Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Můj syn (17m) je od miminkovska neuvěřitelně plačtivé dítě. Už v porodnici mi řekli, že takovýhodle řvouna tam dlouho neměli. Plakal doma přes den, plakal v noci (budil se i po půl hodinách). Tato neuvěřitelně plačtivá nálada mu vydržela celých 8 měsíců, pak nastal krapet zlom, ale stále to bylo nejvíc uplakané miminko v okolí. Opravdový zlom nastal až letos v únoru, dokonce i se spaním už to bylo v celku dobrý. Ale i tak prostě nejde pro pláč daleko. Navíc je to hrozný cíťa a vztekloun, když ho chytne vzteklá, tak nepomůže ani chování v náruči, to se mi kroutí a mlátí kolem sebe a mám tak akorát strach, že mi vypadne. Tak ho prostě položím na zem, ať se vyvzteká…
Toto třeba i několikrát denně.
Doktorce jsem to říkala při každé kontrole, ona mi na to řekla, že prostě některé dětičky takové jsou…
Ale dneska v noci jsem si řekla, že to fakt už není normální a bojím se, že má nějakou vadu. Ráda bych ho nechala poslat na nějaké vyšetření, ale nevím kam (a doktorka se k tomu nějak nemá, takže za ní chci jít už s tím, že chci např vyšetření na neurologii)
Dneska v noci: usnul cca v 7:45. V půl 11 se probudil a začal řvát, jako když ho na nože berou. Vstal k němu přítel, hladil ho a mluvil na něj. Pak už jsem to nevydržela poslouchat, tak jsem šla já, nezabralo nic. Ten pláč byl jako záchvat - mlátil s sebou, kopal kolem sebe a řval na plný koule. I jsem si ho vzala, chovala, dala do postele, chtěla dokonce dát prso na uklidněnou, nic nepomáhalo. Pak jsem normálně šla rozsvítit, aby se z toho nějak dostal. Dostal se z toho až po hodině a půl…
A pak do rána ještě 2 další záchvaty, které už teda trvaly kratší dobu, ale i tak to bylo třeba přes půl hodiny… Já už pak jen ležela a tekly mi slzy… Prostě fakt nevím, co s ním…
Má staršího sourozence, jsou od sebe 2 roky. Vždycky jsem si myslela, jak ti druzí jsou pohodáři, protože jsou zvyklý, že na ně od narození není moc čas. Ale přiznám se, že mi kolikrát tečou nervy a jsem z něho úplně vyřízená.
Tož babo raď! ![]()
@makapi ahojky, úplně s tebou cítím
tohle musí být strašné sledovat. Mám 10 týdenní holčičku a musím říct, že je to taky pěkný vzteklounek. Ta jde do takových stupňů, že si myslím, že snad přestane dýchat a budu ji muset nějak nahodit. Taky už jsem v porodnici poslouchala, že tam řvala od prvního dne a že to s ní jde, když dostane to co chce. Doma samozřejmě začala řvát a řvát. Nesnáší oblíkání, takže u toho vždycky řve. Nám taky doktorka řekla, že když se děti vztekají, že jí mám nechat řvát, ale to nejde, fakt mám strach.
Mě přijde divné, že se ti malý budí a pláče. Kdyby měl nějaký podnět, tak to chápu. Nemůže ho třeba bolet bříško? Nebo něco jiného? Určitě tě může doktorka poslat na neurologii, manžel už o tom četl na netu. Oni prý můžou už malé děti být na nervy. Držím ti palečky, aby se Vám to zlepšilo.
@tygra děkuji, taky mám kolikrát strach, že se mi z toho řvaní snad udusí. V noci jsem ho kolikrát musela převrátit na bok, jak byl plný slin a hlenů z toho řevu a vdechoval to a kuckal se…
To právě vůbec nevím, co ho tak trápí. Podle mě ho nic tak extra nebolí (do pusy si nešahá, na ouško taky ne, ani bříško to podle mě není…). Třeba měl nějaký špatný sen, ale že by to měl tak často? ![]()
No nemas to opravdu jednoduche…mate treba nekoho takhle temperamentniho v rodine?? Zkus si udelat svou soukromou anamnezu, vyptej se rodicu, tchyne… Nektere deti jsou opravdu takhle narocne, s vekem se to vetsinou zlepsi. Klidne bych si na dr. doslapla ohledne te neurologie (nam taky nechtela napsat a nakonec nam diagnostikovali hypotonii - ktera byla zjevna i laikum jen ji ne). Neboj se byt uporna, ja nebyla a nekdy sibto vycitam. Mozna ma jen obdobi vzdoru, za vysetreni nic nedas. Drzim moc palce, musi to byt na palici. Neco podobneho ma segra a ac jinak velmi vyrovnana osobnost tak se nechala slyset ze maleho asi zakope pred barakem
No ale zlepsuje se to. Drz se ![]()
@tygra
tak v 10 tydnech to jeste je normalni podle me. nas maly rval uplne silene - pri prebalovani, pro oblikani, pri koupani, v kocarku, v postylce i v naruci. nebylo zadne fajn koupani, jak to vsichni popisuji, mela jsem nervy z kazde prochazky…
zlomilo se to kolem 3 mesicu - zacal sahat po hrackach, vnimat vic svet kolem a bavit se jinak nez rvanim.
takze tomo jeste dej cas
zakladatelce - v tom veku, uz by to asi nejak resit chtelo, zarazi me ignorace ze strany vasi doktorky…
Třeba se mu opravdu něco zdá..v tomhle věku děti vnímají naprosto všechno, můžou to být noční děsy..ale doktorka by teda opravdu měla ucho nastražit a aspoň vás poslat někam aby byl klid na duši na všech stranách..
@Lemuska právě že ne, co jsem se ptala, tak tchýně má 3 děti a všichni strašně hodní! A my jsme taky 3, nejstarší brácha byl kliďas od malička, ségra temperamentní a já byla plačtivá, ale kvůli tomu, že jsem měla těžkou formu AE…
Všichni už mají děti, ale takhle náročný jsem vyfásla jen já
![]()
Je pravda, že já jsem taky spíš typ, co moc neplaší, spíš vyčkám, jak se co vyvine a kolikrát si taky říkám, že bych měla být úprnější… Ale u Vítečka už vyčkávám dost dlouho ![]()
Období vzdoru to nebude, tohle je taková součást jeho povahy…
A ségru úplně chápu - taky jsem spíš byla kliďas, ale co mám Vítka, tak nastal obrat ![]()
K doktorce půjdeme za měsíc na 18m kontrolu, tak zkusím udeřit (jestli to ten měsíc ještě vydržím
)
@makapi ještě ten hrozný pláč by mohl znamenat růst. některé děti prý bolí když rostou např. nožičky a stále kopou, budí je to i ze spaní. je to nejhorší právě ve vašem věku. a třeba je to kombinace povahy i těchto problémů.
@makapi Tak prostě zavolej na neurologii a objednej se. Na to doporučení dětského nepotřebuješ.
@kotyk to mě vůbec nenapadlo… to víš jistě, že nepotřebuji doporučení pediatra?
Já nevím
třeba ano..můj tříletý syn mívá vždy k ránu, kolem 4-5 hod ranní špatné sny..kňourá a občas pláče ze spaní..a přitom je jinak veselý, nijak netrpí
![]()