Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partner a kamarádi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
3.1.26 19:37
Partner a kamarádi
Ahojte, tohle povídání bude dlouhé, ale jak fakt nevím už sama jak dál (upozornuji předem, ano k psychologovi jsem se objednala, ale objednací doba jsou dva měsíce).
S partnerem máme docela dobrý vztah. Máme se i rádi, ale. To ale je velké, já mám takový pocit, že mě má rád jen doma za zavřenými dveřmi, před kamarády nikoliv.
Prošli jsme si spoustou věcí.
Když se nám narodilo první dítě, tak jsem byla tři týdny po porodu a on odjel s kamarády na 14 dní pryč. Defakto bez spojení, protože neměl signál - jo byl v lese 
l. Já dostala když odjížděl horečky. Naštěstí mám skvělé rodiče kteří mi pomohli. Postarali se o dítě a i o mě. Nakonec z toho byl zánět dělohy. Málem jsem o ní přišla. Naštěstí se podařilo zachránit.
A já se od té doby s tím úplně asi neumím vyrovnat. Je to více jak 10 let a ve mě je to pořád.
Když jsem otěhotněla tak jsem byla relativně mladá. Měla jsem necelých 20 a když jsem řekla, že jsem těhotná kamarádi se ode mě pomalu začali odtahovat. Jednoduše jsem přišla o všechny kolem mě. I o tu nejlepší kamarádku.
Před svátky šel přítel s kamarády do hospody na karty. Od mojí bývalé nejlepší kamarádky tam být taky přítel. Tak jsem se s tou kamarádkou domluvila, že se tam taky sejdeme (po půl roce jsem byla venku). S tou kamarádkou jsem si povídaly co život a tak. No a došlo na téma, proč vlastně naše přátelství skončilo.
Její odpověď byla, že jsem v životě prostě někde jinde než ona a tak nějak to prostě vyprchalo, každá jinde problémy v životě. A že mě ráda občas potká, ale už nikdy nebudeme takové kamarádky.
Bože jak mě se chtělo brečet. Pak jsem se podívala o pár stolu dál a viděla tam jeho. Jak se baví a všechny ty pocity, kdy jemu se vlastně vůbec život nezměnil a já pro rodinu obětovala vlastně skoro vše začali probouzet.
Moje socializace je aktuálně docela nulová, mám práci na HO. Dělám pro firmu která je 250Km daleko od toho kde bydlím. Dělám tu práci protože mladší dítě má velký problém s imunitou a je více doma než ve škole. A všude jinde by mě dávno vyhodili, protože bych byla pořád doma na OČR. Takže i když si člověk najde kamarády tak to není takové. Nedá se napsat, čau zajdeš na kafe nebo tak.
Navíc každý rok s ním jezdím právě na tu akci do toho lesa a čím dál tím víc vím, že jsem tam páté kolo u vozu. Že tam mezi ně nezapadám. Kolikrát kdybych mu nedělala ocásek, tak se se mnou vlastně ani nebaví. Jezdi tam na začátku a na konci vždy na dvě noci sám (a to tam fakt jen chlastá). (Je to jediná naše společná dovolená přes léto). Ani jeden si jí tolik v létě vzít nemůžeme.
A jak jsem ho tam tak viděla, tak všechny ty pocity opuštění a ignorace se ve mě probudili. Všechno co v sobě celé ty roky dusím se vyvalilo. Jo ten večer jsem se pak zachovala jako úplná kráva a dost na něj vyletěla. Přítel právě od té kamarádky za námi alespoň na chvíli přišel si pokecat a on nic, totálně mě celý večer zazdil.
Bylo nám řečeno, že se zavírá, tak jsme s tou kamarádkou odešly. A on si ani nevšiml, že tam nejsem, nebo to spíše neřešil. Ani SMS ani nic. Pak došli do hospody kam jsem se přesunuly a sedli si za náma. Bylo to cca po hodině a něco.
