Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
holky, pánové pomozte.
Mám bezvadného chlapa, je pracovitý, hodný, mě a syna miluje.
Poslední dva měsíce je trochu více stresu kolem práce, jsem podruhé těhotná, tak to na něj asi dopadlo.Finanční problémy nemáme.
Začal večer po práci doma pít, trvá to asi cca dva měsíce.Ale děsí mě to kolik toho vypije.1/4 l nebo půl litru domáciho destilátu v extrémní případě.Podotýkám, že nikdy nepil, jen příležitostně. jeho mamka i táta měli s alkoholem problémy, i děda strejda a podobně, jsou to moraváci a víno jim není cizí.
Zatím není zlý ani nějak agresivní v minulosti však byl, rozešli jsme se kvůli tomu, protože měl násilnické sklony po pár pivech.Zůstalo to ve mě a nemůžu ho s alkoholem v krvi vystát.
Jsem bezradná, nedá si říct, oponuje mi řečmi typu, prosím tě pár panáků na vypnutí dokážu zvládnout.
pak z hádky nakonec vyjdu jako přecitlivělá histerka.
moc mě to trápí, jsem v 11.tt nemohu spát, jíst.....
máte některá zkušenosti? Potřebuji informace o tom jak se to dál rozvíjelo.podotýkám, že žádná autorita na něj neplatí.....
S díky Julie
NO upřímně, u nás padne sedmička večer vždycky- ano jsme moraváci fakt že tady se pije víno jako kdyby normalne tak jak v cesku si daji chlapi 3-4piva…
A kousek od nás na zlínsku zas takhle vypijou slivky- ono to neni jeden panak a jdu…jsou to taky tak 3,4.
Samozřejmě pokud měli v rodině problémy tak bych dala bacha ale zas je to rozumnej člověk tak ví co dělá…a hučení ti bude pít ještě víc…chce to v klidu říct následky…a bacha na ranní zbytkáč.
Julie, zavčas řešit! V klidu s ním promluv, rozeberte společně, co ho trápí…vše se dá řešit. Mluvte spolu co nejvíce.
Případně vyhledat pomoc odborníka.
Dej mu najevo, že jsi mu oporou a držím pěsti ![]()
Ahoj, alkoholismus je nemoc a bohužel dost vážná. Pokud on sám neuzná, že má problém, nic nezmůžeš. Z duchovního hlediska je pití alkoholu snaha o únik z reálného světa, neochota nést odpovědnost. To jsou témata na delší práci s takovým člověkem, ale bohužel často změnu chce jeho okolí, nikoliv on sám. Ve jeho případě je také velké rodinné zatížení, tedy nějaký problém v rodě, který se táhne a on jede v té energii. Na to jsou dobré rodinné konstelace, jenže v těhotenství to není moc dobré. Nezapomeň, že bytost v tvém těle vše vnímá, tedy tvé nervy, jsou její (jeho) nervy:(. Takže já bych se snažila být v rámci možnosti v klidu, soustředit se na těhotenství, nepoškodit své dítě traumaty. Musíš být silná. Je mnoho maminek bez partnera a taky to zvládnou, někdy není holt jiná cesta. Držím palce.
moc tě nepotěším. U nás v rodině jsme si to zažili taky otec a vpodstatě celá jeho rodina = alkoholici. Hučení, brečení, hystečení opravdu nepomáha, Musíš s ním vklidu diskutovat. Třeba na něho jen doléhá zodpovědnost jedno dítko malé, druhé na cestě, sice teď finančně netrpíte ale bude Vás zase o jednoho víc, V klidu s ním pohovoř čeho se bojíš, třeba to pomůže ![]()
Každopádně si to vyříkejte v klidu co nejdřív.Máme v rodině alkoholičku a nic příjemnýho to není,tak podchytit za včasu než bude pozdě ![]()
tady těžko radit, podle mě je dost podstatný rozdíl, dát si večer doma dvě tři pivka, nebo napůl sedmičku vína, ale že vyžahne půl až celou flašku tvrdýho, to už je solidní várka paňáků ![]()
taky bych z toho neměla dobrý pocit.
