Poblázněná do kolegy

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4

Napsat příspěvek

Velikost písma:

OpenHearted

2647

1198

8.11.23 12:52

načítám...

Wow… Jak jste vytvořili několik dalších variant.. :mrgreen: A já si vytvořila jen 2.

Ale ještě bych přecejen něco doplnila. City jsou pro mě široký pojem. Můžu přeci mít někoho ráda i včetně sexu, aniž by to bylo na vztah. Nemusí to nutné být jenom kamarád, nebo jenom sex. Mohu k tomu člověku cítit oboje, aniž by to byl partnerský vztah.

Protože na ten partnerský vztah si zkrátka lidé musí sednout ještě mnohem víc, než jako lidé a milenci. Musí se shodnout ohledně otázky bydlení a dětí.
Já například dětí nechci, takže nemohu mít vztah s chlapem, který je chce. Pořád si ale můžeme hodně rozumět v sexu a zároveň ale i jako lidé. A mít se prostě ve všech směrech rádi.

načítám...
Citovat
Zmínit

OpenHearted

2647

1198

8.11.23 13:02

načítám...

@MamkaDouDou píše:
Tak to jde vidět, žes žádnou takovou kamarádku neměl. A sociopata nekomentuju.

Taky mi přijde mimo. :mrgreen:

Já souhlasím s Tebou, bytsamsebou a Lukerem. Prostě všechny ty varianty, co jsme tu sepsali, reálně existují a dávají smysl.

načítám...
Citovat
Zmínit

Josef_t

14537

5709

8.11.23 16:27

načítám...

@MamkaDouDou píše:
Tak to jde vidět, žes žádnou takovou kamarádku neměl. A sociopata nekomentuju.

Odbíháš od tématu :jazyk:

Pokud by dotyčná měla dvacet podobných kamarádů, tak nikdo z nich skutečným kamarádem není…
Může mít třeba dvacet dobrých známých ze sportu, z práce…

Kamarádství a přátelství prostě nejsou vztahy s potenciálními nápadníky udržovanými v naději :cert:
Stejně tak kamarádství a přátelství nejsou vztahy „vyprchávající platonické zamilovanosti“.

Tím přátelství mezi mužem a ženou nevylučuji, jen tvrdím, že vztah na této úrovni je vzácný.

načítám...
Citovat
Zmínit

Helmut II.veliký

8.11.23 17:35

načítám...

@Josef_t píše:
Odbíháš od tématu
Pokud by dotyčná měla dvacet podobných kamarádů, tak nikdo z nich skutečným kamarádem není…
Může mít třeba dvacet dobrých známých ze sportu, z práce…

Kamarádství a přátelství prostě nejsou vztahy s potenciálními nápadníky udržovanými v naději
Stejně tak kamarádství a přátelství nejsou vztahy „vyprchávající platonické zamilovanosti“.
Tím přátelství mezi mužem a ženou nevylučuji, jen tvrdím, že vztah na této úrovni je vzácný.

Joško do nich. Oni nic nechápou :nevim:

Citovat
Upravit

SuperPrcina

8.11.23 21:15

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj holky,
z pochopitelných důvodu poprosím anonym.

Stal se mi hrozný průšvih a nevím, jak z toho ven. Dělám dva roky v práci, která mě strašně baví a naplňuje, opravdu je to práce mých snů, kterou bych strašně nerada měnila. Mám tam jednoho blízkého kolegu, se kterým hodně spolupracuji. Lidsky jsme si rozuměli od začátku, ale nikdy to nebylo nic víc, než kolegiální vztah, který se pak změnil i v přátelství.

Bohužel jsme to ale na minulé firemní akci trochu přehnali s alkoholem a strávili jsme spolu noc (nespali jsme spolu, ani se nelíbali, ani nic jiného, ale prostě jsme byli přes noc spolu, objímali se, povídali jsme si atd.). A od té doby oba cítíme něco víc.

Já se s tím snažila bojovat asi měsíc, s tím, že jsem na něj myslela, ale doufala, že on to má jinak, a že to prostě přejde. Jenže jsem se od něj před pár dny dozvěděla, že on to má naprosto stejně.

Je to hrozně blbá situace, protože já jsem vdaná a mám děti a on je ženatý a má děti. Naše dosavadní vztahy jsou na tom více méně podobně. Oba jsme s partnery cca 8 let, oba své partnery a děti milujeme a oboum nám asi prostě chybí takové to hezké, co bývá, když se člověk zamiluje a co se po letech vytrácí. Oba víme, že je to průšvih a byť ho ani jeden nechceme prohlubovat, nemůžeme si pomoct.

Není to ani tak o sexu. Ten jsme spolu neměli a ani to nechceme. Připadá mi, jako by nám spíš něco chybělo na té emoční bázi a možná je to taky jen o tom, že je to něco nového, vzrušujícího. Občas si napíšeme na dobrou noc, dáme si pusu, obejmeme se a zamilovaně na sebe koukáme…

Doma se pak oba cítíme hrozně. Za sebe můžu říct, že můj manžel je opravdu chlap mého života, hrozně si rozumíme po lidské stránce, máme stejné názory, stejné zájmy, manžel je skvělý otec a ani ta sexuální stránka není nejhorší. Spíš už mi to ale víc přijde, jako velice hluboké přátelství, než taková ta láska. Na druhou stranu s tím kolegou si ani neumím představit žít, jsme hodně rozdílní, neměli bychom tolik společného, hlavně co se týče nějakých názorů atd., prostě to by nešlo.

Otázka zní, co se s tím dá dělat? Myslíte, že se takhle dá nějakou dobu žít, určit si nějaké hranice, které nepřekročíme a pohybovat se v rámci těch hranic? Že to třeba do půl roku odezní a budou z nás dál přátelé? Nebo je to nesmysl a jediná možnost je v práci skončit? To by mám strašně mrzelo, protože nechci přijít ani o tu práci jako takovou a ani lidsky o toho kolegu, protože ho mám ráda, jsme si blízcí…

Co byste dělali za předpokladu že ten kolega taky sám moc neví co s tím a je nakloněný debatě a rozumnému kompromisu? Jsem z celé té situace zoufalá, i když svým způsobem je to i krásné, ale mám výčitky vůči manželovi a ve finále i kolegově rodině
Děkuji moc za všechny rady, moc si toho vážím

Bozinecku tohle je přece velmi jednoduché. Vemte oba partnery a děti do restaurace ke společnému stolu a svěřte se jim se svým postelovym zážitkem a uvidíte, jak rychle to bude vyřešené.

Své partnery nemilujete, děláte z nich totální blbce.