A ve mě se zvedla tak neskutečná vlna vzteku, všechno se ve mě probudilo. No a od té doby je to v háji. Jsem úplně vydeptaná. Když jsem sama tak jen brečím, je mi blbě. Mluvila jsem s ním potom druhý den. A všechno jsem mu řekla. Jeho odpověď byla, „s tímhle ti já nijak nepomůžu“. A já upřímně sama taky nevím jak se a tím poprat.
Rozbít dětem rodinu nechci, ale taky dal asi nechci žít takhle. Jako někdo kdo se přizpůsobuje. Jako někdo kdo svoje pocity musí v sobě pokaždé zahrabat hodně hluboko a říct si, nic se neděje. Zase to doma bude fajn. Ach jo 😭
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.1.26 19:45
Nemám ráda, když žena napíše, že rozbije rodinu!! Rodina rozbitá je protože se tak ani nechovate! A ty si samé sebe nevážíš, když takhle funguješ… Tu je jediná rada jestli si nešťastná a máš na to prostředky, tak od chlapa odejdi! Ty ztracené roky ti nikdo nevrátí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 19:49
“ Když se nám narodilo první dítě, tak jsem byla tři týdny po porodu a on odjel s kamarády na 14 dní pryč.” tady je takový RED FLAG až to bolí co chceš slyšet? Ten si tě už hodně dlouho neváží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 20:44
No tvl… 
To, co ti provedl po porodu je sviňarna největšího kalibru. Opustil tě ve chvíli, kdy jsi byla nejzranitelnějsí a nejvíc jsi ho potřebovala. Omluvil se za to aspoň někdy? Tvoje izolace je další problém, svůj život jsi podridila rodině a úplně tě chápu, že te štve, že obeti děláš jen ty (starost o děti, HO, přišla jsi o kamarády) a on si dál žije svůj život. Ve vašem rodinném nastaveni chybí prostor pro tvoji seberealizaci a sociální život. Že přijdeš o kamarádku z detstvi je bezne, kdyz se zivotni cesty rozejdou a resite jina temata, ale je fajn mit moznost najit kamarady nové (prace, kroužek, sport…). A očividně chybí i prostor pro vás partnerský život, když jedinou dovolenou vyplácá na kamarády a tebe tam „trpí“. Je fajn, ze ma kamarady, ale nikdy by nemeli mit kamaradi prednost pred rodinou. V tomhle chlapovi nemáš zastání, nemáš oporu…má vůbec nějaké kvality, je aspoň dobrý táta, podílí se na chodu domacnosti a péči o děti? A když mu reknes, co tě trápí, tak ta jeho odpověď, že on ti nemá jak pomoct…on se jako o tebe vůbec nezajímá? Jsi mu tak moc ukradená?
Zkus přestat být ve vaší rodině neviditelná, dej své potřeby na první místo. Přestaň dělat svému partnerovi ocáska na jeho akcích s jeho kamarády. Zarid si vlastní akce. Začni chodit na nějaké skupinové lekce čehokoliv. Zkus se tam s lidmi skamaradit, aspoň jednu spriznenou duši tam najdi. Ale neupinej se na to, že to má být nová nejka. Vyraž na koncert, klidně sama, klidně na kapelu, co ani neznáš. Prostě jednou týdně někam jdi mezi lidi. A co se týče vašeho partnerství, tak bych před rozchodem dala šanci poradně. Protože jestli jinak fungujete dobře, tak bych mu dala šanci, aby se chytil za nos, omluvil se ti za to, že po tvém porodu odjel pryč a aby se začal zajímat o tvoje potřeby. Je možné, že on to prostě nechápe, on nejde v tvých botách. Muži často jedou dál svůj život jako by neměli děti, protože většinu péče obstará žena. Já taky někdy hrozně žárlím na muže, že si může jít kdykoliv kamkoliv a já si své volno musím pečlivě plánovat. A mediátor v poradně by vám mohl pomoci tohle mezi sebou vykomunikovat, vzájemně se pochopit. Já třeba i chápu tvého partnera, že když je na akci s kamarady, tak se chce bavit hlavně s nimi. Se svými kamarádkami se taky radši potkám bez partnera, protože si tak lépe pokecáme. Ale určitě je fajn, že máš domluveneho i psychologa pro sebe, potřebuješ zpracovat to trauma po porodu. To je podle me nezahojena rána, která se otvírá pokaždé, když cítíš z partnerovy strany být jen náznak nezájmu a opuštění. Hrozně ti fandím, abys našla radost ze života, novou kámošku a hlavně, aby se opravil váš partnerský vztah 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 20:46
