Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ne nikdy jsem mu nevěrná nebyla, ani by mě to nenapadlo. Nedávám mu důvody aby si myslel že mám někoho jiného, ale potřebuju chodit ven jako každý normální člověk a nesedet furt doma na zadku. Jsem v sedmém měsíci, čas odejít ještě mám, on je jinak v pohodě, stará se o děti, o mě, ale co se týče tohodle tak je prostě jak magor.
@Anonymní píše:
Proč jsem s ním těhotná… Ano, byla to moje blbost. Byli jsme spolu krátce, nevěděla jsem co dokáže a neměli jsme ochranu, přiznávám.
Kázání je zbytečné
a pred pocetim takovy nebyl? jak dlouho jste spolu?
Já jsem nikdy nebyla zvyklá si takhle s někým vypisovat, a teď už na to vůbec nemám čas - manžel v práci maká, já pracuju a starám se o děti. Já bych na to prostě nepřistupovala, povídat si můžem doma, a ať si třeba trhne nohou. Co jako udělá, když mu neodepíšeš, vyhlásí celostátní pátrání?
Tak my si o sobě píšeme, říkám manželovi, že další den budu odpo tam a tam s tím a tím, nebo že zítra ráno zajdu ke tchýni na kafe, pak pojedeme do města na oběd a pak do herničky a s kým tam budu. Prostě obecně, abychom o sobě věděli. A pak si to říkáme večer v rámci hovoru jaký jsme měli den. I přes pracovní den si voláme, jak se máme. Nic mi na tom divnýho nepřijde, o kontrole to není, takže na otázku, kde zrovna jsem, kdyby mi to manžel napsal, bych klidně odpověděla, teda spíš zavolala, co zrovna dělá on a chvilku se s ním pobavila. ![]()
v tvým případě bych kontaktovala ex a zjistila proč se rozešli. Můžeš to zkusit oklikou přes děti, že se chceš na něčem domluvit a pak navest tema na toto nebo se proste na ferovku zeptat.
@Anonymní píše:
Reálná jsem. A na toho kamaráda si opravdu nemyslím. Teď ráno ke mě přišel, snažil se se mnou mluvit, hladit mě apod. On ma hrozně hodný rodiče a navíc děti z předchozího vztahu. Mám je všechny rada a jediný tohle mě sere.
se žárlivcem nelze žít
stejně jako nelze žít s alkoholikem, násilníkem, gamblerem a podobnými
@debra.morgan píše:
Tak my si o sobě píšeme, říkám manželovi, že další den budu odpo tam a tam s tím a tím, nebo že zítra ráno zajdu ke tchýni na kafe, pak pojedeme do města na oběd a pak do herničky a s kým tam budu. Prostě obecně, abychom o sobě věděli. A pak si to říkáme večer v rámci hovoru jaký jsme měli den. I přes pracovní den si voláme, jak se máme. Nic mi na tom divnýho nepřijde, o kontrole to není, takže na otázku, kde zrovna jsem, kdyby mi to manžel napsal, bych klidně odpověděla, teda spíš zavolala, co zrovna dělá on a chvilku se s ním pobavila.v tvým případě bych kontaktovala ex a zjistila proč se rozešli. Můžeš to zkusit oklikou přes děti, že se chceš na něčem domluvit a pak navest tema na toto nebo se proste na ferovku zeptat.
Ano, já mu třeba řekla, jedu k našim, přijedu večer. Nebo jedu do bazénu, ještě nevím v kolik dorazím, ještě se ozvu. Ale on je schopný během toho mi pořád psát, co děláš, jak to jde, co vaši apod. Řekla jsem mu že mu nebudu odepisovat protože nechci mít před návštěvou furt telefon v ruce, že se chci prostě věnovat jim. A stejně to nepomáhá. Už tu bylo i to trestání mlčením, přijela jsem domů a skoro mě nepozdravil. Tak jsem si ho taky nevšímala. Teď jsem řekla že jdu na procházku se psem, protože od rána jsme doma a on hned, jestli může jít se mnou. Třeba chce jít ale já už to beru tak jako abych náhodou nešla sama.
Tak my si taky s milencem piseme, co delame v prubehu dne, on se me casto pta, co delam, kontrolu jsem za tim nehledala, ale je fakt, ze se me pta max rano a vecer, proste ho to zajima…pokud se te ten tvuj zepta, ty odpovis a on se za chvili pta znovu, lezlo by mi to na nervy a napsala bych, ze uz jsem odpovedela a zbytek si povime vecer a uz nereagovala. Chce to, nepristupovat na jeho hru. Nebo mu proste napis, jdu ven a nech telefon doma
Nejake celodenni vyptavani se, kde jsem a co delam, by mi prislo otravne. Hned bych asi nebrala nohy na ramena, zvlast ve tvem stavu…zkus ho proste nejak zpracovat a dat najevo ty hranice. Ja mela taky napadnika, ktery se me neustale ptal, co delam a kde jsem
Zarleni jsem v tom nevidela, spis se nudil a porad si chtel psat a me to lezlo krkem, takze taky zustal jen napadnikem
Ale myslim, ze pracovat, se s tim da, alespon to zkus, preci jen spolu cekate dite a pokud je jinak hodny a stara se.
