Partner s duševními problémy

Anonymní
8.10.20 21:50

Partner s duševními problémy

Dobrý den, mám přítele necelé dva roky. Obou nám je 17. Řekla bych, že se dost často hádáme, ale to je nejspíš kvůli tomu, že to já jsem náladová atd. Hlavní téma, kvůli kterému jsem tady je to, že můj přítel byl asi před měsícem u psychologa, kde mu bylo řečeno, že trpí Panickou úzkostnou poruchou a lehce OKP. Psycholog zatím doporučil jen klid, optimismus a čaj na uklidnění a stres…jenže to nepomáhá, a tak se k psychologovi chystá znova. Důvod proč to píšu je ten, že od té doby, co byl u psychologa a dozvěděli jsme se, co mu „je“…moc dobře jsem to nevzala…nedokážu si představit, že celý život žiju s duševně nemocným člověkem a zažívat jeho panické úzkostné záchvaty atd. Asi na to nejsem sama dostatečně psychicky silná…a tím pádem mu moc nepomáham a dávám mu to najevo, což vím, že je špatné. Mám prostě strach a chci utéct od problému (ze vztahu), jenže to není správné řešení, to vím, ale je těžké s tím „bojovat“. A tak se Vás ptám na radu: Jak fungovat v takovém vztahu? + Je možné, že jsem to já, kdo kazí přítelovo duševní zdraví? Předem děkuji za odpověď.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
10737
8.10.20 21:59

Hele já nevím, ale rozhodně nejsi povinná snášet něco, co nechceš.
Nejsi mu ničím zavazana.
Na druhou stranu, je mi ho líto.
Každopádně mu asi nepomáháš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1895
8.10.20 22:44

On nepotřebuje psychologa, ale psychiatra, který mu případně napíše léky, což psycholog nemůže předepsat. Mám panickou poruchu a věř, že v tu chvíli není příteli opravdu dobře. Léky nemusí brát napořád, já už jsem dva roky bez ataky a tak léky už postupně vysazujeme. Uleví se mu, ale čajem fakt ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3585
8.10.20 22:46

Je možné, že vedle tebe cítí nejistotu a opravdu pro něj můžeš být spouštěč. Nikdo není v pohode, kdyz citi, že ten druhej je s ním z lítosti nebo z pocitu, že když ho opustím, budu já ta špatná. Variant je několik…muzes jít k psychologovi s ním. A nebo ho můžeš opustit a nebo trpět vedle něj dál. Já nejsem psycholog, ale podle mě by mu prospělo, kdyby jsi ho opustila. Nejakou dobu bude na dně, ale pak se zvedne a najde někoho, kdo ho bude opravdu milovat takového, jaký je. Ty snad časem dozraješ..a budeš schopná navázat vztah typu nejen v dobrém…ale i ve zlém. Ale nechci soudit. Neznám tebe, neznám jeho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1895
8.10.20 22:48

Ještě jinak on není duševně nemocný, v pravém slova smyslu, je to normální člověk jako ty, jako já, tuhle poruchu má spousta, spousta lidí, třeba i ve tvém okolí, ale nevíš to. Ale chce to zaléčit, pokud nebude chtít léky, může zkusit bachovy essence, což jsou bylinky, dají se namíchat na míru, klidně mi napiš soukromou zprávu ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9373
8.10.20 23:06

Myslím, že tuhle nemoc už mají vsichni :oops: nechci to zlehčovat, někdo to má fakt těžké, ale věřím, že tenhle kluk z toho ještě vyroste. A nechtěj vědět, co by jsi dostala za diagnózu ty :lol: ale prostě ono to k životu patří, milovat se, hádat se, rozcházet se…teprve se vztahům učíte, učíte se to, kdy je pro vás důležitý se prosazovat, mít pravdu za každou cenu, tolerovat se, učíte se hledat různé hranice a poznávat sami sebe…prostě je to život :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1614
9.10.20 02:12

Je ti 17, takze bych se s nim rozesla. Pokud se hadate, ulevi se obema. A nez si najdes nekoho dalsiho, zapracuj na te naladovosti. Jednu takovou naladovou slecnu znam a leze lidem dost na nervy. Doma bych ji nechtela ani, kdyby snasela zlata vajicka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
36009
9.10.20 08:27