@TJ4491 píše: Více
Máš pravdu, hlavne kdyz dite cítí, ze jsou rodiče spolu jen kvůli němu, taky to neni dobre, může to vnímat tak, ze on je ten důvod proč se hádají apod. A taky co je to pak za vzor pro deti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 20:48
@JÁjenJÁ92 píše: Více
Zkus prostě jednou za týden vypadnout ven. I kdybys měla jen chodit po městě. Ať hlídá sám. A pak si udělejte jednou měsíčně rande. Jděte na večeři, do kina nebo někam, kam jste chodívali „za svobodna“. Jinak chápu ty pocity. Když byl syn hodně malý, taky jsem měla pocit, že já se musím ptát, když chci někam jít, ale muž nemusí. Že je svobodnější. Že se od ženy čeká, že se postará. A když to zvládá, muž odjede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 20:55
Měla jsi ho kopnout do zádele už po tom prvním porodu. To se fakt nedělá. Má tě na háku. A ještě to bere jako tvůj problém, „s tím on ti nepomůže“. 
Blbec. Odejdi od něj, pokud můžeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 21:51
Vždyť žádná rodina nejste … Tak ani nemáš co rozbíjet …
Prostě ho kopni někam. Takového blba nepotřebuješ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.26 23:02
No, celkem se divím, že s ním těch dětí máš víc, poté, jak se předvedl po prvním porodu. Má ten chlápek i jiné záliby, než pochlastávat s kámošema? Jediná vaše letní dovolená jsou dvakrát dva dny v lese s výlety do okolních hospod? Promiň, ale tu rodinu, o kterou se bojíš, ve tvém popisu nikde moc nevidím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.26 06:09
Kolik je tomu chlapovi? Jestli jako tobě, tak jste prostě měli děti moc brzo, nehodite se k sobě. Urychleně si najdi práci u které nebudeš dělat na HO. Jinak se zblaznis. Chlap ať začne být na očr. A začni se rozhlížet po bytech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.26 09:05
Vy rodina v pravém slova smyslu nejste.
Vždyť on na vás úplně kašle. Je mu přednější chlast a kamarádi.
Potřebuješ sociální vazby jako sůl. Podívala bych se po nějaké práci blíž a aspoň nějaký den dojížděla do kanceláře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.26 15:18
A on s vámi byl jen proto, že jste otěhotněla? Protože podle toho chování k vám, to tak vypadá. Jeho chování odpovídá tomu, že mu na vás nesejde a spíš vás ve svém životě toleruje, než že byste byli skuteční partneři a parťáci. To se stává bohužel často, když si člověk vybere moc brzy. Jen pár lidí má štěstí, že si ve dvaceti vybere toho, kdo k němu doopravdy pasuje. On taky ve dvaceti málokdo ví, co od života doopravdy chce… Ztráta kamarádky asi bolí, ale po tolika letech už by s tím člověk byl běžně srovnaný. Kamarádčiny důvody i dávaly smysl. Když se vaši vrstevníci chodili bavit a teprve čichali k nějaké zodpovědnosti, vy jste měnila pleny. To jsou dva opravdu diametrálně rozdílné světy. Nemrzí vás ve výsledku spíš to, že jste přišla o ten život, který kamarádka žít mohla a vy ne? Protože jste přeskočila ty roky, které si lidé obvykle užívají nejvíc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.26 10:24
@JÁjenJÁ92 píše: Více
Vždytˇžádná rodina nejste, tak jaký rozbíjení? On tě má těžce na háku a teda dost se divím, že si s takovým chlapem šla do druhého dítěte.
Proč nemáš žádnou kamarádku, nikam vlastně nechodíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
