Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Mišulemišule My chodime kazde tri mesice na kontrolu, kvuli jedne metabolicke poruse. Odebiraji ji tam sputum a pak se to posle na rozbor s ukaze se co v dychacich cestach ma
@Mišulemišule Psala jsem, že jsme očkovaný. Prý je ale tolik druhů, že očkování rozhodně nestačí a nepokryje všechny. Teď trpí na neustálé zahlenění a i suchý kašel, dnes se po dlouhé době spustila rýma po Sterimaru na ucpaný nos s mědí a to po jednom stříknutí. Sinupret mu vůbec nezabírá. Jdeme i na kontrolu na ORL, říká, že mu hučí v uších. Uvidíme, ale je to od té doby, co nastoupil do školky.
Jinak byl naprosto zdravý.
@Mišulemišule píše:
Ahoj holky dneska jsem byla s malym 3 roky u dr a ta podle poslechu rekla ze ma pneumkoka na pruduskach dostal ospen po 8 hodinach a ma mit klidovy rezim…ze je v dutinach vim mel ho pred mesicem v nose poznalo se to z vyteru ale kdyz uz pak rymu nemel tak to dr neresila mi dneska rekla…jsem z toho rozcarovana a rada bych vase zkusenosti diky moc![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Buď je vaše lékařka polobůh nebo hlupák. Podle poslechového nálezu nelze v žádném případě určit původce. Když v dávných dobách nebyla k dispozici kultivační vyšetření, tak podle vzhledu sputa bylo možné vydedukovat pneumokokovou pneumonii, popisovalo se nahnědlé / načervenalé sputum croceum, v dnešní době se již nevídá. V případě zánětu průdušek by se ATB podle doporučení neměla podávat. ALE, ALE! To je tudle tadle teorie a tudle tadle praxe žádná. Ať se to pneumologům a mikrobiologům líbí, nebo nelíbí, tak v případě absence ATB clony dojde po prodělané bronchitidě velice často k bakteriální superinfeci. Acidostabilní fenoxymethylpenicilin (Ospen™) není úplně vhodnou volbou, ideální je aminopenicilin s inhibitorem beta-laktamáz (Amoksiklav™, Augmentin™).
Teda takový doktorky, která pozná streptokoka pn. poslechem bych se snad i bála. To nedělala výtěr ani moč a rovnou hodila diagnozu? Ani CRP, jestli to vůbec je bakteriální?
Jinak naše malá má pneumokoka asi trvale v nose, vesele si spolu žijí, občas má zelenou rýmu, ATB neměla a ni to nemám v plánu.
@Doctus asi jsem to blbe napsala před třemi tydny jsme byly na sterech z krku a nosu kvuli opakovane ryme byl zjisten pneumokok ale ryma uz nebyla tak to pani doktorka neresila a ted kdyz dostal zase rymu a kasel tak rekla ze je to ono a poslechla ho a ma to uz pry na pruduskach…
@Mišulemišule
Je to sice do jisté pravděpodobné, nikoliv však zcela. Empirická volba ATB však špatná byla.
@Doctus ja nevim nejsem doktor jen pisu co nam doktorka dala amoksiklav mel pred mesicem na zanet stredniho ucha tak mozna proto volila jinak opravdu nevim
@Mišulemišule
Tak mohla dát cefalosporin I. nebo II. generace, příp. makrolid. Důležitější ovšem je, zda ATB zabere (doufám v to).
@Doctus take doufam jsem z toho vyhoukana pod pojmem pneumokok si predstavuju hrozne veci a doufam ze se ho zbavime…vy jste lekarka??
@Mišulemišule Pneumokok je prostě druh streptokoka, který je celkem běžný, spousta lidí, hlavně tedy školkových dětí s ním běžně žije a tak strááášně nebezpečný je až od tý doby, co proti němu vymysleli vakcínu a natočili srdcervoucí reklamu
Pneumokoka měl synek jako anginu s normálním průběhem. Ovšem od té doby, co dělá doktorka CRP, tak nedělá výtěry a dává ATB podle CRP a podle toho, kde bakterie je (ucho, průdušky). Zatím to teda dětem vždy zabralo, ale není to taky chyba, že už původce už nezjišťuje?
@renap
Takže když dítě onemocnění pneumokokovou meningitidou nebou zánětem středního ucha (který může být výchozím bodem pro ascendentní meningitidu), tak vlastně o nic nejde, ani léčit se nemusí, že? ![]()
@4family
Je mi docela líto, jak většina terénních lékařů spoléhá na CRP. Jednak C-reaktivní protein nehovoří o stavu současném, ale je to pohled do nepříliš vzdálené minulosti. Pokud vystihneme okamžik, kdy se imunitní systém dostal do křížku s akutní virovou infekcí, tak paradoxně bude vysoké CRP, vysoké granulocyty, nízké lymfocyty… Samozřejmě při kontrolním odběru za 1 den nebo 2 dny už bude situace naprosto odlišná. Výstižnější by byl prokalcitonin nebo interleukin-6. Pneumokok tonsilofaryngitidy většinou nevyvolává, pokud byl vykultivován, tak se mohlo jednat o asymptomatického nosiče s infekcí Streptococcus pyogenes, který je typickým vyvolavatelem angíny.
@Doctus Takhle jsem to samozřejmě nemyslela, spíš, že to naní tak častý, aby to byl takový strašák, jak se z toho dělá. Ročně onemocní v celé republice cca 60 dětí IPO, což není, jsou daleko častější nemoci, které jsou nebezpečné. Dělám 20 let na dětském, a za tu dobu jsem viděla 2 IPO, podotýkám-obě děti očkované.
A u nás tedy, když je náhodný záchyt a dítě bez potíží, tak se nepřeléčuje.
@renap
Bouhé bacilonosičství (puristé by hovořili o bakteriálním nosičství, neboť pojem bacillus značí tyčinku, kulovité bakterie by v tom nebyly obsaženy) bez klinických příznaků není indikací k léčbě ATB. V těle máme více bakterií než vlastních buněk. V dávných dobách si mnozí mysleli, že když vybijeme všechny bakterie, budeme vítězi. Bohužel se ukázalo, že bakterie bez nás přežít dokáží, my bez nich bohužel ne. Za mnohem většího strašáka bych považoval hemofila, který v neočkované populaci (a v očkované u neštastných těch, kteří pozitivně neodpověděli na imunizaci) vyvolává děsivé epiglotitidy (a dále mesotitidy, meningitidy, pneumonie,…). Hlavně zánět příklopky hrtanové je poměrně dramatická událost. U dětí se díky očkování téměř nevidí, u dospělých nejde o žádnou raritu. V minulosti, kdy specifické očkování nebylo dostupné, se stal takový zajímavý (ale smutný) případ, že po příjmu nechali tak vážně nemocné dítě ležet!!! na klasickém pokoji (bez zajištěných dýchacích cest). Snad nemusím rozvádět, jak to dopadlo… (paradoxně lékař nebyl obviněn a odsouzen, za komárů se komunisti nezavírali).