Ve škále psychických poruch je tohle ještě docela pohoda a má pomalu každý druhý.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
60511
9.10.20 09:05
@Anonymní píše:
Dobrý den, mám přítele necelé dva roky. Obou nám je 17. Řekla bych, že se dost často hádáme, ale to je nejspíš kvůli tomu, že to já jsem náladová atd. Hlavní téma, kvůli kterému jsem tady je to, že můj přítel byl asi před měsícem u psychologa, kde mu bylo řečeno, že trpí Panickou úzkostnou poruchou a lehce OKP. Psycholog zatím doporučil jen klid, optimismus a čaj na uklidnění a stres…jenže to nepomáhá, a tak se k psychologovi chystá znova. Důvod proč to píšu je ten, že od té doby, co byl u psychologa a dozvěděli jsme se, co mu „je“…moc dobře jsem to nevzala…nedokážu si představit, že celý život žiju s duševně nemocným člověkem a zažívat jeho panické úzkostné záchvaty atd. Asi na to nejsem sama dostatečně psychicky silná…a tím pádem mu moc nepomáham a dávám mu to najevo, což vím, že je špatné. Mám prostě strach a chci utéct od problému (ze vztahu), jenže to není správné řešení, to vím, ale je těžké s tím „bojovat“. A tak se Vás ptám na radu: Jak fungovat v takovém vztahu? + Je možné, že jsem to já, kdo kazí přítelovo duševní zdraví? Předem děkuji za odpověď.

Pokud se na to necitis, rozejdi se s ním.. Úplně jednoduché.. Na toto musí být 2.. Časem bys stejně odešla :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
60
9.10.20 09:40

Nemusíš být s někým, s kým být nechceš. Úzkostné záchvaty má každej druhej. Spíš bych řešila, jestli chceš žít s člověkem, se kterým se často hádáš. Jak píšeš, asi hlavně kvůli tomu, že jsi náladová.
Já v tvém věku to měla podobný… Já jsem radši ten vztah ukončila, nechtěla jsem se hádat. V tý době se mnou hrozně cloumaly hormony a bylo to lepší pro oba. Ale ty z toho taky vyrosteš a ve výsledku to může být skvělý partner. Jde o to, jestli se přes tohle období zvládnete přenést.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
9.10.20 11:30

Děkuju moc všem za rady

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
9.10.20 12:37

Já mám taky panickou poruchu a funguju úplně normálně, jen si musím dávat pozor na pravidelný rezim. Kdybyste se zeptali meho manžela, jak ho to zasahuje, tak pravděpodobně řekne, že nijak. Jen si musím jít lehnout, když se jednou za čas pretahnu a cítím, že na mě jde záchvat (a ten ani nepřijde, protože ho umím rozdychat). I náročné stresové situace se s tím dají zvládat..

  • Citovat
  • Nahlásit
2350
9.10.20 14:36

Mám panickou poruchu a jsem kompenzovaná léky. Ví to prakticky jen manžel a jedna nejbližší kolegyně v práci. Dá se to kompenzovat až do té míry, že to skoro přejde.
Jestli se na to ale necítíš, tak si najdi někoho, kdo tohle nemá. Lepší, než mu ublížit tím, že na něj pro tohle budeš hnusná a budeš mu to vyčítat. On za to nemůže a když na sobě bude pracovat, tak za nějakou dobu to klidně může přejít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
169
9.10.20 18:02
@Anonymní píše:
Dobrý den, mám přítele necelé dva roky. Obou nám je 17. Řekla bych, že se dost často hádáme, ale to je nejspíš kvůli tomu, že to já jsem náladová atd. Hlavní téma, kvůli kterému jsem tady je to, že můj přítel byl asi před měsícem u psychologa, kde mu bylo řečeno, že trpí Panickou úzkostnou poruchou a lehce OKP. Psycholog zatím doporučil jen klid, optimismus a čaj na uklidnění a stres…jenže to nepomáhá, a tak se k psychologovi chystá znova. Důvod proč to píšu je ten, že od té doby, co byl u psychologa a dozvěděli jsme se, co mu „je“…moc dobře jsem to nevzala…nedokážu si představit, že celý život žiju s duševně nemocným člověkem a zažívat jeho panické úzkostné záchvaty atd. Asi na to nejsem sama dostatečně psychicky silná…a tím pádem mu moc nepomáham a dávám mu to najevo, což vím, že je špatné. Mám prostě strach a chci utéct od problému (ze vztahu), jenže to není správné řešení, to vím, ale je těžké s tím „bojovat“. A tak se Vás ptám na radu: Jak fungovat v takovém vztahu? + Je možné, že jsem to já, kdo kazí přítelovo duševní zdraví? Předem děkuji za odpověď.

Pokud ti za to nestojí tak odejdi, co chceš na to říct vic…??? Rupnout v bedně může i tobě, nikdy nevíš co ti život přinese… Navic to, co má on, není žádná diagnóza jen panicky ataky, evidentně je v někam nějakej strach… Ja to měla před 10 roky, bojovala se s tím rok, a půl roku prospala na lécích a uz se to pak nikdy nevrátilo! Měla jsem měla generalizovanou uzkostnou poruchu s paničky i ataky, vzniklo to ze života co jsem vedla a zažila. A jak říkám už nevrátilo… Musela jsem ale na tom strachu zapracovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
169
9.10.20 18:03

S panickymi ataky jsem chtěla napsat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama