovlivňuje. Já jsem spíše introvert, nepotřebuji chodit tak často mezi
lidi, stačilo by mi jednou za měsíc, tak tuhle potřebu moc nechápu. Hlavně ne, proč
až tak do noci.2. Jako další problém řešíme její nevěru. Po dialogu se mi přiznala, že mi byla nevěrná
(jsou to 3,4 roky zpět). Říkala, že to bylo jen jednou. Prvně mne to hodně ranilo,
ale pomohl mi kamarád a kamarádka, a myslel jsem, že jsem to překonal. Na D. jsem
požadoval celé to ukončit, s tím, že časem se rána zahojí. V tomhle jsme si nějak
nerozumněli, protože partnerka to pochopila tak, že se s ním jen nebude vídat, ale že si s ním může semtam napsat SMSku. Mne samozřejmě o SMS sama od sebe většinou
neříká, protože, když na to přijdu jsem zase vytočený, a vše se mi vrací zpět. Ona říká, že je to její dobrý kamarád, nic s ním už nemá a píšou si jen k svátkům/narozkám/vánocím.
Ale pro mne to znaměná, že si skoro každý týden na to vzpomenu, a nedá mi to zapomenout,
když si občas píší. Tady bych ocenil, kdyby mi napsali na tohle svůj názor ženy
(ideálně v jejím věku, nebo starší, zkušenější). Chlapi mi sem prosím nic nepište,
protože když jsem to probíral s chlapama, tak mi všichni řekli, že by to nerozdejchali.3. Z 2. plyne moje žárlivost, což je vlastně převlečená nedůvěra. Když ji chodí
zprávy, tak ne všechny mi říká (sama od sebe). Chápu, že člověk chce mít i nějaké
soukromí, ale myslíte si, že by si partneři měli říkat vše? Tedy i kdo a co jim
kdy píše? Já už z toho začínám blbnout, a asi vidím trávu růst, ale jednou
nabouraná důvěra se hojí těžko. Já ji říkám téměř vždy co mi kdo pošle, ikdyž
taky občas zapomenu. Takže se to asi stát může.4. Soužití. Jak už jsem psal, náš život vypadá, 5× v týdnu práce do 18h. Víkend
volný. Víkendy trávíme celé spolu, ale já bych s ní raději trávil i více času z týdne.
Tím trávit beru třeba i udělat uklid během týdne a mít pak třeba víkend celý volný.
Ji moc uklízení a vaření neba, a v týdnu je po práci unavená.
Můj život mi přijde strašně stereotypní, a chtěl bych odejít z Prahy a postavit
si dům. Rád kutím, tak bych se mohl realizovat, D. je spíše městský typ, takže má ráda
kina, divadla a zábavu, ale říká, že by si život v baráku dokázala představit.
Jen nevím, zda-li by to opravdu zvládla. Přeci jenom je to velká změna. Myslíte
si, že může městský člověk (typ) být pak spokojený v jiném. Jí to extra neláká,
a spíš by to udělala kvůli mě. Já zase ji do toho nechci násilím nutit. Tak mám
velké dilema co dál.5. Aby to nevypadalo, že ji jen haním, sám mám taky máslo na hlavě. Prý mi pořád
všechno na ni vadí, a pořád si stěžuji. To je asi pravda, když nevidím za co moc
chválit. Mimochodem, přijde vám normální, že se perou záclony jen 1× ročně? Prý na chlapa řeším moc věcí, když já nemám rád svinčík. Teda ne že bych někdy nenechal použitý
fusekle pod stolem.Asi jsem náročný, tak tohle je moje vada. A taky, že ji nepodpořím. **Když se dohadovala s nějakou ženskou, tak jsem ji řekl, že je to její chyba, že se s ní neměla co víc dohadovat takže se pak nemůže divit, když jejich hádka graduje.***
Já beru podporu jako na jiné úrovni, a tohle mi přijde jako malichernost, ale pro ni
je to důležité. Já to nedokážu pochopit, taková banalita, každou chvíli je někdo nepříjemný,
ale fakt nevidím důvod proč bych měl stát v tomto za ní. Neřeknu, kdyby došlo
k nějakému fyzickému napadení, ale takto. Nerozumím tomu.Jinak zbytek vztahu je super, rádi oba cestujeme, turistika, kola, lyžování,
1× ročně nějaká delší exotická dovolená a poznávačky jiných kultur. Taky je chápavá
(není to žádka blbka) a dá se s ní mluvit na téměř jakékoliv téma. Když potřebuji
s něčím pomoct, tak to zařídí. V kvalitou sexu jsem spokojen, ikdyž ho není mnoho
(prý moje chyba, že se málo snažím, tak ho je málo. Ale je to těžké, když ji vidím
večer unavenou, nebo nutně řešící jiné věci - nerad někoho někam tlačím, a sobotní
ranní stereotyp mne zvláště moc neuspokuje).Ani nevím na co se vás ptám, když na fóru řešíte důležitější věci (např.
Předem všem díky.
partnerské problémy a dítě k tomu), ale zajímaly by mne názory, jestli a jak řešíte
podobné věci. Hlavně bych ocenil názory žen, třeba se na problémy koukám moc
chlapsky, a nedokážu vidět věci tak, jak je vidí ta moje. Ideálně co dělám špatně a jak to napravit?
Tak pokud jsou dva lidi v partnerském vztahu a mají se rádi, tak by si měli navzájem podporovat, to že jsi ji řekl, že to je její chyba a nepodpořil si ji, tak pak to dopadlo tak jak to dopadlo…