Průšvih ale je, že pokud si on sám neuvědomí, že je něco špatně, tak s tím neuděláš vůbec nic, právě proto, že vždycky budeš za tu „hysterku, co to přehání, vždyť o nic nejde“ ![]()
rozhodně nemá smysl se s ním o tom bavit když je napitý…spíš za střízliva a zkusit to přes to, co jsi psala, jak býval dřív agresivní, když pil a že se ti ty pocity z té doby vrací a bojíš se, že se to bude opakovat…každopádně z něj zkus dostat, co těmi „pár panáky“ řeší, jestli bys mu nemohla nějak pomoct, a tím zjistit kde je zakopaný pes.
Každopádně přeju silné nervy, hodně štěstí, ať se to brzo nějak vyřeší ![]()
Ahoj,
já raději anonymně…
Zkušenosti s alkoholikem mám osobní, nevlastní otec pil, čím dál víc a častěji, zvyšovaly se dávky alkoholu a pak i jeho agresivita.
Bil mámu, pak i mě. Nic nepomáhalo, žádné domluvy, rady, nic nechtěl slyšet, že on problém nemá.
Dopadlo to tak, že máma od něj odešla a on se vzpamatoval, nevím už přesně proč, jestli pohrozila rozvodem, byla jsem malá. Od té doby nepije, tedy dá si, ale už to nevede k agresi nebo nějakému deliriu.
Radím velkou opatrnost, zkusit promluvit do duše a případně velmi brzy „nůž na krk“. Než žít s alkoholikem, to raději sama, jeho facky a obrazy toho, jak tříská a kope do mámy, mě děsí dodnes.
Ahoj, mně by to přišlo vážně divné, kdyby přítel začal z ničeho nic takhle pít. Hledala bych za tím buď strach z nové situace (těhotenství), nebo nějaké skryté potíže v práci, nebo zdravotní potíže. Třeba to tak není, ale docela bych se divila.
Zkusila bych to nejdřív asi nenápadně vyřešit tak, že bych o tom nemluvila, nehrotila to… a večery bych organizovala tak, aby k pití v takové míře neměl příležitost. Brala bych ho ven, zpátky by řídil auto. Nebo do kina, na nějaký sport - pořád je lepší pivo na kulečníku, než půl litru slivky doma. Chtělo by to doma nastolit příjemnou atmosféru, aby relaxoval, nic neřešil, vše bylo růžové. Dá to práci, ale jde to. A když bude mít k večeři třeba dobré sýry, hodí se k nim nalít mu kvalitní vínko - opět lepší, než tvrdý alkohol. Třeba se uvolní, odpočine si, začne o tom sám mluvit, nebo to prostě odezní. Na čas bych s ním neprobírala nic o dítěti - tím myslím praktické věci, nákupy, zařizování, velké změny. Jen to hezké, příjemné. Je to pro tebe těžké, ale třeba to zabere. Hlavně se nestresuj, ty i dítě si zasloužíte hlavně klid. Držím palce
zkus si s ním o tom promluvit. Jak je jednou alkoholismus v rodině je k tomu dispozice, chtě nechtě. Třeba si to ani neuvědomuje…
Ahoj, právě v tuto dobu jsem se pustila do války s partnerem. Neříkám, že je alkoholik, ale popíjení je jeho každodenní koníček. Není dne v roce, aby si nedal. Jeho hladinka je 4 piva nebo 1l vína. Už mě to přestává bavit, každou noc si přilehne a já cítím chlast. Odmítám tento život, po dobrém to nešlo, páč sice ubral na popíjení doma, ale chodil si dát do sklepa nebo na zahradu, aby měl klid. Teď jsem řekla dost a čekám co se bude dít. Máme tichou domácnost, ale já neustoupím. Nechci aby abstinoval, ale chci zažít i večery kdy jde do postele se střízlivou hlavou ![]()