@Anonymní píše:
Ano, já mu třeba řekla, jedu k našim, přijedu večer. Nebo jedu do bazénu, ještě nevím v kolik dorazím, ještě se ozvu. Ale on je schopný během toho mi pořád psát, co děláš, jak to jde, co vaši apod. Řekla jsem mu že mu nebudu odepisovat protože nechci mít před návštěvou furt telefon v ruce, že se chci prostě věnovat jim. A stejně to nepomáhá. Už tu bylo i to trestání mlčením, přijela jsem domů a skoro mě nepozdravil. Tak jsem si ho taky nevšímala. Teď jsem řekla že jdu na procházku se psem, protože od rána jsme doma a on hned, jestli může jít se mnou. Třeba chce jít ale já už to beru tak jako abych náhodou nešla sama.
Mě by z toho hráblo, já tohle vypisování nesnáším. A chlapa mít furt za zadkem, no nevím. Já bych v tom žít nemohla. ![]()
Paradoxně takhle vlezlí bývají ti, sami zahýbají. Páč jim to leze na mozek. ![]()
No, já teda nevím, ale ten tvůj styl komunikace tomu taky asi nepomáhá, viz ještě se ozvu, napíšu potom, atd…
Já běžně píšu věci jako že jsem na jídle tam a tam, mají svíčkovou, nechceš koupit domu? Nebo z bazénu pošlu foto malé, jak se cpe v bufetu parkem v rohliku a napíšu jak jí šlo plavání. U našich taky píšu co je nového nebo že jdu spát a tak. On je zjevně hodně nejistý a potřebuje se ujišťovat, že je vše ok.
Každopádně je to problém, a podle všeho ho to dost sžírá. Nebyla by od věci terapie a klidně bych šla i do společné, dokud máte čas před porodem někam zajít. Normální to rozhodně není, má zvýšenou potřebu kontroly a to je úzkostné chování. Pokud on je jinak fajn, mohla by mu terapie zabrat a zlepšit vám partnerský vztah. Protože on i když se zrovna chová slušně, když mu trochu zavyhrožuješ, stejně na „to“ myslí. Někde v něm je problém.
I tak bych se ale vyhnula slovním obratům jako ozvu se později atd.
Co tu někdo psal, že zrušit komplet online komunikaci mezi vámi, to mi připadá jako dobrý nápad. Prostě se rozloučit ráno a vidět se po práci, a mezi vámi naprostý rádiový klid.
Sbalila bych se k rodičům, že mu dávám poslední šanci a že mi než dojedu zpět nenapíše. Pokud napíše zůstávám u rodičů. Btw, Jak tě napadlo dělat si děti s někým, kdo je už má? Není první povinosti matky hledat někoho, kdo ji zabezpečí?
Začala bych tím, že bych nehrála jeho hru. Jen mu prostě oznam, že někam jdeš a kdy se cca vrátíš (večer, zítra dopoledne, v úterý) a že na jeho zprávy každou čtvrthodinu reagovat nebudeš. Na jeho zprávy nereaguj, třeba si ho na tu chvíli zablokuj, vypni zvonění atd. A domů se vrať jako by nic. Pokud by chtěl něco řešit, tak mu řekni, že na tohle téma se s ním bavit nebudeš. Byla jsi venku/ve městě/s kamarádkou/u rodičů a není na tom nic špatného, takže to s ním rozebírat nebudeš.
Zkus to takhle, protože neustálým odepisováním a dohadováním, obhajováním, vysvětlováním mu akorát přidáváš vodu na jeho mlýn.
@Anonymní píše:
Ano, já mu třeba řekla, jedu k našim, přijedu večer. Nebo jedu do bazénu, ještě nevím v kolik dorazím, ještě se ozvu. Ale on je schopný během toho mi pořád psát, co děláš, jak to jde, co vaši apod. Řekla jsem mu že mu nebudu odepisovat protože nechci mít před návštěvou furt telefon v ruce, že se chci prostě věnovat jim. A stejně to nepomáhá. Už tu bylo i to trestání mlčením, přijela jsem domů a skoro mě nepozdravil. Tak jsem si ho taky nevšímala. Teď jsem řekla že jdu na procházku se psem, protože od rána jsme doma a on hned, jestli může jít se mnou. Třeba chce jít ale já už to beru tak jako abych náhodou nešla sama.
Pozor, to co tu popisuješ /v dotazu /, to není čistá žárlivost!! Toto už je porucha. Je to nemocný člověk, to je v háji teda. Hodně se tu o tom píše, pohledej a uvidíš stejné projevy, toto je narcistní porucha, manipulátor jak prase!!! Nejlépe zdrhnout, fakt!
Tak dlouho do tebe povalí, dokud se nezhroutíš, je to šílený, sakra, nesmíš s ním zůstat.
" Život s narcisem " - načti si o tom něco, ok? Na YT je plno videí na toto téma.
Ať se rozejdete nebo zůstanete spolu, tak bude hůř. Kam si dala mozek, když sis takovym člověkem upíchla dítě? Hodně štěstí přištích pár let